Domácí

EU pod falešnou záminkou připravuje restrikce dovozu a vývozu civilních zbraní a střeliva

Evropská komise představila návrh novelizace nařízení č. 258/2012, které stanoví rámec vydávání povolení pro dovoz a vývoz civilních zbraní do a mimo území Evropské unie. Zatímco v současnosti je vydávání povolení v rukou úřadů jednotlivých států, Komise chce novelizací zavést jednotný režim pod kontrolou Bruselu.

Nové nařízení se dotkne nejen českých civilních držitelů zbraní, ale především českého průmyslu. Česko je totiž v rámci vývozu civilních zbraní z EU velmocí: v absolutních číslech je třetí za Itálií a Německem, v přepočtu na obyvatele v čele za Chorvatskem.

Export civilních zbraní z EU. Zdroj: Evropská komise, SWD(2022) 298 final

Falešná záminka

Evropská komise v této souvislosti vydala nejen samotný návrh, ale také související tiskovou zprávu a další dokumenty. V tiskové zprávě se můžeme dozvědět, že v rukou civilistů v Evropské unii je přibližně 35 milionů nelegálních zbraní, což odpovídá 56% odhadovaného celkového počtu zbraní. Aby bylo možno zabránit jejich pašování, je důležité mít o všech přehled.

V hodnocení dopadů a dalších souvisejících dokumentech je uvedeno, že existují významná rizika spojená s obcházením pravidel ohledně dovozu částečně dokončených zbraní a komponentů, a dále rizika související s dovozem poplašných a signálních zbraní, které mohou být upraveny na ostré zbraně. V případě vývozu Komise identifikovala rizika týkající se reexportu, prodeji zločincům či zpětnému pašování do Evropské unie. Co do hlavních důvodů pro přijetí nařízení nechme hovořit dokument samotný (s. 10):

Podle studie zveřejněné v roce 2018 byly střelné zbraně smrtícím prostředkem u více než 50 % všech vražd ve 49 ze 195 zemí v roce 2016; v roce 2016 zemřelo celosvětově 251 000 lidí na následky zranění způsobených střelnou zbraní (bez započtení úmrtí v důsledku ozbrojených konfliktů, terorismu a z rukou policie) a většinu úmrtí střelnou zbraní v roce 2016 tvořily vraždy (odhadem 64 %, což odpovídá přibližně 161 000 úmrtí). Negativní vliv obchodování se střelnými zbraněmi na stabilitu a rozvoj byl na mezinárodní úrovni uznán v nové Agendě OSN pro udržitelný rozvoj, která se týká zejména rozvoje, jejíž cíl 16.4 zavazuje státy k výraznému omezení nezákonného držení zbraní do roku 2030. V posledních letech navíc obchod se střelnými zbraněmi přispěl k vyzbrojení teroristů prostředky ke spáchání jejich teroristických činů, přičemž 23 případů masové střelby se odehrálo na území EU v (polo)veřejném prostoru v období 2009-2018, při nichž bylo zabito 341 osob.

Déjà vu 2015? Ano, Evropská unie se opět vrátila k falešnému argumentu teroristických útoků, při nichž byly téměř výhradně použity zbraně nelegálně propašované skrz vnější hranice. Nebo si snad v Bruselu opravdu myslí, že důvodem pašování byla absence centralizovaného systému povolování dovozů, a po jeho zavedení teroristé a zločinci konečně ustanou? Kde selhává policie a tajné služby, tam nás zachrání bruselský formulář?

Restrikce exportu

Výše uvedená citace dokumentu je ale důležitější především z hodnotového hlediska. Ve zkratce říká, že “zbraně zabíjejí” a Evropská unie s tím bude něco dělat. Na dalších stranách Komise vysvětluje, že cílem je zabránit pronikání v Evropě vyrobených zbraní na černé trhy ve světě. Takto si Komise například všímá, že v Mexiku bylo zabaveno dvakrát více v Německu vyrobených zbraní, než kolik jich tam bylo oficiálně vyvezeno. Přitom je konstatováno, že desetitisíce zbraní jsou ročně do Mexika pašovány z USA. Dalším uváděným příkladem je vývoz střeliva ze Slovenska do Moldávie, přičemž moldavské úřady týž den dostaly žádost o export stejného množství do Běloruska.

Zatímco tisková zpráva se honosí cílem zjednodušit vývozní a dovozní administrativu, skrz výše uvedenou citaci prosvítá očekávatelný způsob reálného uplatňování plánovaného nařízení. Protože pokud jsou zbraně vyvezené do USA následně nelegálně pašovány do Mexika – jak jinak než zákazem vývozu do USA se tomu dá zabránit?

A pokud je potřeba zdůraznit, že v 49 zemích (včetně USA) jsou palné zbraně převažujícím vražedným nástrojem a EU se zavázala omezovat negativní vliv obchodování se zbraněmi na stabilitu a rozvoj

Samotné doprovodné dokumenty navrhované novelizace jsou značně protizbraňově podbarveny. Pokud tento pohled má legislativní aparát, pak je jasné, jak bude následně muziku tvrdit bruselský administrativního aparát rozhodujícího o (ne)vydání dovozního či vývozního povolení.

Zleva zákaz olova, zprava restrikce exportu. Zatímco Rus provádí genocidu na Ukrajině, Brusel připravuje další střelbu do kolen evropského zbrojního průmyslu.

Certifikát konečného užití

Návrh evropského nařízení také zavádí povinnost předložení certifikátu konečného užití jakožto náležitosti žádosti o povolení k vývozu. Publikovaná verze návrhu nicméně neobsahuje přílohy, v nichž má být (1) vymezen okruh typů zbraní, na které se tato povinnost vztahuje a (2) stanoven vzor takového certifikátu.

V případě civilních zbraní směřujících na civilní trh jsou certifikáty konečného užití ze své podstaty problematické. Může jít buďto o nefunkční formalitu – dovozce-velkoprodejce pouze prohlásí, že zbraně budou směřovat na civilní trh v zemi. Jejich další směřování již ale následně ani sám nijak po provedení prodeje mít pod kontrolou nemůže.

Jediný funkční mechanismus certifikátu konečného užití by představovalo prohlášení, že je již znám konkrétní konečný kupec konkrétní zbraně. Což sice může fungovat u individuálního prodeje extrémně drahých odstřelovacích pušek, ale na trhu sériové velkovýroby představuje de facto znemožnění exportu.

K čemu se v tomto ohledu Brusel přikloní, nevíme.

Dopad na civilní držení zbraní v ČR

Pokud v souvislosti s navrhovanou novelou hovoříme o exportu a importu, jde o překročení vnějších hranic Evropské unie. Primární dopad navrhované změny by tedy byl především na dovozové zbraně ze zámoří, ať už jde o britské odstřelovačky, brazilské moderní sportovní pušky nebo americké pistole. V případě restriktivní aplikace bruselského dohledu by to mělo negativní dopad především na šíři nabízeného sortimentu, tj. kvalitativní výběr. Co do kvantity by případný zahraniční výpadek jistě nahradily domácí a evropské dodávky.

Nicméně zůstává otázka, do jaké míry by se nový režim nepřímo podepsal na domácí nabídce. Proč investovat do továrny v Česku (Evropě), pokud by se export z ní stal nejistým?

Následný dopad regulace lze očekávat také v souvislosti se zavedením jednotného informačního systému. Evropská komise totiž vidí značný problém v nedostatku centralizovaných informací ohledně vývozu a dovozu zbraní. Cílem tedy není jen zavést jednotný bruselský povolovací režim, ale především centralizovaný informační systém o vývozech a dovozech. Tím se vracíme k výše uvedené dlouhé citaci. Pokud deklarovaný problém představují teroristické útoky (a vraždy obecně), pak informační systém dovozu a vývozu bude dříve nebo později shledán nedostatečným k jeho řešení. Ale když už bude existovat, jistě jej půjde snadno povýšit také na centrální systém držitelů zbraní. Ostatně to naznačuje i tisková zpráva:

Téměř všechny palné zbraně jsou vyrobeny legálně a uvedeny na trh. Zbraně nicméně mají dlouhou životnost, někdy déle než 100 let. Některé jsou odkloněny, ukradeny či ztraceny a končí na černém trhu. Zlepšovat jejich sledovatelnost je klíčové.

Další části navrhovaného nařízení

Jak už to v Bruseli bývá, snaha o centralizaci kontroly dovozu a vývozu civilních zbraní se veze společně s bohulibými částmi nařízení, které mohou mít reálný dopad na dostupnost zbraní na černém trhu. Tyto okruhy by ale šlo řešit čistě legislativně bez potřeby centrální administrativní kontroly. Jde o následující:

  • Režim dovozu “ostrých” zbraní se bude vztahovat také na signální a poplašné.
  • Jednotná pravidla a restrikce dovozu polotovarů a “částečně dokončených” zbraní.
  • Nastavení vzájemného vztahu licenčních orgánů a celních orgánů.

Vedle toho Komise slibuje také zjednodušení cestování se zbraněmi skrz vnější hranice pro sportovní střelce a lovce. Toto je ale jen taková pomoc z Brusele. Návrh je totiž nejprve zařazuje pod zaváděná pravidla pro dočasný dovoz a vývoz zbraní a střeliva. A ta pomoc spočívá v následném vyřazení z povinnosti získat předchozí povolení. Mimochodem, bruselský smysl pro realitu dokládá, že pro lovce cestující přes hranice se zbraní se navrhuje limit 800 nábojů, pro sportovní střelce 1.200.

Přehled podkladových dokumentů k návrhu nařízení (anglicky):


Evropská unie

One Reply to “EU pod falešnou záminkou připravuje restrikce dovozu a vývozu civilních zbraní a střeliva

  1. Tak že tato zpráva z Brusele,nám celkem jasně dává najevo, že v dohledné době dojde i na úpravu zbraňové směrnice. Pochopitelně k lepšímu. Například že povolení k nabývání zbraní (včetně nožů) jednotlivým občanům by vydával centrální zbrojní úřad přímo v Bruseli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *