Kanada: Trudeau za nadšení médií obešel parlament a protizákonně zakázal 1.500 modelů zbraní

Kanadská vláda v pátek 1.5.2020 publikovala novelu nařízení stanovujícího zařazení zbraní mezi neomezované, omezované a zakázané. Novela na 96 stranách nově zařazuje přibližně 1.500 konkrétních typů zbraní mezi zakázané. Premiér Trudeau se patrně inspiroval postupem novozélandské Jacindy Arden, která obdobně pouhým vládním nařízením postupovala téměř přesně před rokem. Nynější zákaz, přijatý ze dne na den bez jakékoliv veřejné debaty, je v přímém kontrastu s procesem zákazu pouhých dvou zbraní (CZ 858 a SIG SG 550), jehož přijetí parlamentním procesem zabralo větší část roku 2018. Trudeau zákazem zjevně překročil své pravomoci.

Úvodní foto: Kanadská vláda zakázala 1.500 typů zbraní na základě pravomoci, která jí umožňuje zařadit mezi zakázané ty, které nejsou vhodné pro lov a sport. Z důvodu ústavní ochrany práv původních obyvatel nicméně vláda konstatovala, že zákaz se netýká indiánů, inuitů a métisů, kteří tyto zbraně potřebují pro lov a obživu svých rodin. Foto: Ansgar Walk, Wikimedia

Shrnutí dosavadního vývoje v Kanadě

• Místní legislativě se podrobně věnuje článek Kanada: právní rámec legálního držení zbraní civilisty. Kanadské zákony jsou relativně restriktivní, předpokladem legálního držení zbraní je získání zbrojního průkazu. Zbraně musí být registrovány u policie. Ve srovnání s českou legislativou je kanadská legislativa poměrně “děravá”.
• Povolení k nošení zbraně pro sebeobranu se v Kanadě zásadně nevydávají. Loni držel takové povolení v celé zemi jen jeden člověk.
• Zbraňová legislativa je v Kanadě poměrně často novelizována, většinou v souvislosti s populistickou snahou zajistit bezpečnost prostřednictvím více restrikcí na legální držení zbraní:
  • V roce 2018 došlo k novelizaci, která mimo jiné přeřadila samonabíjecí vz.58 mezi zakázané zbraně. Ty lze držet jen v rámci grandfatheringu (tj. do smrti bez možnosti dalšího převodu).
  • Na novelu měla navázat další, v jejímž rámci by došlo k zákazu také pušek AR15. Zatímco zákaz zatím nebyl přijat, jeho ohlášení předvídatelně vedlo k nákupní horečce na tyto zbraně.
• Větší kanadská města trpí častými přestřelkami mezi členy gangů. Byť zločinci používají téměř výhradně pouze nelegální zbraně, například Toronto se snaží problém vyřešit úplným zákazem samonabíjecích zbraní.
• Kanadský černý trh se zbraněmi je velmi rozsáhlý a má především následující zdroje:
  • Původně legální zbraně, které se majitelům “ztrácejí” v návaznosti na  zavádění restrikcí.
  • Zbraně od nastrčených držitelů zbrojních průkazů. Na rozdíl od ČR v Kanadě nedochází k následné kontrole držení registrovaných zbraní. Zejména gangy s klanovou strukturou mohou využít bezúhonné příbuzné k získání zbrojního průkazu a následně také zbraní.
  • Zbraně pašované skrz hranice z USA, kterých je ale relativně málo.
  • V posledních letech v Kanadě výrazně narůstá také domácí “garážová” výroba nelegálních zbraní. Policie se přitom obává především těch, které nazývá “rozparovače střev”.
• Nelegálně ozbrojený pachatel 18. a 19. dubna 2020 v průběhu 13 hodin zavraždil celkem 22 a zranil dvě osoby. Policie byla naprosto bezradná a občany vůbec nedokázala chránit. Pachatele se jí podařilo zastavit jen díky šťastné náhodě.

Pozadí a odůvodnění přijetí zákazu

Přijímání nesystematických novelizací legislativy s populistickým příslibem, že zrovna již tato novela přinese veřejnosti kýžené bezpečí, je pro kanadskou zbraňovou legislativu typické dlouhodobě. Tento zákaz byl zaveden v návaznosti na útok 49 letého pachatele v Novém Skotsku, který nelegálně oblečen v policejní uniformě s využitím nelegálního policejního vozu a nelegálních zbraní v průběhu 13 hodin zavraždil 22 osob. Trudeaův zákaz nyní výrazně přispěje k změně tématu od debaty, proč byl stát zcela, naprosto, absolutně neschopen pachatele zastavit a ochránit občany, a jak podobným činům v budoucnosti čelit.

CZ 858: Když ještě zákazy přijímal parlament

Pro porozumění, jak daleko je současný zákaz od normálního procesu, je potřeba připomenout proces přijetí zákazu CZ 858. Návrh byl představen v březnu 2018 a obsahoval novelu jak zákona o zbraních, tak i příslušného nařízení o zařazení typů zbraní. Novela zákona byla tehdy mnohem širší, klíčové otázky zákazu CZ 858 a SIG 550 ale musely být upraveny současně v nařízení i v zákoně.

Premiér má totiž omezenou (k tomu níže) pravomoc ohledně zařazení zbraní, avšak veškeré souvisejí právní otázky musí být řešeny přímo v zákoně. Zákon zejména upravuje proces grandfatheringu, případných kompenzací nebo souvisejících problémů.

Proces novelizace byl v případě CZ 858 zakončen až 23.11.2018, viz SOR/98-462. V jeho rámci byl debatován i progresivistický evergreen zákazu AR 15, který však nebyl přijat.

Překročení pravomocí vlády: nerespektování zásadního omezení při zařazování zbraní

Kanadský zákon o zbraních S.C. 1995, c. 39, § 117 dává vládě rozsáhlou pravomoc rozhodovat o tom, jakým způsobem mohou legální držitelé nakládat se zbraněmi jednotlivých kategorií. Odtud pochází například dlouhodobá realita nemožnosti získat povolení k nošení zbraně pro sebeobranu nebo potřeby získat povolení k “transportu” nenabitých zbraní v uzamčeném obalu i například pro cestu na střelnici. V souvislosti se současným zákazem zbraní tak na základě této pravomoci Trudeau ohlásil také zákaz jakéhokoliv užití nově zakázaných zbraní. Legální držitelé s nimi nesmějí na střelnici, na lov, ani je nemohou transportovat, mimo cestu k odevzdání policii. Problematice “zákazu užití” se tento článek nebude podrobněji věnovat.

Pokud jde o samotný zákaz držení, pravomoc k jeho přijetí vláda odvozuje z § 117.15(1) trestního zákoníku R.S.C., 1985, c. C-46. Podle něj smí premiér vydávat nařízení k provedení čehokoliv, co část trestního zákoníku o zbraních umožňuje provádět. § 84(1) přitom stanoví náležitosti zakázaných zbraní, mezi které mimo jiné patří, že jde o zbraň, která je za zakázanou označena.

§ 117.15(2) nicméně obsahuje zásadní omezení této pravomoci. Jistě jste si všimli, jak světová i česká média bezmyšlenkovitě opakovala, že “AR 15 není vhodná k lovu ani sportu” (např. CBC). Toto Trudeauovo prohlášení přitom bylo zásadní. Podle § 117.15(2): “Při vytváření nařízení premiér nesmí označit žádnou věc za zakázanou zbraň, zakázaný nástroj nebo zakázané střelivo, pokud podle názoru premiéra je takto označená věc opodstatněná k užití v Kanadě pro účely lovu nebo sportu.”

Budeme-li vycházet z předpokladu, že Kanada není fašistickým státem, pak i navzdory relativizujícím “podle názoru premiéra” a “opodstatněná” výklad takového ustanovení v právním státě musí splňovat základní požadavky správního uvážení. Politická aplikace této pravomoci nemůže být oddělena od objektivní reality a “názor premiéra” nemůže být libovůlí.

Podle kanadských novin Globe and Mail v současnosti nově zakazované zbraně drží přibližně 130.000 Kanaďanů, kteří s nimi loví a sportují. Arbitrární prohlášení Trudeau, že nejsou vhodné k lovu a sportu, je zjevně v rozporu s objektivní realitou a představuje naprostou libovůli.

AR 15 je vhodná k lovu pro indiány, inuity a métise, ale ne pro ostatní Kanaďany

Korunu prohlášení o nevhodnosti zakazovaných zbraní jako AR 15 pro lov a sport nasadila vláda ve chvíli, kdy se ozvali původní obyvatelé. Jejich práva jsou chráněna řadou smluv a především také ústavou. Ministr spravedlnosti na to reagoval následujícím prohlášením: “Bude výjimka pro původní obyvatele, kteří uplatňují lovecká práva podle článku 35 [ústavy], stejně jako pro ty, kdo užívají zbraně k obživě pro sebe nebo pro svou rodinu. Tito mohou i nadále užívat doposud neomezené zbraně pro tyto účely, dokud se nepodaří zajistit vhodnou náhradu.” (Zdroj: APT News)

Vláda tedy zakázala zbraně na základě pravomoci zakázat zbraně nevhodné k lovu, ale současně respektuje výjimku pro původní obyvatele, protože ti tyto zbraně potřebují k lovu.

Další na tahu je parlament

Trudeau už oznámil, že by zákaz měl být doprovozen legislativními změnami, které by řešily případnou otázku grandfatheringu nebo náhrady za zakázané zbraně. K tomu totiž už žádné exekutivní pravomoci nemá.

Pokud nové nařízení nezruší soudy nebo parlament vládě pravomoc tato nařízení přijímat zcela neodejme, zřejmě tyto očekávané zákony schválí. Silným argumentem jistě bude výsledek zákazů na Novém Zélandu, kde grandfathering nebyl zaveden a ve výsledku stovky tisíc zbraní skončily na černém trhu.

Když se zakazují jednotlivé položky

Nejedna osoba, která se alespoň minimálně orientuje v problematice zbraní, pozvedla obočí nad informací, že Kanada zakázala 1.500 typů zbraní.

Toto souvisí s místní legislativní praxí, kdy vedle zákonem definovaných atributů zakázaných zbraní jsou v rámci nařízení zakazovány jednotlivé konkrétní typy zbraní.

To vede k výsledku, kdy například v Kanadě nejsou zakázány AR 15 žádného z pěti současných českých výrobců. To neznamená, že by je do Kanady mohli dovážet: při takové snaze by totiž jistě došlo k využití vládní pravomoci způsobem, jak to bylo původně určeno. Tedy rozhodnutí, zda-li zbraň, která je “nová”, je vhodná k účelu sportu nebo lovu.

Nikoliv konstatování, že 130.000 občanů se spletlo, když k lovu a sportu doposud používali nevhodné náčiní. A doposud legálním držením tohoto náčiní se nově stávají zločinci.

Příští meta: rozděl a panuj

Vedle výše uvedených přijatých a plánovaných změn Trudeau představil také příští metu. Změna zákona o zbraních by měla umožnit přijímání rozsáhlejších omezení také na místní úrovni. Po tom delší dobu volá například Toronto, kde dříve nelegálně ozbrojený islamista vraždil občany v ulicích.

Tímto krokem chce kanadská vláda zjevně prosadit postupný zákaz legálního držení krátkých palných zbraní. Ten nemá na celostátní úrovni dostatečnou podporu, nicméně ve městech sužovaných přestřelkami drogových gangů je již delší dobu politiky vydáván za řešení bezpečnostních problémů.

Komentář zbrojnice.com

Současný vývoj v Kanadě ukazuje dvě věci. Veřejná debata o civilním držení zbraní se dostala do bodu, kdy již nelze dále ustupovat a zvažovat další kompromisy. Ani v Kanadě, ani v EU, ani u nás. Podobně jako v Británii loni zakázali a konfiskovali “rychle střílející opakovací pušky”, i všude jinde restrikce nenacházejí žádnou konečnou mez. Každý “kompromis” je pouze chvilkový, a protože nepřináší sledovaný výsledek, velmi rychle “vyžaduje” další “kompromis”.

Druhá rovina ukazuje úskalí šíře výkonných pravomocí. A to i v případě, že obsahují jakási omezení, narozdíl od bezbřehosti Nového Zélandu. Je dobře, že tento koncept vrchnostenstkého rozhodování o naprosto zásadních otázkách civilního držení zbraní obsažený v původním návrhu implementační novely návrh nového zákona o zbraních z větší míry opustil.

Pokud jste dočetli až sem, podívejte se do nově přijatého kanadského nařízení a napište do komentářů, jaké konkrétní typy zakazovaných zbraní vás zaujaly.

Související

• Zbraňové zákony Nového Zélandu
• Zélandská policie proti pachateli zasáhla až po 36 minutách, občany, kteří by se chtěli bránit, obvinila z porušení zákona o zbraních
• Zásahové jednotky vnikají do domů legálních držitelů, konfiskují nově zakázané zbraně
• Stát není připraven zabezpečit statisíce zbraní konfiskovaných legálním držitelům, zločinci je kradou z policejních stanic
• Policie udělila zbrojní průkazy 639 australským zločincům
• Vládní tažení proti legálním zbraním se změnilo v šaškárnu, na pozadí nárůstu kriminality policie prosí zločinecké bosse, aby zvážili odevzdání nelegálních zbraní
• Masivní selhání konfiskační kampaně, desítky až stovky tisíc dosud legálních zbraní směřují na černý trh