Držení a nošení zbraní pro sebeobranu je civilistům ve většině zemí světa zapovězeno. Podobně je to i v Evropské unii, kde odstrašující příklad restriktivní legislativy představuje šéfredaktor Charlie Hebdo Stéphane “Charb” Charbonnier, jehož žádosti o vydání povolení nebylo vyhověno, přestože byl vysoko na seznamu osob určených k zavraždění Al Kájdou.
Politici mnohdy otevřeně hovoří o snaze dosáhnout “evropského standardu”, za který považují úplné znemožnění držení a nošení zbraní pro sebeobranu. K zemím s podobnými tendencemi patří i Německo, kde v průběhu let 2013 – 2017 došlo k poklesu počtu povolení k nošení zbraně téměř o polovinu. Žalobu proti zamítnutí žádosti vojáka německých speciálních jednotek nyní posuzuje ústavní soud, který se překvapivě staví na stranu žadatele.
Voják speciálních jednotek opakovaně nasazený v Afgánistánu
Německý voják sloužící u speciální jednotky Kommando Spezialkräfte (KSK) byl opakovaně nasazen v Afgánistánu. Zde ho několikrát vyfotili spřátelení afgánští vojáci, kteří fotografie umístili na internet, a to včetně jeho jména.
S ohledem na vraždy vojáků, k nimž došlo v jiných evropských zemích, se tento speciál začal obávat o život sebe a své rodiny.
Voják dvakrát podal žádost o vydání povolení k držení a nošení zbraně pro sebeobranu na místně příslušné policejní stanici v Bielefeldu. Obě žádosti policie zamítla. Podle policie muž nebyl vystaven zvýšenému riziku a současně o zveřejnění jeho identity na internetu nebyly důkazy.
Policie dále uvedla, že v případě teroristického útoku se lidé nemohou bránit s pistolí.
Voják se proti druhému rozhodnutí policie rozhodl bránit soudní cestou. Osmý senát německého ústavního soudu se při projednávání věci jednoznačně postavil na stranu vojáka. Vzhledem k jeho služebnímu umístění v rámci KSK a službě v Afgánistánu jej lze dle soudu považovat za osobu čelící zvýšenému riziku útoku, což je jeden ze zákonných předpokladů vydání povolení.
Ústavní soud nicméně dal policii ještě tři týdny čas na dodatečné vyjádření k věci. Na finální rozsudek si ještě musíme počkat.
Širší dopady případu
Vzhledem k tomu, že čistě soukromé (nikoliv spjaté s povoláním) povolení k nošení zbraně mělo v Německu v roce 2017 pouze 1.951 osob (ČR: 248.278), může mít rozhodnutí dalekosáhlé důsledky. V návaznosti na podrobnosti odůvodnění by mohlo vést i k obratu čím dál restriktivnějšího směřování správní praxe při rozhodování o žádostech. Jen vojáků KSK, z nichž je teoreticky většina v podobné situaci jako žadatel, je kolem 1.300.
Očekávané rozhodnutí je zajímavé také proto, že k projednání věci dochází na pozadí snah německé vlády o vymýcení pravicových extremistů z této elitní jednotky. Bezpečnostní služba v rámci KSK identifikovala přibližně 20 osob, které označila za pravicové extremisty. V domě jednoho z nich policie zajistila sklad nelegálních zbraní, střeliva a 2kg trhaviny. Ministryně obrany přistoupila k rozpuštění jedné ze čtyř rot KSK. Velení dostalo několik měsíců čas, aby provedlo čistky ve zbytku jednotky. V případě neúspěchu hrozí úplné rozpuštění KSK a její nahrazení novou speciální jednotkou, která bude vybudována od nuly.
Soud v této souvislosti konstatoval, že žadatel není extremistou a aktuální skandál tedy nemá vliv na posouzení jeho žádosti.
Zdroj: Westfalen Blatt
“Evropský standard”
- Charbovu žádost o povolení k nošení zbraně zamítli, spal ve strachu s nožem u postele
- Rozhovor – Hans Deutsch: Držení a nošení zbraně pro sebeobranu je v Německu tabu
- Německo: Bílý kruh bezpečí doporučuje nebránit se
- Německo: Pouze 1.951 povolení k nošení zbraně pro sebeobranu, řadě žadatelů nejsou prodlužována
- Německo: Policejní odbory požadují zákaz „zabijáckých“ pepřových sprejů
- Portugalsko: Policie přestala vydávat povolení k držení a nošení zbraně pro sebeobranu, cílem je “dosáhnout evropského standardu”
- Rozhovor – Pia Clerté: Ve Švédsku nelze mít jakýkoliv nástroj pro účely sebeobrany
- Švédsko: 17letá dívka odsouzena za držení pepřového spreje
- Mike Lindsay: V Británii je zločinem mít u sebe jakýkoliv předmět pro účel sebeobrany
- Británie: Před 22 lety zakázali zbraně, nyní proti vlně zločinu zvažují nasazení armády v ulicích
Jde opravdu jen o pistole? Na revolvery se omezení nevztahuje? Nebo se omezení týká všech “krátkých palných zbraní”?
Myslím si, že ze strategického hlediska by bylo lepší, aby mu zbraň nedovolili, přesněji řečeno, aby to nebylo navázané na to, že je to příslušník spec. jednotky.
Obávám se, že to bude platit nejen na revolvery, ale i na jednoranné či dvouranné derringery.
A na zbraně dlouhé, jakož i na zbraně chladné, jakož i na cihlu, kus klacku apod. 🙁
(V daném kontextu je to myslím krajně nepodstatné, ale revolver je jen druh pistole, stejně jako třeba ten deringer.)