USA: rozšíření databáze NICS pro zbraňové prověrky

Jednou z nejpalčivějších otázek týkajících se americké debaty o regulaci držení zbraní je, zda-li může více zákonů pomoci tam, kde nejsou dodržovány ty stávající. Je to vidět zejména v případě nejznámějších masových vražd – řada pachatelů si své zbraně pořídila řádně v obchodech, byť podle existující zákonné úpravy žádné vlastnit nesmějí.

Je nabíledni, že by si zbraně mohli pořídit také nelegálně, případně svůj záměr spáchat jinak (jako se tomu stalo v Austrálii po konfiskaci zbraní, kde pachatelé začali vedle nelegálních zbraní preferovat především oheň, automobily a bodné nástroje), ale i tak případy z posledních let vytvořily silný tlak na FBI, která je odpovědná za provedení prověrky každého, kdo si u licencovaného prodejce kupuje zbraň.

Systém provádění zbraňových prověrek

Podmínky pro koupi zbraně se v USA liší stát od státu. Pro účely tohoto článku budu uvažovat pouze podmínky dané federálními zákony.

Na rozdíl od ČR ve většině USA pro koupi zbraně není potřeba být držitelem jakéhokoliv oprávnění (zbrojního průkazu). Jak říkají Američané, oprávněním je druhý dodatek Ústavy.

Při koupi zbraně v licencované prodejně musí kupující vyplnit poměrně detailní formulář a předložit doklad totožnosti. Prodejce následně požádá FBI o provedení prověrky kupujícího. Prodej zbraně nebude umožněn v případě, že kupující:

  • byl odsouzen za trestný čin, za nějž lze uložit více než rok odnětí svobody,
  • je na něj vydán zatykač,
  • je závislý na nelegálních látkách,
  • byl diagnostikován jako duševně nemocný (což zahrnuje buďto nedobrovolné umístění v ústavu, shledání nevinným z trestného činu v důsledku duševní nemoci, shledání neschopným být trestně stíhán),
  • je v USA nelegálně,
  • byl vyhozen z armády (dishonorable discharge),
  • byl proti němu vystaven soudní zákaz styku,
  • byl odsouzen za domácí násilí (bez ohledu na délku trestu), nebo
  • zřekl se amerického občanství.

92% prověrek je provedeno po telefonu či jinými dálkovými prostředky a k prodeji (pokud je prověrka pozitivní) dojde prakticky okamžitě. Ve zbylých případech musí kupující počkat až 3 dny na výsledek prověrky. Pokud FBI během těchto tří dnů prodej nezastaví, resp. se nijak nevyjádří, pak se to bere jako souhlas s prodejem.

Podle zprávy amerického Ministerstva spravedlnosti bylo v letech 2008 – 14 provedeno více než 51 milionů prověrek (tj. bylo prodáno nejméně tolik zbraní – pokud si někdo kupuje více než jednu současně, provádí se jen jedna prověrka), z nichž bylo 556 tisíc zamítnuto. V případě zamítnutí FBI věc předá ATF, která dále vede šetření, zda-li se žadatel uvedením nesprávných informací na fomuláři nebo samotným pokusem koupit zbraň nedopustil trestného činu.

Podle Ministerstva spravedlnosti FBI provádí prověrky efektivně a míra chybovosti je velmi nízká. Největší slabosti existují ve chvíli, kdy NICS obsahuje nedostatečné informace pro zastavení transakce, a je na úřednících, aby věc dále v detailu prověřili.

Z hlediska běhu systému jsou zásadní dvě věci: dostatek informací vkládaných o občanech, kteří dle federálního práva nesmějí držet zbraně, což je často závislé na místních či jiných orgánech (armáda), a také míra zatížení úředníků. V posledních letech prodeje zbraní v USA neustále stoupají, což má často za následek zpoždění při provádění prověrek, případně zastavení procesu vyřizování odvolání pro odmítnutí z důvodu přeřazení všech „odvolacích“ úředníků k vyřizování samotných žádostí.

