Jiří Mašek je místopředsedou poslaneckého výboru pro bezpečnost, zpravodajem poslaneckého klubu hnutí ANO ke zbraňové legislativě, předkladatelem návrhu zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky (tisk č. 669) a také lékařem a bývalým ředitelem Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje. V exkluzivním rozhovoru pro zbrojnice.com se vyjadřuje k aktuálním otázkám zbraňové legislativy.
Novela Listiny základních práv a svobod
Pane poslanče, Senát zřejmě nalezne nadpoloviční většinu pro předložení návrhu změny Listiny. Myslíte, že se pak podaří pro schválení návrhu ve Sněmovně a Senátu najít i ústavní většiny?
K situaci v Senátu bych se nerad vyjadřoval, v prosinci 2017 v Senátu nebyla schválena novela ústavního zákona 110/1998 Sb., která řešila podobný problém, a byla tedy velmi důležitá. Pokud jde o Poslaneckou sněmovnu, jsem přesvědčen, že návrh zde při hlasování potřebný počet hlasů získá.
Co od návrhu novelizace Listiny očekáváte vy?
Novelizace LZPS není o zbraních, netýká se ani zákona 119/2002 Sb., a ani nějakého „práva na zbraň“. Jde jednoznačně o právo bránit svůj život, zdraví a majetek se zbraní. Jakoukoli, nejen střelnou. V Evropě jsou neustále posilována práva pachatelů trestných činů na úkor práv jejich obětí. Svědčí o tom například množící se trestní stíhání žen, které byly obětí znásilnění nebo pokusu o znásilnění. Zejména potom v případech, kdy se útočníkovi aktivně bránily formou a prostředky, které se představitelům dané země nelíbily. Potřebu přijmout takový návrh na právo bránit svůj život, zdraví a majetek vidím v tom, že tím dáme našim občanům, celé Evropě a nakonec i těm násilníkům a zločincům jasně na vědomí, že u nás to tak prostě nebude. Práva slušného člověka jsou nadřazena právům gaunera, a tak to zůstane.
Aktuálně senátor Hraba otevřel také téma zavedení vyšší míry právní jistoty osob přistupujících k nutné obraně v rámci své domácnosti, tzv. „doktrínu hradu“. Tato problematika byla neúspěšně nastolována v posledním desetiletí mnohokrát. Je nějaká šance, že by ANO rozšíření právní ochrany osob bránících se ve své domácnosti v tomto volebním období podpořilo?
Jde o opakovaný návrh na doplnění ustanovení Trestního zákoníku o nutné obraně. Dle mého soudu současné znění § 29 trestního zákoníku není špatně a nepotřebuje nutně novelizovat. Na druhou stranu si dovedu představit, že posílíme práva občanů na obranu v místech, kde se má cítit absolutně bezpečně, tedy doma nebo třeba na pracovišti. Počkám na přesné a definitivní formulace, které pan senátor Hraba navrhne, do té doby se k tomu nemohu závazně vyjadřovat.
Implementační mininovela a návrh nového zákona o zbraních
Sněmovna se nyní nachází v podivné situaci. Po dvou letech práce odborná skupina při Ministerstvu vnitra dokončila práci na návrhu zcela nové zbraňové legislativy, místo ní bude ale nyní projednávána implementační „mininovela“. Jak vnímáte vztah těchto dvou návrhů a šance na jejich schválení?
Tisk č. 92, mininovela, jak říkáte Vy, je vysloveně implementační. Cílem mininovely je zastavit nárůst možných sankcí vůči České republice a opravit některé nepřesnosti v textu nyní účinného znění zák. 119/2002 Sb. Společně s tímto textem by měl být projednáván onen „nadstavbový“ zákon, tedy tisk 669.
V případě připravovaného nového zákona o zbraních, který je nyní projednáván v legislativní radě vlády, jde o něco úplně jiného. Jde o návrh moderní právní normy pro 21. století s optimálním vyvážením práv občana a bezpečnostních zájmů státu.
Tento návrh zákona vznikal v rámci společné práce ministerstva vnitra a odborné komise z řad profesionálů. Všichni zúčastnění odvedli obrovské pensum práce a byla by velká škoda, kdyby zákon nebyl přijat. Předpokládám, že bude projednán s kladným výsledkem do konce volebního období. Návrh zákona o munici a zákona o změně zákonů beru jako sekundární k tomu novému zákonu o zbraních. V případě přijetí 669 zbydou jako nová legislativa jen 3 zákony. Návrh zákona o munici a zákona o změně zákonů přitom beru jako sekundární k zásadnímu zákonu o zbraních.
Vnímáte obavy veřejnosti, že v důsledku přijetí implementační mininovely sněmovna následně ztratí vůli zabývat se novou zbraňovou legislativou?
