Zahraničí

Nový Zéland: Zásahové jednotky vnikají do domů legálních držitelů, konfiskují nově zakázané zbraně

Situace na Novém Zélandu nabírá na obrátkách. Do obydlí legálních držitelů zbraní násilně vnikají policejní jednotky, které se zbraněmi namířenými na členy rodiny vynucují konfiskace nově zakázaných zbraní. A to i přesto, že lhůta pro odevzdání skončí až v srpnu.

Shrnutí dosavadního stavu

Dne 15.3.2019 spáchal australský imigrant – protiislámský extremista vyzbrojený legálně nabytými a nelegálně upravenými zbraněmi – teroristický útok na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch, při kterém bylo zavražděno na padesát osob. Policie proti pachateli v průběhu útoku nijak nezasáhla, zastavil jej až Abdul Aziz, kterému se podařilo zmocnit jedné z jeho zbraní a s ní jej zahnat.

Policie pachatele zatkla až po 36 minutách. Osoby, které by se pachateli chtěly případně bránit se svou legální zbraní, následně zatýkala také. Zákony Nového Zélandu totiž umožňují držení zbraní pro sport nebo lov, zcela ale zakazují jejich nošení pro osobní obranu.

Již o šest dní později novozélandská vláda vydala nařízení, kterým zakázala držení samonabíjecích pušek spadajících pod standardní licenci “A”. Využila přitom skuliny v zákoně o zbraních, podle nějž vláda rozhoduje o tom, které zbraně jsou považované za “vojenského typu” a které vyžadují zvláštní povolení “E”. Tato povolení vláda pochopitelně ve stejnou chvíli přestala vydávat.

10.4.2019 parlament přijal změnu zákona o zbraních, která stvrdila předchozí krok vlády a současně držení zbraní “vojenského typu” zakázala zcela. Zákaz tedy dopadl jak na přibližně 13.500 držitelů zvláštních povolení skupiny “E” pro zbraně “vojenského typu”, tak i na neurčený počet zbraní legálně pořízených v rámci skupiny “A”.

Jednou z otázek spjatých s novým zákazem je, jakým způsobem bude prosazen. Na Novém Zélandu totiž nemají registr zbraní, pouze registr držitelů. Policie tedy v naprosté většině případů nedokáže určit, kdo všechno (kromě držitelů licence “E”) legálně pořídil nově zakázané zbraně.

Domovní prohlídky vybraných legálních držitelů – se zbraněmi namířenými na děti

Legálně koupil pušku, přišla zásahovka

Otázka míry efektivity, s jakou stát dokáže zákaz vymoci, zůstává otevřená. V zemi jsou nejspíše stovky tisíc držitelů zbraní, které policie nedokáže identifikovat. Nyní se zdá, že státní orgány se rozhodly vyvolat atmosféru strachu, ve které by snad držitelé své zbraně mohli začít odevzdávat sami.

Jedním z legálních držitelů, do jehož domu vniklo policejní komando, se paradoxně stal také podnikatel, který na své vlastní náklady vyhloubil hrob pro oběti masakru v Christchurch. Zélandské noviny nyní odkryly, jak do domu muže, který je v okolí znám pro svou charitativní činnost, vniklo komando 30 ozbrojených policistů.

Policisté při zteči nejprve poblíž domu narazili na mužovu 12 letou dceru, která s vidlemi přehazovala hnůj u stájí. Tu na místě zadrželi s namířenými zbraněmi, aby následně vnikli do domu, kde se nacházela jeho 80 letá matka. Prohledali celý dům, a to i včetně detailního prokopání se spodním prádlem stařenky.

Až následně muži volali do práce, že se má dostavit domů. Byť jim nestál za zásah v práci a bez problémů směl sám projet městem, když dorazil na místo, musel hledět do hlavní bezpočtu policejních zbraní.

Policie pro noviny odmítla uvést důvod prohlídky z důvodu “ochrany důvěrných informací vyšetřovaného”, ačkoliv noviny získaly souhlas muže s uveřejněním veškerých informací kromě jména.

Žádná obvinění vznesena nebyla, policie nicméně zabavila pušku AR 15, kterou si muž koupil bezprostředně po útoku v Christchurch v očekávání jejich možného zákazu. Zbraň si pořídil a doufal, že nové zákazy nedopadnou na dříve legálně pořízené pušky. Tedy že si jakožto držitel zbrojního průkazu od roku 1982 bude moci své legální zbraně ponechat.

Nejenže se v tomto mýlil, ale policie zřejmě získala údaje od prodejců a pro zbraň si přišla až k němu domů. Přitom mu zabavila nejen AR 15, ale všechny legálně držené zbraně. Soudě podle jiných případů, je zabavení všech zbraní s tím, že některé policie “možná” vrátí, standardním postupem. Orgány si totiž nejsou zcela jisty, na co vše se zákazy vztahují.

Pikantní na celé věci je fakt, že lhůta pro odevzdání zbraní uplyne až na konci srpna.

Narozeninový dárek s domovní prohlídkou od zásahovky

Podobné návštěvě policie čelil také další muž, jehož příběh přinesly místní noviny. Tomu manželka plánovala koupit novou pušku AR 15 k narozeninám v červnu. Po útoku v Christchurchi se ale rozhodli nečekat na datum narozenin a “pro jistotu” zbraň pořídit hned.

Zbraň si legálně koupil ve verzi, která dle tehdejší legislativy nebyla “vojenského typu”. Dále na to nemyslel, dokud do jeho domu nevrazilo 14 policistů, z nichž 8 popsal jako “těžce vyzbrojených”. Tento držitel zbrojního průkazu a dlouholetý legální vlastník zbraní popsal, jak policisté postupně “čistili” celý dům jako v akčním filmu. Následně, po zabavení zbraní, jej vyslýchali ohledně názorů na islám a muslimy.

Muž pro noviny dodal: “To nasazení bylo naprosto přehnané. Úplně by stačilo, kdyby zavolali ze stanice, nebo kdyby prostě přijel místní policista. Nechápu, proč museli poslat tolik ozbrojených policistů ke mně domů, aby se mě ptali na moje názory a zabavili mi zbraně.

Zdroj: Stuff


Komentář zbrojnice.com: Místo efektivní politiky zastrašování zákonadbalých občanů

Důvody těchto zásahů státu jsou přitom naprosto zřejmé:

  • po té, co státu trvalo 36 minut zasáhnout proti aktivnímu vrahovi v centru města, musí široké veřejnosti ukázat, že mu stále náleží “monopol státu na násilí”;
  • ukázání “monopolu státu na násilí” je obzvláště důležité ve chvíli, kdy boss předního místního zločineckého gangu dává novinám rozhovory, ve kterých potvrzuje, že své nelegální zbraně opravdu odevzdávat neplánují;
  • novela zbraňové legislativy je přehlídkou naprosté nekompetence, už nyní je zřejmé, že desítky tisíc nově zakázaných zbraní nebudou odevzdány a dojde k obrovskému nárůstu černého trhu;
  • stát nedokáže identifikovat jednotlivé držitele, snaží se alespoň vyvolat zdání opaku ztečí na domovy těch, co si zbraně koupili v nedávné době;
  • stát nedokáže vymoci zákaz vůči všem držitelům, ani kdyby nasadil armádu, proto se snaží přehnanou reakcí vyvolat strach a zvýšit míru “dobrovolného” vzdání se zbraní.

České souvislosti

Podle § 57 odst. 5 zákona o zbraních smí PČR vstupovat do obydlí za účelem provedení konfiskace zbraní, pokud držitel nevyhověl dřívější výzvě policie k jejich odevzdání vydané dle předchozích ustanovení téhož paragrafu.

Soudního příkazu netřeba.


Nový Zéland

Sdílejte:

9 Replies to “Nový Zéland: Zásahové jednotky vnikají do domů legálních držitelů, konfiskují nově zakázané zbraně

  1. Jsi bezúhonný, spolehlivý, o rodinu starající a daně platící občan? Nezájem! Máš (podle nás) opovrženíhodný předmět a tak je třeba tvrdého zásahu proti tobě a tvé rodině. Proti nelegálním zbraním a jejím držitelům jsme víceméně bezzubý ale aspoň něco ne? Jo a u voleb očekáváme opět úspěch, naše kompetence je přece evidentní.

    1. Šílené… Zajímalo by mě, co si o tom myslí samotní policisté. Každopádně začne to samonabíjecími puškami, bude to pokračovat pistolemi, mezitím se omezí ráže, zakážou opakovačky, brokovnice, malorážky, vzduchovky, pak to vezmou strážníkům a tak dále…

  2. Prosím, neoznačujte toho útočníka jako “pravicového extrémistu” Někdo kdo se označuje za ekofašistu a marxistu nemůže být pravičák. To prostě nejde. Pravicový extremista je de facto leda Milton Friedman.

    1. Souhlas, je to masový vrah, který jednak zavraždil nevinné lidi, ale také nahrál na smeč protizbraňovým politikům. Nálepky typu populista, extrémista, islamista, křesťanista, pravičák, levičák, … jsou zbytečné a jen se dostáváme na úroveň “nálepkovacího” mainstreamu.

  3. Ale to je jednoduché, je jim to jedno, jich se to netýká. Policie, potažmo ozbrojené složky vždy kolaburují se systémem a vždy jdou proti vlastním lidem, jelikož jich se to netýká (minimálně do doby dokud nezlikvidují odpor občanů), protože stát je jejich chlebodárce. Zásahovky potom již fungují atrojově, oni jedou nadrilovanym způsobem taktiky, nerozlišují při zásahu příliš dítě, nebo otec. Jsou takový meč, né skalpel. Těm někdo řekne běžte tam a oni jdou. A kdyzž jim řekne vystřílejte to tam, pravděpodobně to udělají. Historicky vzato napříč dějinami nelze prakticky dohledat případ, kdy by ozbrojené složky podporovali občany, v případech kdy se ať už pozvolným, nebo razantním způsobem mění státní systém/právní systém státu k horšímu z pohledu morálního i objektivního ve věcech a možnostech občana rozhodování o směrování státu.

    V praxi to jde tak daleko, že pro ozbrojené složky není problém, a je to historicky potvrzeno, vlastní lidi třeba i zabíjet.

    Ozbrojená složka napojená na stát jednoduše bude klidně s trochou šikovnosti a manipulace hrnout děti do vagonů jedoucích na popraviště, protože dostali rozkaz, protože oni to viději jako správné, morálně si problém nepřipouštějí, obhájí si to oním rozkazem. Ti lidé jsou již psyhologicky profilovaní do těchto složek tak, aby tam morálka byla potlačená, protože pak by příliš přemýšleli.

    Pokud souhlasí to co je v článku se skutečností, pak je to učebnicový příklad chování státu – ozbrojených složek pomáhat a chránit.

    POZN.: máte zde minimum komentářů, jelikož vaše spam ochrana je nečitelná a při každé chybě smaže celý komentář

  4. Jako nejtrapnější se mi jeví skutečnost, že NZ vláda v podstatě obratem vyhověla požadavkům toho teroristy: on přece (aspoň podle zveřejněných informací) chtěl vyprovokovat úřady k vyšší míře restrikce, aby zvýšil napětí ve společnosti…
    Čili dosáhl svého cíle a vláda je spolupachatelem…

    1. Čistě technická: skutečně je to špatně čitelné, velmi často zaměním + za – apod.; ale ještě nikdy mi to nesmazalo komentář; ten až dosud vždy zůstal zachován. Tohle spíše asi vypadá na nějaký problém na straně klienta.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *