Nový Zéland: Zveřejněny detaily plánovaného průběhu konfiskací nově zakázaných zbraní

Policie Nového Zélandu zveřejnila detaily ohledně plánovaného průběhu konfiskací zbraní, jejichž legální držení bylo zakázáno v rámci smrště legislativních změn přijatých po útoku na věřící v mešitách ve městě Christchurch.

Úvodní foto – opakovací brokovnice spadají do nově zakázaných, pokud mohou pojmout více než 5+1 nábojů.

Shrnutí dosavadního vývoje:

• Dne 15.3.2019 spáchal australský imigrant – protiislámský extremista vyzbrojený legálně nabytými a nelegálně upravenými zbraněmi – teroristický útok na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch, při kterém bylo zavražděno na padesát osob. Policie proti pachateli v průběhu útoku nijak nezasáhla, zastavil jej až Abdul Aziz, kterému se podařilo zmocnit jedné z jeho zbraní a s ní jej zahnat.
• Policie pachatele zatkla až po 36 minutách. Osoby, které by se pachateli chtěly případně bránit se svou legální zbraní, následně zatýkala také. Zákony Nového Zélandu totiž umožňují držení zbraní pro sport nebo lov, zcela ale zakazují jejich nošení pro osobní obranu.
• Úřad vrchního cenzora zakázal šíření některých informací týkajících se útoku, například prohlášení pachatele, že jeho cílem je dosáhnout omezení legálního držení zbraní.
• Již šest dní po útoku novozélandská vláda vydala nařízení, kterým zakázala držení samonabíjecích pušek spadajících pod standardní licenci “A”. Využila přitom skuliny v zákoně o zbraních, podle nějž vláda rozhoduje o tom, které zbraně jsou považované za “vojenského typu”. Ty vyžadují zvláštní povolení “E”. Tato povolení vláda ve stejnou chvíli přestala vydávat.
• 10.4.2019 parlament přijal změnu zákona o zbraních, která stvrdila předchozí krok vlády a současně držení zbraní “vojenského typu” zakázala zcela. Zákaz tedy dopadl jak na přibližně 13.500 držitelů zvláštních povolení skupiny “E” pro zbraně “vojenského typu”, tak i na neurčený počet samonabíjecích pušek legálně pořízených v rámci skupiny “A”. Zákaz dále dopadl také na brokovnice – samonabíjecí, pumpy i pákovky. Celkem přibližně 300.000 zbraní.
• Ze zákazu nejsou vyjmuti ani špičkoví sportovci.
• Přestože zatím policie převzala jen pár zbraní, některé už stačili zloději ukrást z policejních služeben. To je v přímém kontrastu s přísnými pravidly zabezpečení zbraní kladenými na legální držitele.
• Zřejmě s cílem legální držitele zastrašit a vyvolat tak větší míru “dobrovolného” odevzdávání zahájila policie provádění násilných domovních prohlídek a konfiskací zbraní některých legálních držitelů. Ty v domech zákonadbalých občanů provádí zásahové jednotky způsobem, který si nezadá s útoky URNY proti nejnebezpečnějším elementům balkánské drogové mafie.
• Na začátku června 2019 vyšlo najevo, že vláda vyhradila pouze zlomek částky, která by byla potřebná na spravedlivé kompenzace za konfiskované zbraně.

Proces konfiskací

Prováděcí legislativa zavádí amnestijní období pro odevzdání nově zakázáných zbraní v období mezi 20. červnem a 20. prosincem 2019.

Určitou ironii v sobě skrývá pravidlo, že se amnestie bude týkat pouze držitelů zbrojních průkazů odevzdávajících legálně držené zbraně. Jde tedy o jiný druh zbraňové amnestie, než jaký známe z České republiky. Zde jsou amnestie zaměřeny na odevzdávání nelegálních zbraní, a tedy omezení černého trhu.

Policie NZ občany žádá, aby přibližně 300.000 nyní nelegálních zbraní nenosili na stanice (kde by mohly být ukradeny). Mají vyčkat na hromadné “odevzdávací akce”, které se budou konat v místních veřejně přístupných budovách, například tělocvičnách. Pro urychlení konfiskace se legálním majitelům doporučuje předem vyplnit příslušný online dotazník.

Zdroj: NZ Police

Oficiální ceník zbraní zdaleka neodpovídá realitě

Policie zveřejnila ceník, podle nějž bude vypláceno odškodnění za konfiskované zbraně.

Ceník obsahuje seznam vybraných typů zbraní a oficiální určení jejich hodnoty. V závislosti na stavu zbraně by jejich majitelé měli dostat 95% (téměř nové), 70% (použité) nebo 25% (špatný stav) oficiální hodnoty.

Ceník sestavila poradenská společnost KPMG. Pro sestavení ceníku společnost uspořádala pětihodinový workshop, na který pozvala také zástupce odborné veřejnosti. Někteří z nich, jako například šéfredaktor časopisu Rod & Rifle Magazine John Herbert, dávají najevo svou nespokojenost.

Herbert uvádí, že zaměstnanci KPMG, kteří seznam sestavovali, neměli vůbec žádné povědomí o zbraních a související terminologii. Ceník nebyl sestaven na workshopu, nýbrž zde byl představen jako hotová věc. Následujících pět hodin bylo zaplněno opravováním čísel navržených KPMG. Výsledný ceník v řadě případů obsahuje nikoliv původní cenu, ale již sníženou hodnotu. Ta bude následně snížena podle výše uvedeného klíče při výkupu.

Poradenská společnost se soustředila na to, aby se celková výše odškodnění vešla do částky 1 miliardy dolarů. Vláda přitom veřejnost ujišťuje, že celá operace bude stát pouze přibližně pětinu.

Zatímco na workshopu panovala shoda, že nově zakázané příslušenství (např. zásobníky) má být vykupováno za plnou cenu, finální policejní verze ceníku za ně nabízí pouze 70% hodnoty. Další související předměty a příslušenství, například puškohledy, náboje, sejfy, výbava na přebíjení apod., nebudou vykupovány vůbec.

Řada historických zbraní, které jsou na Novém Zélandu populární, jako M1 Garand, v ceníku není uvedena vůbec. Stejně tak ceník například neobsahuje Bushmaster AR15, byť jde o poměrně obvyklou zbraň.

V případě, že někdo nebude souhlasit s oficiální cenou, bude si muset zajistit znalecký posudek prokazující jinou cenu. Kromě zaplacení posudku pak bude muset uhradit také poplatek 138 NZD za podání žádosti o individuální přezkum hodnoty.

Greg Carvell, vlastník obchodu se zbraněmi Small Arms International, prohlásil, že nabízená výše odškodnění je naprosto mimo realitu trhu s použitými zbraněmi: “Zbraně neztrácejí hodnotu stejným způsobem jako televizní přijímač.”

Peter Watson, vlastník obchodu Gunshack, uvedl, že řada držitelů se připravuje zbraně neodevzdat: “Chtějí si je ukrýt a nechat si je, dokud nedojde ke změně vlády nebo změně legislativy.”

Neodevzdání = až pět let odnětí svobody

V případě, že si majitelé své doposud legální zbraně ponechají i po 20. prosinci 2019 a budou odhaleni, mohou být potrestáni až pěti lety odnětí svobody. Jde tedy o stejný trest, který v Československu zpočátku zavedla německá okupační správa. Vzhledem k nízkému účinku byl následně od května 1940 změněn na trest smrti.

V této souvislosti stojí za zmínku, že novozélandské úřady minulý týden propustily po dvou letech z vězení dva členy gangu, kteří ze střelnice ukradli 28 zbraní a 22.000 nábojů. Většina zbraní nebyla doposud nalezena, jeden ze zločinců při projednávání podmínečného propuštění prohlásil, že je naházel z loďky do vody, když si uvědomil, jak závažného činu se dopustil…

Související:

• Austrálie: Zákazy a omezení civilního držení zbraní nevedly k zlepšení bezpečnosti
• Británie: Před 22 lety zakázali zbraně, nyní proti vlně zločinu zvažují nasazení armády v ulicích
• Venezuela: Šest let po zákazu civilního držení zbraní nejvyšší vražednost na světě
• Mexiko: Občané bez legální šance na účinnou obranu
• Francie: Charbovu žádost o povolení k nošení zbraně zamítli, spal ve strachu s nožem u postele