Teroristický útok v Christchurch: Naeem Rashid pachatele srazil k zemi, přitom zahynul [aktualizováno]

15.3.2019 byl ve městě Christchurch spáchán teroristický útok. Pachatel ve dvou místních mešitách zavraždil 49 osob a nejméně 40 dalších zranil. Průběh útoku živě přenášel na sociálních sítích.

Pachatel byl během útoku sražen k zemi Naeem Rashidem a spíše náhodou než cíleně ho zastřelil. Podobně jako ve většině Evropy občané Nového Zélandu nesmí vlastnit ani nosit zbraně pro účel sebeobrany. Lidé se snaží bránit, ale stát jim to znemožňuje.

Většina pachatelů masových vražd je primárně motivována snahou dosáhnout mediální proslulosti. Způsob, jakým média v současnosti referují o podobných případech k jejich spáchání motivuje více jak polovinu pachatelů. K tomu v detailu na konci článku

Naeem Rashid pachatele srazil k zemi

Pachatel útok zahájil střelbou u vstupních dveří do mešity, kde se první oběť snažila situaci deeskalovat slovy “Vítej, bratře”, byť již při pohledu na pachatele v taktickém oblečení a s brokovnicí v ruce muselo být zřejmé, jaký je jeho záměr.

Pachatel následně vešel dovnitř a v hlavní modlitební místnosti vraždil osoby snažící se před ním skrýt.

Přibližně 27 vteřin po prvním výstřelu byl pachatel sražen k zemi Naeemem Rashidem, který proti němu vyběhl zpoza rohu.

Srážka byla zjevně nečekaná a pachatel neměl šanci Rashida cíleně zasáhnout. Bohužel, již při prvotní srážce byl Rashid zasažen do ramene a následně při společném pádu na zem byl – opět zřejmě necíleně – zasažen patrně do hlavy.

Naeem Rashid, povoláním učitel, zůstal ležet těžce zraněn na zemi. Zemřel po převozu do nemocnice. Při útoku byl také zavražděn Rashidův 21letý syn.

Pozn.: Někteří čtenáři mne upozornili na to, že se hrdina možná pouze pokoušel proběhnout za zády pachatele a utéct pryč.

O jeho motivaci se může domnívat kdo chce, co chce. Jediné, co víme jistě, je, že pachatele srazil proti zdi a k zemi, a přitom zemřel.

Zásahy neozbrojených civilistů

V článku FBI Report: lepší zbraň u sebe než policistu na telefonu jsem shrnoval poznatky ze studie FBI týkající se útoků aktivních střelců v letech 2016-17. Pro úspěšný zásah je nezbytná přítomnost na místě útoku, odhodlání a efektivní nástroj. Chybějící efektivní nástroj (kterým za určitých okolností může být i automobil, viz Mark Pinnavaia) sebevětší odhodlání nahradit nedokáže.

Úspěšné zásahy neozbrojených osob proti pachatelům aktivních vražd jsou naprosto výjimečné. K úspěšným hrdinům patří například Robert Caleb Engle, který je paradoxně držitelem povolení ke skrytému nošení, ale zbraň ve chvíli útoku nechal v automobilu na parkovišti. Dalším úspěšným zásahem je případ Johna Sawchuka, který měl neuvěřitelné štěstí – do pachatele doslova omylem vběhl na rohu chodby a následně jej přepral.

Lze předpokládat, že řada neozbrojených civilistů se snažila bránit vrahům v 249 takových případech v USA v letech 2000-17, ale téměř nikomu se to nepovedlo. Naproti tomu v 33 případech, kdy v daném období byli na místě přítomni ozbrojení civilisté, byli v zásazích proti pachatelům úspěšní z 94%.

Stejně tak v Evropě se zastavení útočníka neozbrojeným civilistou podařilo jen za zcela výjimečných okolností – když se útočník pohyboval v omezeném prostoru, neuměl ovládat svou nelegální útočnou pušku (všechny zbraně použité teroristy v Evropské unii byly nelegální) a zneškodnili ho američtí vojáci na dovolené (Thalys 2015). Navíc zrovna v tomto případě bylo štěstím, že si pachatel pro útok vybral “ikonický” kalašnikov, se kterým ale neuměl zacházet. Snad ani nedomýšlet, jak by situace dopadla, kdyby měl jednoduchý revolver jako pachatel ve Štrasburku

Související: Dva bezbranní hrdinové zabránili štrasburskému pachateli vstoupit do klubu. Oba zahynuli.

Reakce bezpečnostních složek

Podobně jako v Británii, policisté v Christchurch standardně nejsou ozbrojeni. (Zdroj)

Útok pachatele na místě první mešity trval přibližně 5 minut a 30 vteřin, během kterých jednou mešitu opustil a šel si do automobilu na ulici vyměnit zbraň či zásobníky. I když se zjevně na ulici rozhlížel po bezpečnostních složkách, doposud na místo žádné nedorazily.

Mešita se nachází v širším městském centru a nejbližší policejní stanice je údajně od místa vzdálena dvě minuty jízdy. (Zdroj) Již před rokem útok na mešitu plánoval jiný pachatel (muslim), kterého ale policie předtím stačila zadržet. (Zdroj)

Následně pachatel pokračoval v útoku za jízdy z auta. Přibližně 8 minut 50 vteřin po začátku útoku se pachatel minul s prvním vozem se sirénou (ze záznamu není jasné, zda-li šlo o policii nebo záchranáře), nicméně pachatel dál nerušeně pokračoval v jízdě, patrně k druhé mešitě. Druhá mešita je od první vzdálená 11 minut jízdy autem, obě se nacházejí v širším centru města.

Policie v souvislosti s útokem zatkla čtyři osoby, následně byla pouze jedna osoba obviněna z vraždy. Útok policie označila za pečlivě plánovaný – pachatel přitom prohlásil, že útok připravoval 2 roky a konkrétní místo vybral před 3 měsíci.

Nejméně od večera předcházejícímu útoku pachatel na svých sociálních médiích napsal celou řadu zpráv o tom, že následující den plánuje spáchat masovou vraždu. Nejméně jedna osoba na to reagovala s přáním úspěchu. (Zdroj)

Vícečetnost útoků

Vícečetnost útoků na více místech není nijak výjimečná, podobně proběhla řada útoků v Evropě (k tomu podrobně zde). Často to vede k prodloužení reakce bezpečnostních složek, které míří na místo prvního útoku, zatímco pachatel již útočí jinde.

Argumentaci pachatele “chomutovského incidentu” z obavy útoku automobilem na více místech české soudy loni odmítly, ačkoliv Vrchní soud uznal jeho obhajobu tím, že při pohledu z okna se mohl důvodně domnívat, že na místě je najížděno do civilistů a jeho reakce spočívající v nabití zbraně a vyběhnutí ven s cílem útok zastavit byla legitimní (po vyběhnutí ven měl ale podle soudu okamžitě rozpoznat, že automobil z místa ujíždí a nikdo již není ohrožen).

Podobný plán měl také pachatel, kterého v Sutherlands Springs zastavil Stephen Willeford, zatímco policie mířila k místu prvního útoku.

Zbraňová legislativa Nového Zélandu

Zbraně vybrány s cílem “vyvolat společenský rozkol”

Pachatel prohlásil, že konkrétní zbraně (AR 15) vybral s cílem vyvolat společenský rozkol a větší mediální pokrytí, které by mělo dopad i na politiku regulace zbraní v USA a ve světě (Zdroj).

Legalita použitých zbraní

Pachatel zbraně držel legálně, zbrojní průkaz získal v roce 2017 (zdroj). To odpovídá jeho tvrzení, že útok plánoval dva roky. Použité zásobníky byly nelegální. Při útoku použil nejméně tři zbraně – samonabíjecí brokovnici, samonabíjecí pušku AR-15 a opakovací brokovnici.

Pohyb se zbraní mimo střelnice a honební pozemky je na Novém Zélandu zcela zakázán, v tomto smyslu byl pachatel na místě útoku ozbrojen protizákonně.

Kromě zbraní měl pachatel připraveny také výbušniny, které policie zneškodnila.

Legalita použitých zásobníků

Pachatel při útoku s AR 15 používal standardní (30) a vysokokapacitní (50+) zásobníky. Legislativa Nového Zélandu legálním držitelům zbraní zakazuje držení zásobníků s více než 7 náboji pro použití v samonabíjecích puškách.

Restrikce v novozélandské legislativě je stanovena obdobně jako v Evropské směrnici (podrobně vysvětleno v tomto článku). Jelikož pachatel držel zbraň legálně, bylo držení zásobníků nelegální. Pokud by pachatel nebyl legálním držitelem zbraně (podobně jako všichni teroristé v Evropské unii), pak by mu místní zákon držení těchto zásobníků nezakazoval.

Obecně k novozélandské zbraňové legislativě

Zbraňová legislativa Nového Zélandu se podobá “evropskému standardu” známému například ze Švédska. Občané mohou zbraně držet po získání zbrojního průkazu, a to především pro účely sportu nebo lovu. Držení zbraní pro účely sebeobrany zákon sice nezakazuje, nicméně policejní výklad vede k tomu, že příslušná povolení vůbec nejsou vydávána.

Stejně jako ve většině Evropy je pro zákonadbalé občany nemožné získat povolení k nošení zbraně pro sebeobranu. Mimo honební pozemky a přesně vymezený prostor střelnic představuje Nový Zéland bezzbraňovou zónu.

Zvláštní požadavky jsou kladeny pro držení pistolí, pušek “vojenského vzhledu” a dalších omezovaných zbraní. Pro držení standardní zbraně typu AR-15 je nutné projít “zpřísněnou” bezpečnostní prověrkou, která jde nad rámec prověrky nutné pro získání standardního zbrojního průkazu. Není jasné, zda-li typ zbraní použitých pachatelem vyžadoval “standardní” nebo “zpřísněnou” bezpečnostní prověrku.

V detailu novozélandskou zbraňovou legislativu popisuje článek Sydney Morning Heraldu.

Úspěšné zneškodnění a zahnání pachatele Abdulem Azízem v Linwoodu

Související:

• Dva bezbranní hrdinové zabránili štrasburskému pachateli vstoupit do klubu. Oba zahynuli.
• RIP Pascal Verdenne: při útoku ve Štrasburku zavražděn legální držitel zbraní, stát mu znemožnil se bránit

Příklady teroristických útoků, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

• Čestná zmínka: Charl van Wyk
• Čestná zmínka: Abdul Haji
• Čestná zmínka: Harish Patel
• Čestná zmínka: Yitzhak Dadon & David Shapira
• Čestná zmínka: Eitan Rond
• Čestná zmínka: Ari Fuld †

Příklady útoků v kostelech, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

• Čestná zmínka: Charl van Wyk
• Čestná zmínka: Stephen Willeford
• Čestná zmínka: Jeanne Assam
• Čestná zmínka: Robert Caleb Engle
• Čestná zmínka: Aaron Guyton

Mediální motivace

Pachatelé se snaží dosáhnout šíření své podobizny, jména a dalších detailů masovými médii. Tento případ, v němž pachatel, pravicový extremista, připravil “manifest” a útok přenášel živě na sociální média, zapadá mezi podobné typizované případy. Kromě toho pachatel tento záměr v manifestu přímo uvádí.

Pachatel ve svých spiscích opakovaně odkazuje na pachatele útoku v Norsku, jehož tvář a jméno je v médiích i nyní, 8 let po útoku, zobrazováno nejméně co čtvrt roku. Motivace mediální proslulostí je zřejmá.

Problematice motivace pachatelů skrz mediální proslulost více v článcích:

• IZA Institut: Masmédia zapříčiňují většinu masových střeleb
• Symbióza mezi masovými médii a vrahy

Většina českých médií opět v souvislosti s útokem zobrazuje podobiznu pachatele, jeho jméno a detaily o jeho životě, které mají nízkou či žádnou informační hodnotu. Tímto vytvářejí motivaci pro budoucí pachatele, a tedy i svůj budoucí obsah, přinejmenším v českém jazykovém prostředí.

Doporučení Johnston a Joy k správnému referování o podobných incidentech:

• Pokud je vrah mrtvý nebo zadržen, neuveřejňovat jeho jméno a podobiznu. Jde o informace, které jsou pro veřejnost zajímavé, ale nemají žádný přínos z hlediska možnosti veřejnosti zasáhnout nebo předejít budoucím masovým vraždám. Autoři připouštějí, že tyto informace se stejně na veřejnost dostanou, ale současně je velký rozdíl mezi jejich dopadem, pokud musí být aktivně vyhledávány a pokud jsou na všech obrazovkách a předních stranách.
• Neuveřejňovat fotografie, spisky a „manifesty“ vrahů, jejich osobní preference, detaily o pracovní a školní minulosti a detaily o použitých zbraních, a to zejména s ohledem na to, že mnoho potenciálních vrahů se může v těchto informacích najít, s vrahem se identifikovat a cítit potřebu jeho čin napodobit a překonat.
• Ve vztahu k pachatelům používat pouze neutrální označení, nejlépe pouze “pachatel”, nikoliv vrah, masový vrah, atp.
• Věnovat mnohem více času obětem a detailech o obětech než pachatelům.
• Věnovat mnohem více času lidem, kteří útok zastavili, překazili, nebo jinak pomáhají obětem.
• Věnovat prostor příběhům o tom, jak se zasažené obce vyrovnávají s následky útoku.
• Detaily o průběhu vraždění zveřejňované policií by měly být uveřejněny se zpožděním, pokud vůbec; policie by se měla snažit dosáhnout stažení profilů vrahů ze sociálních sítí.
• Obecně změnit způsob referování z šokujícího a explicitního na vážný.

Aktualizace 17.3.2019: Dodáno jméno Naeema Rashida a související informace. Zdroj: Daily Mail