V českých médiích se s železnou pravidelností objevují články, které jsou ve své podstatě převzatými zprávami americké hoplofobní lobby. Dají se shrnout v následujících intencích: “zbraně = zlo”, případně “civilní držení zbraní = nebezpečí” či “zbraně = vraždy”. Co do obsahu jde obvykle o manipulativní selekci reálných dat. Příkladem může být třeba toto shrnutí od aktuálně.cz z loňského roku nebo tento výplod seznam.cz z minulého týdne či kterýkoliv z řady článků uvedených v sekci Fact check. Způsobem manipulace s daty jde přitom přesně o ten styl fake news, před nímž v souvislosti s ruskou hybridní válkou masmédia tak často a ráda varují.
Tento způsob manipulativních článků psaných v souvislosti s civilním držením zbraní v USA je poměrně častý, proto zde nebudu fact checkovat konkrétní případy, ale zaměřím se na to, jakým způsobem k hoplofobním fake news masmédií přistupovat a na co si dávat zvlášť pozor. V tomto prvním díle (ze dvou) se podíváme na reálná data ohledně civilního držení zbraní a vražednosti v USA.
Svéráz americké vražednosti
USA vždy trpěly výrazně vyšší vražedností než ostatní rozvinuté země. Dobře to je vidět zejména na srovnání s Velkou Británií v dobách před zaváděním omezování držení a nošení zbraní. Do roku 1920 Británie paradoxně měla v řadě ohledů – zejména co se týče možností skrytého nošení zbraně pro sebeobranu – výrazně permisivnější legislativu než velké části USA, přesto byla v USA 5x – 9x vyšší vražednost (nyní 3x).
Když odhlédneme od historického srovnání, tak v současnosti USA opět vyčnívají ve srovnání s EU, ale již méně ve srovnání s jinými zeměmi v Americe nebo s Ruskem:
Pokud to není z výše uvedeného selektivního srovnání jasné, tak argument “zbraně vraždí” poměrně jasně rozbourává srovnání 10 nejvíce a nejméně ozbrojených společností světa:
Statistiky úmyslných a neúmyslných usmrcení v USA
Pro úmyslná usmrcení v USA je typické relativně časté užívání střelných zbraní v srovnání s ostatními nástroji, a to jak v případě vražd, tak i sebevražd. Naopak v případě neúmyslných usmrcení (nehod) ve srovnání s ostatními způsoby jsou zbraně zastoupeny v relativně minimálním množství případů (Zdroje dat: usmrcení – CDC, usmrcení policií/nutná obrana – FBI, chyby při poskytování lékařské péče – John Hopkins).
Pro vrahy a sebevrahy jsou legální střelné zbraně plně nahraditelné (k vraždám viz zkušenost Brazilců či Britů se zákazy zbraní, k masovým vraždám viz masakry v Austrálii, k sebevraždám viz článek věnovaný sebevraždám ve Švýcarsku nebo srovnání na wiki). Co se usmrcení v důsledku nehod týče, tak se ukazuje, že i v zemi, kde jsou zbraně přítomné v přibližně polovině domácností, je pravděpodobnost extrémně nízká. A to 7x nižší než smrt v důsledku nehody – utopení, 20x nižší než při pádu a 118x nižší než v důsledku otravy.
Zajímavý je relativně nízký počet usmrcení v důsledku legálního užití zbraně civilistou. Ten si na rozdíl od pachatele místo, čas a způsob sebeobrany dopředu připravovat nemůže. Legální zbraň je tedy pro většinu obětí trestných činů nenahraditeným prostředkem sebeobrany. Odhady počtu legálního užití zbraně k sebeobraně v USA se pohybují od 50.000 do 2,5 mil ročně, přičemž přibližně 1 milion je považován za nejpravděpodobnější hodnotu. Oněch 331 usmrcení v nutné obraně je potřeba vnímat v rámci následujícího kontextu:
- Naprostá většina obranných užití zbraně nezahrnuje výstřel (až 95% případů). Pachatel si vybírá nejen místo, čas, nástroj a způsob spáchání, ale také oběť. Selhání při výběru oběti související s jejím ozbrojením většinou končí okamžitou ztrátou odhodlání pachatele a ukončením útoku.
- V přibližně 2-4% případů dojde k výstřelu, avšak pachatel není zasažen. Opět, k ukončení útoku dochází ztrátou odhodlání pachatele ve chvíli, kdy se přesvědčí o svém selhání při procesu výběru oběti, nikoliv ve ztrátě fyzické schopnosti zločin provést.
- Zbývá tedy velmi malé procento případů, kdy k zastavení útoku dojde až po zasažení pachatele střelou. Přibližně 60% zasažených v USA střelná zranění i tak přežije (pokud by se odhlédlo od sebevražd, pak by procento přeživších bylo ještě vyšší).
Vývoj počtu zbraní a vražednosti v USA
Zatímco ze současného mediálního pokrytí by se mohlo zdát, že USA procházejí zvláštní epidemií vražednosti, opak je pravdou. Nejhorší situace byla v USA v polovině 70. let a pak opět na začátku 90. let (co do vražednosti přibližně na úrovni dnešního Ruska). Od té doby docházelo k postupnému výraznému snižování vražednosti, a to až do roku 2014, kdy byla vražednost nejnižší za posledních 33 let. Následně do roku 2016 došlo k mírnému zhoršení, a letošní data zatím naznačují opět mírné zlepšení.
Zásadní je ale velmi jasný trend snižující se míry vražednosti na pozadí rostoucí vyzbrojenosti společnosti, kdy od roku 1990 došlo k nárůstu počtu zbraní ve společnosti přibližně na dvojnásobek, a k poklesu vražednosti přibližně na polovinu:
Co se týče počtu zbraní v USA, je nutné vnímat existující zákaz jejich registrací státními úřady. Výše uvedený přepočet tedy představuje kvalifikovaný odhad amerických výzkumníků. Co nicméně víme velmi přesně, je počet bezpečnostních prověrek, kterými Američané každý rok projdou při koupi zbraní u licencovaných obchodníků. Ty mohou zahrnovat také prodej již použitých zbraní a současně při koupi více zbraní najednou dochází pouze k jedné prověrce – vycházejme tedy z toho, že obě tyto anomálie se vzájemně vyruší a čísla v grafu níže jsou plně reprezentativní pro roční prodeje nových zbraní v USA (Zdroj NICS – FBI)..
V souvislosti s USA je pak třeba vnímat také historická omezení týkající se nošení zbraní – k tomu v detailu v článku USA: Nejdůležitější zbraňový zákon posledních desetiletí. Uvolňování legislativy umožňující skryté nošení zbraně pro sebeobranu v USA započalo především v 90. letech. Až do roku 2010 v USA smělo nosit zbraň pro sebeobranu v přepočtu na obyvatele méně osob než v ČR. Díky velmi rychlému růstu počtu povolení v poslední dekádě je nyní má přibližně 3x více osob ve srovnání s ČR, a navíc 13 států postupně zavedlo legislativu umožňující nošení legálně ozbrojeným osobám bez potřeby získání formálního povolení. (Zdroj dat CCW – Crime Research Prevention Centre).
Svéráz americké společnosti
Pro vražednost v USA je typické její soustředění do velmi úzkého prostoru velkoměst, kde se většina vražd dále odehrává na velmi úzce vymezeném území několika městských částí. Zatímco většina USA je tedy na úrovni bezpečnosti obdobné či lepší než jsme zvyklí v Evropě, tak na několika málo místech v USA je zločinnost extrémně vysoká.
Zatímco 54% amerických okrsků v roce 2014 nezaznamenalo žádnou vraždu, 54% vražd se stalo ve 2% okrsků. Nejhorších 5% okrsků má 47% populace, ale stane se v nich celkem 68% vražd.
Je logické, že okrsky s větším počtem obyvatel budou mít větší počet vražd (i disproporčně). Ale i v těchto samotných okrscích se většina spáchaných vražd stane na velmi úzce vymezeném prostoru. Detaily, mapy a statistiky k tomu naleznete v článku Crime Prevention Research Centra.
Kromě geografického vymezení je americká vražednost velmi nerovnoměrně rozložena také etnicky. (Zdroj dat: FBI).
Ve statistikách FBI bělošská rasa zahrnuje “hispánce”, kteří jsou také výrazně disproporčně zastoupeni mezi pachateli vražd. Při zohlednění etnického složení USA se míra páchání vražd jen potomky “kavkazských Evropanů” podobá statistikám v Evropské unii. Je násobně nižší než například v Lotyšsku (graf výše) a výrazně zaostává za zmíněnými americkými etnickými menšinami. Ještě výrazně menší náklonnost k páchání vražd než “kavkazští běloši” mají “ostatní” menšiny, tj. asiaté, inuité, havajané atd. – přístup k legálním zbraním mají přitom všechny skupiny obyvatel naprosto stejný.
Ale to se v dnešní době neříká. Ve světě, kde při teroristických útocích “nákladní automobily najíždějí do lidí” a média navzdory rozsáhlým výzkumům dále zapřičiňují většinu masových vražd, dává smysl teze, podle níž nikdo za nic nemůže, nic s ničím nesouvisí a za všechno můžou zbraně.
Kam vede výhra podobné ideologie můžeme vidět v každoročních statistikách Mexika a Brazílie, kde mantře “zbraně jsou zlé” uvěřili a v praktické rovině je zakázali. Tedy v zemích, s nimiž mají USA mnohem více společného (drogová epidemie, sociální stratifikace, gangové násilí) než s kterýmkoliv evropským státem.
Pokračování: Návod: jak rozklíčovat masmediální dezinformace a fake news v oblasti civilního držení zbraní
Fact check:
- Původ zbraní použitých teroristy v Evropské unii
- Střelba v americké škole co 60 hodin, ČRo
- Austrálie bez masakrů, ČRo
- Zbraně vraždí, aktuálně.cz
- Druhý dodatek americké ústavy, respekt.cz
- Zbraně teroristů v Charlie Hebdo, Právní prostor
- České zbraně v rukou teroristů, ČRo
- Češi vyzbrojují zločince v západní Evropě, Blisty/Guardian
