CZ 75 Stainless
Domácí Nová legislativa

Návrh nového zákona o zbraních I: implementace, zásobníky, tlumiče a expanzní střely

Ministerstvo vnitra zveřejnilo návrh nového zákona o zbraních (text zákona, shrnutí MV). Potřeba jeho přípravy vznikla zejména v souvislosti s tzv. zbraňovou směrnicí. U ní se ukázalo, že obsahuje prvky tak cizí současnému českému zákonu o zbraních, že její implementace by bez zcela nového zákona nebyla možná, aniž by došlo k výraznému zásahu do práv zákonadbalých občanů.

Kvůli směrnici se téma civilního držení zbraní poprvé dostalo do popředí veřejného a politického zájmu v České republice. Míra rozhořčení nad naprosto nelegitimním postupem Evropské unie, která v návaznosti na vraždění odzbrojených občanů Francie a Belgie nelegálně vyzbrojenými islamistickými radikály přišla s návrhem na částečné odzbrojení i zbývajících zákonadbalých občanů, vedla k snahám o zakotvení práva držet zbraně v českém ústavním pořádku a k podání žaloby na neplatnost směrnice k Evropskému soudnímu dvoru.

Díky tomu, že v řadě oblastí byl současný český zákon o zbraních výrazně napřed, se Česká republika zařadila mezi pouhých sedm zemí, které směrnici stačily úplně nebo částečně implementovat ve vytyčené zářijové lhůtě. Zatímco naprostá většina států EU směrnici vůbec neimplementovala, tak například Švýcarsko (které je k přijetí vázáno členstvím v Schengenském prostoru) bude kvůli směrnici v květnu mít referendum. To ve svém důsledku nebude jen o zbraních, ale vymezí vztah Švýcarska k EU na několik příštích desetiletí.

Obecný přehled nového zákona o zbraních připravil LEX, a nepovažuji za potřebné je duplikovat. V tomto a několika dalších článcích se tedy ve větším detailu podíváme pouze na vybrané oblasti návrhu nového zákona o zbraních. Mějte prosím na paměti, že jde o pracovní verzi zákona, která ještě projde řadou změn v mezirezortním připomínkovém řízení předtím, než bude vůbec předložena Poslanecké sněmovně k hlasování.

V prvním díle se podíváme na změny oproti současné úpravě, které střeleckou veřejnost zajímají nejvíce.


Návrh nového zákona o zbraních:


Implementace

Úplně jinak než v zombie zákonu

Svou zdánlivě nekonečnou sérii článků k návrhu implementační novely zbraňové směrnice (tzv. “zombie zákon”) jsem v posledním díle zakončil vysvětlením, proč k celému implementačnímu problému přistupujeme od špatného konce. Směrnice ukládá přijmout legislativu, která pro držení zbraní stanoví standard vymezený ve směrnici, nebo bude přísnější.

Problém české legislativy je v tom, že je prostě jiná. Evropská směrnice kopíruje legislativu civilního držení zbraní ve většině států Unie, a především v těch, které prosazovaly její “zákazovou” variantu z roku 2017, tj. Francie, Německa, Británie a Španělska. Jde o země, které zbraně vnímají primárně či pouze jako volnočasovou pomůcku – ke sportu či lovu. Tedy něco jako trochu více nebezpečné golfové hole – a podle toho mají také nastavenou legislativu. Držení nebo nošení zbraní pro vlastní ochranu je v těchto zemích kacířským nápadem.

Vedle těchto systémů ale existují i jiné, jako má Česká republika, Švýcarsko, Finsko, Estonsko nebo částečně taky Slovensko a Rakousko. V těchto zemích je civilní držení zbraní primárně vnímáno v rámci zajišťování individuální nebo kolektivní bezpečnosti, a logicky je tedy jejich zákonná úprava odlišná.

Z toho plyne zásadní otázka: jak posoudit, zda-li splňujeme definici “nebo přísnější”, když je náš systém prostě od základu jiný? Jeho jinakost spočívá především v existenci zbrojních průkazů (které směrnice nepožaduje – viz Rakousko, kde si kdokoliv může koupit opakovací pušku po předložení občanského průkazu), zkoušky odbornosti jako předpokladu nabytí zbraně (což směrnice nepožaduje) a propracované a výrazně přísnější prověrky zájemce o zbrojní průkaz než vyžaduje směrnice.

Pokud tedy směrnice stanoví, že povolení pro nově zakazované zbraně (případně standardní zásobníky) musí být vydávány “výjimečně” a v “jednotlivých případech” – jak se s tím má český zákonodárce poprat? Zatímco zombie zákon zaváděl prosté přepsání textu směrnice, návrh nového zákona o zbraních odpovídá tezi osmého dílu seriálu k implementaci: Pokud je v ČR nabytí dané zbraně podmíněno získáním zbrojního průkazu v přísně stanoveném procesu a pokud mají zbrojní průkazy jen 3% populace (což by platilo, i kdyby jich bylo 10% nebo 25%), jsou podmínky “výjimečně” a “v jednotlivých případech” již v českém systému prostě splněny u držitelů zbrojních průkazů ze své podstaty.

Milena Bačkovská, vedoucí oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství Ministerstva vnitra ČR.

Nová kategorizace zbraní

Implementace zákazové směrnice si vyžaduje nový systém kategorizace zbraní. V tomto návrh částečně přebírá zombie zákon. Tento pojem je přiléhavý, protože novela byla pouze stažena z jednání, nikoliv sněmovnou zamítnuta, a tedy stále nás straší možností svého návratu – zejména pokud by EU v mezičase začala tlačit na pilu. Rekategorizaci však provádí přehledněji (protože to napsání zcela nové úpravy umožňuje), důsledněji (vypouští zde dříve nad rámec směrnice upravené doplňky jako noktovizory a tlumiče) a lépe:

  • R1 – kategorie, která přibližně odpovídá dnešní kategorii A, s významnými změnami:
    • zbraně, kterým pouze chybí ověření, nespadnou automaticky do “zakázaných”, ale budou odpovídat standardní kategorii dle jiných kritérií. Pokud tedy v pozůstalosti najdete pistoli Colt M1903, se kterou Váš děd po balistické křivce zpochybňoval monopol nacistické moci na násilí, a pak jej přihlásíte v rámci amnestie, nepůjde automaticky o zakázanou zbraň, k níž by Vám následně policie odmítla vydat výjimku s odkazem na teroristy skrývající se mezi migranty,
    • v rámci přiblížení k evropské legislativě z této kategorie vypadnou doplňky zbraní, tedy noktovizory a tlumiče (k tomu v detailu níže)
  • R2 – nová “implementační kategorie”, která bude obsahovat známé podezřelé:
    • samonabíjecí zbraně, které byly upraveny na samonabíjecí zbraně ze zbraní samočinných, přičemž kategorizace se bude odvíjet od informací uvedených v centrálním registru zbraní. Tato kategorie ve směrnici směřuje především na způsob úpravy, který je typický v jiných státech EU (např. Švýcarsko, kde občané po absolvování vojenského výcviku si svou útočnou pušku odnesou domů po jednoduché úpravě na samonabíjecí verzi, přičemž úprava je vratná s cílem umožnit milici rychlé dosažení plné bojové pohotovosti), zatímco “česká cesta” odpovídá spíše úplně nové výrobě zbraně s použitím některých součástek starší zbraně (a neumožňuje návratnost bez způsobu zásahu na úrovni profesionální výroby nových součástek),
    • samonabíjecí zbraně střílející z otevřeného závěru, což je nad rámec směrnice a jde o podkategorii zbraní dle předchozí odrážky, u nichž vzniká problém s možným nezachycováním závěru v zadní poloze v případě použití střeliva s menší prachovou náplní (u některch historických zbraní jde o častý problém související s tím, že laborace běžného pistolového střeliva na trhu je typicky nižší než v případě původního samopalového střeliva)
    • dlouhé samonabíjecí zbraně konstruované pro střelbu s použitím ramenní opěry, které lze sklopením, zasunutím nebo obdobnou manipulací s ramenní opěrou zkrátit na délku kratší než 600 mm – což je kategorie, o níž ani v Bruselu nikdo neví, co do ní patří. Ale rozkaz zněl jasně, takže bude i v novém zákoně…
  • R3 – přibližně dnešní kategorie B
  • R4 – přibližně dnešní kategorie C
  • PO a NO – přibližně dnešní kategorie D, přičemž se do nich přesunou i některé zbraně v současnosti zařazené v jiných kategoriích:
    • plynové zbraně nad 16 J (dnes C)
    • flobertky nad 7,5 J (C nebo B)
    • adaptéry pro FX (dnes vesměs B, ale i A)
    • reprodukce jehlovek (dnes C)
    • inlinové předovky iniciované brokovou zápalkou (dnes C a krátké i B)

Statistiky a trendy civilního držení zbraní v ČR:


Nabývání zbraní kategorie R2

Zásadní posun oproti zombie novele přináší změna přístupu vysvětlená v úvodu. V případě nabývání zbraní kategorie R2 tak úplně vypadává správní uvážení, se kterým máme u současných zbraní kategorie A tak neblahé zkušenosti. Praktické cesty k nabytí pro běžné civilisty představují ochrana snadno zranitelných cílů (resp. slovy směrnice “citlivých prostor”), sběratelství a sport. Sport kopíruje ve směrnici uvedená obskurní kritéria, takže lze očekávat převahu prvních dvou důvodů – kdy proces nabytí povolení bude odpovídat dnešnímu procesu pro zbraně kategorie B.

Zařazením ochrany snadno zranitelných cílů jako podmnožiny “citlivých prostor” návrh nového zákona opouští tzv. dienstbierovskou logiku, která je vlastní směrnici. Tento postup je nicméně dán zvláštností české úpravy civilního držení zbraní, pro kterou je již téměř tři desetiletí naprosto přirozená dostupnost povolení ke skrytému nošení zbraně zákonadbalým občanům (a tedy i schopnost podílet se na ochraně snadno zranitelných cílů). Výklad „citlivých prostor“ coby zahrnujících místa s přítomností „snadno zranitelných cílů“ se přitom nepochybně pohybuje v rámci přípustného výkladu, resp. interpretace originálního textu směrnice.

Je přitom logické, že ve státech, kterým je navzdory doporučením Interpolu a bezpečnostních expertů takový přístup cizí (např. Francie, Německo), bude výklad pojmu “citlivých prostor” odlišný.

Zásadně se mění podmínky pro nabytí a držení zbraní kategorie R1. K tomu ale v dalším článku.

Zásobníky

Byť jde o anekdotické informace, tak co jsem slyšel, Češi v posledních dvou letech utratili spoustu peněz za neeurokonformní pistolové zásobníky (a nejen ty). Čímž se Evropskou unií zcela uměle vytvořený problém doposud dopadající na desítky tisíc pušek (a stovky tisíc či miliony neeurokonformních puškových zásobníků) rozšířil také na stovky tisíc pistolí.

S řešením naprosto nesmyslně napsaného “zásobníkového” ustanovení ve směrnici bojovali a bojují zákonodárci po celé Evropě. Oproti zombie zákonu nový návrh nekopíruje bruselský nesmysl, ale přistupuje k problému podobně jako řada jiných zemí (Itálie, Rakousko, Švýcarsko). Na standardní zásobníky se bude vydávat zvláštní povolení, které bude povolovat nakládání s nimi jako takovými – půjde o de facto rozšíření obecných oprávnění, která jsou součástí zbrojního oprávnění.

Podmínky k jeho nabytí budou totožné jako u zbraní kategorie R2.

Přibyde tedy byrokracie, ale jinak bude dopad na zákonadbalé občany minimální.

Jan Bartošek
Jan Bartošek

Tlumiče hluku výstřelu

Tlumič hluku výstřelu je nově považován za “stanovenou součást zbraně”. Pro jejich nabývání a držení budou platit stejná pravidla jako pro zbraně kategorie R4 – tedy požadavek držení zbrojního průkazu a registrace tlumiče do 10 dní. Zbraň s nasazeným tlumičem hluku výstřelu bude zakázáno nosit na místech veřejnosti volně přístupných (mimo stanovené výjimky – např. lov).

Podobně implementaci k zrušení zákazu tlumičů loni využilo například Rakousko – a to s primárním odůvodněním, že to dělají “pro pejsky”. Což je skoro stejně neprůstřelný důvod jako dělat něco “pro děti”. Pejsci, zejména lovečtí, na hluk výstřelu zvlášť trpí. Tlumiče jsou v současnosti zcela volně dostupné i v jinak extrémně restriktivní Británii. V sousedním Německu se jejich dostupnost liší stát od státu.

Pokud odhlédneme od ochrany pejsků, “legalizace” tlumičů je zásadní především pro legální držitele, a to ve dvou rovinách:

  • Jak jsem popisoval v samostatném článku, u pušek řady ráží sluchátka nedokáží snížit úroveň hluku pod hranici, která by neohrožovala zdraví střelce a osob v jeho bezprostřední blízkosti. Například u ráže .308 lze snížení hladiny hluku pod sluch ohrožující úroveň docílit jen kombinací tlumiče a sluchátek,
  • Pokud držíte zbraň pro ochranu v rámci domácnosti, pak výstřel v sebeobraně uvnitř místnosti může vést nejen k úplné dočasné ztrátě sluchu, ale také k prostorové dezorientaci. Bude-li návrh v této podobě přijat, pak nezbývá než všem doporučit si “na doma” pořídit úplně novou pistoli nebo SBR, které umožní integraci tlumiče, svítilny a laseru.

S ohledem na hollywoodské klišé o tom, že zbraň s využitím tlumiče při výstřelu vydává jen neslyšitelné pšouky, bude potřeba se připravit na obavy některých “odborníků”. V nejedné debatě zazní strach, že tlumiče z dříve zákonadbalých držitelů legálních zbraní učiní krvežíznivé psychopatické vrahy. K tomu existuje celá řada dobrých protiargumentů, nicméně myslím, že jeden by se měl opakovat pořád a neustále:

Zapomeňte na Hollywood. Tlumič zbraň utlumí přibližně o 30 dB. U pistole to znamená úroveň hluku výrazně vyšší než v případě třeba zahradní sekačky.

Tlumiče hluku výstřelů a poškození sluchu.
Tlumiče hluku výstřelů a poškození sluchu.

Noktovizory

Noktovizory se de facto “legalizovaly” již v polovině roku 2014 v souvislosti se “sviňopokalypsou”, tedy přemnožením kanců. Pro jejich nabytí však bylo potřeba projít byrokratickým procesem. Jejich vypuštění ze zákona tedy neznamená ani tak “legalizaci”, která už proběhla, jako spíše odstranění byrokracie.

Evropská legislativa v případě přeshraničního pohybu řadí noktovizory mezi vojenský materiál. To ale nijak neomezuje jejich případné civilní užití ve chvíli, kdy již byl tento “materiál” dovezen (zbraňová směrnice je vůbec neřeší).

Hollowpointy

Po expanzním střelivu pro krátké zbraně česká střelecká veřejnost volá již opravdu velmi dlouho. Relativně vysoká míra průbojnosti a odrazivosti v současnosti používaných druhů střeliva je zcela nevhodná pro české prostředí, kde naprostá většina osob zbraně drží pro ochranu života, zdraví a majetku.

Střelivo pro krátké palné zbraně obsahující ve své sestavě střelu s řízenou deformací nebo jinou řízeně fragmentující střelu, určené k vyvolání zvýšeného ranivého účinku nebo zvýšeného zastavovacího účinku návrh zákona řadí do kategorie “S2”. Pro jeho nabytí a držení bude nutné splnit stejné podmínky jako u zbraní kategorie R2 (výše), přičemž pro něj bude žadateli vydáno jediné rozhodnutí podobně jako v případě neeurokonformních zásobníků (popsáno také výše).

Chytáky a nejasnosti

V komentářích se objevil největší zájem o vysvětlení případných chytáků nebo věcí, které nemusí být ze zákona na první pohled úplně jasné.

Případné chytáky zatím rozebírat nebudu, protože práce na jejich odstranění ještě zdaleka nejsou završeny. Pokud jde o dotazy, pište prosím níže (ne na FB) a já se je pokusím zodpovědět; berte v potaz, že na tento článek ještě budou tématicky navazovat další, takže dotazy směřující k informacím uvedeným v následujících článcích odkážu na ně.


Související:

63 Replies to “Návrh nového zákona o zbraních I: implementace, zásobníky, tlumiče a expanzní střely

    1. Zrejme prave v tom, aby se vzalo strelivo pacifistum, eurohujerum, slunickarum a rozumbradum, kteri jsou zblbli HolymUdem. Pokud nejde o zbran v leci, tak nosit ji s tlumicem je velmi neprakticke, kazdy ho stejne sunda. A na kratke zbrani temer znemozni skryte noseni plus komplikuje taseni, takze racionalni smysl to nema zadny.

  1. Dotazy, které mi zatím nebyl nikdo s to zodpovědět: Počítá se do celkové délky samonabíječky i úsťové zařízení? Pokud projdou tlumiče, bude se počítat i tlumič? Pokud budu mít na 600mm+ dlouhé AR-15 namontovanou sklopku Law Tactical, po jejímž sklopení bude AR kratší, než 600mm, dojde k přesunu takové AR do kategorie R2 i přesto, že sklopením se odejme buffer tube a ze samonabíječky se stala maximálně jednoranka?

    1. Návrh zákona vychází z následující definice: “krátkou zbraní zbraň, jejíž délka v nejkratším funkčním stavu nepřesahuje 600 mm nebo nepřesahuje-li délka její hlavně 300 mm”.

      Aniž bych předjímal finální výklad MV a PČR, tak by podle mne měl směřovat k následujícím závěrům:

      – pokud nejde o pevné úsťové zařízení, tak se měří bez něj
      – tlumič se počítat do délky zbraně nebude
      – cílem zavedení kategorie “dlouhých krátkých” zbraní bylo primárně ulehčit bezpečnostním složkám identifikaci osob ozbrojených “krátkými” zbraněmi na puškové střelivo, pokud tedy Vaše AR 15 při sklopení dokáže vystřelit první střelu, jen následně musíte sklupku srovnat a natáhnout závěr, řekl bych, že by měla spadnout do této kategorie.

      Každopádně R2 obsahuje “dlouhé samonabíjecí zbraně konstruované pro střelbu s použitím ramenní opěry, které lze sklopením, zasunutím nebo obdobnou manipulací s ramenní opěrou zkrátit na délku kratší než 600 mm”. Pokud nedojde k zásadní změně výkladu, tak všechny zbraně spadající do této kategorie jsou zbraně krátké, tj. R3.

      1. Tak napriklad semi RAK od Zeleneho sportu je sice kratka dle definice, ale je vyrobcem, tj samotnym ZS, a v obchodech prodavana jako dlouha, na NP “puska samonabijeci”. Jako puska je semiRAK rovnez registrovan na PCR a neda se s nim strilet na pistolove strelnici. Tresnickou na dortu je, ze CUZZS ji definuje jako kratkou. Uz jsem s tim prudil kdysi na LEXim foru. To jen kdyby si nekdo myslel, ze to nejde.

        Nicmene to semiRAK ma nahnute i tak, protoze strili z otevreneho zaveru. To byl nekdo hodne agilni pri vylepsovani zbrojniho zakona…

        1. To je dobrá otázka, na kterou nemám odpověď. Předpokládám, že pokud si na ni nechcete dávat Law Tac pažbu, tak to nikdo řešit nebude a Vy nepotřebujete povolení na R2.

        2. MK18 má 10.3″ hlaveň a DD udává celkovou délku se zasunutou pažbou 26.75″, tedy 679 mm. Pokud odečteme 2 palce za flash hider a 1 palec za pažbu (a to si myslím, že jsem štědrý), dostaneme se na 603 mm, což je tuším ještě pořád R3? Taky záleží, jestli se dá namontovat kratší nebo delší buffer tube, ale z obchodu by i 10.3″ AR měla jít jako R3.

      2. Díky, ale jak jsem uvedl, zatím mi na to nikdo spolehlivě neodpověděl a ten stav se nezměnil, byť je bohužel pravděpodobné, že Váš výklad bude nakonec ten, ke kterému se přikloní MV 😉 Podle Vás by AR se sklopkou Law Tac spadla do R2, byť by sklopená pozbyla svou samonabíjecí funkci, což je faktor, který směrnice obsahoval (vliv na funkčnost). V českém zákoně ovšem tato část není. Škoda, ale zase ušetřené tisícovky, dokud se nezeptám rovnou MV 🙂

      3. Asi mi to konečně docvaklo: AR-15, která bude po sklopení kratší, než 600mm je dle definice našeho zákona krátká, tím pádem se na ni R2 nevztahuje. Cool…

  2. “…(resp. slovy směrnice „jiných prostor“)…”

    Mam dotaz, kde se ve smernici nachazi vyraz “jine prostory”?

    Projel jsem si puvodni text smernice i jeji posledni novelizaci filtrem a takovy pojem jsem tam neobjevil.

    Clanek 1, § 6 posledni novelizace smernice c. 91/477/EHS, v casti tykajici se noveho zneni Clanku 6 puvodni smernice uvadi:

    “2. V zájmu ochrany bezpečnosti kritické infrastruktury, obchodní dopravy, konvojů vysoké hodnoty a citlivých prostor, jakož i pro účely národní obrany, vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, a aniž je dotčen odstavec 1, mohou příslušné vnitrostátní orgány udělit povolení pro palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A v jednotlivých případech výjimečně a s náležitým odůvodněním, není-li to v rozporu s veřejnou bezpečností a s veřejným pořádkem.”

    Nejsou tedy “jinymi prostorami” ve skutecnosti mineny “citlive prostory” ve vyse uvedene citaci?

    A skoda, ze uz nebude sberatelska vyjimka pro drzitele ZP, nove “zbrojniho opravneni”, byt to realne s jejim udelovanim nebylo nijak slavne, jak je nakonec uvedeno i v (ne)jednom clanku zde na zbrojnici.

    1. Máte pravdu, správné označení jsou citlivé prostory, v článku upraveno. V návrhu zákona jde o § 49 písm. a)

      zabezpečení nebo ochrana citlivých prostor, zejména míst veřejnosti volně přístupných, a dalších prostor, v nichž se nacházejí snadno zranitelné cíle,

      1. Dekuji,

        podstatne je, ze zakon do onech citlivych prostor zahrnuje i místa s přítomností „snadno zranitelných cílů“.

        Jestli jsou prostory jine nebo citlive zas neni tak zasadni. Ja to hledal jen, abych si osvezil cely kontext…

  3. Technická k obrázku o tlumičích – nejedná se o výbuch prachové náplně, ale spíše o její zahoření.

  4. A já bych přidal ještě související otázku: jak to bude se zbraněmi s integrovaným tlumičem? A teď nemyslím pouze speciály pro ozbrojené složky, ale i např. malorážky běžně prodávané v USA.

    1. Aniž bych předjímal finální výklad MV a PČR, tak jejich pořízení v současnosti znemožňovala povinnost mít k dané zbrani výjimku, které PČR nedávala.

      Takže by mělo záležet na tom, zda-li jde o tlumič, který lze ze zbraně sundat (byť za použití nástrojů), nebo tlumič, který je pevnou součástí hlavně. V druhém případě bych očekával, že půjde standardně o zbraň kat. R3 nebo R4 bez ohledu na tlumič.

      1. Omlouvám se, to mělo být doplnění k prvnímu komentáři od přispěvatele Tornado a týkalo se nošení takové zbraně.

  5. Předpokládám tedy, že samonabíjecí klony Sa 58 Tactical 858 nebo novovýroba od CSA, které započaly svou „úřední existenci“ prvním zápisem v CRZ jako současná kat B (nikoliv A => B), budou nově v kat R3.

      1. OK. Pak tedy platí zásobníky pouze do 10 nábojů, protože ty „nadlimitní“ jsou povoleny pouze pro R2 a ta je na výjimku – respektive směrnice přímo vyžaduje „náležité odůvodnění výjimek“. Stejně tak střelivo kategorie S2 (expanzní) stejně jako dosud používat (nosit) nebudete smět, protože je pouze pro R2, atd…

        Čili vše, co směrnice žádá, nový zákon zahrnuje. Optimismus není nijak zvlášť na místě, kolečko salámu bylo ukrojeno a zanedlouho dojde na další. Vůbec jsme to implementovat neměli.

        1. Současná verze návrhu celý koncept “výjimek” opouští.

          Správní uvážení zůstává ve velmi omezené míře zachováno pouze u zbraní kat. R1; ty budou nově dostupné výhradně držitelům zbrojní licence.

          Co se odůvodnění týče, vizte text v článku.

      2. Dobrý den,

        jaká bude situace v případě klonů SA 58 jako jsou Gazela 58 (Zelený sport) a ASA 58 (Antreg)? Jak započaly svou „úřední existenci“ v CRZ?

        Děkuji

        1. Podle dostupných informací téměř všechny verze civilních SA.58 představují výrobu nových zbraní s použitím některých původních dílů plně automatických zbraní, nikoliv o úpravu plně automatických zbraní na samonabíjecí.

          U konkrétních zbraní nicméně nelze než doporučit kontaktovat výrobce daného klonu.

          Doporučuji přitom určitou sveřepost s dotazováním se – například ve firemním obchodě CZUB ještě nedávno nesprávně uváděli, že jejich zbraně jsou “předělávky”. Ptejte se tedy přímo u zdroje.

          1. Toto je odpověď z CZUB
            Dobrý den pane Sedláčku,
            Zbraň je registrována jako nová. Jsou použity i díly ze starších zbraní, ale zbraň je skládána jako jedinečná, zařazena do kategorie samonabíjecí puška. Zbraň dostává své jedinečné výrobní číslo a značení dle legislativy a prochází zkouškou přes ČÚZZS.
            Best regards
            ROMAN
            CZ Marketing Department

  6. Člověk, který si koupil pušku typu AKS-74U která je dnes B (možnost sklopení pod nad 600mm, původně samočinna, předělána) v roce 2018, bude tato zbraň R2 a bude mu zabavena?

    1. Nic se nikomu nezabavuje. Nyní držené zbraně budou grandfatheringovány a případní budoucí zájemci o koupi budou muset projít stejným procesem, jako v současnosti u zbraní kat. B – jen na jiném papíře.

      Tedy pokud by byl návrh přijat v současném znění, což ještě zdaleka není samozřejmé.

      1. Děkuji za odpověď a za Vaše webové stránky. Věřím, že i díky Vašim aktivitám nakonec projde takový zákon, který bude ke střelcům vstřícný.

  7. Jeste to tu zaplevelim jednim dotazem. Zkousel jsem to najit v textu navrhu zakona, ale nejsem o nic moudrejsi.

    Jde mi o strelnice.

    Pro bojove ukazky v ramci reenactingu jsem doposud zadal (a asi nejakou dobu jeste budu) o povoleni docasne strelnice. V navrhu se hovori o strelnici prilezitostne, coz by mohlo odpovidat, ale v souhrnnem dokumentu MVCR zduraznuje preneseni znacne casti pravomoci na stavebni urady a tak jsem nabyl dojmu, ze navrh zakona resi strelnice, abych tak rekl, fyzicke (nejake stavby, mene ci vice casto vyuzivane), ale strelnicim docasnym, kdy slo v podstate o vymezeny kus louky, se nevenuje. Znamena to, ze o povoleni dle dosavadni upravy docasne strelnice jiz nebude nutne pri rekonstrukci ruznych bitev (napr. z 2. svetove valky) zadat? Anebo navrhovatele zakona tuto moznost prehledli?

    1. Návrh nově rozlišuje střelbu ostrými náboji a poplašnými. Konrétně v

      § 4 odst. 1 písm. i) — ostrou střelbou výstřel jednotné nebo hromadné střely

      § 59 odst. 2 — Jinou než ostrou střelbu je dovoleno provádět na místě, kde držitel zbraně zajistil, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

      Při re-enactmentu v případě využití výhradně poplašných nábojů se již o dočasnou střelnici vůbec jednat nebude. Mimochodem, návrh taky dobře upravuje viditelné nošení zbraně v případě re-enactmentu, k tomu nicméně v detailu v části III pozítří.

    2. Spatne jsem cetl, uz vim.

      “… ale k posuzovaní technickych aspektůstavby již dochazet nebude (s určitými vyjimkami v pripaděstrelnic, v jejichž pripaděse posuzovani podle stavebniho zakona provadet nebude)…”

      Dotaz lze klidne smazat.

      Omlouvam se.

  8. Dobrý den,
    v první řadě: skvělá práce!
    Ale k dotazu: Doteď sportovní střelci a sběratelé měli možnost kupovat střelivo i ráží, v nichž sami zbraně nevlastnili. Je to v novém zákoně zachováno? (čtu jej, ale toto mi z textu nevyplývá, ač to považuji za skvělý a smysluplný prvek současného zákona a byla by velká ztráta o toto přijít)

    1. Dobrý den,

      přiznám se, že nad tím jsem se před Vaším dotazem vůbec nepozastavoval. Opravdu dobrá otázka.

      Dle § 12 “Osobou oprávněnou nakládat za podmínek stanovených tímto zákonem se střelivem je v případě střeliva kategorie S3 nebo S4 osoba oprávněná nakládat se zbraní, pro kterou je takové střelivo určeno.”

      Dle § 11 “Osobou oprávněnou nakládat za podmínek stanovených tímto zákonem se zbraněmi je v případě zbraní kategorie

      – R2 nebo R3 držitel zbrojního oprávnění (…), kterému bylo vydáno pro každou takovou zbraň povolení příslušné kategorie
      – R4 držitel zbrojního oprávnění

      Tj. pokud bychom brali doslovný výklad, můžete nakládat s jakýmkoliv střelivem pro jakoukoliv zbraň kat R4 a v případě střeliva pro R3 nebo R2 pokud na takovou zbraň máte vydáno povolení. Pak vzniká praktická otázka, zda-li existuje střelivo, které se používá výhradně pro zbraně kat R2 nebo R3 a nikoliv v R4. Pokud ano asi by bylo potřeba znění návrhu v tomto směru upravit, aby dával na Vaši otázku jednoznačnou odpověď.

      1. No, neexistuje-li teď, může se objevit v budoucnosti, žejo.

        Brání něco nebo někdo jednoduché a bezproblémové úpravě § 12 zhruba nějak ve smyslu „Osobou oprávněnou nakládat za podmínek stanovených tímto zákonem se střelivem je v případě střeliva kategorie S3 nebo S4 osoba, jež má zbrojní oprávnění nebo licenci“?

      2. To by popravdě řečeno stálo za úpravu, aby se zachoval dnešní stav, kdy s průkazem na sport a na sběratelství lze koupit cokoliv běžně dostupné.

        Jinými slovy, aby bylo možné s novým “průkazem” (třeba ve variantě na zájmovou činnost) koupit jakékoliv S3 a S4 bez omezení určení zbraně.

        Vidím např. problém, když by někdo kupoval pistolové střelivo v ráži, ve které dlouhá opakovačka snad ani neexistuje.

        Přitom není a ani efektivně nemůže být zamezeno tomu, aby si někdo se “zbrojákem” přebíjel ráže, pro které zbraň nemá. Proč by tedy to nemohl rovnou koupit?

        Obdobná situace: I dnes existují dlouhé zbraně na „pistolové“ střelivo, přesto většina prodejců neprodává střely s dutou špičkou vůbec nebo pod podmínkou předložení průkazu dlouhé zbraně komorované na tuto ráži. Praxe sice pochopitelná, ale potvrzující potřebu jasněji formulované možnosti libovolné střelivo S3 nabývat všem držitelům zbrojního průkazu (přinejmenším na zájmovou činnost), jak je to dnes.

        A musím říct, že s potřebou této možnosti se setkávám prakticky pořád.

        Představme si třeba už jen situaci, že vy i člen rodiny máte zbroják. Daný člověk má zbraň méně obvyklé ráže (či jen jiné, než máte vy) a nejen, že bydlí mimo rozumný dosah k dostatečně zásobovanému obchodu, ale ani nemá šanci tam z pracovních důvodů zajít. Je pak k nezaplacení možnost, kdy střelivo jednoduše koupíte vy pro něj.

        Nebo se mi už několikrát stalo, že známý má zajímavou zbraň a vy domluvíte, že na ní chcete udělat videorecenzi pro Youtube. Tedy do ní potřebujete nakoupit různé střelivo, které chcete testovat. Anebo chcete takto recenzovat právě to střelivo.

        O prostých případech, kdy různé ráže sbíráte, chcete si půjčit cizí zbraň na trénink apod. ani nemluvím. Situací je nespočet.

        To vše by mohl být s aktuální formulací nového zákona problém.

        Je-li to tedy možné, prosím o prosazení logiky dosavadního legislativního nastavení v tomto bodě.

        Děkuji Vám i ostatním za vskutku heraklovskou práci, kterou pro české střelce odvádíte!

  9. Dobrý den,

    bude tedy možné, vzít moji 858 s pevnou pazbou (delka pres 600mm) na strelnici spolu s nekolika 30ti rannymi zasobniky a cely den cvicit strelbu a taktiku?

      1. Děkuji za odpověď. Takhle by to bylo v pohodě. A jen se chci ujistit ohledně hollowpoint střel: nosit je v pistoli pro osobní ochranu bude možné nebo nikoliv?

        1. Ano, čistě legislativně je ale nebudete mít pro osobní ochranu, ale pro “zabezpečení nebo ochranu citlivých prostor, zejména míst veřejnosti volně přístupných, a dalších prostor, v nichž se nacházejí snadno zranitelné cíle”. Tj. podobně jako u zásobníků si budete muset vyřídit zvláštní povolení; důvod se v žádosti uvádí, neposuzuje.

    1. Shrnutí LEX bohužel neobsahuje poslední změny v pracovní verzi návrhu zákona – asi bylo připraveno předem a nereflektuje současné znění návrhu § 49, který byl doplněn o nové písm. a):

      a) zabezpečení nebo ochrana citlivých prostor, zejména míst veřejnosti volně přístupných, a dalších prostor, v nichž se nacházejí snadno zranitelné cíle

      Vyčlenění “citlivých prostor” jako míst zahrnujících prostory s pohybem snadno zranitelných cílů směřuje právě na soulad očekávaného praktického uplatňování a textu legislativy. V neaktuálním znění uváděném LEXem by pravděpodobně naprostá většina držitelů povolení R2/S2/zásobníků o ně žádala jako sběratelé, ale v praxi by je pak nosila pro osobní ochranu (nabývání pro konkrétní účel Vás neomezuje s následným nakládáním v souladu s šíří zbrojního oprávnění). Případně by je nabývali jako sběratelé a následně používali jako sportovci (proč procházet byrokratickým “sportovním” kolečkem, když stačí uvést účel sběratelství).

      “Citlivé prostory” jsou magické slovo ve směrnici a “snadno zranitelné cíle” je zase magické slovo, které se v poslední době začíná objevovat v dokumentech evropských institucí. Použití těchto eurozaklínadel nám umožňuje v maximální možné míře přijmout zákon, který bude splňovat nároky kladené směrnicí a současně respektovat specifikum českého držení zbraní, kterým je fakt že 80% osob drží (a smí nosit) zbraně pro ochranu života, zdraví a majetku.

      Tedy ve zkratce, budete moci nabývat a nosit střelivo kategorie S2 pro osobní ochranu, jen nově se tomu bude říkat ochrana zvlášť zranitelných cílů, k nimž patříte Vy a všichni civilisté nacházející se ve Vašem okolí.

      1. Děkuji za odpověď,
        To znění ve mně vyvolávalo obrázek policisty na vánočních trzích, nikoliv “běžného” (ozbrojeného) občana např. při cestě z práce domů.
        Dokážu si představit aplikaci tohoto znění např. vedu-li dítě a poskytuji mu ochranu před útočníkem. Ale pokud jsem přepaden sám? Jsem “zvlášť zranitelný cíl” jsem-li ozbrojen?
        (To spíš jen filosofická otázka – nemusíte odpovídat :))

        1. Je třeba se na to dívat optikou toho, že při současném znění se ony předpoklady neposuzují, jen se uvádějí. Stejně jako nyní nikdo neposuzuje důvodnost ochrany života, zdraví a majetku.

          Z pohledu pachatele jste měkkým cílem do chvíle, dokud se nepřesvědčí o opaku.

  10. Tak jeste neco a sice k §80.

    V kostce receno, skryte mozno nosit vsude, na urcitych akcich a za splneni urcitych podminek i viditelne.

    Chapu spravne?

    1. V podstatě máte pravdu.

      Současně je potřeba mít na paměti existenci jiných předpisů, které mohou upravovat vnášení zbraní (shromažďovací zákon, vnitřní řády soudů, atp.).

  11. Možná to tu už zaznělo, pokud bych chtěl koupit 3 klasické PMAGy na 30 ran, musel bych postupovat stejně jako při koupě zbraně kategorie B, včetně čekacích lhůt a celkem 500 Kč v poplatcích na KAŽDÝ zásobník?

    1. – Bude s vydávat jen jedno obecné oprávnění na neurokonformní zásobníky. Půjde de-facto o rozšíření zbrojního oprávnění.
      – Spolu s vypuštěním papírových průkazek se počítá s vypuštěním/snížením výše poplatků. Je možné, že za “nákupka” na zbraně poplatky nebudou vůbec.

  12. Tak to jsou fantastické zprávy. Děkuji za trpělivost, nejspíš to musí být frustrující, odpovídat na tolik dotazů.

  13. