V roce 2024 došlo k výraznému zpomalení nárůstu registrovaných zbraní, kterých přibylo nejméně od roku 2017. Vedle toho nárůst počtu držitelů zbrojních průkazů zůstal setrvalý, a pokud tomu tak bude i nadále, v srpnu 2025 dojde k překonání moderního vrcholu z roku 2001.
Meziroční nárůsty
Držitelé zbrojních průkazů
V roce 2024 přibyl přibližně stejný počet držitelů zbrojních průkazů jako o rok dříve. Neopakuje se tedy výrazný nárůst jako v roce zahájení otevřené války Ruské federace proti Ukrajině, současně ale ani nedošlo k snížení růstu na víceletý předválečný průměr.
Zásadní poznatek loňského roku přinesl průzkum STEM/MARK, podle nějž přibližně 3 miliony obyvatel uvažují o pořízení zbrojního průkazu. Je tak obrovským selháním celé současné zbraňové veřejnosti, že se ročně daří oslovovat pouze 0,1% těchto osob. Nijak ambiciozní cíl oslovení 1% z “aspirantů” by přitom umožnil navýšit počet držitelů během dekády na dvojnásobek. To by pomohlo zabetonovat občanská práva v oblasti civilního držení zbraní přinejmenším stejně pevně, jako dřívější schválení novely Listiny a úvodního ustanovení zákona o zbraních.
Dosáhnout toho lze i bez velkých kampaní, stačí, aby každý začal u sebe doma a v nejbližším okolí.
Registrované zbraně
Zatímco řady držitelů zbrojních průkazů se rozšiřují stabilně, loňský rok přinesl velmi nízký nárůst počtu nových zbraní. 23.989 nově registrovaných zbraní v absolutních číslech představuje nejnižší nárůst od roku 2017, a v relativních číslech (procento přírůstku) dokonce od roku 2013. Prodeje nových zbraní byly o třetinu nižší, než v letech 2021 a 2022. Důvody tohoto vývoje jsou přinejmenším tři:
- Pozdní nástup kampaně prezidenta Pavla za zákaz moderních sportovních pušek. Statistická ozvěna v podobě nárůstu nákupů zbraní bude buď v H1 2025, nebo vůbec – pokud se ukáže, že prezidenta nikdo nebere vážně.
- V komunitě široce rozšířené informace o rozsáhlé policejní šikaně v Q1 2024, kdy kriminalisté “zvali” lidi kupující zbraně na “rozhovory” do kaváren či se překvapivě objevovali u vstupních dveří do jejich obydlí. Tyto duchem hluboce totalitární postupy nepřinesly žádný bezpečnostní přínos, a proto od nich samotná policie v průběhu roku odstoupila (a kriminalisté, pro které tato debilita byla extrémně demotivační, se tak mohli opět věnovat smysluplné práci).
- Dodatečné dopady extrémní inflace z let 2022 a 2023 vedoucí k snížení reálné kupní síly.
Absolutní počty v meziročním srovnání
Ke konci roku 2024 bylo v České republice 319.559 držitelů zbrojních průkazů. Pokud bude zachován setrvalý nárůst počtu nových držitelů zbrojních průkazů, tak přibližně v srpnu 2025 bude překonán dosavadní rekord z roku 2001. Tehdy zbrojní průkaz drželo 321.215 osob, přičemž následně počet držitelů procházel pomalým ale setrvalým poklesem až do chvíle představení unijní zákazové zbraňové směrnice v roce 2015.
Rekord v roce 2001 je samozřejmě pouze dosavadním vrcholem moderní svobodné české státnosti. V období první republiky bylo civilní držení zbraní mnohem více rozšířeno. Ostatně dle přetrvávající původně rakouské legislativy byl zbrojní průkaz potřeba pouze pro nošení zbraní, nikoliv pro jejich držení (což je v Rakousku částečně zachováno dodnes).
Registrováno bylo celkem 1.047.610 palných zbraní, a to včetně 50.365 hlavních částí zbraně (bez tlumičů, bez zbraní kategorie C-I, které nevyžadují zbrojní průkaz).
Ženy se zbrojními průkazy
Ženy opět tvořily přibližně třetinu nárůstu nových držitelů zbrojních průkazů, a nyní představují 10,42% držitelů zbrojních průkazů.
Tato statistika se týká pouze nárůstu. Tedy pokud o zbrojní průkaz přijde deset mužů a jedna žena, a nově jej nabyde jedenáct mužů a dvě ženy, nárůst se projeví jako 1:1.
Počty a nárůsty zbrojních průkazů jednotlivých skupin
Přestože v absolutních počtech naprosto převažují zbrojní průkazy pro ochranu zdraví, života a majetku, loni byl nárůst této skupiny na druhé pozici za sportem. To bude patrně z velké části souviset s obtížností zkoušky odborné způsobilosti, která je pro držitele zbrojních průkazů pro účely sběratelství nejlehčí, a pro osobní ochranu (spolu s profesními) nejtěžší.
Zbrojní průkaz pro účely sportu (a lovu) představuje jedinou možnost pro osoby mladší 21 let. Vedle toho řada osob starších 21 let si pořizuje zbrojní průkaz sice fakticky pro účely osobní ochrany, avšak s ohledem na odstupňovanou náročnost zkoušky se spokojí formálně s průkazem pro účely sportu nebo sběratelství. Palnou zbraň pak mohou mít pro obranu v rámci svého obydlí či podnikatelských prostor, ale nemohou ji nabitou nosit “na ulici”.
Nárůsty v rámci jednotlivých skupin byly loni následující (jedna osoba může mít současně více skupin):
- Sportovci: + 3450
- Ozbrojená veřejnost: + 2903
- Sběratelé: + 2851
- Lovci: + 1548*
- Profesionálové: + 959
* Počet zbrojních průkazů držených formálně pro účely lovu nezaměňovat s počtem myslivců. Tato převážně stařecká komunita čítá kolem 70.000 osob.
Počty zbraní dle kategorie
Čeští držitelé zbrojních průkazů k 31.12.2024 drželi 969.646 palných zbraní podléhajících registraci. Vedle toho drželi 50.365 hlavních částí zbraně a pětadvacet tisíc tlumičů. 27 tisíc zbraní bylo u držitelů zbrojních licencí (střelnice, městské policie, muzea, ad.).
V srpnu 2020 došlo k vymazání nacistickými a komunistickými restrikcemi zapříčiněné odchylky v civilním držení zbraní v podobě převahy zbraní kategorie C. Převaha zbraní kategorie B se oproti C od té doby velmi rychle navyšuje.
Výše uvedená statistika odděluje zbraně v rukou držitelů zbrojního průkazu od ostatních “položek”. Těmi jsou především hlavní části zbraně (typicky náhradní hlavňový svazek pro loveckou pušku/brokovnici), tlumiče (kat. C od 2021) a zbraně v rukou držitelů zbrojních licencí (“na průkazu zbraně”, nikoliv v evidenčních knihách).
Loni přibyly následující počty zbraní jednotlivých kategorií:
- Kat A: – 22
- Kat A-I: + 1.102
- Kat B: + 16.167
- Kat C: + 5.283 (nepočítaje tlumiče)
Mezinárodní srovnání
Zbraňové statistiky
- Ženy představují 34% nárůstu počtu držitelů zbrojních průkazů v posledních pěti letech
- 2023: Růst počtu držitelů zbrojních průkazů zpomalil, setrvalý nárůst registrovaných zbraní
- 2022 Počet registrovaných zbraní v ČR překročil milion, masivní nárůst počtu držitelů zbrojních průkazů, rekordní nárůst zbraní
- 2021: Pokračuje setrvalý nárůst držitelů i počtu zbraní, novela zákona neměla zásadní dopad
- 30 let po konci totality čeští civilisté opět drží více zbraní kategorie B než C
- 2020: Počet legálních držitelů se zvýšil o 0,63%, palnou zbraň pro osobní ochranu smí nosit čtvrt milionu lidí
- 2019: Počet legálních držitelů se zvýšil o 0,5%, registrované zbraně překročily hranici 900.000
Hlavní problém — přinejmenším v mé rodině bez nejmenších pochyb, ale upřímně se obávám, že je celostátní — spočívá v těch nesmyslných a absurdních byrokratických překážkách získání a udržení ZP. Na baráku a s dětmi je spousta práce, a řešit do toho ještě nějaké pitomé zkoušky a doktora?!? U nás je to zcela jednoznačné, všechny ženské v rodině se mnou naprosto souhlasí, že by opravdu neškodilo ZP mít (nota bene mají ode mne slíbeno, že veškeré náklady uhradím já), ale… no… až někdy nebude nic lepšího na práci, pak se do toho určitě pustí… 🙁
Kdybychom žili v normálním civilisovaném státě*, zbraň by samozřejmě všechny měly. Tady jim bohužel zbývá jen nějaké Déčko 🙁
* Srovnejte prosím příspěvek 07/01/2025 (14:51), https://zbrojnice.com/2025/01/06/treti-pokus-zabranit-vydavani-zbrojniho-prukazu-lidem-s-nutkavymi-myslenkami-vrazdit/#comment-2347
Nad nesnadností překážek nepřemýšlejte. Naučte se na testy, sežeňte kamaráda se ZP, který vás naučí na praktickou a udělejte si zkoušky. Já o tom přemýšlel asi 10 let, než mi manželka koupila k Vánocům “kurz střelby pro nedržitele ZP”. To mě konečně nakoplo koupit poslední vydání knížky “Zbrojní průkaz (Jiří Záruba)” – měl jsem už doma tři prošlá vydání 🙂 a konečně se to naučit a udělat.
Jasně, člověk se vrhne po hlavě do světa, kde po něm “všichni jdou” – olovo, tlumiče, psychotesty, veřejné stigma, Rakušan, ale neměnil bych.
Ono to nějak nakonec jde. Platíš LEX, chodíš střílet, vzděláváš se, prostě to nějak jde.
Mně to nevysvětlujte 🙂 Já mám papíry od roku 1991, syn od svých 18 let. Ale dcera ani manželka ani snacha je dosud nemají, byť s námi všechny jezdí celkem běžně střílet. A velmi podobně tomu je i v dalších rodinách příbuzných, kamarádů a známých, s nimiž se (nejen) na střelnici už dlouhá léta setkáváme.
Důvod je naprosto přesně ten, který rozebírám v prvém příspěvku nahoře: pro dámy velmi často — samozřejmě ne nutně vždy; ale _velmi často_ — ten otravný úřední nesmysl a těch minimálně několik dní čistého času, jež zabere, za to jaksi nestojí 🙁
Navíc je třeba si uvědomit, že se zbraní na případnou obranu domu problém samozřejmě nemají žádný; akorát běžně nosit (něco jiného než D) nemohou. A to podle mých zkušeností i ty dámy, jež ZP mají, dělají jen hodně výjimečně (což je samozřejmě chyba, o tom není sporu; ale je to tak).
Tak to jo. U nás holky také nemůžu přesvědčit. Nosit nechtějí a na střílení jim stačí starý fotr, protože ten vše zařídí, přiveze, vyčistí a uklidí 🙂
Tak doktor trvá asi půl hodiny a zkouška je na půl dne. Příprava na ni asi 4 večery. Manipulaci nepočítám, protože to dámy zvládají, když mají vás.
Nebo máte jinou zkušenost?
Já chápu, že prosazujete princip “palná zbraň pro všechny bez omezení a registrace”. To je trochu jiné téma – tady prostě nevěřím, že by člověka, který zbraň nosit chce a již zbraně ovládá, zastavil doktor a ZOZ.
Všechny naše dámy mají samozřejmě přístup k našim zbraním pro případnou obranu domu. Chtějí-li si zajet na střelnici, mohou kdykoli s námi (a vlastně kdyby chtěly, mohly by s jen velmi mírným omezením i bez nás, protože na nejbližší střelnici je správce dávno kamarád).
Tou samozřejmě _nikoli prohibitivní_, zato ale zcela neoddiskutovatelně _značně otravnou_ úřední buzerací by musely projít jen proto, aby mohly běžně nosit. A to je dost sporné, zda by dělaly, i kdyby papíry měly (dokonce i já se upřímně přiznám, že od doby, kdy jsem se odstěhoval z Prahy na vesnici, už ani zdaleka nenosím pokaždé, když jdu někam ven).
Dámy naprosto souhlasí s tím, že je zcela rozumné a smysluplné mít papíry pro strýčka Příhodu (a že je rozumné běžně nosit železo minimálně ve městech; mimo ně je to trochu sporná a velmi individuální otázka), a že by si tedy na to ten čas někdy určitě najít měly; ale dosud si jej halt jaksi nenašly, majíť na práci věci, jež vnímají jako důležitější. A je to — přinejmenším v mé sociální bublině — takto zcela typické.
To mi připomíná některé případy typu “ve městě řidičák a auto nepotřebuju, mám tebe nebo taxi”.
A desítky podobných.
Každopádně vás může právem hřát aspoň to, že holky umí a chápou. I to je vysoký nadprůměr.