Domácí

Zákaz olova: Aktuální žádost Evropské komise k vypracování návrhu restrikcí ECHA – stručné shrnutí

Před necelým rokem Evropská agentura pro chemii na žádost Evropské komise provedla studii, ve které zvážila vliv olověného střeliva a rybářských olůvek na životní prostředí a na zdraví zvířat a člověka, a doporučila Evropské komisi, že nejlepší by bylo olověné střelivo a zátěže úplně zakázat. Studie na první pohled působila velmi důvěryhodně, neboť citovala velké množství odborných zdrojů. Když jsem si ale ty zdroje opravdu přečetl, bylo mi zřejmé, jak ECHA došla ke svému doporučení: nejdříve pečlivě prošla velké množství vysoce kvalitních výzkumů a studií, a pak z nich s nemenší pečlivostí vybrala pouze to, co hovořilo ve prospěch zákazu. To samozřejmě způsobilo poměrně velké pozdvižení, po kterém Evropská komise začala veřejnost i zainteresované europoslance ujišťovat, že se vlastně ECHA jen tak zeptala na názor a že žádný zákaz olověného střeliva mimo mokřady neplánuje.

Zákaz olova zpátky na scéně

Přešel rok a Evropská komise opět žádá ECHA o řešení olověného střeliva ve všech suchozemských prostředích. Tentokrát už nežádá o zhodnocení rizik, ale přímo o návrhy na omezení. Jsem na ně velice zvědavý, protože i návrhy musí být zdůvodněné a doložené; velmi se tedy těším, až si přečtu odkazované zdroje a zjistím, co nám ECHA zase neřekla.

Výňatek ze žádosti z 16. července 2019, kterou Evropská komise dává ECHA za úkol připravit paragrafové znění zákazu olova pro užívání ve střelách v mokřadech i mimo mokřady.

Selektivní práce ECHA se zdroji

Jako třeba že třetina finských střelnic je rizikových z pohledu kontaminace pitné vody olovem. To je závěr studie, na kterou se odkazuje minulá zpráva ECHA.

Akorát že když si tu studii přečtete, tak zjistíte, že se při ní vlastně nic nezkoumalo a neměřilo, kromě vzdálenosti střelnice od nejbližšího vodního tělesa – pokud je střelnice blíž než sto metrů k vodě, je podle studie riziková, tečka.

Nebo kontaminace zvěřiny olovem. K tomu ECHA cituje studii, která uvádí, že při chemické analýze ptáků ulovených olověnými broky naměřili obsah olova, který překračuje maximální přípustnou úroveň pro kuřecí maso víc než desetkrát. Víc než desetkrát! A já jsem tu studii četl a mohu potvrdit, že je to do puntíku pravda. Tak co víc ještě potřebujeme vědět?

No, poměrně důležitá může být informace, že ta norma pro kuřecí maso byla stanovena s ohledem na nejhorší možnost – že to olovo je ve formě solí rozpustných ve vodě, které dokáže lidský trávicí trakt vstřebat téměř stoprocentně. Jenže olovo v nábojích je samozřejmě ve formě kovu, jehož vstřebatelnost je asi stokrát nižší. Počítat už určitě umíte.

ECHA uvádí opačné závěry, než zdroje, z nichž vychází

Mimochodem, tohle v té studii bylo taky: první část se zabývala obsahem olova ve zvěřině a došla k závěru, že maximální limity olova byly mnohokrát překročeny. Druhá část studie zkoumala pomocí simulovaného procesu trávení, kolik by toho olova přešlo ze zvěřiny do člověka, a došla k závěru, že i při těch mnohonásobných překročeních normy olova ve zvěřině by nedošlo k překročení bezpečného limitu pro člověka. Ta druhá půlka se ovšem do zprávy ECHA už jaksi nedostala.

Eh, proč se s tím vlastně píšu… aha, už vím. Co se s tím dá dělat? Nebo spíš, kdo s tím může něco dělat? Novelizace seznamu zakázaných látek je přece v pravomoci Komise, takže zákaz olověného střeliva prostě schválí a na souhlas se nikoho ptát nepotřebuje.

Evropský parlament bude mít možnost případný zákaz zrušit

No, ne tak úplně. I tyhle „delegované akty“ musí Komise hlásit Evropskému parlamentu a Evropské radě, a ty je mohou zrušit. Je to tedy jakési „hlasování naruby“: nehlasuje se o tom, jestli navrhovaná norma bude schválena, ale jestli bude zrušena. A já vím, že někteří europoslanci se už teď těší, až to v Evropském parlamentu zvednou – zvlášť ti, které Komise ujišťovala, že se nic takového nechystá.

Je samozřejmě také možné, že ECHA svou práci napodruhé odvede poctivě, i když mi to zní stejně pravděpodobně jako pohádka o Smolíčkovi. V tom případě by asi neměl být problém: ne že by tedy olovo byla naprosto bezpečná látka, ale z těch pár skutečných rizik, na které jsem při pročítání zdrojů narazil, nebylo nic takového kalibru, aby to nešlo řešit jinak než zákazem.


Související:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *