Fact check: Zbraně a zločinnost v ČR, Česká televize

Česká televize 17.9.2019 věnovala pořad 90′ ČT24 problematice civilního držení zbraní, konkrétně návrhu některých senátorů na doplnění čl. 6 odst. 4 Listiny základních práv a svobod o větu “Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.” Česká televize v pořadu uvedla celou řadu dezinformací. Podívejme se blíže na ty nejkřiklavější.

Zločiny se zbraní v ruce

Tón pořadu nejlépe vystihuje záběr uvedený v úvodu, který se objevil v segmentu “Zločiny se zbraní v ruce” 14 minut 03 sekund po začátku. Vlevo lupič se zbraní, vpravo mrtvola, uprostřed statistika, která už na první pohled bije do očí.

K tomu ještě moderátor uvedl:

Legálně drženou zbraní spáchají Češi každý rok zhruba stovku trestných činů. A třeba v loňském roce policisté zaznamenali 108 takových případů. Oprávnění držitelé zbraní se tak dopouštěli trestných činů šestkrát častěji než osoby bez zbrojního průkazu. Lidí, kteří loni zneužili nelegálně drženou zbraň, tak těch bylo 18. Minulý rok přitom nebyl výjimečný. Podobná čísla ukazují i policejní statistiky z předchozích let. Pravda, tato statistika nutně musí být zobecňující. Policie nám nedala k dispozici rozdělení na konkrétní trestné činy, které s legálně drženými zbraněmi byly spáchány. Ne vždy to musí být nutně násilné trestné činy typu vražda.

Podal jsem Ministerstvu vnitra žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím, aby mi poskytlo data, které dalo k dispozici České televizi pro přípravu tohoto pořadu. Tak si to v detailu projděme.

ČT měla k dispozici detailní statistiku, rozhodla se použít jen část

Podle odpovědi MV (zveřejněna na webu MV zde) Česká televize měla k dispozici velmi podrobná data o trestné činnosti páchané se zbraněmi. Přesná data, která ČT měla k dispozici a která mi MV poslalo podle zákona o svobodném přístupu k informacím, si můžete prohlédnout zde.

Vysvětlení České televize ohledně “zjednodušení” z důvodu nedodání podrobných dat je tedy lživé.

ČT cíleně smíchala dohromady volně dostupné plynovky a zbraně na zbrojní průkaz

Míchání plynovek s ostrými zbraněmi je českou novinářskou klasikou (viz např. tyto články: Fact check: UZI plynovky nedělá, Policie České republiky, Fact check: Češi vyzbrojují zločince v západní Evropě, Blisty/Guardian). Jindy bych to dal na vrub neznalosti, jenže ČT ve stejném pořadu o šest minut později detailně popisuje kategorie zbraní a podmínky pro jejich držení. Omyl je tedy vyloučen.

Z oněch 108 uváděných trestných činů spáchaných “legálně drženými zbraněmi” představují plynovky a jiné zbraně kategorie D celkem 73.

Trestné činy s jinými než střelnými zbraněmi musely být pro přehlednost grafu “uříznuty”.

Ze zbývajících 35 trestných činů šlo 4x o výtržnictví a 12x o nebezpečné vyhrožování. Loupež doprovázející segment na obrázku vlevo byla s legální zbraní na střelný průkaz v roce 2018 spáchána 4x, vraždy policie “nabrala a vyřešila” dvě motivované osobními vztahy a jednu “ostatní”.

“Nabrala a vyřešila” píšu, protože takto podrobně policie vede statistiky tzv. “objasněných skutků”. Pokud si vzpomenete na “případ střelby před brněnským bazénem”, pak asi víte, že policie “nabrala a vyřešila” plavčíka jakožto pachatele vraždy ve stádiu pokusu. O rok a půl později byl tento muž soudem shledán vinným trestným činem zabití ve stádiu pokusu. Takový případ v policejní statistice zůstává uveden jako vražda, byť se nakonec ukáže, že o vraždu nešlo.

Vraťme se ale k cílenému podvědomému spojení legálních držitelů zbraní s loupežemi a vraždami a podívejme se na zbraně typicky užívané u nejzávažnější trestné činnosti:

Z grafů výše je zřejmé, že podrobná data dávají trestné činnosti páchané s legálními zbraněmi naprosto odlišnou perspektivu než shrnutí “ne vždy to musí být nutně násilné trestné činy typu vražda“. Ať už jde o míchání plynovek s ostrými zbraněmi nebo o snahu o navození podvědomého spojení legálních zbraní s vraždami či loupežemi, byla ČT v pořadu naprosto mimo. Zda-li šlo pouze o manipulaci, nebo přímo o lež, nechám na zhodnocení čtenářů.

Tvrzení, že “oprávnění držitelé zbraní se tak dopouštěli trestných činů šestkrát častěji než osoby bez zbrojního průkazu“, je pravdivé, jen pokud se oběti trestných činů spáchaných jinak než legálními střelnými zbraněmi nepočítají.

Bonus: Do studia volá odborník z Brusele

Fact checkovat celý 90 minutový pořad by byla práce na plný úvazek a výsledek by byl podobný výše uvedeným statistikám bez valné přidané hodnoty. Ve zbytku pořadu ovšem naprosto vyniká segment začínající v 43. minutě 41. sekundě živým vstupem redaktora z nějakého důvodu stojícího v noci kdesi na ulici. Ten se vyjadřuje k brokům a zpřísňování směrnice. Jelikož házel jednu perlu za druhou, pověnuji se trochu alespoň těm nejzásadnějším:

Zákaz olova

Kdo jsem já, abych hodnotil slova jednotlivých politických řečníků během té debaty. Ale velmi často si dovolím s odstupem říct, že tam zaznívá něco, co já bych nikdy nenazval lží, ale řekněme takovou velmi kreativní prací s pravdou. Mluvil jsi tady o brocích. Tady je třeba říct, že ano, Evropská unie hovoří o tom, že zakáže určitou část broků, ale bavíme se tady jen o mokřadech. (…) Říkat české veřejnosti, že jim Evropská unie zakáže broky, je nesmysl.

Nevím, “kdo je on“, ale je zřejmé, že se na vstup do živého vysílání příliš nepřipravil. Po zadání sousloví “zákaz olova” totiž vyhledávač Google Search jako první článek uvádí analýzu zbrojnice.com, která odkazuje na další články, včetně vyjádření Evropské komise pro zbrojnice.com. Evropská komise ve vyjádření výslovně potvrdila, že současný návrh míří na zákaz olova nejen v brocích, ale i střelách, a nejen v mokřadech, ale i mimo ně. Podobně vysoko jsou články zbrojnice.com ve vyhledávači Google News. Pokud by náhodou zbrojnice.com někomu nevoněla, může si stejné informace najít třeba na prounijním euractiv.cz, který je také ve vyhledávání mezi prvními výsledky.

Kdo jsem já, abych hodnotil, že… slova redaktora jsou vysloveně lživá.

Jde přitom o obzvláště nebezpečnou lež ve chvíli, kdy se český Parlament v obou komorách snaží najít cestu, jak blížícímu se zákazu čelit. Podle odpovědí některých členů Pirátské strany pro zbrojnice.com přesvědčení, že se zákaz nechystá, případně se má týkat pouze mokřadů, stálo za jejich hlasováním proti usnesení Sněmovny ve věci olova.

Závěrem doporučuji článek euractiv.cz, který vysvětluje, že o případném zákazu olova se ani nebude hlasovat v Parlamentu a Radě, ale procesem tzv. komitologie o něm rozhodne pouze samotná Evropská komise. Čímž se dostáváme k další části…

“Aktualizace” směrnice

Redaktor z ulice se v tomto segmentu vyjádřil také k aktualizaci zbraňové směrnice:

V tuto chvíli v bruselských institucích na stole neleží žádný dokument, který by měl zpřísňovat jakákoliv další pravidla (…) Je možné, že za 5-20 let, kdo ví, přijde Evropská komise s nějakým plánem na další zpřísnění pravidel. Ale tady si musíme říct jednu základní věc. Opět to nebude moment, kdyby někdo v Bruselu něco nařizoval. Opět to bude výsledek debaty, jednání členských států, které se koneckonců na tom rozhodnutí budou podílet.

Související: Werner Salzmann: Vláda dobře ví, že úplný zákaz samonabíjecích zbraní v příštím kole zpřísňování směrnice nedokáže zastavit

Jak je to ve skutečnosti?

• Zbraňová směrnice byla přijímána s odůvodněním, že jde o primární reakci Evropské unie na islamistický terorismus. Cílem směrnice a zákazu vybraných legálních zbraní je tedy problematika bezpečnosti, resp. řešení teroristických útoků páchaných s nelegálními zbraněmi propašovanými z Balkánu (často jsou nelegální i samotní pachatelé).
• Legislativa v oblasti bezpečnosti:
  • Může být v Evropské radě přijata pouze jednomyslným hlasováním. Žádný stát nesmí být přehlasován.
  • Může směřovat pouze ke koordinaci a posílení spolupráce, nesmí zasahovat do vnitřní bezpečnosti
• Směrnice byla přijímána v rámci procedury vnitřního trhu. Při této proceduře se v Radě užívá většinové hlasování a ČR byla přehlasována.

Při samotném přijímání směrnice:

• připomínky ČR při expertní fázi nebyly brány v potaz,
• hlasování o návrhu v europarlamentu trvalo 4 minuty a 50 vteřin, z toho ca 4 minuty trvalo zamítnutí návrhu Dity Charanzové na umožnění hlasování o pozměňovacích návrzích (video z hlasování zde).

Při důkladné znalosti označení procesu přijímání zbraňové směrnice jako “debaty”, na jejímž výsledku se můžeme “podílet”, nelze hodnotit jinak než jako dezinformaci.

Komentář zbrojnice.com

Podobné protizbraňové agitky jsou obzvláště smutné, pokud si vzpomeneme, že za začátek současné vlny terorismu v Evropě je považován útok v Charlie Hebdo (tomuto útoku předcházející vraždy Židů např. v Toulouse apod. média většinou opomíjejí).

Šéfredaktor časopisu Charlie Hebdo byl sportovním střelcem a jako osoba na kill listu Al Kájdy žádal o povolení k nošení zbraně pro sebeobranu. Žádosti nebylo vyhověno. Jeho vrazi byli nelegálně ozbrojeni zbraněmi propašovanými z Balkánu, jeden z nich byl již dříve ve vězení za terorismus, oba byli nejméně 10 let “v hledáčku” bezpečnostních složek, přičemž v době “dohledu” nejméně jeden z nich absolvoval výcvik v teroristickém táboře v Jemenu.

Pachatelé trestných činů si vybírají oběť, místo, čas, způsob i nástroj spáchání. Legální střelné zbraně jsou pro ně snadno nahraditelné. Pro oběti, včetně novinářů, legální střelné zbraně představují jedinou šanci se účinně bránit. Pokud tato skutečnost českým novinářům nedojde ani z okolností vraždy Charbonniera, pak jim opravdu není pomoci.

Související:

• Návod: jak rozklíčovat masmediální dezinformace a fake news v oblasti civilního držení zbraní
• Analýza: Motivování masových vrahů médii na příkladu Českého rozhlasu
• Teroristický útok v Bataclanu představuje argument pro legální civilní držení zbraní, ne proti němu
• Europoslankyně Charanzová: Nerozumím, jak se Evropská komise vyhnula odpovědnosti za selhání při nevydání pravidel pro znehodnocování zbraní
• Počet zbraní v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi EU: v okolních zemích převažují nelegální zbraně