Švédsko čelí dalšímu nárůstu trestné činnosti páchané s nelegálními zbraněmi. Jen v hlavním městě Stockholmu byl v roce 2018 zaznamenán nárůst trestných činů se střelnými zbraněmi o 60% na 787. Celní úřady přiznávají, že nejsou schopny pašování zbraní zabránit.
Vyřešením Slovenska nedošlo k vyřešení pašování
Švédské celní úřady dříve doufaly, že zejména změna slovenské legislativy v oblasti znehodnocených zbraní (v detailu: Nelegální zbraně: nedostatečné konverze) povede ke zlepšení situace. Zatímco tok znehodnocených zbraní ze Slovenska, které se do Švédska v obrovských počtech dostávaly legálně pro “filmové účely” a následně byly v nelegálních manufakturách uschopňovány ke střelbě, skončil, počet trestných činů dál roste.
V souvislosti s trestnou činností nyní opět převažují nelegální zbraně propašované z Balkánu. Policie přitom poznamenává, že není jasné, zda-li jde o příznak také zvýšeného pašování, nebo nárůst kriminální činnosti se zbraněmi propašovanými dříve. Zatímco v případě drog lze trendy sledovat analýzou splaškových vod, u zbraní to možné není. Navíc se většinou jedná o několik desetiletí staré kusy.
Bezzubí celníci
Úřady nyní dávají prioritu sledování a zachycování toků nelegálních zbraní do země. Dosavadní práce celních úřadů je považována za nedostatečnou. Celníci si však stěžují na špatnou legislativu. V roce 2018 sice došlo k zpřísnění zákonů týkajících se nelegálního držení zbraní, avšak změny se netýkaly pašování. Nelegální dovoz zbraní je tak trestán úplně stejně jako nelegální dovoz jiných předmětů se spodní hranicí trestu v délce šesti měsíců.
Jesper Liedholm, tiskový mluvčí celní správy a bývalý analytik, k tomu dodává: “V zákonné úpravě je určitá nelogičnost. Pokud policie někoho sleduje pro podezření z trestné činnosti [včetně nelegálního držení zbraní], může požádat o odposlech telefonních hovorů. Mezitím my tuto možnost při vyšetřování pašování zbraní do země nemáme.”
Zdroj: Mitti Stockholm
Komentář zbrojnice.com
- Slovenské znehodnocenky nepředstavovaly pro černý trh v Evropě zásadní změnu dostupnosti zbraní, v důsledku relativně nízké ceny a nízkých kriminálních rizik převozu na chvíli učinily dovoz zbraní z Balkánu v podstatě nevýnosným.
- Z Balkánu i v mezidobí do Evropské unie proudily granáty. Kvůli tomu nedošlo k přerušení vazeb. Švédsko ukazuje, že po uzavření slovenského zdroje došlo k obnovení “balkánské stezky” pro nelegální zbraně velmi rychle.
- Všechny zbraně použité při teroristických útocích v Evropské unii pocházely z Balkánu. Jedinou výjimkou byl Hyperchar, kde byla použita slovenská nedostatečně znehodnocená zbraň, kterou teroristům dodal informátor francouzské policie v rámci operace zaměřené na sledování černého trhu.
- Evropská unie se zaměřila na zákazy zbraní legálně držených zákonadbalými občany. Pasivitu Evropské unie v oblasti pašování z Balkánu se snaží nahradit některé členské státy, viz článek: Německo a Francie se snaží omezit pronikání nelegálních zbraní do Evropské unie.
- Nikdo neuvádí, co více by proti pašování mohli švédští celníci dělat. Jakožto členská země Schengenu má Švédsko vnější celní hranici v Maďarsku, Slovinsku a Chorvatsku… V zabránění pašování jsou tedy švédští celníci stejně bezzubí, jako jsou české orgány bezzubé co do případného povědomí o překročení české hranice některým z 24.000 německých islamistů (z nichž 760 představuje bezprostřední riziko, a někteří jsou dokonce držiteli německých zbrojních průkazů).
Švédsko:
- Rozhovor – Pia Clerté: Ve Švédsku nelze mít jakýkoliv nástroj pro účely sebeobrany
- Návrh “implementace” doprovází snaha o plíživý zákaz moderních samonabíjecích pušek
- Granátové tresty, testy a amnestie
- Marcela Vlčková: Ve Švédsku z práce raději v neprůstřelném oblečení
- D. H. Rydheim: Legální zbraně sice zločinci nepoužívají, ale mohli by – proto je potřeba je zakázat
