Domácí

Měla by Policie ČR používat granátomety, kterými byly zmrzačeny desítky francouzských demonstrantů?

Na začátku února jsem přinesl článek tom, jak byla od října více než stovka francouzských demonstrantů zmrzačena a jinak těžce zraněna po zásazích “méně smrtícími” policejními zbraněmi. Zatímco francouzský stát přitvrdil a nasadil i armádu s příkazem střílet ostrými, pokud by byli ohroženi, já jsem zahájil ságu zjišťování výzbroje a postupů Policie České republiky. O několik dotazů – a jedno odvolání – podle zákona o svobodném přístupu k informacím později je jasno, co přesně má či nemá česká policie zařazeno ve své výzbroji.

V mezičase používání těchto zbraní proti civilistům odsoudila také Komisařka pro lidská práva Rady Evropy, která 26.2.2019 Francii vyzvala k ukončení jejich nasazování proti demonstrantům.


Téma: Mrzačení demonstrantů policejními zbraněmi


Francouzské zbraně, které PČR (zatím) nemá

Než se dostanu k jádru článku, nejprve pár dobrých zpráv.

Granáty s obsahem výbušné směsi

Francouzská policie proti demonstrantům mimo jiné nasazuje také granáty typu GLI-F4 obsahující 25g TNT a 10g slzné látky (CS – 2-chlorobenzalmalononitril). Pro srovnání, útočné granáty, které nyní nakupuje česká armáda, mají 50g TNT. Samozřejmě na rozdíl od “policejních” mají útočné granáty plášť, který se cíleně fragmentuje v zraňující střepiny. Policejní plášť nevytváří zraňující střepiny cíleně, nicméně menší množství lehčích střepin (tj. doletí na kratší vzdálenost) podle popisu typických zranění demonstrantů vytváří také.

Granáty GLI-F4 jsou pro demonstrující obzvlášť nebezpečné, protože je nemohou na první pohled rozeznat od běžných slzných granátů. Navíc při současném nasazení (rozhození) většího počtu běžných slzných granátů a jednoho či více výbušných granátů GLI-F4 ani nemohou tušit, kterým směrem vlastně mají před výbuchem utéct.

Pro případ, že by zrovna někdo u českých bezpečnostních složek zvažoval jejich pořízení, zde jsou možná zranění způsobená při jejich použití:

  • Ztrátová poranění končetin – nastávají v případě výbuchu v bezprostřední blízkosti, obvykle když se jej demonstrant snaží odhodit nebo odkopnout v domnění, že jde o běžný slzný či dýmový granát.
  • Dlouhodobé poškození mozku – nastává v případě výbuchu poblíž poškozeného. Rostoucí počet studií v posledních letech prokazuje závažné následky výbuchů na vojáky, kteří jinak nebyli zraněni. Tyto následky přitom byly po dlouhou dobu mylně považovány za projevy PTSD.
  • Poškození sluchu – GLI-F4 má na vzdálenost 10 metrů hluk 160 dB, přičemž hluk nad 140 dB je způsobilý přivodit okamžité poškození sluchu. Data na delší vzdálenosti se mi nepovedlo dohledat, nicméně lze předpokládat způsobilost poškození sluchu na vzdálenost nejméně 25 metrů, případně i více při použití v relativně úzkých ulicích městské zástavby.
  • Zranění v důsledku zasažení střepinami – byť obal GLI-F4 není primárně určen k vytváření střepin, dochází při explozi k vymetení menšího počtu relativně lehčích střepin. Ty jsou obzvlášť nebezpečné v případě zasažení očí, jinak by v závislosti na vzdálenosti měly způsobovat spíše lehčí povrchová zranění.