Tisk č. 92, implementační „mininovela“, a nový zákon o zbraních jsou naprosto odlišná témata. Kdybych ve sněmovně zaregistroval nechuť do projednávání nového zákona o zbraních z důvodu přijaté implementace, tak budu kolegy důrazně přesvědčovat, abychom tento návrh projednali. Vzhledem k názorům, které rezonují ve sněmovně, tuto „komplikaci“ nepředpokládám.
Česká republika už implementovala 82% směrnice. Jak vysoké pokuty nám vlastně v současnosti hrozí? Jak se stavíte k nedávné výzvě Trikolóry implementační novelu zásadně odmítnout?
Česká republika neimplementovala zatím vůbec nic. V případě zmiňovaných 82% požadavků novely je směrnice v souladu s naší platnou právní úpravou. Jasně z toho vyplývá, že co je smysluplné, to je v naší legislativě už dávno obsaženo. Ať se již jednalo o způsob vedení evidencí, centrální registr zbraní, o ověřování bezúhonnosti, spolehlivosti a zdravotní způsobilosti žadatele, o vydání zbrojního průkazu, nebo i o proces znehodnocování zbraní.
Jsme si vědomi, že nám hrozí jakási dvousložková pokuta, kde nám bude vyměřena paušální částka za to, že jsme ve lhůtě neimplementovali, a potom částka variabilní, za každý den prodlení s implementací až do chvíle účinnosti implementační novely. Výši jedné nebo druhé složky pokuty odhadnout neumím.
Byl jsem nemile překvapen výzvou představitelů Trikolóry k odmítnutí implementační novely i zdůvodněním odmítnutí. V textu odůvodnění byly uvedeny zcela zjevné nepravdy, byla tam pomíchána problematika tisku č. 92 a nového zákona o zbraních, který není nyní předmětem jednání vůbec, a byla bagatelizována povinnost ČR implementovat. Nepochybuji o profesionalitě poslanců a funkcionářů Trikolóry, ale zjevně to neplatí pro oblast bezpečnostní legislativy.
Že tyto návrhy vyslovili poslanci, kteří vzešli ze strany, za jejíž vlády došlo k akceptování Lisabonské smlouvy, je opravdu smutné. Znáte to, „ kdyby“… Pak by dnes nebyl důvod pro tento rozhovor a nevznikly by naše problémy s implementací novely směrnice.
Evropská směrnice obsahuje ustanovení o její automatické periodické novelizaci. Například ve Švýcarsku se v souvislosti s tím otevřeně hovoří o obavě, že dalším krokem bude zrušení „výjimek“ z nyní zaváděných zákazů. Považujete podobné obavy za důvodné?
Bohužel ano.
Hrozící zákaz olova
Evropská komise loni otevřela dvě „olověné“ fronty. Nyní vedle sebe běží proces směřující k zákazu olova v mokřadech a proces zákazu olova mimo mokřady. Lze vůbec očekávat jiný výsledek než v případě zbraňové směrnice, kde připomínky našich zástupců ani nebyly brány v potaz?
Situace v případě olova je jiná, než v případě onoho „přijímání“ novely směrnice. Větší riziko vidím v tom, že se jedná o pouhou změnu v seznamu, kde olovo nyní již jako zakázaná látka figuruje.
Stačí „odmazat“ výjimku pro použití olova ve střelivu. Přitom registruji poměrně vysoký odpor proti zákazu i v dalších státech EU ze strany myslivců a sportovních střelců. Každopádně naši zástupci se vyjádřili jasně, že žádné další zákazy nechceme. Připomínám, že zákaz používání olověných broků na mokřadech u nás platí již řadu let.
Držení a nošení zbraní pro sebeobranu patří k české tradici přerušené pouze nacismem a komunismem. Tím se česká legislativa podobně jako slovenská, polská a částečně rakouská vymykají „evropskému standardu“. Vidíte v tomto směru šanci na nějakou bližší budoucí spolupráci, například přeshraniční uznávání povolení se Slovenskem?
To je spíš otázka na ministra vnitra, který by měl s návrhem takových dohod přijít v případě, že sousední země například v rámci Visegrádské skupiny, by o jejich uzavření projevily zájem.
V případě projednávání takového návrhu v Poslanecké sněmovně bych byl pro přijetí takového dokumentu. Našim občanům by to přineslo smluvně zaručená stejná práva na cizím území a občanům smluvních států u nás.
Samozřejmě jen za předpokladu, že smluvní stát věnuje prověřování svých žadatelů o zbraň obdobnou péči jako Česká republika.
Jiné prostředky sebeobrany
Řada zemí Evropské unie zakazuje i pepřové spreje, známý je případ nezletilé dánské dívky, která se ubránila pepřovým sprejem znásilnění a následně za to byla stíhána. Nedávno k zavedení zákazu vyzvaly i policejní odbory v Německu. Jaký je váš postoj k restrikcím v této oblasti?
Restrikce v oblasti těchto sebeobranných prostředků paradoxně posiluje jistotu a pocit bezpečí kriminálníků a teroristů při útocích na občany. Proto jakékoliv restrikce vůči bezúhonným občanům odmítám. Dokáži si představit omezující opatření pro podmíněně odsouzeného nebo podmíněně propuštěného jedince, ale takové případné návrhy nechám na ministerstvu spravedlnosti .
Evropský parlament vyzval členské státy v rámci boje s terorismem k cituji: „zhodnocení možných omezení v oblasti nošení nožů bez oprávněného důvodu, zákazu zvlášť nebezpečných nožů, jako jsou zombie nože či motýlky“. Jak se na to díváte vy? Připravuje se nějaké české zhodnocení ve smyslu oné výzvy evropského parlamentu?
I tento trend považuji za hrozivý. I zde platí pravidlo, že omezení postihne pouze zákona dbalé občany a posílí to kriminálníky a teroristy.
Nevím o tom, že by bylo v Poslanecké sněmovně připravováno zhodnocení takové výzvy, ale pokud bych byl vyzván, byl bych zásadně proti.
Návrh nadstavbového zákona
Ve sněmovně nyní leží i návrh zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky (tisk č. 669). V souvislosti s tím se hovoří o kontroverzní části směřující na postihování proruských domobran. Zatím ale nikdo nebyl schopen říct, která přesně uskupení by v případě přijetí byla zakázána. Máte k tomu nějakou analýzu?
Tisk 669 žádnou kontroverzní část směřující k postihování jakýchsi „proruských“ domobran neobsahuje. O tom se může přesvědčit každý, kdo si na stránkách Poslanecké sněmovny tento tisk otevře. V § 3 návrhu se zakazuje vytváření a fungování paramilitárních ozbrojených skupin, které by s použitím těchto zbraní usilovaly o dosažení politických nebo náboženských cílů. Takové uskupení dnes v České republice nemáme. Kdybychom měli, musel by návrh zákona obsahovat i příslušná přechodná ustanovení, co to které uskupení a v jaké lhůtě má dělat.
To, co je navrženo, je legitimní opatření na ochranu vnitřní bezpečnosti České republiky a odpovídá pravidlům naší, západní verze demokracie. Chceme, aby se politická soutěž vedla politickými prostředky, a ne nějakou formou soubojů ozbrojených skupin.
Do návrhu zákona bylo toto ustanovení zakomponováno spíš jako varování před úmyslem zneužití účasti na výcvikovém programu. Ten, kdo chce, ať již sám, nebo ve skupině, dosahovat politických cílů prostřednictvím zbraní, se stejně dříve nebo později dostane do problému s některým z ustanovení trestního zákoníku.
Celá hysterie kolem „zákazu proruských domobran“ byla uměle vyvolaná. Chápu, že pro síly, které se s podobnými myšlenkami násilných postupů zabývají, musela být skutečnost, že tisk 669 byl předložen jako společný návrh poslanců napříč politickým spektrem, nesmírně frustrující. A tomu odpovídá i míra hysterie v reakcích.
Co byste na závěr vzkázal českým legálním držitelům zbraní, kteří se zejména v souvislosti s evropským vývojem obávají zákazů a konfiskací?
Neumíme příliš ovlivnit evropské zákazy a příkazy. Naše současná situace je dána akceptací Lisabonské dohody tehdejší politickou reprezentací a z toho plynoucí ztrátou části suverenity České republiky. Přesto mohu říci za poslance hnutí ANO, že budeme dělat vše, aby negativní dopady, jak na legální držitele zbraní, tak i na bezpečnost České republiky, byly co nejmenší.
Rozhovor pokračuje druhou částí: Zbraně & Jiří Mašek, zpravodaj poslaneckého klubu ANO ke zbraňové legislativě
Rozhovory zbrojnice.com:
- ČR:
- Poslankyně Černochová: Obhajoba legální držby zbraní by neměla přestávat být principiální záležitostí ochrany svobody
- Europoslankyně Charanzová: Nerozumím, jak se Evropská komise vyhnula odpovědnosti za selhání při nevydání pravidel pro znehodnocování zbraní
- Senátor Václav Láska: Ústavním zakotvením civilního držení zbraní bychom deklarovali jeho význam pro českou společnost
- Předseda Senátu J. Kubera: Změna Ústavy zakotvující civilní držení zbraní v současnosti nemá šanci projít
- Zahraničí:
- Jim Smith: Legálně ozbrojené a řádně trénované obyvatelstvo pomáhá státu se zajištěním bezpečnosti a stability
- Tomasz W. Stępień: Ve Firearms United očekáváme, že EU půjde v roce 2020 tvrdě po legálních držitelích zbraní
- Callum Long-Collins: Muž, kterému odebrali zbraně, protože spáchal myšlenkový zločin
- Vítor Teixeira: Aplikace salámové metody k postupnému odzbrojení Portugalců po roce 2006
- Hans Deutsch: Držení a nošení zbraně pro sebeobranu je v Německu tabu
- Pia Clerté: Ve Švédsku nelze mít jakýkoliv nástroj pro účely sebeobrany
