Analýza: Motivování masových vrahů médii na příkladu Českého rozhlasu

V březnovém článku jsem načal téma, jakým způsobem Český rozhlas šíří mediální proslulost masových vrahů. V této analýze se blíže podíváme, jak Český rozhlas referuje o pachatelích masových vražd ve světle výsledků výzkumů jejich typické motivace.

Související: Zvrácený a lživý článek Českého rozhlasu se posmívá odzbrojeným obětem teroristů

Proč zrovna Český rozhlas

Podobnou analýzu by bylo možné provést ve vztahu k řadě českých médií, Český rozhlas ale v několika směrech vyniká, a proto si zaslouží bližší pozornost právě on:

• ČRo je veřejnoprávním médiem, na jehož činnost se vztahují přísnější kritéria. Navíc jsou vlastníci rádiových přijímačů ze zákona povinni platit jeho fungování, de facto tedy nesou spoluodpovědnost za výsledky jeho činnosti.
• ČRo je vedoucím zdrojem dezinformací a fake news v oblasti civilního držení zbraní, což se odrazilo také v článcích v sekci fact check:
  • Fact check: Střelba v americké škole co 60 hodin, ČRo
  • Fact check: České zbraně v rukou teroristů, ČRo
  • Fact check: Austrálie bez masakrů, ČRo
• ČRo je citelně redakčně zaměřen proti občanským právům v oblasti civilního držení zbraní, což se projevuje periodickým vydáváním protizbraňových “komentářů”; názorová odlišnost v tomto směru v ČRo neexistuje (případně je upozaděna).

Motivace masových vrahů a práce médií

Odborné výzkumy prokazují, že vedoucím motivačním faktorem pro páchání masových vražd (neteroristických, mimogangových a mimorodinných) je snaha pachatelů o dosažení mediální proslulosti. Podrobně se tomu věnuji v článcích:

• Symbióza mezi masovými médii a vrahy
• IZA Institut: Masmédia zapříčiňují většinu masových střeleb

Média proslulost pachatelů šíří zejména:

• opakovaným uveřejňováním jména a podobizny pachatele v situaci, kdy to nemá žádnou přidanou hodnotu (hlavně pokud je již zatčen nebo usmrcen),
• šířením fotografií, spisků a manifestů pachatelů,
• uveřejňováním detailů o životě pachatele a přípravách na vraždění,
• uveřejňováním detailů o způsobu vraždění,
• zaměřením pozornosti na pachatele, a nikoliv na oběti, případně osoby, které se pachatelům postaví.

Kromě zajištění proslulosti samotného pachatele má mediální informování o případu významný dopad na druhý nejvýznamnější motivační faktor pachatelů: ztotožnění se s předchozími pachateli a snahu o jejich nápodobu. Bez šíření podrobných informací o dřívějších pachatelích by byl také tento faktor výrazně omezen (viz článek vražedná subkultura a intervence).

Hledání příčin a absence mediální sebereflexe

Velká část médií, a Český rozhlas obzvlášť, v souvislosti s masovými vraždami hledá příčinnou souvislost jejich páchání s legálním civilním držením zbraní.

Přitom si nutně musí vypomáhat berličkami, které zahrnují:

• ignorování vražd páchaných jinými nástroji, typicky například v souvislosti s Austrálií nebo Evropskou unií,
• ignorování vražd páchaných nelegálními zbraněmi, typicky v souvislosti s Evropskou unií, Mexikem, Brazílií či Venezuelou (nezřídka také USA),
• nadsazování poměru počtu útoků, zejména v souvislosti s USA,
• ignorování sociálních a dalších faktorů, zejména v souvislosti s USA,
• ignorování již restriktivní legislativy, například v Kalifornii nebo Francii,
• celou řadou dalších berliček popsaných v článku Návod: jak rozklíčovat masmediální dezinformace a fake news v oblasti civilního držení zbraní.

Pachatel si vybírá oběť, čas, místo, způsob i nástroj spáchání. Legálně držená zbraň je pro něj plně nahraditelná. Pro případné oběti naopak legislativa umožňující civilní držení a nošení zbraní pro sebeobranu představuje prakticky jedinou šanci.

Střelné zbraně navíc zdaleka nejsou nejefektivnějším nástrojem páchání masových vražd, jak ukazují příklady popsané zde. Proč si je tedy pachatelé tak často vybírají?

Mediální předpojatost proti zbraním má totiž další paradoxní dopad: pachatelé vědí, že média budou věnovat mnohem větší pozornost útokům páchaným se střelnými zbraněmi než s jinými nástroji, čímž dále zvyšují své šance na dosažení mediální proslulosti. Proto si je také častěji vybírají (mediální motivaci pro tento výběr také nezřídka explicitně přiznávají, jako například pachatel v Christchurch).

Druhým motivačním faktorem pro výběr střelných zbraní je pak osobní prvek vraždění, který pachatelům dává možnost si krátkou chvíli “hrát na Boha” individuálním výběrem obětí.

Český rozhlas a šíření proslulosti masových vrahů

Víme tedy, že hlavním motivačním faktorem pro většinu masových vrahů je snaha o dosažení proslulosti. V březnovém článku jsem se pozastavil nad tím, že v případě pachatelů pěti nejhorších útoků v USA na stránkách ČRo jména pachatelů nalezneme dohromady více než 260x. Jméno jednoho z nich ČRo uvádí dokonce na 156 svých webových stránkách (článcích).

Z těchto pěti případů nejméně pozornosti ČRo věnoval pachateli útoku v Sutherlands Springs, jehož jméno je na stránkách jen jednou. Jde přitom o útok, při němž civilista legálně ozbrojený AR 15, jehož jméno byste na ČRo hledali marně (mimo jednu mou reakci), zastavil nelegálně ozbrojeného pachatele.

Výzkumy věnující se dopadu mediálního informování na motivaci a četnost masových vražd jsou dostupné v posledních čtyřech letech. Pokud odhlédneme od morální stránky zajišťování mediální proslulosti masových vrahů (jak jinak nazvat uvedení jména pachatele 156x?), pak v Českém rozhlase v delším časovém období nemuselo existovat povědomí o přímé přičinné souvislosti mezi způsobem referování o těchto případech a motivací budoucích pachatelů.

Tuto omluvu už ale nelze použít pro případy z nedávné doby.

Útok v Norsku v 2011

Než se dostanu k pachatelům některých nedávných útoků, vrátím se k jednomu vzdálenějšímu. To, že jménu a obličeji pachatele útoku v Norsku v roce 2011 nelze uniknout ani osm let po spáchání útoku, mne irituje i mimo souvislost s vytvářením motivace pro další vrahy.

Pokud zcela nepřestanete sledovat média, tak té tváři prostě alespoň několikrát do roka neuniknete. Protože se mu nelíbí vězení. Protože hajluje. Protože má playstation. Protože chce z izolace. Protože … toto je kvalita českého žurnalismu.

Letos, osm let po spáchání útoku, Český rozhlas jméno pachatele na svých stránkách uvedl v nejméně šesti článcích. Přední hoplofobní komentátor mu dokonce věnoval místo v nadpisu.

Útok v Christchurch

Jméno pachatele útoku v Christchurch na stránkách Českého rozhlasu nalezneme přibližně 95x (ověřte si, jak se v ČRo činí k datu, kdy tento článek čtete, určitě už se přehoupnou přes stovku).

Útok v Christchurch je zajímavý také tím, že se pachateli na místě postavili dva civilisté, jejichž činy jsou podrobně popsány v článcích:

• Naeem Rashid pachatele srazil k zemi, přitom zahynul (Christchurch)
• Čestná zmínka: Abdul Aziz.

Jméno prvního z nich v souvislosti s Christchurch jsem na stránkách ČRo nenalezl ani jednou, byť jsem zkoušel různé verze fonetického přepisu.

Jméno Abdula Azize se na stránkách ČRo nachází v jednom článku, který je přímo věnovaný jeho zásahu proti pachateli. I tak do něj ale proniklo redakční protizbraňové zaměření: V nadpise je lživě uvedeno, že “pachatele zahnal platebním terminálem”, byť v samotném textu článku je již správně napsáno, že pachatele zahnal se zbraní.

Pokud jde o mediální proslulost v Českém rozhlase, pak minimálně co do Christchurche je skóre 100:1 ve prospěch masového vraha.

Útok v Poway

Jméno pachatele útoku na synagogu v Poway Český rozhlas během pouhých pár týdnů uvedl na přibližně 47 svých webových stránkách.

I tomuto pachateli se postavili dva civilisté (resp. civilista a příslušník pohraniční stráže v době osobního volna se svou civilní zbraní) Oscar Stewart & Jonathan Morales. Jejich jména byste už ale na stránkách hledali marně.

Teroristické útoky v Evropské unii

Zatímco výše uvedeným pachatelům ČRo věnuje významnou pozornost, pachatelům nedávných teroristických útoků v Evropě již tolik mediální proslulosti nedopřává.

• Carcassonne + Trèbes 23.3.2018, islamistický terorismus, nelegální zbraň, jméno pachatele na webu ČRo neuvedeno vůbec;
• Liege 29.5.2018, islamistický terorismus, nůž + policejní zbraň – jméno pachatele na webu ČRo ve 2 článcích;
• Štrasburg 11.12.2018,  islamistický terorismus, nelegální zbraň + nůž – jméno pachatele na webu ČRo 1x;
• Utrecht 18.3.2019, islamistický terorismus, nelegální zbraň – jméno pachatele na webu ČRo 1x.

Paradoxně zde Český rozhlas ničemu nepomáhá, neboť motivací v těchto případech není dosažení proslulosti. Tedy alespoň ne v individuální rovině, což dokládá mimo jiné obvyklá snaha pachatelů o utajení své identity a překažení dopadení. Proslulost je zde získávána v religiozní a organizační (ISIS) úrovni, neuvedení jména pachatelů je tak ve vztahu k motivaci budoucích útočníků spíše podružné.

Závěr

Redakční politika Českého rozhlasu je přinejmenším podivná:

• Některým pachatelům (white active shooters) se věnuje ve fetišizujícím detailu.
• U jiných pachatelů (islamistických) jméno a další informace uvádí minimálně nebo vůbec.
• Hrdinům, kteří se vrahům úspěšně postaví, se vyhýbá jako čert kříži.

Je na místě se ptát, proč Český rozhlas zvyšuje proslulost vrahů v případech, kdy taková činnost masmédií prokazatelně motivuje budoucí útočníky, zatímco u pachatelů, kde ne/uvádění osobnostních atributů nemá zásadní dopad, se stejnému postupu dokáže vyhnout.

Související:

• Ozbrojení civilisté úspěšní v 94% zásahů proti aktivním střelcům
• Teroristický útok v Bataclanu představuje argument pro legální civilní držení zbraní, ne proti němu
• Charbovu žádost o povolení k nošení zbraně zamítli, spal ve strachu s nožem u postele
• Původ zbraní použitých teroristy v Evropské unii
• Británie: Před 22 lety zakázali zbraně, nyní proti vlně zločinu zvažují nasazení armády v ulicích