Dne 17.11.2022 jsem odeslal dotazník zaměřený na principiální postoje k občanským právům v oblasti civilního držení zbraní kandidátům na úřad prezidenta ve volbě v roce 2023. Nejenže jde o významné datum v české historii, ke kterému se váží krvavé represe dvou diktátorských režimů, které bazírovaly na důsledném odzbrojení civilistů (vyjma podporovatelů režimu), ale také přibližně v této době počet registrovaných zbraní v Česku překročil hranici jednoho milionu.
Ve lhůtě dvou týdnů se vyjádřili pouze tři kandidáti. To je značně překvapivé, jelikož většina kampaní má profesionální štáb. Pokud nejsou dobře placení profesionální členové volebního týmu schopni zaslat krátkou odpověď na čtyři jednoduché otázky, pak to také určitým způsobem dává najevo, jaký význam ten který kandidát přikládá držitelům zbraní jakožto voličské skupině zastupující přibližně 300.000 českých domácností.
Proč tyto otázky
Otázky, jak jsou uvedeny níže, byly formulovány cíleně úsporně z několika důvodů. V dnešní době všichni čelíme informačnímu přehlcení, a tedy cílem otázek je získat základní principiální postoje kandidátů, nikoliv rozsáhlé povídání. S ohledem na rozsah pravomocí prezidenta je tou základní klíčovou otázkou ochota chránit občanská práva v oblasti civilního držení zbraní i případným užitím práva veta.
Vedle toho byly některé otázky položeny cíleně s omezením manévrovacího prostoru pro odpovědi. Ano, pane ministře můžeme rádi sledovat v televizi, ale cílem bylo vyhnout se politickým ambivalentním odpovědím.
Vedle samotného dotazníku kandidáti, kteří jsou držiteli zbraní, dostali možnost prezentace prostřednictvím individuálního článku v sérii Zbraně & osobnost. Jeden takový článek bude publikován v následujících dnech.
S ohledem na současné odhady preferencí lze konstatovat, že odpovědi zaslali spíše pravděpodobní budoucí senátoři než pravděpodobný budoucí prezident. Proto v závěru článku také rozvedu, co víme o postojích k civilnímu držení zbraní předních kandidátů, kteří neodpověděli.
Prezidentský dotazník
Zavádění restrikcí a užití prezidentského veta
Evropská zbraňová směrnice obsahuje ustanovení, podle nějž se předpokládají její budoucí novelizace. Pokud by došlo k novelizaci směrnice a následně by Parlament ČR tuto novelizaci implementoval do české legislativy způsobem, který by oproti současnému stavu omezoval legální civilní držení zbraní v zemi, využil(a) byste prezidentského veta? ANO/NE
ANO: Karel Diviš, Pavel Fischer, Tomáš Zima
Osloveni, avšak navzdory urgencím neodpověděli: A. Babiš, J. Bašta, T. Březina, M. Hilšer, K. Janeček, D. Nerudová, P. Pavel, D. Rohanová, J. Středula
Zákaz olova
V současnosti na půdě Evropské unie probíhá proces přípravy univerzálního zákazu olova ve střelivu, a to mimo běžný legislativní proces prostřednictvím pouhé aktualizace seznamu nebezpečných látek. Prezidentská kancelář v tomto ohledu nemá žádné pravomoci, nicméně je nadána významnou „soft power“. V případě Vašeho zvolení, angažovala by se prezidentská kancelář v procesu zákazu olova, a pokud ano, jakým způsobem?
Karel Diviš: Nejsem v této věci expert, nicméně ze strany odborné veřejnosti je zákaz olova odmítán s relevantními argumenty. Jako prezident bych mohl věci pomoci např. uspořádáním konference na toto téma a také tlakem na vládu a zákonodárce, aby byli v této oblasti aktivní.
Pavel Fišer: Ne, jakkoli jde i o způsob úpravy – tady mohu mít výhrady, nemělo by jít jen o aktualizaci seznamu zakázaných látek. A druhá věc je zákaz olova jako takový, Škodlivé dopady olova na zdraví člověka jsou dlouhodobě popsány. I proto už nepoužíváme ani palivo s olovem, ani nátěry. Považuji proto za pochopitelné, že se o střelivu s olovem vede rozprava.
Tomáš Zima: Rozhodně ano, byla by oslovena Armáda ČR (Ministerstvo obrany), bezpečnostní sbory (Ministerstvo vnitra), případně další subjekty veřejné správy (i ve vztahu k výkonu práva myslivosti atd.) ale také profesní sdružení, spolky a odborníci v této oblasti s cílem shromáždit relevantní informace, reálné možnosti a případná jiná řešení (byť i kompromisní). Předpokládám, že by bylo nezbytné i zapojení odborníků z oblasti diplomacie a práva. Byly by využity všechny možnosti “vrátit se k odborné diskusi” na půdě Evropské unie i v rámci kompetentních míst v České republice.
Názor na civilní držení zbraní obecně
Jaký je Váš názor na civilní držení zbraní obecně? Otázka se netýká názoru na legislativu.
Karel Diviš: Model, kdy zákona dbalí a bezúhonní občané mohou nabývat, držet a nosit zbraně, považuji za správný. Zakazování civilního držení zbraní je mj. typickým rysem totalitních režimů.
Pavel Fišer: Civilní držení zbraní je zcela v pořádku. Považuji za správné, aby dospělí občané měli základní zručnost při zacházení se zbraní, aby ji uměli zajistit nebo zkontrolovat, že není nabitá. Vycházím ze zahraniční zkušenosti a z toho, že občané se zkušeností se zbraněmi mohou účinně pomoci v odzbrojení nebezpečného teroristy.
Tomáš Zima: Civilní držení zbraní, tak jak je zakotveno a upraveno v moderní historii naší republiky a nyní považuji, za daných okolností ve světě a v Evropě za optimální. Česká implementace byla a je velmi zdařilá a funkční, dokládá to i setrvalý, byť nižší nárůst jak držitelů zbraní i počtu zbraní, který započal v roce 2018 a pokračoval i v “Covidových” letech 2020 a 2021 – považuji to za silný stabilizační trend a signál i pro politiky. V Českých zemích se jedná u palných zbraní o tradici starou víc než 600 let, od dob Jana Žižky. Větší restrikce by, dle mého názoru, byly na úkor záležitostí spojených s ochranou svobody jednotlivců, ale i státu (stanovená záloha státu), jde pro mne o principiální záležitost.
Držení zbraní
Vlastníte Vy nebo jiná osoba ve Vaší domácnosti palnou zbraň?
Karel Diviš: Ne.
Pavel Fišer: Ne, nevlastním, ale na střelnici chodím rád. Naposledy se senátory z výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost – měli jsme možnost seznámit se s výrobky České zbrojovky Uherský Brod.
Tomáš Zima: Ano.
Babiš, Pavel, Nerudová a občanská práva v oblasti civilního držení zbraní
Je zřejmé, že zodpovězení dotazníku je otázkou pěti minut. V případě profesionálního týmu prezidentské kampaně než přehlíživost k problematice bude za nezodpovězením stát spíše odhad, že by si kandidát svými odpověďmi nepomohl. Shrňme si tedy, co víme o postojích vedoucích kandidátů.
Dle posledních průzkumů jsou v současnosti v čele Andrej Babiš, Petr Pavel a Danuše Nerudová, které s větším odstupem následuje Pavel Fišer. Posledně jmenovaný své principiální postoje uvedl výše, co víme o ostatních třech?
Andrej Babiš se k problematice civilního držení zbraní mohl poprvé výrazně projevit v době přijímání unijní zákazové směrnice, a to z pozice předsedy strany vládní koalice Ano. Když M. Chovanec (ČSSD) představil první návrh ústavního zakotvení (v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR), ministři ANO jej při projednávání ve vládě nepodpořili. O čtyři měsíce později již poslanci ANO návrh ústavní změny při hlasování v poslanecké sněmovně jednoznačně podporovali. Počáteční zaškobrtnutí se již následně neopakovalo. Nejenže Andrej Babiš jako premiér i poslanec podporoval civilní držení zbraní, ale dokonce i připodepsal petici podporující ústavní zakotvení. To nakonec prošlo v době Babišova premiérství. Ve stejné době v poslanecké sněmovně panovala výjimečná úroveň “zbraňové” spolupráce mezi vládou a opozicí (především ANO – ODS), díky které se velmi zdařila implementace zbraňové směrnice.
Petr Pavel je co do principiálních názorů na civilní držení zbraní velkou neznámou. Na veřejnosti se prezentuje především s odkazem na svou vojenskou kariéru, což vyvolává spíše diktátorské než republikánské konotace. Obecně je pro české armádní kruhy typický spíše tacitní odpor k civilnímu držení zbraní. Například co do stanovených záloh státu existuje na Ministerstvu obrany i v armádě poměrně silná skupina, která je vnímá negativně a především jako ohrožení ochoty občanů narukovávat do aktivních záloh (proto také existují kurzy stanovených záloh pouze pod taktovkou MV, ale již nikoliv kurzy MO, byť je zákonná úprava předpokládá). V armádních kruzích do určité míry panuje přesvědčení, že ozbrojená civilní společnost představuje ohrožení pro míru obecné podpory výdajů na profesionální armádu. Zatímco Ukrajina se snaží navýšit počet členů teritoriální obrany na 2 miliony, část české armády naopak pohledem na současné bojiště došla k závěru o zbytečnosti ozbrojených civilistů, resp. neefektivnosti domobran. Mimochodem, Petr Pavel v počátku ruské agrese hlasitě odporoval vyzbrojování Ukrajiny (nyní už nikoliv).
Doplnění 19.12.2022: Pavel v rozhovoru s rádiem Impuls uvedl, že vlastní civilní zbraň a tu před volební kampaní i nosil (zdroj: idnes). Jeho názor na občanská práva v oblasti civilního držení zbraní ale stále znám není. V této souvislosti je na místě připomenout příklad M. Kalouska, který v rozhovorech na jednu stranu uváděl držení tří krátkých palných zbraní, na druhou podporoval zavádění restrikcí ze strany Evropské unie.
Doplnění 20.12.2020: Pavel v rozhovoru v České televizi na dotaz k postoji na civilní držení zbraní uvedl: “Náš zákon o zbraních je myslím jedním z těch nejlepších v Evropě a nevidím důvod, proč by se měl měnit. Rozumím některým omezením, ke kterým došlo po sérii teroristických útoků, tak aby skutečně mezi veřejností nebyly zbraně, které jsou mnohem nebezpečnější. (…)“
Danuše Nerudová je co do civilního držení zbraní ještě méně čitelná než Petr Pavel. Rychlým hledáním na internetu jsem k tomuto tématu od ní žádné vyjádření nenašel. S ohledem na to, že za třicet let moderní české státnosti došlo k novelizaci Listiny pouze dvakrát, lze absenci známosti principiálních názorů dvou předních kandidátů na otázky civilního držení zbraní považovat za zásadní selhání jejich kampaní. A to bez ohledu na to, jaký názor kandidáti zastávají.
Rozhovory
- Poslankyně Černochová: Obhajoba legální držby zbraní by neměla přestávat být principiální záležitostí ochrany svobody
- Europoslankyně Charanzová: Nerozumím, jak se Evropská komise vyhnula odpovědnosti za selhání při nevydání pravidel pro znehodnocování zbraní
- Předseda Senátu Kubera: Změna Ústavy zakotvující civilní držení zbraní v současnosti nemá šanci projít
- Poslanec Jiří Mašek: Návrh nového zákona o zbraních optimálně vyvažuje práva občanů a bezpečnostní zájmy státu
- Poslanec Pavel Růžička: Novela zákona o zbraních představuje vítězství zdravého rozumu
- Senátor Václav Láska: Ústavním zakotvením civilního držení zbraní bychom deklarovali jeho význam pro českou společnost
- Senátorka Chalánková: Jsem připravena předložit zbraňovou ústavní novelu
- Milena Bačkovská, MV: Chceme zákon o zbraních dostat do 21. století
Zbraně & …
- Poslankyně Jana Černochová
- Poslanec Pavel Růžička
- Jim Smith, člen speciální jednotky Delta Force sestřelený v prvním “černém jestřábu”
- Vítor Teixeira, portugalský sportovní střelec, policejní instruktor a zbraňový soudní znalec
- Mike Lindsay, odborník na britskou zbraňovou legislativu
- Pia Clerté, čtyřnásobná mistryně Švédska v dynamické střelbě
- Hans Deutsch, bavorský záložák, instruktor sebeobrany a sportovní střelec
- Milena Bačkovská, vedoucí zbraňového odboru Ministerstva vnitra
- Jan Bartošek, právník zbraňového odboru Ministerstva vnitra
- Tomasz W. Stępień, prezident Firearms United Network
- Callum Long-Collins, anglický zbraňový aktivista
Diky za clanek. Skoda, ze neodpovedeli vsichni. I tak myslim, ze I neodpoved muze pri rozhodovani pomoct.
Děkuji za článek, přesně něco takového jsem hledal. Z těch tří favoritů (Nerudová, Babiš, Pedro Pablo) se mi nelíbí ani jeden, leč bohužel musím uznat, že Babiš je k legálním střelcům zřejmě nejpřívětivější, byť o upřímné náklonnosti nemůže být řeč. Ten své názory prodá za mísu čočovice.
Nerudová, woke kandidátka z univerzity, není co dodat.
U El Ggeneralissima jsem doufal v lepší, ale zdá se, že jeho negativní postoj bohužel dává smysl; uniformy si budou žárlivě střežit svojí moc a “prestiž stavu” a neuvítají jakoukoliv zdánlivou konkurenci.
Pro vyloučení pochybností – ve vztahu k Pavlovi je jeho názor neznámý. Z vícero stran jsem zaznamenal automatický předpoklad “armáda = zbraně = ozbrojení civilové OK”. Shrnutí tedy poukazuje na to, že v u nás je to (na rozdíl např. od Švýcarska, Estonska, Finska) naopak, tedy že české armádní kruhy oproti policejním civilnímu držení zbraní převážně nakloněny nejsou.
Armáda žije v přesvědčení, že by jí ozbrojení civilové lezli do zelí. Problém je, že armádu nemáme, expediční sbor je na expedici a genštáb s civilními zaměstnanci to nevytrhnou. Navíc naše politická reprezentace v posledních pětadvaceti letech rozdala a/nebo zašmelila všechnu výzbroj a vybavení, které většina záložáků (věkově 45+) uměla používat. Takže jediné zbraně, které má tento stát ve skutečnosti k obraně jsou ty, co máme doma – hlavně ty neregistrované. Ty registrované je tenhle režim schopný majitelům ukrást a poslat coby pomoc do zahraničí….
Ano , slova vytesaná do kamene, stačilo se podívat na velitelský den ČA a chtělo se plakat,zachraňovala to
Černochová vyjádřením že opravdu pro obranu nemáme nic.Ono 6 tis. tkzv. profíků je tak na jeden kraj s bídou.
Proč se zde nezavedl systém Švýcarska?Jednou vložená investice a pak jen udržovat v chodu.
Ono opravdu i 40 ks. F35 vám neohlídá infrastrukturu a mobilizovaní bez výzbroje a výstroje jsou taky k smíchu.
Už by se opravdu měla zavést ZVS aspoň na 6 měsíců a zvednout zálohy z postele a když už tak využít zbrojní i jiný potenciál střelecké komunity.
Ještě ke komentáři o otázkách pro prezidenstké kandidáty.Opravdu jsou ti první tři tak naivní nebo hloupí že nedokážou pochopit sílu střelecké komunity ? Že to není jen 300 tis. – dobře ikdyby 200 tis. držitelů ZP ale i jejich
rodin což znamená plus minus 600 tis. hlasů ? A možná i více ? Co když to je víc jak 1 milion ? Znám spoustu lidí co nemaj ZP ani vztah ke zbraním a přesto jsou ochotni vyjádřit podporu. Docela se divím ex. veliteli Pavlovi že on je tak zabržděnej ale asi to je opravdu způsobeno tím že si naše army hraje na svým písečku.Už je potřeba aby to MO někdo trochu provětral a ty chodící stíny po chodbách MO poslal do důchodu
Ty počty jsou velice zavádějící, prostě to nemůžete paušalizovat na celou střeleckou komunitu. Určitě se nebavíme o 1mio hlasů, ba dokonce ani o tech 300k. V reálu to bude něco kolem 100k a to proto, že spousta střelců, byť střílení milují, ho stále vnímá jako zbytný koníček. Je potřeba si uvědomit, že jsou důležitější věci než jen zbraně a možnost je použít. Ne každý to tak vnímá, ale je to prostě tak. Je potřeba dohlédnout dál, než na val střelnice.
jelikož mi nebyly schváleny příspěvky tak aspoň souhlas s ostatními