Foto: FBI

Známá selhání systému

Systém samozřejmě funguje jen tehdy, pokud jsou do něj v souladu se zákonem vkládána data. V řadě případů masových vražd si přitom pachatel mohl pořídit zbraň právě proto, že potřebná data nebyla do systému vložena. K těm nejznámějším příkladům patří:

  • Případ útoku na kostel v Charlestonu: Když si pachatel v obchodě kupoval zbraň, v rámci background checku FBI zaznamenala, že má v systému uvedeno zatčení pro držení drog. Protože samotné zatčení není dostatečné pro zákaz koupě zbraně (na rozdíl od obvinění), příslušná úřednice FBI zavolala okrsku šerifa v Lexingtonu, který podle údajů v systému provedl zatčení. Tam jí řekli, že k budoucímu pachateli nevedou žádnou složku, ať se obrátí na úřad šerifa ve městě Columbia. Úřednice ale omylem zavolala do Západní Kolumbie, kde jí řekli, že k němu také nic nevedou. Úřednice tedy podala žádost státnímu zastupitelství v Lexingtonu a věc odložila, dokud se jí neozvou. Protože do tří dnů prodejci nedala příkaz k zastavení transakce, mohl zbraň prodat. (K tomu v detailu zde.)
  • Při útoku na kostel v Sutherlands Springs pachatel mohl zbraně koupit legálně jen proto, že armáda nezadávala do systému údaje o vojácích; související šetření ukázalo, že armáda do systému dlouhodobě nevkládala data, a to až o 30% odsouzených vojáků. Neuvěřitelný řetězec selhání FBI a místní policie, který předcházel masové vraždě v Parklandu na Floridě, jsem popsal ve zvláštním článku.
  • Pachatel útoku na gay klub v Orlandu byl vyšetřován pro podezření z napojení na islamistické teroristické organizace, avšak informace o vyšetřováních se neobjevuje v systému NICS.
  • Pachatel vraždy v kině v Lafayette si zbraně mohl pořídit díky tomu, že soud nezadal do systému NICS informaci o nařízení jeho umístění v léčebně pro psychicky nemocné.
  • Pachatel útoku ve Fort Hood byl v době koupě zbraní vyšetřován pro podezření z přípravy teroristického činu, ale v databázi background checků toto nebylo uvedeno.
  • Při útoku v Garlandu byl dokonce na místě přítomen agent FBI, který pachatele sledoval kvůli podezření z přípravy teroristického útoku; ve chvíli, kdy útok začal, se agent snažil z místa ujet, a byl dokonce zatčen místní policií, která se domnívala, že s útočníky spolupracoval. V tomto případě byli pachatelé ozbrojeni sice nelegálními zbraněmi, ale pokud by se je snažili získat legálně, zřejmě by také uspěli.

Pokud budete chtít, můžete nalézet mnoho dalších podobných případů. Přesná statistika ohledně toho, kolik pachatelů masových vražd v USA si pořídilo legálně zbraně, protože selhal systém zbraňových prověrek, jsem nenalezl. Je nicméně nasnadě, že systém příliš nefunguje.

Rozšíření databáze NICS o N-DEx

FBI nyní zahájila přípravu kroků k tomu, aby úředníci vyřizující zbraňové prověrky měli kromě NICS přístup také k databázi N-DEx. Zatímco National Instant Criminal Background Check System (NICS) je databází existující primárně pro účely zbraňových prověrek, National Data Exchange (N-DEx) zahrnuje mnohem širší škálu dat od místních i federálních úřadů činných v trestním řízení.

Jde tedy o systém, který obsahuje mnohem více informací. Byť všechny nemusí být relevantní z hlediska zbraňové prověrky, mohou úředníka, který má na provedení šetření 3 dny, nasměrovat tam, kde to je potřeba.

Základním problémem nicméně je to, že N-DEx obsahuje především data dodávaná dobrovolně místními orgány. Jejich použití pro zbraňové prověrky musí být v souladu s dotčenými státními legislativami a také s legislativou týkající se ochrany osobních informací. Velká část dat se totiž týká případů, které doposud nebyly pravomocně rozhodnuty. Urychlené zapojení N-DEx by mohlo vést k tomu, že by řada lokálních orgánů přestala své údaje do databáze dodávat.

FBI plánuje databázi N-DEx začít používat pro účely zbraňových prověrek nejpozději do dvou let.

I tak nicméně bude celý systém potřebovat upravit: zatímco původně byl nastaven pro provádění maximálně 8 milionů prověrek ročně, nyní jich musí zvládat více než 20 milionů.

Sdílejte:

5 komentářů on "USA: rozšíření databáze NICS pro zbraňové prověrky"


  1. Ještě dotaz – v ČR, když člověk „přijde o ZP“, nesmí ani držet/nosit zbraně. Všechny na sebe registrované musí do půl roku převést na oprávněného držitele ZP.
    Jak je to v USA? Když má někdo pistoli, kterou si koupil legálně a za rok neprojde při koupi další zbraně prověrkou, co to znamená? Nepovolí mu jen ten druhý nákup, nebo taky zjistí, že má pistoli a bude se jí muset zbavit?
    Já předpokládám, že na už vlastněné zbraně to vliv mít nebude, ale je to skutečně tak?

    Odpovědět

    1. Gun Control Act z roku 1968 a Firearms Owners Protection Act (FOPA) z roku 1968 stanoví, kdo se považuje za „Prohibited Person“ pro účely držení zbraní, tj. komu je držení zbraní zakázáno. Jde o stejný seznam, který je zjednodušeně přeložen v článku pro nabývání zbraní.

      Držení zbraní takovouto osobou (například po té, co byla odsouzena za trestný čin, za který ze uložit více jak rok odnětí svobody) se považuje za federální trestný čin. Zákaz přitom platí doživotně, a současná úprava neobsahuje možnost návrácení práva legálně držet zbraně.

      Porušení tohoto zákazu je řešeno v části 18 United States Code. Lze za něj uložit až deset let odnětí svobody, v případě osob, které byly již třikrát odsouzeny za zločin je pak minimální délka odnětí svobody stanovena na 15 let – bez možnosti podmíněného propuštění.

      V době Obamovy éry byly velkým tématem prezidentské milosti právě pro osoby odsouzené za nelegální držení zbraní – především dřívě odsouzené zločince. Obama takto omilostnil, resp. nechal propustit z vězení po odpykání části trestu za nedovolené ozbrojování stovky osob.

      Krátká odpověď tedy je: Pokud osoba ztratí způsobilost držet zbraně v USA, musí se jich okamžitě zbavit, jinak jejich dalším držením páchá federální zločin.

      Odpovědět

      1. Díky .. znamená to tedy, že si federální vláda vede záznamy o držení zbraní?
        A jak to probíhá při prodeji mezi občany? U nás kupující i prodávající uvědomí policii a ta převede zbraň z jednoho na druhého v CRZ.
        V USA myslím nic jako CRZ nemají, takže kdybych dejme tomu koupil v obchodě AK, Glocka a opakovací kulovnici, pak něco provedl a chtěl si koupit další pistoli a neprošel prověrkou, jaké jsou další kroky ze strany úřadů? Vědí, co mám doma? Budou kontrolovat, že se jich zbavím?
        Jak pozná prodávající občan, že jsem oprávněn od něj zbraň koupit a držet ji, musejí občané takové transakce hlásit?

        Odpovědět

        1. Úvodem – bavíme se pouze o federálním právu, na státní úrovni se věci mohou lišit.

          > znamená to tedy, že si federální vláda vede záznamy o držení zbraní?

          Nikoliv, FBI musí do 24 hodin po provedení back-ground checku informace zničit.

          > A jak to probíhá při prodeji mezi občany?

          Pokud prodávající ví, nebo má důvod se domnívat, že kupující je „prohibited person“, tak mu nesmí prodat zbraň, jinak se vystavuje stejnému trestu, jako kupující.

          Kontrolu provést nemůže. Jde o jednu ze zásadních děr amerického systému. Její vyřešení by nicméně znamenalo de facto registraci zbraní, a registrace v historii vždy předcházely konfiskacím (mmchd. směrnice EU také nařizovala zavedení centrálních registrů pro evropské země do r. 2014, hned v 2015 Komise přišla s návrhem konfiskací a zničení mj. moderních sportovních pušek – zákazová směrnice). Proto je řešení problému pro gun lobby v USA nepřijatelné.

          > pak něco provedl a chtěl si koupit další pistoli a neprošel prověrkou

          Lhaní na formuláři se považuje za křivou přísahu a je federálním zločinem. Pokud byste nelhal, tak nic nenásleduje.

          > Vědí, co mám doma? Budou kontrolovat, že se jich zbavím?

          Pokud nezavdáte jiný zvláštní důvod k domovní prohlídce, nebo Vás někdo neudá, že je máte doma, tak nikoliv. Stejně, jako byste v ČR držel nelegální zbraně.

          > Jak pozná prodávající občan, že jsem oprávněn od něj zbraň koupit a držet ji, musejí občané takové transakce hlásit?

          Nepozná, nemusí hlásit.

          Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *