Nový Zéland: Vládní tažení proti legálním zbraním se změnilo v šaškárnu, na pozadí nárůstu kriminality policie prosí zločinecké bosse, aby zvážili odevzdání nelegálních zbraní

Novozélandským legálním držitelům nově zakázaných zbraní se krátí čas k jejich odevzdání. Navzdory blížícímu se konci lhůty se státu doposud podařilo konfiskovat jen zlomek z plánovaného počtu. A to i přesto, že policie do udávaného čísla zahrnuje i například části airsoftových zbraní. Na pozadí konfiskací v zemi výrazně narůstá míra násilí páchaného se zbraněmi, což přimělo vedení policie k vznesení požadavku na vůdce kriminálních skupin, aby zvážili odevzdání svých douhodobě nelegálních zbraní.

Shrnutí dosavadního vývoje na Novém Zélandu

• Dne 15.3.2019 spáchal australský imigrant – protiislámský extremista vyzbrojený legálně nabytými a nelegálně upravenými zbraněmi – teroristický útok na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch, při kterém bylo zavražděno na padesát osob. Policie proti pachateli v průběhu útoku nijak nezasáhla, zastavil jej až Abdul Aziz, kterému se podařilo zmocnit jedné z jeho zbraní a s ní jej zahnat.
• Policie pachatele zatkla až po 36 minutách. Osoby, které by se pachateli chtěly případně bránit se svou legální zbraní, následně zatýkala také. Zákony Nového Zélandu totiž umožňují držení zbraní pro sport nebo lov, zcela ale zakazují jejich nošení pro osobní obranu.
• Úřad vrchního cenzora zakázal šíření některých informací týkajících se útoku, například prohlášení pachatele, že jeho cílem je dosáhnout omezení legálního držení zbraní.
• Již šest dní po útoku novozélandská vláda vydala nařízení, kterým zakázala držení samonabíjecích pušek spadajících pod standardní licenci “A”. Využila přitom skuliny v zákoně o zbraních, podle nějž vláda rozhoduje o tom, které zbraně jsou považované za “vojenského typu”. Ty vyžadují zvláštní povolení “E”. Tato povolení vláda ve stejnou chvíli přestala vydávat.
• 10.4.2019 parlament přijal změnu zákona o zbraních, která stvrdila předchozí krok vlády a současně držení zbraní “vojenského typu” zakázala zcela. Zákaz tedy dopadl jak na přibližně 13.500 držitelů zvláštních povolení skupiny “E” pro zbraně “vojenského typu”, tak i na neurčený počet samonabíjecích pušek legálně pořízených v rámci skupiny “A”. Zákaz dále dopadl také na brokovnice – samonabíjecí, pumpy i pákovky. Celkem přibližně 300.000 zbraní.
• Ze zákazu nejsou vyjmuti ani špičkoví sportovci.
• Přestože zatím policie převzala jen pár zbraní, některé už stačili zloději ukrást z policejních služeben. To je v přímém kontrastu s přísnými pravidly zabezpečení zbraní kladenými na legální držitele.
• Zřejmě s cílem legální držitele zastrašit a vyvolat tak větší míru “dobrovolného” odevzdávání zahájila policie provádění násilných domovních prohlídek a konfiskací zbraní některých legálních držitelů. Ty v domech zákonadbalých občanů provádí zásahové jednotky způsobem, který si nezadá s útoky URNY proti nejnebezpečnějším elementům balkánské drogové mafie.
• Na začátku června 2019 vyšlo najevo, že vláda vyhradila pouze zlomek částky, která by byla potřebná na spravedlivé kompenzace za konfiskované zbraně.
• Na konci června byly zveřejněny podmínky kompenzací za konfiskované zbraně. Podle odborníků je u žady zbraní výrazně podhodnocena jejich cena. Opatření jsou zaměřena pouze na nově zakázané legálně držené zbraně v rukou zákonadbalých občanů, nikoliv na ty nelegální držené zločinci.
• V návaznosti na přeřazení samonabíjecích pušek do zakázaných se na Novém Zélandu staly populárními sety součástek umožňujících přestavbu na opakovací . Policie přitom není schopna říct, zda-li je tento postup cestou, jak se vyhnout možnému trestu až pěti let odnětí svobody za neodevzdání nově zakázaných zbraní.
• Na konci července vláda zveřejnila detaily ohledně návhu další novely zbraňové legislativy. Ta má mimo jiné zpřísnit podmínky držení zbraní, zavést registr a automatické upozornění policie v případě, že držitel vyhledá pomoc lékaře v souvislosti s duševními potížemi. Narozdíl od předchozích změn nová legislativa nemá tak širokou podporu v parlamentu.
• V červenci vyšlo najevo, že policie udělila zbrojní průkazy 639 australským zločincům.

Zatím odevzdána jen desetina z odhadovaného počtu nově zakázaných zbraní

Podle prohlášení novozélandské vlády se státu doposud podařilo konfiskovat 32.000 zbraní, z toho pouze 67% bylo samonabíjecích. Toto číslo je jen zlomek z původně odhadovaného počtu 260.000 – 300.000 nově zakázaných zbraní. Vedle toho bylo konfiskováno také 120.000 kusů zakázaných předmětů, jako například standardních zásobníků. Na náhradách bylo vyplaceno celkem NZD 62mil., tedy 880mil. Kč. (Zdroj)

Legální držitelé mají čas pouze do 20. prosince. Pokud své nově zakázané zbraně neodevzdají, bude jim následně hrozit až pět let odnětí svobody. Dosavadní “úspěšnost” konfiskací naznačuje, že se státu podaří “vykoupit”  pouze přibližně 15-20% nově zakázaných zbraní. Většina držitelů se zjevně rozhodla si své legálně nabyté, avšak škrtem parlamentu zakázané zbraně ponechat. Jedinou možnost, jak se jich v budoucnu zbavit, pro ně následně bude představovat černý trh s logickými důsledky pro bezpečnost země.

Ministr vnitra Nového Zélandu se rozhodl nemeškat a už nyní prohlašuje očekávaný výsledek konfiskací za zřejmý úspěch. Podle něj nízký počet odevzdaných zbraní ukazuje, že původní odhady neodpovídaly realitě. Tedy nikoliv že by legální držitelé odmítali odevzdávat své nově zakázané zbraně, nýbrž že zbraní bylo ve společnosti mnohem méně, než se dříve zdálo. (Zdroj)

Někteří se na konfiskacích obohacují, policie nad tím přivírá oči

V zélandských médiích se mezitím objevily informace, že někteří držitelé zbrojních průkazů si z konfiskací udělali dobrý business. Do země jsou například dováženy ultralevné airsoftové makety z Číny, jejichž pouzdra závěru jsou velmi podobná ostrým zbraním. Ta jsou následně obratem odevzdávána policii za tabulkové odškodné. Dalším způsobem přivýdělku je rozdělení zbraně na hlavní části a jejich odevzdání samostatně během vícero návštěv policie. (Zdroj) Pokud se policii po půl roce podařilo sebrat jen zlomek z původně odhadovaného počtu zbraní, není se pak co divit, že jim taktovéto vylepšení statistiky nakonec přijde vhod.

Šance, že by se podobné “nesrovnalosti” podařilo odhalit dodatečně, je přitom mizivá, což lze ilustrovat na fiasku s registrem zbraní. Na Novém Zélandu sice neexistuje registr všech zbraní, u vybraných typů se nicméně registrace provádějí již od roku 1992. V tomto registru bylo vedeno 31.000 z přibližně 1,2 milionu zbraní v zemi. Jednalo se přitom především o automatické zbraně (samopaly a kulomety) držené sběrateli a také o omezované typy zbraní, včetně tzv. “vojenského typu”. Nyní vyšlo najevo, že policie veškeré údaje z tohoto registru ztratila při jeho přesunu mezi dvěma různými odděleními. (Zdroj)

V zemi roste násilná zločinnost páchaná se střelnými zbraněmi i noži

Zatímco policejní síly jsou už půl roku napřeny k provádění konfiskací nově zakázaných zbraní z rukou doposud zákonadbalých občanů, v zemi výrazně narůstá násilná zločinnost. Za posledních pět let došlo k nárůstu násilí páchaného s noži o pětinu. Policie si přitom všímá, že nošení nožů zločinci se v zemi stalo samozřejmým, a to navzdory naprostému zákazu. (Zdroj)

Ještě závažnější situace v zemi panuje v oblasti násilí páchaného střelnými zbraněmi. Předseda policejních odborů dokonce vydal varování, že členové gangů a zločinci se střelnými zbraněmi začínají představovat čím dál vážnější nebezpečí pro veřejnost. Zatímco dříve zločinci zbraně využívali výhradně cíleně, například při páchání plánovaných a cílených loupeží, nyní policie čelí nové realitě, v níž zločinci střelné zbraně nosí zcela běžně. A to v zemi, kde nejenže je velká část policie neozbrojena, ale pro občany je naprosto nemožné získat povolení k držení zbraně pro sebeobranu, natož k jejímu nošení. (Zdroj) Agresivita zločinců se přitom zvyšuje, například v půlce října došlo ke střelbě mířené proti policejní stanici a následně také na dům konkrétního policisty. (Zdroj)

Policejní velení nesouhlasí s nárůstem zločinnosti, prosí gangy o odevzdání zbraní

Na pozadí vysokého nárůstu trestné činnosti páchané se střelnými zbraněmi se vedení policie rozhodlo ke kroku, který by jistě nemohl dopadnout hůře, kdyby se při něm policisté navlékli do šaškovských kostýmů.

Policejní velitel Mike Bush na slyšení parlamentního výboru pro spravedlnost pronesl:

Identifikovali jsme více než stovku vlivných vůdců gangů a přibližně polovinu z nich jsme oslovili s dotazem, jak se k věci staví, a zejména jaký mají názor na [konfiskace].

Bohužel se ukázalo, že velitelé gangů své zbraně, které drželi nelegálně již před letos přijatými změnami legislativy, odevzdat nemíní. Bush zmínil, že policie sice nebyla naivní v tom, že by si myslela, že gangsteři se postaví do čela front na odevzdání zbraní, ale doufali, že přesto budou naslouchat a rozhodnou se udělat správnou věc. “Lhůta pro odevzdání zbraní skončí za měsíc. Policie přiznává, že gangy své zbraně doposud neodevzdaly. Ministr vnitra jim zaslal připomínku. Nyní bude potřeba udělat více, aby gangy naslouchaly.”

Policie nicméně uklidňuje veřejnost: “Pokud někdo v tuto chvíli drží nelegálně zbraň a my se to dozvíme, budeme reagovat stejně, jako vždy předtím. Když máme informaci, tak si tam dojdeme.” (Zdroj)

“Stejně, jako vždy předtím,” není od policie zcela upřímná informace. Ministerstvo vnitra totiž nyní přišlo s návrhem, podle nějž by policisté mohli v případě “nebezpečných osob” vstupovat do obydlí i bez svolení soudu. (Zdroj) Při čtení této informace je přitom dobré pamatovat na způsob, jakým zásahové jednotky v minulých měsících vnikaly do domů legálních držitelů zbraní po vydání soudních příkazů…

Komentář zbrojnice.com

Odhodlání policie “jít si pro zbraně” bude příznačná pro příští dekádu na Novém Zélandu. Pokud by policie měla informace, schopnost a odhodlání cokoliv udělat s nelegálními zbraněmi v rukou zločinců, zasáhla by už dávno.

Na koho jiného tedy může ona věta dopadnout, než na držitele zbrojních průkazů, o nichž se budou úřady domnívat, že neodevzdali nově zakázané zbraně?

Policie v posledním půl roce na zabavování doposud legálních zbraní napnula obrovské množství sil. Je pochopitelné, že policista, který se věnuje konfiskacím od držitelů zbrojních průkazů, se nemůže věnovat potírání opravdové zločinnosti. Jak ukazuje vývoj posledních měsíců, gangy této policejní zaneprázdněnosti náramně využily.

21. prosince policii začne další období. Namísto vysedávání, sepisování a likvidace doposud legálních zbraní přijde kriminalizace jinak zákonadbalých občanů. Tím se krásně vymazlí statistiky úspěšných záchytů ozbrojených “zločinců”. Co myslíte, najde si policie při vší té práci čas i na ty opravdové zločince? Budou policisté projevovat stejné nadšení při zásazích proti členům gangů jako při přepadech držitelů zbrojních průkazů?

Související:

• Mexiko: Pět let po nuceném odzbrojení domobran je země pevně v rukou zločinců, bezpečnostní složky drtivě poraženy v bitvě o Culiacán
• Počet zbraní v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi EU: v okolních zemích převažují nelegální zbraně
• Austrálie: Zákazy a omezení civilního držení zbraní nevedly k zlepšení bezpečnosti
• Fact check – je Austrálie zemí bez masakrů?
• Toronto: místo potlačování gangů snahy o zákaz legálního držení zbraní
• Venezuela: Šest let po zákazu civilního držení zbraní nejvyšší vražednost na světě
• Čestná zmínka: Abdul Aziz (zahnání teroristy v Christchurchi)