Švýcarsko čeká 19. května referendum o odmítnutí implementace zbraňové směrnice EU. S blížícím se termínem vzrůstá nervozita prounijních politiků, která se naposledy projevila útokem poslance národní rady Benoîta Genecanda proti armádnímu velení.
Podrobně: Švýcarsko: Zbraně, směrnice EU & květnové referendum – přehledné shrnutí
Benoît Genecand: vyjádření nesouhlasu s evropskou směrnicí představuje vzpouru
Pravidelní čtenáři zbrojnice.com jistě zaznamenali, že švýcarské Sdružení důstojníků, v němž se spolčuje na 22.000 důstojníků švýcarské armády, na začátku roku přistoupilo k bezprecedentnímu vyjádření. V něm zástupci jednotlivých oblastních a specializovaných důstojnických spolků po jednomyslném hlasování přijali rezoluci, kterou doporučili odmítnutí unijních zbraňových zákazů.
Nyní, o tři měsíce později, v souvislosti s tímto krokem vytekly nervy poslance Benoîta Genecanda, který jej označil za nepochopitelný. Genecand šel dokonce ještě dál a nechal se slyšet, že prohlášení Sdružení důstojníků představuje podněcování ke vzpouře.
Důstojníci vrací úder
Důstojníci spolku kraje Valais Romand (SSO), který Benoît Genecand zastupuje v parlamentu, se proti jeho slovům tvrdě ohradili v dopise o tomto znění: “SSO tímto formálně odpovídá na vaše urážlivé prohlášení. Naše domobranecké sdružení má povinnost vyjadřovat se k otázkám důležitým pro bezpečnost země. To se stalo také v případě novely zákona o zbraních. V souladu se stanovami SSO, které zastupuje 22.000 důstojníků všech šarží, skrz zástupce prezidentů [jednotlivých spolků] vydalo oznámení, které představuje jednomyslné odmítnutí zákona (…) Ve Švýcarsku, narozdíl od jiných zemí, armáda nepředstavuje přisluhovače vlády ale slouží lidem, v zájmu země a zájmu lidu.”
Genecand, bývalý ředitel banky UBS, na to reagoval: “Naše armáda nepředstavuje přisluhovače vlády, ale je ve službách lidu. Když jsem to četl, tak jsem spadl ze židle. To znamená, že naši vojenští velitelé nám říkají, že nejsou závislí na pokynech politiků, ale mají přímé spojení s lidem (…) Pokud už nepotřebujeme politiky a jsme ve státě, kde je přímé spojení lidu s armádou, pak takovým zemím se říká vojenská diktatura.”
Kromě vyjádření pro média Genecand také podal stížnost ministryni obrany. V ní se dožaduje, aby na prohlášení důstojníků rázně reagovala.
Podplukovník Roger Haupt, prezident sdružení důstojníků v Valais Romand, k věci uvedl: “Máme povinnost být kritičtí k našim představitelům. Nebudeme mlčet o otázkách majících spojitost s bezpečností. [Tento zákaz] se nás dotýká ve všech směrech. Dotýká se našich domobranců, pokud jde o aktivity mimo službu… dotýká se to sdružení, protože zastupujeme také důstojníky mimo službu a udržujeme jejich vztah k armádě.”
“Pokud bychom měli jenom mlčet a řídit se pokyny politiků, pak to znamená potlačení našeho práva volit. Občan neztrácí právo mít názor jen proto, že se stane důstojníkem. Prvně jsem švýcarským občanem s právem volit, až pak důstojníkem. Být důstojníkem je ctí, které dostáváme zajišťováním bezpečnosti země. Pokud si politici myslí, že [bezpečnost země] je jen na nich, pak musí zrušit volby, zrušit systém přímé demokracie.”
Historické souvislosti
Slovní přestřelka mezi předním politikem a zástupci armády v mnohém připomíná postoj vojenského velení v roce 1939. Tehdy si armádní velení vzalo poučení z protiústavního rozkazu československé vlády k předání pohraničí Německu. Vrchní velitel švýcarské armády generál Guisan o rok později vydal prohlášení, že nikdo v zemi nemá právo vydat rozkaz ke kapitulaci.
Tato historická paralela je přitom mnohem blíž současné situaci, než se může na první pohled zdát. Tradice rozsáhlého civilního držení zbraní je totiž naprosto nepostradatelná pro udržení akceschopnosti miličního obranného systému Švýcarska. Přeřazení nejobvyklejší verzí samonabíjecích pušek mezi zakázané by přitom v dlouhodobé perspektivě jednoznačně vedlo k úpadku této tradice. Bez ohledu na to, zda-li ze zákazů budou existovat výjimky, případně zda-li výjimky budou v dalším kole unijních restrikcí zrušeny, na což Švýcaři poukazují již dnes…
Zdroj: Rhone FM
Implementace zbraňové směrnice
- Finsko: Implementace přinese nový formální důvod držení zbraní – pro účely národní obrany
- Portugalsko: Znehodnocení nebo konfiskace – pracovní návrh “implementace” má odzbrojit 245.000 legálních držitelů zbraní
- Španělsko: Demonstrace proti návrhu “implementace”, který je výrazně restriktivnější než zbraňová směrnice
- Švédsko: Návrh “implementace” obsahuje plíživý zákaz moderních samonabíjecích pušek
- Norsko: Zákaz a konfiskace samonabíjecích pušek
- Finsko: de facto zákaz samonabíjecích pušek na základě preambule zbraňové směrnice
- Německo: Návrh “implementace” přináší zákazy daleko za požadavky směrnice
- Rakousko: Implementace má zavést zákaz zbraní pro azylanty
- Itálie: Implementací k lepší zbraňové legislativě
- Švýcarsko: Armádní důstojníci se jednomyslně vyslovili pro odmítnutí implementace zbraňové směrnice
- Implementace zbraňové směrnice: Česká republika úspěšně implementovala většinu povinností
- Rozhovor: V implementaci zbraňové směrnice je ČR premiantem
- Implementace zbraňové směrnice nemá nic společného s bojem proti terorismu
V souvislosti se Svycarskym referendem jsem si nedelal velke nadeje uz, kdyz jsem se nekdy v roce 2016, to se jeste smernice teprve projednavala na pude EP, dozvedel, ze by neco takoveho mohlo od Svycaru hrozit. Nechci znit porazenecky, ale svycarske referendum je pro mocipany z EK jen obtizny hmyz poletujici v mistnosti, pricemz staci jen pockat, az prinesou biolit.
Na druhou stranu jsem ale priznivcem principu, ze boj se vzdavat nema, a v tomto smyslu Svycary nesmirne obdivuji.
Já si myslím, že podobně jako s českou žalobou na EU kvůli Směrnici, je úspěchem samotný fakt, že se takového něco událo. Podobně s Brexitem.
Tam zvítězili prounijní síly za cenu kolapsu politické scény. Ve Švýcarsku buď zákon zruší a budou se muset postavit k problematice vztahu k EU jako oni, tak zrcadlově vedení EU, anebo nezruší, a potom se asi povede poměrně ostrá debata o míře suverenity země, což zase může vést ke změně politické representace. Zdá se, že armáda a správa kantonů jsou spíše pro suverenitu, zatímco policie a vedení země je spíše prounijní.
Pro nás budou zajímavé děje v obou případech v obou zemích.
Zdá se, že nejlépe se s tím zatím vyrovnalo Finsko.
“Švýcaři stojí v referendu před těžkou volbou: Zvolí si pušky, nebo Schengen?”
1) Nejsem si jist, jestli zjednoduseni v nadpisu clanku na Seznamu neni na/zavadejici.
2) Pokud se ale zamyslim, dochazim k presvedceni, ze pusky jsou podstatne silnejsi zarukou svobody nez Schengen. Doufam, ze Svycari k tomu nepristupuji stejne melkou optikou, jako uvedeny nadpis.
3) Nejvic me desi, ze je to povazovano za tezkou volbu.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/svycari-stoji-v-referendu-pred-tezkou-volbou-zvoli-si-pusky-nebo-schengen-72269?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Tak to referendum prounijní síly ve Švýcarsku vyhrály. Ale řekl bych, že není namístě poraženectví. Byla prohrána pouze jedna bitva, ale ony další bitvy za svobodu a proti zotročení unií ovládanou nadnárodními koncerny budou následovat.
Oni ji tedy ovládají spíše demokraticky zvolení socialisté. Nicméně naprostá pravda je, že zrovna tahle mizerná pakáž si s velkokapitálem notuje tak dobře, jako nikdo jiný (a na máločem se shodnou tak dobře, jako na utahování šroubů a na devastaci střední třídy), to zase ano.