Zbraňové statistiky 2019: Počet legálních držitelů se zvýšil o 0,5%, registrované zbraně překročily hranici 900.000

V roce 2019 pokračoval trend mírného nárůstu počtu držitelů zbrojních průkazů na celkových 305.452 osob. Neopakují se tak výkyvy z let 2013 (pokles o téměř 5%) a 2016 (nárůst o 2,8%). Pokud by byl zachován trend nárůstu trvající od oznámení záměru Evropské komise prosadit novou zbraňovou směrnici, za dalších šest let by se mohl počet legálních civilních držitelů zbraní dostat zpět na historické maximum z roku 2001.

Počet registrovaných zbraní překročil hranici 900.000

Počet registrovaných zbraní v minulém roce překročil hranici 900.000 kusů. Zbraní přibývá dlouhodobě v průměru přibližně 25.000 za rok, lze tedy očekávat překročení hranice jednoho milionu v roce 2024.

Srovnání s Rakouskem, kde jsou opakovací pušky a brokovnice dostupné “na občanku”, ukazuje, že požadavek držení zbrojního průkazu na všechny zbraně představuje zásadní překážku vyššímu nárůstu civilního držení zbraní. V Rakousku v posledních pěti letech každý rok přibývalo průměrně 48.000 zbraní (z 840.000 v 2015 na 1.080.000 v 2019), přičemž se za pět let počet legálních držitelů zvýšil z 240.000 osob na 314.000 osob.

Zatímco v České republice hlavní nárůst souvisel především se zbraňovou směrnicí, Rakušané se začali vyzbrojovat o něco dříve na pozadí migrační krize. Velkou část nákupů přitom realizovaly ženy, které si na obranu v rámci domácnosti po desetitisících pořizovaly brokovnice nepodléhající požadavku držení zbrojního průkazu.

Pokračuje trend vyššího zájmu o sběratelské a sportovní zbrojní průkazy

S výjimkou 2016 od roku 2010 přibývá rychleji držitelů zbrojních průkazů pro účely sběratelství a sportu než pro osobní ochranu. Ne jinak tomu bylo v loňském roce, byť došlo k mírnému snížení náskoku.

Hlavní rozdíl mezi těmito skupinami zbrojních průkazů přitom činí možnost skrytého nošení nabité zbraně pro sebeobranu. Kromě osob s opravdovým zájmem o sběratelství či sportovní střelbu tyto skupiny zbrojního průkazu představují základní možnost zajištění účinné obrany alespoň v rámci vlastní domácnosti, pokud na zbrojní průkaz skupiny E zájemce nedosáhne. V souvislosti s tím se naskýtá otázka, zda-li nejsou na držení zbrojního průkazu pro osobní ochranu, resp. testy odborné způsobilosti, kladeny příliš vysoké požadavky.

Rozdílům mezi jednotlivými skupinami zbrojních průkazů se věnují následující články:

• Sběratelé
• Sportovci
• Myslivci
• Profesionálové
• Ozbrojená veřejnost

Nároková povolení k nošení zbraně pro sebeobranu, resp. zbrojní průkazy sk. E, přitom představují jeden z hlavních definičních znaků české zbraňové legislativy. Až na výjimky (Estonsko, Lotyšsko) většina států Evropské unie občanům držení a nošení zbraní pro osobní ochranu zakazuje. Typicky mají právní úpravu založenou na správním uvážení, které je ve výjimečných případech permisivní (Slovensko) či relativně restriktivní (Rakousko), avšak ve většině zemí extrémně restriktivní. Častým příkladem je Francie, kde policie odmítla vydat povolení k nošení zbraně pro sebeobranu šéfredaktorovi Charlie Hebdo, byť byl vysoko na kill listu Al Kájdy.

Zbrojní průkazy pro ochranu života, zdraví a majetku naprosto převažují

Navzdory tomu, že trendem poslední dekády je vyšší preference zbrojních průkazů pro účely sportu a sběratelství, v absolutních číslech stále naprosto převažují zbrojní průkazy pro osobní ochranu.

Jejich počet v poslední dekádě zaznamenal velmi mírný nárůst. V odborných diskusích jsou často zmiňovány v souvislosti s ochranou měkkých cílů. Při takto nízkém počtu v populaci nicméně stále zůstává pravděpodobnost přítomnosti ozbrojeného civilisty na místě případného útoku naprosto zanedbatelnou. Například v USA se zásahy ozbrojených civilistů prot aktivním vrahům staly častějšími až po roce 2014, kdy rozšíření povolení v populaci dosáhlo úrovně přibližně dvojnásobku oproti České republice (do roku 2010 jich v USA měli méně; celková statistika je ale zavádějící, protože velké části USA stále nošení zakazují, zatímco v jiných je naopak procento oprávněných osob velmi vysoké).

Dále pokračuje také mírný nárůst počtu držitelů zbrojního průkazu pro účely lovu. Dlouhodobý trend úbytku tak byl zřejmě definitivně ukončen. Co do celkového počtu lovci nyní představují skupinu přibližně stejně velkou jako sběratelé a výrazně menší než sportovci a ozbrojená veřejnost. Přesto i nadále v masmédiích přetrvává mantra, podle níž typického legálního civilního držitele zbraní v České republice představuje myslivec.

Zdroj dat: Policejní prezídium ČR pro zbrojnice.com.

Související:

• Návod: jak rozklíčovat masmediální dezinformace a fake news v oblasti civilního držení zbraní
• Zřízení o ručnicích – česká zbraňová legislativa v roce 1524
• 50 let republiky: nastal čas ústavně chránit právo nabývat, držet a nosit zbraně
• Výročí 80 let od zahájení německo-československé války
• 2020: Opotřebovávací válka proti občanským právům v oblasti civilního držení zbraní pokračuje, vytrvejme!