Monitoring nutné obrany #20 – Karlovy Vary, 2016 [aberace – zasažení třetí osoby varovným výstřelem; intenzivní exces]

Jednání, z něhož byl odsouzený shledán vinným: dne 16.8.2016 kolem 18:40 hodin v Karlových Varech v ulici I. P. Pavlova před restaurací New York Diner na pozemní komunikaci, poté, co společně se svými dvěma kamarády [jméno] [příjmení] a poškozeným [celé jméno poškozeného] měli slovní a fyzickou rozepři se skupinkou šesti až sedmi neustanovených mužů, v rámci které byl obviněný pravděpodobně udeřen pěstí do obličeje, v okamžiku, kdy couvl a nacházel se z uvedených tří osob nejdále od skupinky neustanovených mužů, nepřiměřeně reagoval tak, že vytáhl z kapsy legálně drženou střelnou zbraň, a to palnou krátkou kulovou zbraň – samonabíjecí pistoli tuzemské provenience ZVI Vsetín Kevin model ZP 98, ráže 9 mm Browning Court, v. č. natáhl závěr zbraně a jedenkrát vystřelil směrem před sebe šikmo k zemi, přičemž střelou nechtěně zasáhl poblíž stojícího kamaráda poškozeného [celé jméno poškozeného] do pravé nohy, čímž mu způsobil ránu s okrajovou nekrózou cca 1,5 cm na přechodu přední a vnitřní strany horní části pravého bérce směřující prakticky kolmo na kost a tříštivou zlomeninu horní metafýzy (oblast přechodu mezi hlavicí a dlouhou kostí) pravé kosti holení, což si vyžádalo operační výkon v celkovém znecitlivění, šestidenní hospitalizaci v nemocnici a následné ambulantní léčení výrazně přesahující 6 týdnů, kdy nejméně do 17.10.2016 byl poškozený omezen v běžném způsobu života sníženou pohyblivostí s nutností chůze o berlích s nemožností došlapu na pravou dolní končetinu, přičemž jako držitel zbrojního průkazu skupin B a E tímto svým jednáním porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, konkrétně povinnost uvedenou v ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, které stanoví, že držitel zbrojního průkazu skupiny A až E je povinen dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní.

Základní informace o řízení

• K incidentu došlo 16.8.2016 kolem 18:40 hodin v Karlových Varech v ulici I. P. Pavlova před restaurací New York Diner.
• Konečné rozhodnutí vyneseno 17.8.2020:
  • Rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech sp.zn. 4 T 139/2017 ze dne 25.6.2019 (samosoudkyně JUDr. Ivana Fořtová), obžalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku (porušení důležité povinnosti uložené podle zákona) a odsouzen k 12 měsícům s podmíněným odkladem na tři roky; náhrada škody zdravotní pojišťovně 79.231,- Kč.
  • Usnesení Krajského soudu v Plzni sp.zn. 6 To 301/2019 ze dne 9.12.2019 (předseda senátu JUDr. Milan Štejr), rozsudek potvrzen.
  • Usnesení Nejvyššího soudu v Brně sp.zn. 7 Tdo 441/2020 ze dne 27. 5. 2020 (předseda senátu JUDr. Michal Mikláš), dovolání odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost.
  • Usnesení Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2532/20 ze dne 17. 9. 2020 (předseda senátu JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc., soudce zpravodaj doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D.), ústavní stížnost odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost.

Skutkové okolnosti

• Obžalovaný společně s poškozeným (postřeleným) doprovázeli svého známého na obchodní schůzku v restauraci. Po chvíli jednání do restaurace přišlo 6 – 7 osob jako “posila” protistrany.
  • Dle nezúčastněného svědka: “Všichni byli velcí, plešatí a potetovaní.“
  • Dle servírky: “Střelec měl tílko, byl potetovaný, plešatý, byl největší a nejsilnější ze všech.“
• Následně se popis a svědectví do určité míry liší. Soud vyslechl celou řadu svědků, které lze rozdělit do následujících skupin: (1) Nezávislí svědci uvnitř restaurace, (2) nezávislí svědci dění před restaurací, (3) nezávislá svědkyně přítomná uvnitř i při střelbě venku, (4) svědci (přátelé) ze skupiny obžalovaného. Druhá strana schůzky nebyla ztotožněna a v řízení nikdo z protistrany nesvědčil.
• Obžalovaný + svědci na jeho straně:
  • V restauraci byli obestoupeni do půlkruhu, přičemž protistrana měla nejen početní ale i zjevnou fyzickou převahu.
  • Protistrana byla pod oblečením zjevně ozbrojena, buď obušky nebo noži, někdo měl nasazený boxer.
  • Hádka, pošťuchování, načež se přesunuli ven.
  • Zprvu se venku situace uklidnila, následně ale byli obžalovaný a spol. obestoupeni a napadeni.
  • Obžalovaný dostal ránu do obličeje, přičemž mu odletěly brýle, viděl, že je napadán jeho známý, provedl výstřel cíleně šikmo k zemi do prostoru, kde nikdo nebyl.
• Nezávislí svědci uvnitř:
  • Zprvu běžná obchodní schůzka větší skupiny mužů, kteří se mezi sebou normálně bavili. Většinu svědků kromě svého zjevu ničím nezaujali, nevěnovali jim pozornost.
  • Nikdo nezaregistroval zbraně.
  • Hádka ohledně peněz, majitel je vykázal, ať se jdou dohadovat ven (většina svědků hádku ani nezaregistrovala).
  • Odchod ven v poklidu.
• Nezávislí svědci venku:
  • “Obžalovaný ji zaujal, měl v ruce pistoli, byl agresivní a vypadal naštvaně. Další lidé byli od něho asi dva metry okolo. Dohady byly z obou stran skupin. Nedalo se určit, která skupina byla hlučnější a agresivnější. Má za to, že agresivnější byla ta skupina, kde byl obžalovaný s pistolkou. Usuzuje na to podle jednání obžalovaného, kdy obžalovaný s pistolí poskakoval.“
  • “Střelec měl tílko, byl potetovaný, plešatý, byl největší a nejsilnější ze všech, takže pro ni nejvýraznější.“
  • “Slyšel hádku, podíval se z okna, viděl tam zhruba 4 – 5 lidí. Nějakou skupinu, která vedla útok na jednoho pána, který se bránil. Šli proti němu. Ten pán řekl, ať stojí, oni šli dál. Někdo tam sahal k pasu, ale není schopen říci, pro co tam sahal. Na upozornění toho pána se nezastavili. Šli ještě intenzivněji a na to ten pán řekl, ať stojí nebo střelí. Oni šli dál, tak vystřelil.“
  • Policii volala řidička, která náhodou projížděla kolem a zaregistrovala muže mířícího pistolí na skupinu lidí, výstřel nezaregistrovala, okamžitě ujela pryč.
• Situaci zachytila kamera před restaurací. Závěry soudu ohledně kamerového záznamu:
  • “V čase kamery 18:42:32 vychází ven před restauraci skupina více osoba (9 – 10 osob), které mezi sebou celkem v poklidu diskutují. V čase kamery 18:47:13 se skupina osob v okamžiku jako by rozdělí (rozběhne) na dvě skupiny vlevo a vpravo. Krátce poté, osoba, která se nachází nejvíce vlevo jako nejvzdálenější od druhé skupiny, obžalovaný [celé jméno obžalovaného], vytahuje střelnou zbraň, kterou míří šikmo před sebe, přičemž následně v čase kamery 18:47:19 padá na silnici poškozený [celé jméno poškozeného], zvedá se a opírá o zaparkované vozidlo.“
  • Pět protivníků bylo beze zbraně, ve chvíli tasení pistole proti obžalovanému stál jen jeden, zbývající byli na ústupu.
  • Soud prvního stupně připouští, že rozběhnutí skupiny pryč mohlo být reakcí na útok do obličeje obžalovaného, ale z videa to soud nepovažuje za zřejmé. Ve chvíli tasení zbraně proti obžalovanému stál jen jeden muž.
• V řízení nebylo ustanoveno, zda-li byl zásah poškozeného přímý či v důsledku odrazu od země, podle lékařského posudku zranění nasvědčuje spíše přímému zásahu.

Právní otázky

Intenzivní exces z nutné obrany

Z rozsudku je zřejmé, že obžalovaný je osobou mimořádných fyzických dispozic, což určitým způsobem vytvářelo rámec posuzování hranic zákazu zcela zjevné nepřiměřenosti obrany způsobu útoku ve smyslu § 29 trestního zákoníku. Numerická převaha protistrany byla jasná. S ohledem na nezávislé svědecké výpovědi se obžalovanému a svědkům, kteří jej v restauraci doprovázeli, nepodařilo soud přesvědčit o jejich fyzické převaze.

Soud došel k závěru, že úder či facka do obličeje ve chvíli, kdy proti obžalovanému stál jediný protivník (ostatní se v té chvíli stáhli), nepředstavuje za daných okolností důvod k tasení zbraně a střelbě.

Odvolací soud v odůvodnění dal obžalovanému obzvlášť k tíži opuštění místa. Nejen neoznámil užití zbraně v nutné obraně (jak stanoví zákon o zbraních), ale ani neposkytl první pomoc poškozenému. Vedle toho nepočkal na policii, aby napomohl chycení protivníků: “Nedává totiž absolutně logiku jeho postup, kdy na straně jedné v rámci trestního stíhání tvrdí (stejně jako poškozený [příjmení]), že situace před výstřelem byla natolik vážná a vyhrocená, že kdyby nevystřelil,„ nemusel tu již být“, ale na straně druhé (ačkoli naznačuje, že jednání protistrany mohlo vyústit v jeho smrt) nepovažuje za nutné a vhodné, aby se do věci vložila policie, která by mohla údajné útočníky identifikovat a zadržet, případně obžalovanému poskytnout ochranu před nimi.”

Putativní obrana

Soud prvního stupně se v odůvodnění také poměrně podrobně věnuje možnému posouzení věci jako putativní obrany. Obhajoba v tom smyslu, že obžalovaný reagoval na úder do obličeje, přičemž přišel o brýle a tedy “stažení se” zbytku potenciálních útočníků nemohl zaregistrovat, přitom takovému závěru nasvědčuje.

Dle soudu se nejednalo o putativní obranu, neboť v době, kdy obžalovaný vystřelil, proti tomuto stála pouze jedna osoba. V tu chvíli již obžalovaný ani nemohl jednat na základě subjektivního pocitu, že odvrací jakýkoliv útok. Soud v tomto ohledu poukázal na to, že ještě jako mladistvý byl obžalovaný v roce 1994 odsouzen pro trestný čin vraždy.

Z rozsudku, který je založen ve spise na čl. je zřejmé jakým způsobem se obžalovaný tohoto trestného činu dopustil. Okresní soud má za to, že pokud se obžalovaný tímto způsobem dopustil trestného činu vraždy, jedná se o osobu velmi otrlou, která se jen tak něčeho a někoho nezalekne. (OSKV 4 T 139/2017)

Aberace – zasažení třetí osoby

Až zde se dostávám k nejzajímavější části případu, kterou je odůvodnění odmítajícího usnesení Nejvyššího soudu. V rámci řízení o dovolání se nejvyšší státní zástupce zaměřil právě na fakt, že výstražným výstřelem byla zasažena třetí osoba a nikoliv útočník. Přitom Nejvyšší státní zastupitelství argumentovalo, že za takových okolností je na místě věc posuzovat v rámci ustanovení o krajní nouzi a nikoliv nutné obraně.

Této problematice jsem se podrobně věnoval v odborném článku Následky obranného jednání ve sféře třetí osoby (aberace) – nutná obrana, nebo krajní nouze? V něm jsem mimo jiné shrnul, že neexistuje judikatura aplikovatelná na případy zasažení třetí osoby při odvrácení útoku. Judikatura týkající se odvrácení nebezpečí jakožto pojmového znaku krajní nouze se přitom uplatnit nemůže.

Nejvyšší soud se k této právní otázce obiter dicta výslovně nevyjadřuje. Po velmi podrobné repetici právní argumentace nejvyššího státního zástupce nicméně jádro odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu spočívá na absenci přímo hrozícího či trvajícího útoku (odst. 22), přičemž obecně odkazuje na nenaplnění podmínek jak nutné obrany, tak i krajní nouze.

Žádný útok, žádná nutná obrana

Vedle hodnocení právní povahy aberace stojí za povšimnutí posuzování Nejvyššího soudu ve vztahu k samotné situaci předcházející výstřelu.

Zatímco soud prvního stupně došel k závěru o intenzivním excesu, Nejvyšší soud tyto závěry významně pozměnil: “Ze skutkových zjištění soudů tedy vyplývá, že obviněný nebyl vystaven žádnému útoku proti své tělesné integritě a že nebyl ohrožen žádným útokem směřujícím proti zdraví či dokonce proti životu ani takto nebyl ohrožen žádný z jeho kamarádů. Pokud obviněný za takové situace vystřelil ze zbraně, kterou měl při sobě připravenou a nabitou, jednal zcela nepřiměřeně, nejednal za okolností vylučujících protiprávnost a nemůže se zbavit své trestní odpovědnosti za nedbalostní trestný čin vůči poškozenému M. K. Jednání obviněného překročilo rámec vzájemného slovního konfliktu a nabylo povahy aktu, který neměl s nutnou obranou či jednáním v krajní nouzi nic společného.”

Praktický komentář

Aberace – zasažení třetí osoby

Případ představuje první, byť nepřímé, trestněprávní posuzování otázky aberace v judikatuře vyšších soudů. Nejvyšší soud přitom aberaci posuzoval s odkazem na absenci útoku, tedy pojmového znaku nutné obrany, nikoliv absenci nebezpečí jakožto znaku krajní nouze.

Právě s ohledem na tuto skutečnost jsem případ zařadil do monitoringu. Jinak bych jej v okolnostech případu (legálně ozbrojený odsouzený vrah statné postavy, který výstražným výstřelem z titěrné ZVI Kevin postřelil svého kamaráda) a priori spíše pominul.

Spravedlivý proces a právo na obhajobu

Přesto se ale nemohu ubránit dojmu, že procesně správným rozhodnutím ze strany Ústavního soudu mělo být zrušení některých nebo všech předcházejících rozhodnutí.

Soud prvního stupně totiž svůj závěr postavil na existenci intenzivního excesu z nutné obrany. Soud druhého stupně naznačil, avšak jasně neformuloval příklon spíše k extenzivnímu excesu. Závěr soudu prvního stupně Nejvyšší soud obrátil na hlavu. NS zcela explicitně uvedl, že v daném případě dle jeho názoru vůbec nebyly splněny podmínky jednání v nutné obraně, neboť absentoval útok. Přitom Nejvyšší soud výrazně pozměnil i skutkové závěry soudu prvního stupně.

Je zjevným porušením práva na spravedlivý proces, pokud různé stupně soudní soustavy dochází k jiným právním závěrům, přičemž obžalovaný takovýto postup soudu vyššího stupně nemohl předvídat a tedy se v tomto směru nemohl obhajovat.

Absence znaleckého zkoumání z oblasti nutné obrany

Obžalovaný v rámci všech svých obranných prostředků namítal porušení svých práv, jelikož soud prvního stupně zamítl návrh na znalecké zkoumání z oblasti sebeobrany.

To bývá klíčové právě při posuzování krátkých dynamický situací. A o to více to platí u situací zachycených na video, srov. monitoring č. 19. Současné IT a audiovizuální vybavení českých soudů převážně vylučuje smysluplné provedení důkazu ve formě video či audiozáznamu. Polohlasné poznámky členů senátů k předsedovi (předsedkyni) typu “já tam vůbec nic nevidím” jsou v praxi běžné.

Soudy nicméně za daného důkazního stavu došly k závěru o nadbytečnosti tohoto důkazu. Z odůvodnění rozsudků se zdá plynout, že obhajoba samotná posudek vypracovat nezadala.

“Měl střílet do vzduchu”

Odvolací soud v závěrečné části odůvodnění obžalovanému klade k tíži, že z místa neutekl nebo že se nebránil jiným způsobem. Je možné, že tak činí v reakci na obhajobu, že střelba představovala jediný možný způsob obrany (subsidiarita není podmínkou nutné obrany).

Soud v této části argumentuje, že výstražný výstřel, pokud by byl na místě, měl být veden k nebi, nikoliv proti pevné zemi. V tomto směru je jistě absence výslechu znalce na sebeobranu škodou. Vyjádření k výstražné střelbě do nebe v městském prostředí by jistě bylo zajímavé.

Další články k tématu naleznete na portálu nutná obrana.