Domácí Nová legislativa

Návrh nového zákona o zbraních III: nabývání zbraní a nakládání s nimi

V tomto díle seriálu představujícího to nejdůležitější z návrhu nového zákona o zbraních se podíváme na detaily týkající se nabývání zbraní a nakládání s nimi. Změn v této oblasti je celá řada, nicméně naprosté většiny civilních držitelů zbraní zvyklých standardně nakládat se zbraněmi současné kategorie B a C se nijak nedotknou.

Návrh nového zákona o zbraních zavádí novou kategorizaci zbraní. V tomto ohledu vycházím z předpokladu, že čtenář se s ní seznámil v prvním díle seriálu.


Návrh nového zákona o zbraních:


Nabývání a držení

Berte na vědomí, že jde o prvotní návrh nového zákona o zbraních, který ještě před přijetím může doznat značných změn.

R1

V průběhu roku 2018 jsem provedl v ČR první analýzu správní a soudní praxe rozhodování o žádostech o udělení výjimek k nabytí zbraní současné kategorie A (viz články I: opravdový počet zbraní, II: „provádění sběratelské činnosti“, III: „soulad s veřejným pořádkem“, IV: potřeba změny). Marasmus správní praxe nejlépe shrnuje následující citace jednoho z rozhodnutí:

Držení a nošení zbraně a doplňků kategorie A odporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, a to zejména s ohledem na vlnu teroristických útoků v Evropě, kdy k útokům jsou převážně používány zbraně kategorie „A“, kdy se navíc jedná o zbraně a doplňky, které umožňují a jsou koncipovány jako zbraně a doplňky vysloveně nebezpečné, zákeřné, umožňující utlumit výstřel, skrýt pozici střelce atd., a dále s ohledem na uprchlickou krizi, kde se v rámci pohybu uprchlíků můžou pohybovat bojovníci IS a opatření těchto zbraní ve skladech společnosti není s ohledem na střežení a zajištění z jejich pohledu nereálné.

Hlavním cílem analýzy bylo poskytnout odpověď na otázku, co se dá očekávat od případného zavedení správního uvážení na rozhodování o vydání povolení (výjimky) k nabytí zbraní nově zařazených do kategorie A dle zbraňové směrnice. Výsledek nebyl povzbudivý.

Ve vztahu k nově přeřazeným zbraním došlo k úplnému přehodnocení přístupu (jak je vysvětleno v prvním díle tohoto seriálu) a vytvoření kategorie R2. Co se týče zbraní kategorie R1, v návrhu nového zákona převážila následující logika:

  • stát nemá zájem na větší dostupnosti zbraní kategorie R1, současně ale existující správní praxe představuje exces oproti původnímu úmyslu zákonodárce,
  • nemá smysl se tvářit, že zde existuje jakási možnost tyto zbraně nabýt, když v realitě se v posledních letech správní praxe vyvinula k téměř úplnému zákazu,
  • namísto úplného de facto zákazu nebo snahy o narovnání existující správní praxe byl zvolen úplně nový přístup, který by měl umožnit lepší rovnováhu mezi možností běžných civilistů – sběratelů si tyto zbraně pořídit a potřebou státu na ně mnohem více dohlížet.

Zbraně kategorie R1 tedy budou moci nabývat a držet pouze držitelé zbrojní licence. V případě “běžných” sběratelů se bude jednat o zbrojní licenci ZL2 – pro činnost právnické nebo podnikající fyzické osoby, nejde-li o podnikatelskou činnost v oboru zbraní a střeliva. V praxi to bude znamenat:

  • být podnikatelem,
  • mít provozovnu, v níž případně může příslušný policejní orgán také vykonávat kontrolu provozovny (čímž se nahrazuje nyní existující povinnost držitelů zbraní kategorie A prokázat jejich bezpečné uložení),
  • splnění předpokladu odborné způsobilosti ustanovením zbrojíře (na rozdíl od ZL1 nemusí mít příslušné vzdělání, postačí 3 roky držení zbrojního oprávnění),
  • vydání vnitřního předpisu pro nakládání se zbraněmi.

Výměnou za všechny tyto požadavky je zásadní změna rozsahu správního uvážení – to odborný útvar vydá, pokud žadatel uvede řádný důvod a prokáže potřebnost nakládání se zbraní kategorie R1.

V souhrnu se tedy zásadním způsobem zvyšují vstupní nároky a současně se snižuje míra libovůle policejního orgánu.

Pro současné držitele zbrojního průkazu bude zaveden grandfathering, tj. ponechání zbraní kategorie A, které v současnosti legálně drží, bez nutnosti vyřizování zbrojní licence.

R2

Toto je nová kategorie zbraní, kterou nám nadělil Brusel. Co do ní spadá a jakým způsobem jsme se dostali z hororového zombie zákona k současnému elegantnímu řešení je v podrobnostech vyřešeno v prvním díle.

Co se nabývání a držení týče, oprávnění pro tyto zbraně bude držiteli zbrojního oprávnění (případně licence ZL2) vydáno, pokud uvede řádný důvod spočívající v činnosti:

  • zabezpečení a ochrana citlivých prostor, zejména míst veřejnosti volně přístupných a dalších prostor, v nichž se nacházejí snadno zranitelné cíle,
  • zabezpečení nebo střežení kritické infrastruktury, objektů mimořádné důležitosti, objektů důležitých pro obranu státu, majetku mimořádné hodnoty nebo mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek,
  • sběratelská, muzejní nebo historická zájmová činnost,
  • filmová nebo divadelní činnost anebo jiná kulturní činnost,
  • výuka nebo výcvik nakládání se zbraněmi nebo střelivem,
  • plnění úkolů podle jiného právního předpisu nebo
  • sportovní činnosti, pokud držitel zbrojní licence potvrdil, že
    • žadatel během posledních 12 měsíců jako jeho zaměstnanec, člen nebo osoba v obdobném postavení aktivně trénoval nebo se účastnil jím organizovaných soutěží ve střelbě a
    • zbraň kategorie R2 uvedené v žádosti splňují specifikace požadované pro mezinárodně uznanou střeleckou disciplínu, kterou se tento držitel zbrojní licence v rámci své činnosti zabývá.

Podobně jako u zbraní kat. R3 uvedený důvod nepodléhá dalšímu přezkumu, pouze se uvádí. Zákon vychází z premisy, že detailní přezkum je prováděn na úrovni vydávání zbrojního oprávnění (které směrnice nevyžaduje, jde v tomto ohledu tedy o přísnější legislativu), a nikoliv na úrovni povolení jednotlivých kategorií (s výjimkou R1, kde zůstává zachováno správní uvážení, byť ve výrazně užší šíři).

Významné je zařazení ochrany snadno zranitelných cílů jako podmnožiny “jiných prostor”. Tím návrh nového zákona opouští tzv. dienstbierovskou logiku, která je vlastní směrnici. Tento postup je dán zvláštností české úpravy civilního držení zbraní, pro kterou je již téměř tři desetiletí naprosto přirozená dostupnost povolení ke skrytému nošení zbraně zákonadbalým občanům (a tedy i schopnost podílet se na ochraně snadno zranitelných cílů). Výklad „citlivých prostor“ coby zahrnujících místa s přítomností „snadno zranitelných cílů“ se přitom nepochybně pohybuje v rámci přípustného výkladu, resp. interpretace originálního textu směrnice.

Tvrzení opaku, tedy že směrnici je nutno vykládat jako upřednostňující například ochranu cenných zásilek před ochranou zvlášť zranitelných cílů (civilistů), by bylo nejen amorální, ale zcela zjevně také v rozporu se základními hodnotami, na kterých je postavena moderní česká státnost, a tedy i v rozporu s ústavním pořádkem.

Je přitom logické, že ve státech, kterým je navzdory doporučením Interpolu a bezpečnostních expertů takový přístup cizí (např. Francie, Německo), bude výklad pojmu “jiných prostor” odlišný.

Stejné předpoklady budou platit také pro vydání oprávnění pro neeurokonformní zásobníky a pro náboje s expanzní střelou.

R3

V podstatě jde o současné zbraně kategorie B a pro jejich nabytí a držení budou vesměs platit stejná pravidla jako nyní.

R4

V podstatě jde o současné zbraně kategorie C a pro jejich nabytí a držení budou v zásadě platit stejná pravidla jako nyní.

PO a NO

Těmto ne/zbraním se budu věnovat v samostatném díle.

Grandfathering

Především u držitelů zbraní kategorie R2 se uplatní pravidlo, podle nějž osoba, která oprávněně držela zbraň nebo střelivo podle zákona č. 119/2002 Sb., se považuje za oprávněného držitele této zbraně nebo střeliva podle návrhu nového zákona, pokud jde o držitele zbraně podléhající registraci, na kterou měla taková osoba vydán průkaz zbraně, nebo pokud požádala o její registraci a řízení bylo dokončeno podle odst. zákona č. 119/2002 Sb.

Pokud jde o samočinné zbraně, na které byl podle zákona č. 119/2002 Sb. držiteli zbrojního průkazu vydán průkaz zbraně (a které by nově měl moci nabývat pouze držitel zbrojní licence, nikoliv oprávnění), se na ně bude pohlížet jako na zbraně kategorie R2. Držitel si je tedy bude moci ponechat, v případě žádosti o jejich nabytí další osobou již bude nutné splňovat podmínky uvedené výše.

Vedlejší držitel

Novinkou zaváděnou v návrhu je institut tzv. vedlejšího držitele. O jeho zapsání může požádat oprávněný držitel registrované zbraně. Výrazně se tím zjednoduší především sdílení zbraní v rámci rodinných nebo partnerských vztahů, které v současnosti vyžadovalo u zbraní kategorie B podávání separátních žádostí o držení a nošení.

Reenactment.
Reenactment.

Nošení zbraně

Viditelné nošení zbraně návrh oproti předchozí úpravě řeší poměrně komplexně a způsobem, který opravdu chyběl, zejména vezmeme-li v úvahu rozmach re-enacterské scény v posledních letech:

§ 72 (2) Držitel zbrojního oprávnění skupiny B, který se na místě veřejnosti volně přístupném aktivně účastní akce nebo provádí činnost, jejichž součástí je nakládání se zbraněmi, je v rámci takové akce nebo činnosti oprávněn nosit též viditelně zbraň podléhající registraci, pokud způsob a účel nošení takové zbraně odpovídají povaze této akce nebo činnosti. Účelem akce nebo činnosti uvedené ve větě první musí být

  • a) filmová nebo divadelní činnost anebo jiná kulturní činnost, zejména rekonstrukce historické bitvy nebo podobná upomínková akce,
  • b) sportovně-střelecká činnost,
  • c) provedení lovu nebo obdobné činnosti podle jiného právního předpisu.

§ 72 (4) Držitel zbrojního oprávnění uvedený v odst. 2 nebo 3 je oprávněn nenabitou zbraň podléhající registraci přepravovat na místo a z místa konání příslušné akce nebo provádění činnosti viditelně, připouští-li to zvolený způsob přepravy, a pokud je to s ohledem na místní podmínky obvyklé anebo lze-li takovou přepravu považovat za přiměřenou povaze dané akce nebo činnosti; ustanovení o nošení zbraně se na takovou přepravu použijí obdobně.

Skryté nošení zůstává pro držitele zbrojního oprávnění skupiny C stejné jako v současnosti. Zachován zůstává zákaz nošení zbraní pouze u osob účastnících se veřejných shromáždění. Odpadá současný zákaz vztahující se na slavnosti, sportovní podniky a lidové zábavy, čímž se snižuje množina zaručeně odzbrojených měkkých cílů.

Zabezpečení zbraní

Zabezpečení zbraní také neprochází žádnými zásadními změnami. Na to, jak málo se v něm změnilo, však šlo v rámci expertní pracovní skupiny o velmi diskutované téma – a to zejména s ohledem na otázku zachování současné úpravy zabezpečení nejvýše dvou střelných zbraní. Nakonec byla současná úprava zachována pro dočasné uložení nejvýše dvou zbraní v obydlí nebo jiném obdobném prostoru a na jiných místech pouze v případě držitele, který současně nepřechovává více než celkem dvě zbraně (tj. zajištění dostupnosti zbraně pro obranu v rámci obydlí, byť případně další zbraně jsou ve stejném obydlí uloženy v souladu se zákonem v trezoru).

Nově se počítá s možností krátkodobého uložení zbraně ve vozidle, pokud jsou zabezpečeny způsobem, jenž bude stanoven v nařízení vlády.

Ostrá střelba

Návrh zákona nově zavádí termín ostré střelby, kterým se rozumí výstřel jednotné nebo hromadné střely. Povinnost hlásit použití zbraně v nutné obraně nebo krajní nouzi se má dle návrhu vztahovat pouze na případy ostré střelby. Pokud tedy někdo nosí například v revolveru pro první výstražnou ránu slepý náboj, nebude případné úspěšné zastavení útoku za použití střelby tímto nábojem hlásit.

Podobně použití akustických nábojů v “ostré” zbrani pro jiné účely bude možno provádět na místě, kde držitel zbraně zajistil, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. To má významný dopad na pořádání rekonstrukcí historických bitev za užití expanzních nábojů, pro které již nebude potřeba vyřizovat povolení pro dočasnou střelnici. Při současném zohlednění nové úpravy viditelného nošení zbraně se re-enacterům v mnohém život významně zjednoduší.


Nošení zbraně pro sebeobranu:

Sdílejte:

21 Replies to “Návrh nového zákona o zbraních III: nabývání zbraní a nakládání s nimi

  1. “Odpadá současný zákaz vztahující se na slavnosti, sportovní podniky a lidové zábavy, čímž se snižuje množina zaručeně odzbrojených měkkých cílů.”

    Zajímalo by mě, zda do tohoto spadají koncerty, kina nebo divadla, nebo zda spadají pod veřejná shromáždění. Na koncertech nicméně asi budou návštěvníky šacovat i nadále, i kdyby to bylo ze zákona dovolené, mít zbraň 🙂

    A co si budeme povídat, ono ani tak nejde o to, mít zbraň v kině, ale o cestě domů pozdě v noci.

    1. Kino nebo divadlo nespadá do ničeho z uvedeného, koncert filharmonie rovněž.
      Obří koncerty na stadionech budou nepochybně i nadále probíhat za podmínek stanovených pořadatelem, jimž se návštěvníci dobrovolně podřídí, nebo půjdou jinam.
      Veřejné shromáždění není libovolný shluk osob, ale pouze a jenom organizovaná demonstrace nebo manifestace podle zákona č. 84/1990, o právu shromažďovacím, tedy “k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též průvody, slouží-li k účelu uvedenému ve větě první.”

  2. Ad ostrá střelba a první slepý: V rychlosti jsem prošel střelecká fóra a snad všude je takový způsob nošení odmítán jako zcestný a nebezpečný. Cituji: V pistoli slepý nepřetáhne závěr, v revolveru může být válec otočený na jiný náboj… Bylo by zajímavé zjistit, jestli část o ostré střelbě vznikla opravdu i s ohledem na tuto teoretickou, ale zřejmě nesmyslnou, možnost NO.

    1. Tuším, že šlo spíš o reenactment.

      S pistolí naprosto souhlasím. U revolveru pochopitelně pokud jde o člověka, který si není jistý, jak válec nastavit, pak by toto určitě dělat neměl.

      1. U reenactmentu to samozřejme dává smysl a je to skvělé uvolnění přísného současného stavu. U revolveru je to spíš myšleno tak (a platilo by to i u pistole, kdyby náboj přetahoval), že spoléhání na “jistotu”, že první je slepý může být opravdu nebezpečné. Možná stejně, jako říct si “Už jsem před hodinou kontroloval, že je vybitá, znova proceduru opakovat nebudu…” Historek s prostřeleným radiátorem je plný Internet 😉

  3. Zajímalo by mě jak to bude s půjčováním zbraní kategorie C bez tzv. techničáku. Pokud budu chtít kamarádovi půjčit na naháňku opakovací kulovnici. Nyní jsem mu jí půjčil s “techničákem” a on mi jí pak vrátil. Policie nebo vedoucí honu ho zkontrolovali a bylo to bez problému. Vedoucí honu nebude mít monost zkontrolovat jestli lovec má platný ZP nebo průkaz zbraně. Stejně tak myslivecká stráž. Už vidím jak v lese tasí 75 letý děda iphone s aplikací a loví LTE signál. O GDPR při jeho ztátě a zabezpečení heslem ala sv. “hubert” nemluvě.

    1. Zbrojní oprávnění prokáže třeba výpisem z Czechpointu. Jestli půjde na hon s neregistrovanou kulovnicí, tak to halt vedoucí honu nezjistí. Policajt v případě pochybností ano, přinejhorším dodatečně.

      1. Takže by se muselo na czechpoint před každým honem nebo alespoň za nějaký časový (?) úsek. Tohle je nesmysl, to snad nemůže projít.

          1. No to je právě ono, že není jasné jak dlouho bude výpis na czechpointu platit. Nevěřím, že déle než půl roku. Pak bude potřeba další? Takhle mi stačil jeden doklad na deset let. O 100x jednodušší možnosti zfalšování papíru z czechpointu nemluvě. Když někdo přijde o ZP, tak mu ho vezmou. Výpisy asi všechny brát nebudou, že? Prodáte pak někomu flintu na základě rok starého výpisu z pošty? Já teda ne.

  4. A co nákupní povolení?

    Možná špatně čtu a něco přehlížím, ale _zdá se mi_, že tato ohavnost by měla zaniknout, a být nahrazena o poznání méně otravnou kontrolou, že kupující má oprávnění zahrnující „ochranu zvláště citlivých cílů“, nebo jak se to přesně jmenuje.

    Pochopil jsem to správně? Ano-li, je to docela hodně významné positivum.

    1. U R2 a R3 budou zachována – jde o požadavek směrnice.

      § 53
      Žádost o povolení kategorie R1, R2 nebo R3
      (1) V žádosti je mimo náležitostí stanovených správním řádem nutné uvést
      a) v případě zbraně kategorie R1 údaje identifikující konkrétní zbraň, které se žádost týká,
      b) v případě střeliva kategorie S1 ráži a výrobní provedení střeliva, kterého se žádost týká, a
      c) v případě zbraně kategorie R2 nebo R3 druh zbraně.
      (2) Pro každou zbraň kategorie R1, R2 a R3 musí být vydáno samostatné povolení.
      Povolení kategorie S1 se vydává pro konkrétní počet kusů střeliva kategorie S1.

  5. Jen se připomínám, jak jsme se bavili na FB 15.1., s vyjasněním situace v důvodové zprávě nebo v přechodných ustanoveních ohledně toho, jestli se bude dát podle nového zákona střílet na střelnici se samočinnou zbraní kat. A, na kterou je vydaný PZ, a která přejde do R2 dle přechodných ustanovení ? Nyní to šlo na základě 119ctky dle par. 28 odst. 5 i dle výkladu MV, protože na výjimce je, že vlastník výjimky je oprávněn “držet” a paragraf 5 uvádí, že kdo drží, má oprávnění střílet bez ohledu na kategorii zbraně, která musí mít samozřejmě civilní tormentaci a střelnice musí mít povolenou střelbu ze zbraní kat. A. Prozatím je v návrhu NZoZ formulace,: “(3) Na samočinnou zbraň, na níž byl podle zákona č. 119/2002 Sb. držiteli zbrojního
    průkazu vydán průkaz zbraně, se pohlíží jako na zbraň kategorie R2; držitel zbrojního
    oprávnění je oprávněn s takovou zbraní nakládat toliko v rámci sběratelské činnosti.”

  6. Jen se připomínám, jak jsme se bavili na FB Zbrojnice 15.1., že bude potřeba podchytit v důvodové zprávě nebo případně lépe upravit v přechodných ustanoveních samotných, zachování možnosti střílet na střelnici se samočinnou zbraní kat. A, na kterou je vydaný PZ, a která přejde do R2 dle přechodných ustanovení. Nyní to šlo na základě 119ctky dle par. 28 odst. 5 i podle písemného výkladu MV, protože na výjimce je, že vlastník je oprávněn “držet” a paragraf 5 uvádí, že kdo drží, má oprávnění střílet bez ohledu na kategorii zbraně, která musí mít samozřejmě civilní tormentaci a střelnice musí mít povolenou střelbu ze zbraní kat. A. Teď je v návrhu NZoZ v přechodných ustanoveních: “(3) Na samočinnou zbraň, na níž byl podle zákona č. 119/2002 Sb. držiteli zbrojního průkazu vydán průkaz zbraně, se pohlíží jako na zbraň kategorie R2; držitel zbrojního oprávnění je oprávněn s takovou zbraní nakládat toliko v rámci sběratelské činnosti.”

    1. Sběratelství funkčních palných zbraní samozřejmě zahrnuje jejich rozborku, sborku, čištění, leštění, předvádění (chlubení se) známým, no a také střelbu na k tomu vhodné střelnici.
      Stejně jako sběratel auto/moto veteránů smí (za dodržení zákonných podmínek) jezdit po pozemních komunikacích nebo sběratel lampových radiopřijímačů smí (po uhrazení koncesionářského poplatku) poslouchat rozhlasové vysílání.

      1. P.S. Dokonce tvrdím, že je možné uspořádat soutěž sběratelů ve střelbě ze sbírkových zbraní a považovat to stále za činnost sběratelskou, nikoliv třeba sportovní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *