V České republice možnost nošení zbraně pro sebeobranu zákonadbalými občany považujeme za samozřejmou. Již téměř 250.000 českých občanů je držiteli příslušného zbrojního průkazu, tedy s velkým náskokem více osob, než je u nás sportovních střelců nebo myslivců. Dennodenně jsou v ulicích desetitisíce ozbrojených civilistů, a země patří k nejbezpečnějším na světě.
Ve většině jiných zemí Evropy i světa je to ale jinak. Pokud nošení zbraní pro sebeobranu nezakazují zcela (stejně jako třeba i pepřové spreje), pak alespoň formálně ve své zákonné úpravě uvádí možnost nošení zbraní za splnění různě stanovených podmínek. Mezi ty většinou patří také správní uvážení, tedy proces, kdy na konci záleží na rozhodnutí úředníka, zda-li daná osoba získá potřebné povolení.
Známým příkladem je Francie, kde šéfredaktor Charlie Hebdo jakožto sportovní střelec a vlastník dvou pistolí, které mohl leda tak přenést nenabité v uzamčeném kufříku na střelnici a zpátky domů, žádal o povolení k nošení zbraní pro sebeobranu. Byť byl vysoko na seznamu osob určených k zavraždění Al Kájdou a byť on sám i časopis dříve čelili útokům, jeho žádosti nebylo vyhověno. Jeho vrazi přitom neměli sebemenší problém pořídit si nelegální zbraně, třebaže byli na watchlistu místních bezpečnostních složek a jeden již byl za terorismus dokonce v minulosti odsouzen.
Mnoho zemí veřejně neuvádí přesné statistiky toho, kolik osob má povolení k nošení zbraně pro sebeobranu. Mezi ty patří také Kanada, nicméně jeden místní držitel zbraní využil zdejší obdoby zákona o svobodném přístupu k informacím a nechal si zaslat oficiální vyjádření příslušných orgánů.
Z vyjádření plyne, že povolení k nošení zbraně pro sebeobranu (authorization to carry for protection of life, ATC) v tomto státě s 36,7 miliony obyvatel mají celkem… dvě osoby.
Kanadská velkoměsta přitom v současnosti zažívají výrazně zhoršující se bezpečnostní situaci s čím dál častějšími přestřelkami na ulicích. Při naprosté neschopnosti reagovat na násilí nelegálně ozbrojených gangů místní politici sáhli k jedinému logickému kroku a rozhodli se rozšířit možnost nošení zbraní pro větší počet zákonadbalých legálně ozbrojených občanů tak, aby měli alespoň nějakou šanci se bránit…
Dělám si legraci. Samozřejmě, že reakcí politiků na vraždy páchané nelegálně ozbrojenými zločinci je návrh dalšího omezení legálního držení zbraní, jako všude jinde. K tomu v detailu v odkazech na konci článku.
Aktualizace 5.5.2019 – tak už jen jeden
K 25.4.2019 povolení k nošení zbraně pro sebeobranu zůstalo už jen jednomu jedinému kanadskému občanovi. Zdroj: Dennis Young.
Kanada umožňuje vydávání dalších druhů povolení k nošení zbraní, především pro viditelné nošení pro sebeobranu v divočině, či případně pro profesionální soukromé bezpečnostní služby.
Pro získání povolení ke skrytému nošení pro sebeobranu je nutné splnit předpoklad toho, že žadatelův život je ohrožen jednou nebo více osobami a současně policie není schopna jej ochránit. Povolení vydává velící policejní důstojník v konkrétní oblasti. Předpokladem podpisu povolení je tedy přiznání policejního velitele, že nedokáže plnit zákonem uložené úkoly. Výsledek je evidentní.
