Jihoafrický ministr vnitra přiznal, že policie prohrává válku se zločinem. Do ulic vybraných okresů v okolí Kapského Města vláda proto po páteční půlnoci začala nasazovat armádní jednotky. Vojáci, včetně speciálních jednotek, mají postupovat společně s policejními posilami staženými z jiných částí země a obnovit pořádek v oblasti provincie Západní Kapsko. Tuto provincii již dříve člen vlády pro bezpečnost Albert Fritz nazval “válečnou zónou”.
Situace v Jižní Africe
Situaci v Jižní Africe jsem se věnoval zejména v souvislosti s místní zbraňovou legislativou a také vražednými útoky proti majitelům zemědělských usedlostí. Všechny články k tématu nalezenete pod tagem Jižní Afrika.
Pokud jde o civilní držení zbraní, jihoafrická legislativa dlouhodobě umožňovala získání povolení k držení a nošení střelných zbraní pro sebeobranu. Ve srovnání s Českou republikou jsou místní procesy zatíženy poměrně komplikovanou byrokracií. Ta v praktické rovině nečiní přístup k povolením nějak zvlášť obtížným, nicméně vykonání veškerých úkonů příslušných orgánů doprovází extrémní délka čekacích lhůt (jen vydání povolení po splnění všech náležitostí zde obvykle trvá výrazně déle než půl roku, nemluvě o dalších souvisejících úkonech).
Většina legálních držitelů v současnosti žije v nejistotě detailně popsané v článku: 300.000 legálních držitelů čelí konfiskaci zbraní. V roce 2000 došlo k novelizaci zbraňové legislativy, která nahradila dřívější systém doživotních povolení novým, v němž se povolení musí periodicky obnovovat každých pět let. Dlouho přitom nebylo jasné, zda-li se povinnost obnovení vztahuje i na držitele “starých” doživotních licencí. To rozsekl až v roce 2018 místní ústavní soud – bohužel v neprospěch legálních držitelů. Ti se mezitím soudí dál: v současnosti platí předběžné opatření jiného jihoafrického soudu, podle nějž policie nesmí zabavovat zbraně držitelů těchto “propadlých” zbrojních průkazů, avšak konec soudní ságy je stále v nedohlednu.
Snahy o úplný zákaz držení zbraní pro sebeobranu
Kromě zpackané novelizace z roku 2000, v jejímž důsledku je dnes na 300.000 legálních držitelů v právním limbu, místní politici také dlouhodobě prosazují zákaz držení zbraní pro sebeobranu.
Jakkoliv se to v 7. nejvražednější zemi světa může zdát absurdní, nezapomínejme, že podobnou cestou se i navzdory odmítavému hlasování v referendu vydala Brazílie po roce 2002. Odpůrci civilního držení zbraní trpí utkvělou představou, že “zbraně vraždí” a jejich význam k ochraně možných obětí odmítají připustit. Brazilské fiasko s více než půl milionem obětí vražd po zákazu civilního držení a nošení zbraní pro sebeobranu je přitom více než výmluvné.
Jihoafrická snaha o zákaz civilního držení zbraní pro sebeobranu ztroskotala na prozrazení utajovaných příprav legislativní změny. Byť byly přípravy v pokročilé fázi, po jejich vyzrazení se návrh v politické rovině téměř nikdo neodvážil bránit. Navíc se k tomu přidal fakt, že současné vedení země není zrovna známé schopností cokoliv dotáhnout do konce…
Jižní Afrika tak dnes představuje výjimku mezi zeměmi s extrémní mírou násilí v tom, že občané mají legální možnost se účinně bránit. Bezpečnostní situace v zemi ale bohužel dospěla do bodu, kdy tato legální možnost představuje jen velmi chabou útěchu (viz citáty B. Cele, A. Kennealy, S Selzer).
Je to velmi únavné, ale i na zahradě před domem si musíte být stále vědomi svého okolí a co se kolem vás děje. Nikdy si nesmíte přestat dávat pozor. S manželem spíme každý v jiné posteli na opačných koncích domu se zbraněmi a noži vždy po ruce. (S. Selzer)
Nárůst zločinnosti a přetížení policie
Policejní prezident Khehla Sitole ve své výroční zprávě v říjnu 2018 konstatoval, že policie je přetížená a ztratila schopnost plnit své úkoly.
Loni bylo v Jižní Africe spácháno 20.336 vražd. Nejhorší je situace v provincii Západní Kapsko, kde bylo jen za posledního půl roku zavražděno 1.875 osob.
Denně je v zemi zavražděno 57 lidí, přičemž celostátní roční míra vražednosti je oficiálně 36 osob na 100.000 obyvatel.
Některé okresy mají míru vražednosti výrazně vyšší: část Kapského Města Philippi East má vražednost 323,4 osob na 100.000, Madeira ve Východním Kapsku 214.52 a část města Pietermaritzburg 177,3. Pro srovnání, vražednost v Sýrii je 212 na 100.000 obyvatel, v Afgánistánu 40,4 (zdroj).
Zločinci v metropolitních oblastech vraždí především za užití nelegálních zbraní. Velká část z nich přitom pochází od vlády, ať už od zkorumpovaných policistů (zdroj) nebo dokonce i skrz ozbrojená přepadení vojenských základen (zdroj).
Nasazení armády
Ministr policie Bheki Cele ve čtvrtek oznámil, že v průběhu páteční noci do oblastí nejvíce postižených vražedným násilím přesune policejní posily z jiných částí země a se svolením prezidenta nasadí také armádu včetně speciálních jednotek (zdroj).
Cele, který se již dříve opakovaně vyjádřil pro úplný zákaz legálního civilního držení zbraní (zdroj), si od nasazení armády slibuje rychlé zlepšení situace.
Nezbývá, než Jihoafričanům popřát více úspěchu, než kolik se dostalo obyvatelům Rio de Janeira v souvislosti s nasazením armády během olympijských her: sice došlo k zásadnímu zlepšení bezpečnosti, po stažení vojáků se situace ale výrazně zhoršila i ve srovnání s původním stavem (zdroj).
Související:
- Británie: Před 22 lety zakázali zbraně, nyní proti vlně zločinu zvažují nasazení armády v ulicích
- Jižní Afrika: Země na pokraji občanské války
- Jižní Afrika: Legální držení zbraní v zemi
- Venezuela: Šest let po zákazu civilního držení zbraní nejvyšší vražednost na světě
- Mexiko: Občané bez legální šance na účinnou obranu