Navzdory zakotvení práva držet zbraně v ústavě má Mexiko extrémně restriktivní zbraňovou legislativu, která v praktické rovině běžným občanům zcela znemožňuje držení účinných obranných prostředků. Od konce 90. let v zemi vzrůstala moc narkomafií, které postupně ovládly celé části země. V roce 2013 došlo na několika místech země k lidovým povstáním proti kartelům. Tam, kde elitní bezpečnostní složky dekádu selhávaly, se nelegálně ozbrojeným civilistům autodefensas – byť za cenu vysokých ztrát na životech – podařilo kartely zcela vytlačit. Co jim chybělo ve výzbroji a výcviku, členové domobrany autodefensas doháněli odhodláním. Zatímco zločinci byli ochotni pro svou věc zabíjet, autodefensas byli po letech naprosté bezmoci při znásilňování a vraždění svých blízkých v boji proti kartelům ochotni i zemřít.

Pak nastala poměrně předvídatelná situace. Stát si vzpomněl na svou restriktivní zbraňovou legislativu. Jinak zákonadbalí občané nestříleli na policisty a vojáky, a to ani když jim v roce 2014 silou brali zbraně a zatýkali je za nedovolené ozbrojování.

Netrvalo dlouho a oblasti, kde byla domobrana autodefensas odzbrojena, opět ovládly kartely. Ty jsou dnes často vyzbrojeny, vycvičeny a zejména odhodlány výrazně lépe než vládní síly. Míra převahy kartelů nad bezpečnostními silami mexického státu se naplno ukázala 17. října 2019 v bitvě o hlavní město státu Sinaloa, které třímá pevně v rukou stejnojmenný kartel.

Na úvodní fotografii nejsou členové státních bezpečnostních složek, nýbrž sicarios kartelu CJNG. Úderné skupiny kartelů se svou výzbrojí, výstrojí i výcvikem rovnají nejelitnějším světovým zásahovým jednotkám. Při nejtěžších bojích proti kartelům lokální autodefensas paradoxně nedostaly podporu bezpečnostních sil, ale právě úderných skupin konkurenčních kartelů. Např. CJNG v roce 2013 zasáhly do nejtěžších bojů autodefensas proti Templářům.

Mexiko bořící mýty protizbraňové lobby

Mexiko v celosvětovém srovnání není nijak chudobným státem. Místní lidé mají v přepočtu na kupní sílu jen o něco menší příjmy než například obyvatelé Bulharska. Přesto s 25 zavražděnými na 100.000 obyvatel patří Mexiko k nejvražednějším zemím světa. Ve srovnání s USA jde přibližně o pětinásobek. Co do zbraňové legislativy představují tyto dva státy naprosté protipóly. Zatímco velká část USA (s řadou výjimek) má velmi volnou zbraňovou legislativu, Mexiko má zbraňové zákony výrazně restriktivnější než většina evropských států.

Výzbroj kartelu Sinaloa nasazená během bitvy o Culiacán tvořily především zbraně, které jsou zakázány nejen v Mexiku, ale desítky let i v USA. Stejně jako pro islamisty v Evropě, kteří útočí zbraněmi propašovanými z Balkánu, jejichž civilní držení unijní legislativa zakazuje již od roku 1991, i kartely restriktivní zbraňová legislativa nijak zvlášť neomezuje.

Zatčení hlavy kartelu Sinaloa

V červenci 2019 USA odsoudily šéfa kartelu Sinaloa Joaquín “Prcka” Guzmána k doživotí. Zatímco Prcek si nyní užívá 7m2 v nejpřísněji střežené americké věznici, jakýsi soudce ve Washingtonu DC v říjnu vydal zatýkací rozkaz na jeho syna Ovidio Guzmána “Myšáka” Lópeze.

Mexické bezpečnostní složky se v současnosti vyrovnávají se strategií nového prezidenta s názvem “objetí, nikoliv střely“, podle níž by se bezpečnostní síly měly stáhnout z nejvíce nebezpečných oblastí. Namísto represe by stát měl mladým zločincům nabídnout možnost resocializace, šéfové gangů by měli být amnestováni výměnou za složení zbraní a moc kartelů by měla být rozbita legalizací vybraných drog. Při takto vytyčené strategii je jednoduché si představit, že pro jestřáby v čele bezpečnostních složek musel americký příkaz k zatčení Myšáka představovat manu z nebe.

17. října 2019 se ze základny mexické Národní gardy ve městě Culiacán rozjela dlouhá kolona vojenských a policejních vozidel, která zamířila k Myšákově rezidenci. Zatčení Myšáka proběhlo s až překvapivou lehkostí.

Peklo v ulicích Culiacánu

Podobné policejní akce v minulosti přitom vedly k několikadenním bitvám o opevněná sídla hlav kartelů. Masivní nasazení členů bezpečnostních složek naznačuje očekávání podobného scénáře i při zatýkání Myšáka. Hladký průběh operace jistě mnohé policisty a vojáky překvapil. Jak se brzy ukázalo, šlo o klid před bouří.

Do ulic Culiacánu se ze všech směrů začaly sjíždět automobily s desítkami ozbrojenců. Nešlo přitom jen o pickupy a offroady obvykle spojované s drogovým businessem, ale také o podomácku vyrobená obrněná vozidla velmi podobná těm užívaným na bojištích v Iráku a Sýrii.

More cartel reinforcements heading to #Culiacán, including another up-armoured technical armed with an M2 .50 Cal machine gun.

Many of these technicals appear to have armoured windshields as well. pic.twitter.com/3h8OzHmW4E

— Jimmy (@JimmySecUK) October 18, 2019

Mezi obvyklými útočnými puškami a samopaly výrazně vyčnívalo zapojení protimateriálových odstřelovacích pušek a také těžkých kulometů Browning M2 .50 cal a protitankových granátometů. Kartely tedy do bojů nasadily výzbroj, kterou nejenže nedisponují ani české policejní zásahové jednotky, ale která není běžná ani v naší armádě.

Cartel gunmen cruising around #Culiacán, Mexico, in an up-armoured technical armed with an M2 .50 cal machine gun (!!!)pic.twitter.com/eyIHYujgDh

— Jimmy (@JimmySecUK) October 17, 2019

Some of the cartel gunmen in #Culiacán are incredibly heavily armed – here we see an M249 Para machine gun and an M72 LAW anti-tank rocket-propelled grenade launcher (!!!) amongst other weapons.pic.twitter.com/XhU1ljNOJ2

— Jimmy (@JimmySecUK) October 18, 2019

Doslova lavina členů kartelů naprosto ovládla ulice osmisettisícového města. Kartel měl pod svou kontrolou strategické dopravní uzly, uzavřel letiště a se zbraněmi v rukou okupoval prostranství před vládními budovami. Strategicky méně významné silnice a křižovatky členové kartelů zahradili nákladními vozy a autobusy, které následně zapálili.

Na pár místech probíhaly boje, které spíše připomínaly loveckou sezónu na obrněné vozy armády než dvoustranný střet. Ve většině města se ozbrojení členové kartelu nicméně pohybovali bez jakéhokoliv náznaku odporu státu. Členové kartelu dokonce obsadili také místní věznici, ze které propustili 30 svých soudruhů.

Zatímco “lavina” zajistila město, úderná jednotka kartelu zahájila útok proti chráněné zóně, ve které žijí rodiny členů bezpečnostních složek. Zde i na jiných místech ve městě kartely zajaly větší počet rukojmích. V této situaci bylo vydáno rozhodnutí, které by šlo očekávat, i kdyby pozici prezidenta nezaujímal muž, jehož hlavním heslem je “objetí, nikoliv střely”. Bezpečnostní složky přijaly dohodu, podle níž jim bylo umožněno se z města zcela stáhnout výměnou za propuštění Myšáka.

Mexican soldiers being overthrown by #Sinaloa cartel members at a toll booth in #Culiacán during today's shootouts. Soldiers had to shake hands with them. Who's really in charge in Mexico? pic.twitter.com/kXzHzbpj1y

— David Wolf (@DavidWolf777) October 18, 2019

Členové kartelu, kteří měli pod kontrolou výjezd z města, před umožněním ústupu donutili vojáky potřást si rukou.

Podle oficiálního vyjádření policie při bitvě o Culiacán přišlo o život 13 osob.

Myšák po propuštění vydal prostřednictvím svého advokáta následující tiskovou zprávu: “Rodina Guzmánů by se ráda omluvila všem občanům za nepokoje posledních dní a slibuje, že se postará o veškeré výdaje zraněných a pozůstalých po obětech střetů. Ať už se přihlásí jakkoliv velký počet osob, nebude to představovat problém. Rodina Guzmánů všem ekonomicky pomůže. Rád bych připomněl, že [na Guzmánově] území nejsou vybírány žádné platby za ochranu od řidičů taxi nebo autobusů a podobně [jako to dělají jiné kartely]. Pan Guzmán co dva týdny sepisuje seznam chudých, který rozesílá do obchodů s příkazem, aby těmto lidem byly odepsány jejich dluhy.”

Vyjádření Guzmána k situaci je tedy jasné. Na vyjádření prezidenta Mexičané doposud čekají.

Zdroje: Time, AZ Central, AZ Central, Star Herald, Insightcrime, Insightcrime

Země pevně v rukou kartelů

Výsledek bitvy o Culiacán nepředstavuje v Mexiku žádnou výjimku. Rozsáhlé části země jsou pod naprostou kontrolou kartelů s nulovou přítomností bezpečnostních složek. Jen tři dny před zatčením Myšáka CJNG zavraždili 14 policistů, jejichž konvoj se odvážil vjet do města El Aguaje. (Zdroj. BBC)

Místní obyvatelka novinářům řekla, že policisty zde jinak nikdy nevidí: “[CJNG] zde představují zákon. Když má někdo problém, jde za nimi. Vše rychle vyřeší.” (Zdroj: Star Herald) Tento komentář naznačuje, že si alespoň některé kartely vzaly ponaučení ze vzestupu autodefensas a dříve obvyklý stav postapokalyptické anarchie na svých územích nahradily vlastní verzí “pořádku”.

Státní síly nejenže na mnohá místa bez svolení kartelů ani nevstoupí, ale dokonce se snaží snížit míru násilí vynucováním hranic mezi územími jednotlivých kartelů. Členové kartelů tak mohou i s kalašnikovy nerušeně projíždět policejní checkpointy v rámci svého území, bezpečnostní složky jim ale brání v pronikání na území nepřátel. (Zdroj: Star Herald) Nic totiž politikům tolik nekazí “klid na práci” jako krvavé boje mezi kartely navzájem.

Bitva o Culiacán je ale přesto v něčem přelomová. Zatímco dříve podobné střety probíhaly napřímo, tedy útokem na bezpečnostní složky držící zatčeného bosse, tentokrát kartel použil úplně jinou strategii. Bývalý agent DEA k tomu uvedl: “Stane se z toho příklad pro ostatní skupiny. Ukazuje jim to, že pokud dojde k zadržení člena kartelu, pak stačí obsadit město a zastrašit občany a bezpečnostní síly [k tomu, aby byl propuštěn].” (Zdroj: Triblive)

Komentář zbrojnice.com

Situace, kdy bezpečnostní složky na checkpointech kontrolují obsah autolékárničky zákonadbalých občanů, zatímco členy gangů s kalašnikovy nechávají bez povšimnutí projet kolem, v mnohém připomíná jedno novodobé londýnské rčení: “Pachatele útoku nožem policie téměř nikdy nevypátrá, zatímco pokuta za jízdu v pruhu pro autobusy dorazí do týdne. Chcete-li, aby dopadli pachatele, nechte se pobodat v pruhu pro autobusy.”

Za nyní již téměř dvě dekády boje proti drogovému businessu mexické ozbrojené složky nedosáhly prakticky ničeho. Mezitím autodefensas za pouhý rok své existence dokázaly kartely vytlačit z rozsáhlých území.

Boje v Culiacánu ukazují, proč všelidové povstání mohlo uspět tam, kde státní složky naprosto selhávají. Zločinci si mohli vytýčit jasný cíl spočívající v obsazení klíčových míst ve městě a útoku na jasně definované pozice bezpečnostních složek.

Mezitím v místech, která v roce 2013 ovládly autodefensas, museli počítat s tím, že z každého okna, zpoza každého rohu, z každé střechy se na ně může rozpršet déšť střel.

Jak říkal Jeff Cooper, existuje jen jedna cesta, jak účinně porazit zločin: “Násilnou zločinnost mohou snížit jen její zamýšlené oběti. Zločinci se nebojí policie, nebojí se soudů a trestů. Jedinou cestou je naučit je bát se svých obětí.”

Mexická vláda se vydala opačnou cestou v souladu s mantrou “monopol násilí patří státu”. Dění 17. října v Culiacánu je jen jedním příkladem, kam tato cesta vede.

Související:

• Ústavní změna: Co (ne)čekat od mexického doplnění Listiny o právo na obranu se zbraní “za podmínek, které stanoví zákon”
• Švédsko: 17letá dívka odsouzena za držení pepřového spreje
• Británie: Před 22 lety zakázali zbraně, nyní proti vlně zločinu zvažují nasazení armády v ulicích
• Venezuela: Státem vyzbrojené socialistické milice collectivos rozsévají teror na odzbrojené hladovějící populaci
• Austrálie: Zákazy a omezení civilního držení zbraní nevedly k zlepšení bezpečnosti