Citát dne

Citát dne – Suzanna Hupp: Nejsem naštvaná na vraha, ale na zákonodárce, protože mi zakázali se bránit

Suzanna Hupp, přeživší útoku na kavárnu Luby’s v Texasu (1992), při němž pachatel zavraždil 23 osob (včetně rodičů Hupp) a zranil dalších 27 osob, následujícím způsobem při slyšení texaského parlamentu vysvětlila, jak fungují zákazy nošení legálně držených zbraní:

Nevyrostla jsem v domácnosti se zbraněmi. Nikdy jsem nelovila, vlastně mám k lovu odpor. Když mi bylo 21 let, kamarád mi daroval zbraň, abych ji nosila v kabelce pro sebeobranu. Taky jsem se ji naučila používat.

Před pár lety jsme s rodiči šli do restaurace. Byl slunný den, nebyli jsme v žádné temné uličce, kde by hrozilo nebezpečí. A jak všichni víte, v té chvíli auto vjelo skrz výlohu dovnitř. Řidič vystoupil a začal střílet. Okamžitě jsme s otcem lehli na zem a postavili stůl na stranu, abychom byli v zákrytu. A ten chlap pořád střílel. Člověk přemýšlí, co se děje. První, co vás napadne, je, že jde o loupež. Ale on pořád střílel. Trvalo mi dobrých 45 vteřin, než mi došlo, že nejde o loupež. Prostě tam byl proto, aby zavraždil tolik lidí, kolik bude jen možné.

Pořád tady slyším debatování o tom, kolik nábojů se vejde do zásobníku. Já jsem v té situaci byla. Můžu vám říct, že to je úplně jedno. Výměna zásobníku zabere jednu vteřinu. Je jedno, jestli má zásobník na jeden náboj nebo na sto. Udělá cvak-cvak a má přebito. To není dost času, aby proti pachateli mohl někdo vyběhnout.

Když mi konečně došlo, co se děje, řekla jsem si: “Dostanu ho.” Sáhla jsem do kabelky, zatímco on byl možná 4 metry ode mě. Je možné, že by se mi zbraň zasekla? Ano. Je možné, že bych ho netrefila? Ano. Ale můžu vás ujistit, že jsem už trefila mnohem menší terče na mnohem delší vzdálenost.

A v té chvíli jsem si uvědomila, že o několik měsíců dříve jsem učinila nejhloupější rozhodnutí v životě. Vytáhla jsem zbraň z kabelky a uložila ji v autě. Protože jak dobře víte, nošení zbraně v kabelce je v Texasu zločinem.

Můžu vám říct, že nejsem naštvaná na chlapa, co to udělal. Zatímco on pokračoval a bylo jasné, že to je šílenec, můj otec řekl, že se mu postaví, a rozběhl se proti němu. Okamžitě otce zasáhl do hrudníku a ten padl k zemi zjevně smrtelně zraněn. O chvíli později někdo v zadní části restaurace rozbil okno. V té chvíli jsem vzala mámu za triko s tím, že musíme utéct.

Až když jsem byla venku, došlo mi, že máma neběžela se mnou. Od policistů jsem se dozvěděla, že zatímco jsem běžela k oknu, matka se odplazila k otci, objala ho a v té chvíli k ní přišel pachatel, přiložil jí zbraň k hlavě a zmáčkl spoušť. Rodiče právě slavili 47. výročí svatby, ona by nikdy neutekla.

Jak jsem říkala, nejsem naštvaná na chlapa, co to udělal. A už vůbec ne na zbraně, kterými to udělal. Ty zbraně tam samy nepřišly a nemačkaly spoušť. Ten chlap byl blázen, to by bylo jako se zlobit na vzteklého psa. Jsem naštvaná na své zákonodárce, kteří mi legislativně zakázali právo bránit sebe a svou rodinu. Dnes bych mnohem radši seděla ve vězení s obviněním [z nelegálního nošení zbraně] a měla rodiče naživu.

Suzanna Hupp se stala aktivní účastnicí hnutí za právo držet zbraně v Texasu. Její aktivita byla důležitá zejména při prosazování zavedení systému povolení k nošení zbraně v Texasu v roce 1995. V letech 1997 – 2007 byla poslankyní v texaské sněmovně reprezentantů.

Podrobně: Texas: Aktuální změny zbraňové legislativy v souvislostech


Související:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *