Evropská komise potvrzuje, že okolí 100 metrů kolem kaluže vytvořené po dešti je pro účely zákazu olova mokřadem

V současnosti na půdě Evropské unie běží dva samostatné procesy přípravy zákazu olova ve střelách a brocích. První je zaměřen na zákaz olova v brocích a jednotných střelách užívaných v brokových zbraních na území velmi volně definovaných mokřadů. Druhý je zaměřen na úplný zákaz olova ve střelách. Evropská komise se nyní rozhodla využít prázdninového režimu a vyvolala korespondenční hlasování ohledně přijetí prvního zákazu – a to s dovětkem, že kdo mlčí, ten souhlasí. V mezičase Komise poskytla také zajímavou odpověď na interpelace některých poslanců.

Úvodní foto: Kaluž na poli vzniklá po dešti. Evropská komise vykládá navrhovanou legislativu tak, že kaluž a 100 metrů kolem (v původním návrhu 400m) představuje mokřad. Pro lovce držící olověné broky v okolí takové kaluže platí presumpce viny za porušení zákazu.

Shrnutí dosavadního vývoje

• Evropská komise od roku 2018 pracuje na zavedení zákazu olova v brocích “v mokřadech”.
• První polovinu roku 2019 EK, masmédia a někteří politici vyvraceli údajné dezinformace o přípravě zákazu olova v brocích, střelách a závažích také mimo mokřady. Ještě v březnu 2019 příslušný komisař osobně ujistil europoslance Zdechovského, že jde pouze o protiunijní propagandu.
• O tři měsíce později Evropská komise zadala ECHA úkol vypracovat návrh zákazu olova v brocích, střelách a závažích v mokřadech i mimo ně. Tento proces běží nezávisle vedle procesu zákazu olova “v mokřadech”.
• Takto koncipovaný zákaz olova neexistuje nikde na světě.
• Pro olovo existují omezené možnosti nahrazení v případě loveckých střel. V případě sportovního a bezpečnostního užití adekvátní náhražky neexistují. Pro vzduchovky a malorážky by zákaz olova byl naprosto smrtící. Ve svém důsledku by tedy zákaz olova navrhovaný Evropskou komisí vedl k postupnému úplnému útlumu civilního držení zbraní v Evropské unii.
• Zákaz olova je přijímán v procesu komitologie. Jakkoliv se to může zdát neuvěřitelné, jde o více nedemokratický proces než v případě přijímání zbraňové směrnice skrz trialog. Komise může zákaz olova zavést i bez schválení Evropským parlamentem a Evropskou radou.
• Masmédia rozsah problému bagatelizují. Například lež České televize o tom, že se zákaz nepřipravuje, ovlivnila i hlasování o usnesení české Poslanecké sněmovny proti zákazu olova. Že šlo o porušení zákona o vysílání následně shledala i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
• V únoru 2020 vyšlo najevo, že Evropská komise zvažuje přijetí zákazu i bez souhlasu Evropské rady a parlamentu.
• V květnu 2020 vypukl skandál, když vyšlo najevo, že oficiální dokumenty posílané jménem Evropské komise připravuje enviromentální lobbyistická organizace.

Když je kaluž na poli mokřadem

Zastánci přijetí unijního zákazu olova v mokřadech často poukazují, že v České republice již takový zákaz platí. Tato jejich teze pramení z naprostého nepochopení problému ve dvou směrech. Zaprvé, Evropská komise prosazuje naprosto odlišnou definici mokřadu, než jaká v současné době platí v České republice. Zadruhé, “mokřadový zákaz” je pouze předehra k již formálně zahájenému procesu úplného zákazu olova ve střelách a brocích i mimo mokřady, jehož zjevným cílem je potlačit civilní držení zbraní.

Onen první rozměr lze nejlépe ilustrovat na kalužích vzniklých po dešti. Evropská komise prosazuje definici mokřadu jako “území močálů, slatin, rašelinišť nebo vody, ať už přírodní nebo umělé, trvalé nebo dočasné, s vodou která je nehybná nebo tekoucí, sladká, poloslaná nebo slaná, včetně oblastí mořské vody s hloubkou v případě odlivu nepřesahující šest metrů” (zvýraznění doplněno) a dále okolí X metrů kolem (v nynější verzi okolí 100m).

Odborná veřejnost již delší dobu bije na poplach, že takto bude představovat mokřad každá louže po dešti.

Zastánci Evropské unie se těmto vyjádřením vysmívali a označovali je za lživou protiunijní propagandu.

Oficiální vyjádření Evropské komise

“Kalužový rozměr” návrhu Komise se v oficiálních dokumentech poprvé objevil v interpelaci poslance Zdechovského letos v únoru. Protože zde byl spíše vedlejším konstatováním, mohla si jej Komise ve své odpovědi o dva měsíce později dovolit ignorovat.

Následující interpelace skupiny poslanců již ale Komisi prostor pro vyhýbání se odpovědi neponechala:

Otázka poslanců: Může Komise potvrdit, zda-li dočasná plocha vody o rozměru 1 m² vzniklá po přeháňce na jinak suchém orném poli představuje mokřad ve smyslu ramsárské definice?

Odpověď Evropské komise: Podle ramsárské definice, jakákoliv plocha dočasně pokrytá vodou představuje mokřad, bez ohledu na rozlohu. Komise považuje tuto definici za vhodnou, jelikož ji lovci mohou aplikovat a vykonávající úředníci ji mohou vymáhat.

Pokud jde o nárazníkovou zónu [pozn.: zbrojnice.com: 100 metrů kolem kaluže], z pohledu komise je možné tuto aplikovat v okolí dočasné vody. Náraznikové zóny mohou učinit dodržování zákazu snadnějším a vést k jejich vymáhání.

Co přináší EU: Namísto 14 chráněných oblastí bude mokřadem každá kaluž a okruh X metrů kolem

Výše uvedená definice mokřadu opravdu vychází z Raamsárské úmluvy. Ta nicméně signatářům stanoví povinnost vybrat nejméně jednu oblast na svém území, která bude odpovídat této definici a pro mimořádný význam dostane zvláštní ochranu, včetně zákazu použití olověných broků při lovu.

Česká republika takto v současnosti za chráněné mokřady mezinárodního významu se zákazem užití olověných broků při lovu stanoví 14 konkrétních oblastí, z nichž většina jsou národní parky a tři mají statut přírodních rezervací: