Domácí

Unijní zákaz olověných broků v okolí kaluží (“mokřadů”) vešel v účinnost, úplný zákaz olova ve střelách a rybářských závažích je na cestě

Dnešního dne vešlo v účinnost nařízení Komise (EU) č. 2021/57, kterým se zavádí zákaz olověných broků v okolí kaluží a pozemních i podzemních vodních těles (tzv. “mokřady”). V době mezi vyhlášením a účinností kalužového zákazu Evropská chemická agentura zveřejnila své odhodlání před nebezpečím otravy olovem ochránit 127 milionů ptáků a 1 milion dětí, a to skrz úplný zákaz olova ve střelách a rybářských závažích.

Připomeňme si, jakým způsobem byl přijat zákaz olověných broků v okolí kaluží, abychom mohli být lépe připraveni na nadcházející proces úplného zákazu.


Úvodní foto: Evropská chemická agentura jako hlavní důvod zahájení příprav úplného zákazu olova ve střelách a rybářských závažích oznámila snahu ochránit až 1 milion evropských dětí před možnou otravou olovem.


Zákaz olověných broků v okolí kaluží

Samotné nařízení Komise (EU) č. 2021/57 je poměrně krátké, a tedy nemá smysl podrobně rozebírat jeho obsah. Každý se může seznámit přímo s originálním zněním. Je nicméně vhodné vyzdvihnout jeho hlavní prvky:

  • Zákaz se vztahuje na okolí 100 metrů kolem “mokřadu”. Mokřadem se rozumí jakékoliv vodní těleso a také rašeliniště. Podle výslovného výkladu Evropské komise se za mokřad v Evropské unii považuje i kaluž o rozloze 1 metru čtverečního vzniklá na jinak suchém poli po náhodné letní dešťové přeháňce. Pro větší srozumitelnost v tomto textu budu dále slovo kaluž používat namísto “mokřadu”.
  • Zákaz se nevztahuje jen na střelbu, ale také na držení broků s koncentrací olova vyšší než 1%, a to i osobou jinou než střelcem.
  • Nařízení Komise zavádí princip presumpce viny. Tj. u osoby přistižené s olověnými broky v okruhu 100 metrů od kaluže bude presumováno, že je má u sebe za účelem porušení zákazu střelby olověných broků, ledaže pachatel prokáže opak.
  • Není zakázáno střílet olověné broky směrem ke kaluži, pokud je toto činěno ze vzdálenosti větší než 100 metrů od vnější hrany kaluže.
  • Zákaz má podobu nařízení. Na rozdíl od zbraňové směrnice je přímo účinný a nepodléhá implementaci do národní legislativy.

Když už tedy víme, o čem je řeč, připomeňme si proces přijetí zákazu.

Masmediální dezinformace

Popírání přípravy zákazu

Přijetí zákazu olověných broků v okolí kaluží předcházela poměrně rozsáhlá dezinformační kampaň masmédií, která jej popírala. Média zásadním způsobem podrývala dosah a důvěryhodnost osob a organizací, které proti zákazu bily na poplach. Nejznámější příklady:

Šlo o podobný vývoj, který přecházel také novelizaci zbraňové směrnice v roce 2015.

Popírání rozsahu připravovaného zákazu

Když se z kuloárních informací o přípravě zákazu olova stalo oficiální zadání, nastala druhá fáze masmediální dezinformační kampaně. Ta se zaměřila na tvrzení, že se pro ČR nic nemění, protože Evropská unie chce jen zavést zákaz olova v mokřadech, jako to už u nás platí dlouho.

Příkladem budiž výstup redaktora České televize, který s teatrálními grimasami v obličeji při vysílání zaměřeném na civilní držení zbraní vyvracel obavy týkající se zákazu olova právě s odkazem na mokřady. Činil tak přitom dva měsíce po zveřejnění oficiálního návrhu, v němž Komise zadala přípravu zákazu olova také mimo mokřady a nejen v brocích, a měsíc po tom, co Komise tento zamýšlený rozsah výslovně potvrdila přímo pro zbrojnice.com.

Ocitli jsme se ve zvláštní situaci, kdy se média, zejména veřejnoprávní, snažila vyvracet něco, co nejenže existovalo v oficiálních unijních dokumentech, ale k čemu se Evropská komise také hrdě hlásila.

Tato dezinformační kampaň masmédií přitom měla praktické výsledky. Někteří pirátští poslanci pro zbrojnice.com uvedli, že nepodpořili usnesení Poslanecké sněmovny ve věci zákazu olova, protože byli ovlivněni lživou kampaní médií.

O mokřadech a kalužích

Odpor proti zákazu olova byl tak silný, že Komise přijala rozhodnutí jej rozdělit do několika fází. Nejprve broky v mokřadech, následně střely a broky mimo mokřady s výjimkou vnitřních střelnic (nyní formálně probíhá), a ve třetí fázi úplný zákaz (nyní ve fázi neveřejných “odborných diskusí”). Takže neměla masmédia nakonec vlastně pravdu…?

Ne tak rychle. Není totiž mokřad jako mokřad. V České republice představuje mokřady, na jejichž území platí zákaz užívání olověných broků, 14 přesně vymezených chráněných území.

Evropská unie přitom od počátku pracovala s “vlastní” definicí mokřadu. Původně mělo jít o 400 metrů kolem kaluží.

Komise však prokázala významnou ochotu hledat kompromis, a tak výsledné znění mokřady definuje pouze jako okruh 100 metrů kolem kaluží.

Odborná a zájmová veřejnost na toto upozorňovala od počátku velmi hlasitě. Přesto masmédia, některá dodnes, stále šíří dezinformaci o tom, že zákaz v mokřadech v Česku už platí, a tedy unijní nařízení nic nemění.

Na faktech nezáleží

Poměrně zajímavou část přípravy zákazu olova představovala tzv. “expertní fáze”. V jejím rámci odborníci například volně zaměňovali dopady olova potenciálně tráveného člověkem ve formě kovu (úlomků v ulovené drůbeži) s dopady olova pozřeného ve formě solí rozpustných ve vodě. Ve studii ECHA se lze také setkat se závěry, které nejsou v odkazovaném zdroji, jako například ohledně dopadu olova pocházejícího ze střelnic na spodní vody ve Finsku.

Úžasnou práci s fakty prokázala zpráva ECHA v části týkající se nebezpečnosti olověných střel pro lovce s odkazem na externí studii. První část se zabývala obsahem olova ve zvěřině a došla k závěru, že maximální limity olova byly mnohokrát překročeny. Druhá část studie zkoumala pomocí simulovaného procesu trávení, kolik by toho olova přešlo ze zvěřiny do člověka, a došla k závěru, že i při těch mnohonásobných překročeních normy olova ve zvěřině by nedošlo k překročení bezpečného limitu pro člověka. Zpráva ECHA ovšem citovala pouze první část studie, druhou nezmínila.

K tomu krátce v článku zbrojnice.com nebo podrobně v analýze LEX.

Na demokracii nezáleží

Pozorní držitelé zbraní v tomto ohledu museli přijít o veškeré iluze již v rámci sledování procesu novelizace zbraňové směrnice. Naprostá většina ale jistě  netušila, že existuje také legislativní proces tzv. komitologie.

Pokud se Evropská komise rozhodne zákaz olova přijmout – v jakékoliv šíři – neexistuje proces, jakým by se tomu dalo zabránit. Veškeré hlasovací procedury v rámci Evropské rady a Evropského parlamentu mají co do komitologie pouze poradní povahu.

Z praktického hlediska jakákoliv míra odporu proti zákazu olova představuje pouze snahu o vytvoření PR prostředí, které by přijetí zákazu činilo příliš nekomfortním pro samotnou Evropskou komisi.

Je povinností každého uvědomělého legálního civilního držitele zbraně znát legislativní proces trialogu (zbraňová směrnice) a komitologie (zákaz olova) a být schopen s ním seznámit široké okolí.

Úplný zákaz olova začíná v podobných kolejích

Evropská komise zadala ECHA úkol přípravy paragrafové znění zákazu olova pro užívání ve střelách v mokřadech i mimo mokřady v červenci 2019.

Po rozdělení na samostatné zákazové fáze měla ECHA “mimokalužový” zákaz představit v říjnu 2020. Jenže nastal problém s “optikou” – špatně se představuje nový zákaz, když proces předchozího zákazu ještě formálně nedoběhl do konce. I došlo k posunutí termínu na leden 2021.

V lednu se ale problém s “optikou” opakoval. Byť už v rámci institucí návrh nového zákazu koloval, jeho zveřejnění před publikací předchozího zákazu ve věstníku Evropské komise bylo shledáno za nevhodné.

A tak jsme se oficiálního představení dočkali až 3. února 2021. Tentokrát to ECHA vzala od podlahy, když jako důvod zavedení zákazu uvádí snahu ochránit až jeden milion evropských dětí před možnou otravou olovem.

Jde o návrat k nejlepším tradicím přijímání zbraňové směrnice, kterou komisařka Elżbieta Bieńkowska odůvodňovala snahou předejít až 10.000 vražd střelnou zbraní v EU ročně. Nebojte se, tolik se v EU ani zdaleka nevraždí, ale kdyby směrnice nebyla přijata, mohlo by. Opak prokázat nejde, takže to je pravda. Taková europravda.

Shrnutí návrhu už teď vyzdvihuje plánovanou výjimku pro střelnice vybavené záchytnými zařízeními. Lze očekávat, že v souladu s výše uvedenou dezinformační tradicí se na to zaměří i česká masmédia.

Nenechte se tím zmást a seznamte se se stranou 45 podrobné zprávy:

Předkladatelé shledávají, že valy nejsou účinným způsobem záchytu střel.”

Takže na venkovní střelnice výjimka nedopadne. A vnitřní střelnice proces zákazu olova semele “až” ve třetím kole zaměřeném na prach a výpary.

Alternativa neexistuje

Závěrem je na místě připomenout, že takto široce navrhovaný zákaz olova nikde na světě neexistuje. Pro velkou část střeleckých aplikací k olovu není žádná alternativa.

Přijetí druhé vlny zákazu olova bude znamenat smrtelnou ránu civilnímu držení zbraní v Evropské unii.


Evropská unie

2 Replies to “Unijní zákaz olověných broků v okolí kaluží (“mokřadů”) vešel v účinnost, úplný zákaz olova ve střelách a rybářských závažích je na cestě

  1. Neostava nic ine, nez to ignorovat. Ale to by nasi politici museli mat gule.
    No a my realisti sa zasobime. Bacha, aj zapalky obsahuju olovo, takze treba aj tie. Prach pocka…

  2. Směřování EU je defektní. Osobně se toho už nechci účastnit a podle toho budu volit.
    To je asi maximum, co mohu udělat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *