Legálně lze zbraně v Kanadě držet pouze pro sport, nebo pro lov. Povolení k nošení zbraně pro sebeobranu je pro běžné smrtelníky nedostupné. Proces získání zbrojního průkazu je přísnější, než v České republice. Mezitím se ale kanadská velkoměsta jako Toronto propadají do spirály vražedného násilí. Přestřelky mezi gangy se stávají každodenní záležitostí. Kde zločinci v Kanadě berou své zbraně?
Foto: Toronto City News.
Kanada:
- Místo potlačování gangů snahy o zákaz legálního držení zbraní
- Právní rámec legálního držení zbraní civilisty
- Zákaz samonabíjecí vz.58
- Zdroje nelegálních zbraní
Cílené pašování
Část nelegálních zbraních na ulicích kanadských měst pochází z USA. Jde především o pistole, jejichž nošení se v posledních letech stalo u členů gangů a dealerů drog samozřejmostí. Typicky překupník koupí legálně pistole na Floridě, schová je v útrobách svého auta (případně i s drogami), a převeze je pozemní cestou do Kanady. Pistole legálně koupená na Floridě za USD 400 se dá na černém trhu v Torontu prodat za CND 4.000 – pokud se jedná o zbrusu novou zbraň s vybroušenými sériovými čísly, která ještě nebyla použita při žádném zločinu.
Pohraniční stráž prakticky každý den najde ve vozech mířících do USA zbraně. V naprosté většině případů se ale jedná o zbraně amerických turistů, kteří si neuvědomují, že je jejich převoz do Kanady nelegální. Zajištění větších zásilek zbraní je spíše výjimečné, a většinou se děje v rámci velkých operací proti pašování drog.
Využívání nic netušících turistů
V posledních letech kanadské gangy začaly využívat novou taktiku. Jednotlivé zbraně ukrývají do automobilů Kanaďanů vracejících se z USA. Když takový automobil zastaví na odpočívadle, tak mu zbraň přilepí na vnitřní stranu nárazníku i s GPS sledovacím zařízením.
Pak, když se řidič po návratu domů odebere ke spánku, si členové gangu vozidlo najdou, a zbraň si z něj odeberou – v naprosté většině případů aniž by o tom řidič cokoliv tušil.
Pokud ho tedy už předtím nevyhmátla pohraniční stáž.
Darkweb a kryptoměny
Novinkou na černém trhu je čím dál větší používání Dark Webu a kryptoměn. Ontarijská policie si takto při pokusu byla schopna bez větších potíží pořídit AR 15, která přišla na zadanou adresu maskovaná jako balík potravin. Díky využití kryptoměny policisté nebyli schopni zjistit odesílatele.
V zemi, kde se pravidelně co několik let mění pravidla pro držení zbraní, je zřejmé, že pro řadu dříve legálních držitelů se podobná cesta stává jediným způsobem, jak případně svou zbraň prodat ve chvíli, kdy se jí rozhodnou zbavit. Předpokladem držení v rámci grandfatheringu je totiž přihlášení zbraně, a předpokladem přihlášení je vzájemná důvěra mezi občany a státem. Té v zemi, kde politici volají po konfiskacích legálně držených zbraní po útoku spáchaném nelegální pistolí, logicky mnoho nebude.
Zbraně zabavené gangu v Kanadě. Foto: CTV News.
Zbraně od legálních držitelů
Kanaďané nemají přesné studie o způsobu pronikání legálních zbraní na černý trh. Ze 783 zbraní zabavených v západním regionu Kanady a předaných k forenzní analýze policie dokázala identifikovat zdroj pouze 25% z nich. Přibližně polovina z toho byla vystopována jako původně náležející kanadským legálním vlastníkům, a polovina byla považována za pocházející ze zahraničí. U celých 75% zbraní použitých při spáchání trestných činů nicméně policie nebyla schopna vůbec určit jejich původ.
U těch původně legálně pořízených (tj. přibližně 12% zbraní kriminálníků) podle policie existují dva hlavní kanály pronikání na černý trh
Řada zbraní je legálním majitelům ukradena. To souvisí jednak s relativně nízkým standardem jejich zabezpečení (narozdíl od ČR nejsou vyžadovány trezorové skříně), a také s faktem, že je Kanaďané mohou na střelnici převážet pouze nenabité v uzamčeném pouzdře. Právě cílená loupežná přepadení sportovních střelců vracejících se ze střelnic byly jedním z hlavních důvodů, proč v Polsku došlo k změně legislativy tak, aby je mohli mít nabité a případnému přepadení se bránit.
Další souvisí s ne zcela efektivním systémem zbrojních průkazů a registrací. Úřady nemají systém průběžné kontroly legálně nabytých a držených zbraní (a neomezované se neregistrují vůbec), což umožňuje osobám bez trestního záznamu, které jsou napojené na gangy, kupovat legálně zbraně a následně je přeprodávat na černý trh (“straw purchaser”).
Zatímco v ČR by se na věc přišlo při pravidelném předkládání zbraní ke kontrole při obnovení platnosti zbrojního průkazu, tak v Kanadě podobnou pojistku nemají. Teoreticky při držení více jak 10 omezovaných zbraní může policie přijít po předchozím ohlášení provést jejich prohlídku doma, ale to se skoro nikdy neděje. Jedinou praktickou možností je tedy to, že držitel přijde o zbrojní průkaz (například v důsledku odsouzení za trestný čin) a zjistí se, že nemá jaké zbraně odevzdat. Nebo zpacká umazávání sériových čísel.
Závěr
Identifikace hlavních děr v kanadském zbraňové legislativě je jednoduchá. Řešení je složité, a ani při největší snaze ne vždy zcela úspěšné, jak ukazuje příklad Británie.
Politici nicméně potřebují ukázat, že s rostoucím počtem přestřelek “něco” dělají. Zatímco současné kolo zpřísňování legálního držení zbraní ještě ani nestačilo doběhnout do konce, už se vážně debatuje úplný zákaz a konfiskace pistolí a samonabíjecích zbraní.
Něco, co si už vyzkoušeli v Británii, Mexiku i Brazílii. Tak snad to v Kanadě dopadne lépe.
Zdroj: The Globe and Mail, 2014 Western Region Annual Report
Související:
- Británie: vysoký nárůst trestné činnosti páchané se zbraněmi
- Brazílie: uvolnění zbraňové legislativy předmětem volební kampaně
- Mexiko II: občané bez legální šance na účinnou obranu
Seriál nelegální zbraně v Evropě:
- 1. Nová zpráva SATFE a SAS
- 2. Pašované zbraně
- 3. Nedostatečné konverze
- 4. Původně legální zbraně
- 5. Upravené plynovky, flobertky a poplašňáky
- 6. Nelegální manufaktury