PČR se k těmto granátům vyjádřila následujícím způsobem:

Policie České republiky není vyzbrojena granáty typu GLI-F4, tj. granáty s obsahem výbušné směsi, které by byly určeny k použití v rámci opatření k ochraně veřejného pořádku. (Odpověď ze dne 13.2.2019)

Protože jsem citlivý na nuance jednotlivých sdělení, ptal jsem se, zda-li obdobné granáty jsou zařazeny pro jiné účely než “ochranu veřejného pořádku”:

Policie České republiky je vyzbrojena granáty s obsahem výbušné směsi. (Odpověď ze dne 13.3.2019)

Granáty vymetající gumové kuličky Stinger® CS Rubber Ball Grenade

Kromě granátů s výbušnou směsí GLI-F4 francouzská policie proti demonstrantům nasazuje také granáty vymetající gumové kuličky; nejspíš se jedná o Stinger® CS Rubber Ball Grenade nebo obdobný typ.

Výrobce je označuje za maximálně efektivní prostředek, který přináší čtvery psychologické dopady: gumové kuličky, záblesk, zvuk a pepřový sprej. Na 5 metrů granát vytvoří hluk o síle 175 dB, přičemž na účinnou vzdálenost 15 metrů s dostatečnou silou vymete podle verze buďto 180 menších nebo 25 větších gumových kuliček.

Jak silný “psychologický efekt” může mít náraz gumových kuliček do očí demonstranta zrovna se dívajícího špatným směrem, asi nemá smysl dále rozvádět.

Každopádně i zde mám pro české občany dobrou zprávu:

Policie České republiky není vyzbrojena granáty Stinger® CS Rubber Ball Grenade ani jiným zařízením určeným k hromadnému necílenému vymetení gumových či plastových projektilů. (Odpověď ze dne 13.3.2019)

Granátomety, resp. newspeakem “vrhače obranných koulí”

Kontaktní působení na dav v době, kdy mají všichni mobil s kamerou

Politici všude na světě dobře vědí, že každý záběr policistů mlátících občany obušky, bez ohledu na širší okolnosti, představuje potenciálně kariéru končící moment. Navíc každé kontaktní nasazení pořádkové policie proti demonstrantům hrozí vyústit v excesy bití demonstrantů již ležících na zemi.

Dalším problémem, který se obzvlášť projevuje ve Francii, je pronikání násilných elementů do jinak poklidného davu demonstrantů, kteří ze zadních řad ohrožují policisty házením nebezpečných předmětů s cílem vyprovokovat reakci proti davu jako celku. Ať šlo o členy KSČ házející cihly zpoza předních řad žen a dětí v 30. letech v Československu, nebo o extremisty dnes v ulicích Paříže, modus operandi zůstává v zásadě stejný.

Gumostříly nefungují

Policejní sbory na výše uvedené potřeby nejprve reagovaly zařazením do výzbroje méně letálních zbraní, které byly od počátku konstruovány k vystřelování gumových projektilů. V zásadě jde o zbraně, které jsou charakteristické ztrátou účinku již na relativně krátkou vzdálenost a výraznou nepřesností. Pro policejní použití se tyto “gumostříly” tedy v zásadě neosvědčily.

Zmrzačující marketing

A tak někoho v nějaké zbrojovce napadl skvělý nápad: Máme granátomety, které dokážou “vyčistit” zákop plný vojáků na vzdálenost 350 metrů. Co kdybychom je natřeli na žluto, dali do nich gumové projektily a řekli policajtům, že jde o náhradu obušku?

Toto není můj sarkasmus, ale nejtrefnější možné shrnutí postupu výrobců, na který ještě navázal francouzský vládní newspeak, jenž granátomety přejmenoval na “vrhače obranných koulí“.

Právě tvrzení, že jde o plnohodnotnou náhradu obušků pro situace zvládání davu, představuje kámen úrazu. Paradoxně se mi jej už nyní nedaří dohledat, ještě při rešerši pro únorový článek se ale nacházelo na stránkách jednoho z výrobců. Ten nejenže tvrdil, že jde o plnohodnotnou náhradu. Šel o krok dál s tvrzením, že obušky jsou nebezpečnější, neboť mohou vést k řadě zranění, což u granátometu s pryžovým nábojem nehrozí… tedy pokud se v souladu s návodem střílí výhradně do torza obětí.

A ono jim to možná i v laboratoři fungovalo, taková rána obuškem do obličeje dokáže způsobit komplikované fraktury. Jenže když se napřahuje policajt s obuškem, průměrný občan na to reaguje – ať už umístěním ruky mezi obušek a hlavu, nastavením jiné části těla, nebo snahou se ráně zcela vyhnout.

Projektil schopný doletět k 350 metrů vzdálenému zákopu, u nějž je výrobcem zaručena přesnost zásahu a vysoký účinek nárazu pryže v cíli na vzdálenost 40 metrů, ale oběti žádný reakční čas nenabízí.

Bez ohledu na to, jestli je používán ten správný druh pryžového projektilu nebo ne, jak se chabě snaží spojení s desítkami zmrzačených francouzských demonstrantů bránit výrobce Brugger & Thomet.

Z Francie víme, že typická zranění po přímém zásahu pryžovým projektilem vystřeleným z původně vojenského granátometu zahrnují:

  • ztrátová poranění oka
  • komplikované a rozsáhlé zlomeniny obličejových kostí
  • kómatické stavy po zásazích do lebky

Podle studie z roku 2017 (předcházející událostem ve Francii) zmrzačující zranění utrpělo 15,5% osob zasažených v USA, Izraeli a dalších zemích zařazených do výzkumu. Přibližně 3 osoby ze 100 zasažených v důsledku zranění zemřou. Studie uvádí také následující typická zranění, o kterých média v souvislosti s Francií zatím nehovoří:

  • ztrátová poranění sleziny,
  • poranění vedoucí k nutnosti odstranění části střev.

Granátomety u české policie

Policie České republiky je vybavena ručními vrhači neletální munice 40×46 typu Heckler & Koch 69 a Heckler & Koch 169. (Odpověď 27.3.2019 poskytnutá v návaznosti na odvolání autora proti odmítnutí poskytnutí informací).

Vedle toho má policie k dispozici také standardní brokovnice:

Policie České republiky disponuje brokovnicemi typu Fabarm SDASS, Benelli
M3T, Benelli M4 S90, Hatsan Escort BM 12, jež umožňují použití náboje s pryžovým projektilem.

Z testu Firearm Blog se zdá, že účinek jednotného pryžového projektilu vystřeleného z brokovnice je patrně výrazně nižší než v případě granátometů.

Na rozdíl od granátometů brokovnice představují zásadní nebezpečí záměny pryžového střeliva za ostré. To se stalo před pár lety v Polsku při zásahu proti chuligánům, kteří se vraceli z fotbalového zápasu a na ulici začali napadat studenty oslavující místní obdobu majálesu. Po té, co zasahující policii došly gumové střely, posily přivezly krabici náhradních. V té bylo mezi gumovými zamícháno několik ostrých. Jakoby záměna střeliva nestačila, střílející policista se navíc trefil do obětí a nikoliv útočníků – zemřela 23letá studentka, 19letý student a další osoba byla těžce raněna. (Zdroj)

Závěr

Myslím, že samotné zařazení granátometů Heckler Koch s pryžovými projektily k pořádkové policii není nic zásadního.

Zásadní jsou pravidla postupu jejich užítí, k nimž mi Policejní prezidium sdělilo pouze následující:

Český právní řád nezná pojem „méně smrtící zbraň“. Příslušníci Policie České republiky jsou oprávněni použít donucovací prostředky ve smyslu ustanovení § 52 písm. d), e) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 273/2008 Sb.“). Mezi ně patří jednoranné nebo víceranné prostředky k použití neletální munice a prostředky k použití značkovacích a slzotvorných želatinových projektilů typu paintball.

Použití donucovacích prostředků a zbraně příslušníky Policie České republiky upravují ustanovení § 51 a následujících zákona č. 273/2008 Sb.

Nevíme tedy, zda-li jsou policisté v souladu s marketingem výrobců vedeni k tomu, že se jedná o méně nebezpečnou náhradu obušků či jiných způsobů kontaktního působení na dav.

Francouzská zkušenost ukazuje pravý opak. Do ledna utrpělo mrzačící či jiná těžká zranění přímo po zásazích výše uvedenými prostředky na 100 osob.

Je tedy na čase začít k 40mm granátometům s pryžovými projektily přistupovat stejně, jako například k malorážkovým odstřelovacím puškám, které jako “méně smrtící” alternativu používají proti násilným elementům v davu v Izraeli. Tedy jako k prostředku, k jehož použití musí existovat nejen společenský konsensus, ale hlavně musí pro něj být vytvořena specifická pravidla odpovídající jeho nebezpečnosti.


Úvodní foto využito se svolením Týdeník Policie.


Pod čarou

Komisařka poukazuje na to, že hlavním úkolem policie je “chránit občany a jejich lidská práva”. Současně má za to, že počet a závažnost zranění způsobených demonstrantům “přináší otázku o vhodnosti metod nasazených při činnostech k zajištění veřejného pořádku při respektování těchto práv”.

Komisařka vyzývá orgány k tomu, aby co nejrychleji zveřejnily detailní informace o zraněných a také přezkoumaly pravidla nasazení dotčených zbraní. Po dobu přezkumu by úřady “měly zastavit nasazení vymetačů gumových projektilů během činností zaměřených na dodržování veřejného pořádku”. Současně komisařka kladla důraz na povinnost úřadů zajistit bezpečnost novinářů.

Komisařka vyzdvihuje zejména nezbytnost zabránění beztrestnosti za policejní násilí, potřebu potrestání všech porušení profesionální etiky a trestního práva ze strany policistů, a vyzývá orgány k tomu, aby zajistily, že “všechny osoby tvrdící, že se staly obětí takového pochybení, měly nejen možnost to ohlásit Generálnímu inspektorátu národní policie, četnictvu a ombudsmanovi, ale aby jim také bylo umožněno vznášet nároky na odškodnění soudní cestou.”

Výše uvedený apel Komisařky Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatović francouzský prezident Macron rázně odmítl.

Aktuální počet osob zraněných přímo policejními zbraněmi se mi nepodařilo dohledat. Známa jsou lednová data, protože je francouzská vláda musela uvést v rámci obrany proti žalobě na zákaz užívání těchto zbraní (soud zbraně zakázat odmítl).

Hier sind die Menschen die mit ihrem Leben und mit ihrem Blut um dem Kampf der Freiheit bezahlt haben. Verletzungen vom…

Zveřejnil(a) Demo-Sanitäter dne Úterý 22. ledna 2019


Policie:

Sdílejte:

7 Replies to “Měla by Policie ČR používat granátomety, kterými byly zmrzačeny desítky francouzských demonstrantů?

  1. Doufám, že už každému došlo a to i ,,tupci” na co Macron potřebuje ozbrojené složky v rámci EU. Není to na ochranu hranic jak tvrdí, ale na vzpouzejici se občany E. Unie, aby je politici mohli spráskat kdykoli, kdy se jim to bude zdát vhodné! Chtěl je už na Catalance a teď by se mu to hodilo u něj doma. Za chvilku se podobně zachová i Anglie, jelikož lidem dojde trpělivost a vyjdou do ulic. Důvod, dochází jim, že vláda nechce dodržet referendum a tak jim to dá nahlas najevo. Odpověď bude, mlácení lidi!

    1. 40mm (40×46) systémy jsou jako distanční zásahové prostředky velmi vhodné. Obušky je nahradit v mnoha situacích prostě nejde.
      Existuje k nim široká škála munice s velmi rozdílnými účinky, takže systém lze pro danou činnost obvykle i dobře optimalizovat.
      Při nasazení proti demonstrantům je třeba zvolit vhodný typ munice a samozřejmě i taktiku zákroku. To (munici), co užívají policisté ve Francii, a jak to patrně používají, se obvyklým západním standardům pro nasazení policejní síly dost vymyká.
      P ČR „nesmrtící“ munici do brokovnic nepoužívá, a to právě kvůli velkému riziku vážných zranění osob, proti nimž je zákrok veden, u systému 40×46 užívá rozumně zvolenou škálu „nesmrtící“ munice.
      Při aplikaci munice, která je označena jako „nesmrtící“ však neznamená, že k vážným zraněním, či dokonce ke smrti nemže za nepříznivých okolností dojít, zejména při zákroku, kde hraje nezanedbatelnou roli dynamika procesu a stres. To je však riziko prakticky každého zákroku… Tak jako u každého podobného zákroku….

  2. Na začátku ně zarazilo, že útočný granát, obsahující 50g trhaviny, má plášť, který má za úkol cíleně fragmentovat. Myslím, že jde o záměnu. Fragmentující by měly být obranné granáty. Typicky F1. Útočné granáty, typicky RG4, bojují hlukem a zábleskem. Při nácviku útoku jsme je házeli do okopů cca 7 m před náma a nijak moc se nekryli…

  3. Uvedené zbraně od H&K (69 a 169) nejsou žádné vrhače neletální munice, ale zcela regulérní armádní granátomety ráže 40×46 mm. 69 je starší varianta ze šedesátých let, 169 je v podstatě standalone verse granátometu M320, zavedeného v americké armádě (v Bundeswehru v podstatě to samé pod označením AG-36).

    Až někdo poplete munici u tohoto, tak pár ostrých brokových bude proti tomu čajíček pro batolata…

  4. Inu, článek sice psal člověk v dobré víře, ovšem bez profesionálních a praktických policejních zkušeností, tedy nabízí pohled sice znepokojující, ale laický, značně… Uvítal bych na toto téma článek zkušeného profesionála, který by řadu věcí uvedl na pravou míru a do příslušných kontextů…. Rozhodně nejsem zastánce nezákonného policejního násilí a brutality, ovšem co si spáchali |Francouzi, Španělé a pod. to je výsledek jejich voleb. My si zase zvolíme svoje, a podle toho to také bude vypadat… Pokud nám do toho nebude zasahovat nějaká komise EU, která má taky znalosti k ničemu – výsledky jsou zjevné…. Takže – uvítal bych třeba článek Pavla Černého, nebo s účastí a komentáři Lumíra Němce, nebo některého z velitelů – i bývalých, protidemonstračních jednotek SPJ,,,,

    1. Nemohu se ubránit reakci na konečně rozumný komentář. Ohledně HK 69 se má věc tak, že dostřel s měkkým pěnovým míčkem, který vymetá standardní 9mm blank patrona, rozhodně není 350m a při výcviku se běžně stává, že policista dostane zásah na nekrytou část těla ze vzdálenosti několika metrů. Výsledkem bývá pouze podlitina a sprška nadávek… K záměně munice nedojde protože pořádkový policista rozhodně nepřijde do styku s tříštivo-trhavými granáty a podobně… Jediné potenciální riziko bych viděl v zásahu hliníkovým nosičem, který vylétá z hlavně při střelbě CS granáty, zde se ovšem střelba nevede přímo, už jen proto aby se plyn mohl iniciovat a trochu rozptýlit.
      Na závěr uvedu, své zklamání z autorovy snahy nafouknout bublinu a manipulativně vytvářet dojem, že žijeme v krutovládě a na ulicích se běžně mrzačí děti v batikovaném tričku přednášející básně o ekologii… Co se týče Francie politiku raději nebudu komentovat, granát GLI-F4 bych považoval také za přehnaný k použití vůči demonstrantům, nicméně: Přijde vám normální brát do ruky granát? Pokud ho nechcete hodit zpět, není lepší utéct?

      1. > Na závěr uvedu, své zklamání z autorovy snahy nafouknout bublinu

        Jak je uvedeno v článku: “Podle studie z roku 2017 (předcházející událostem ve Francii) zmrzačující zranění utrpělo 15,5% osob zasažených v USA, Izraeli a dalších zemích zařazených do výzkumu. Přibližně 3 osoby ze 100 zasažených v důsledku zranění zemřou.”

        Každý asi vnímáme bublinu trochu jinak.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *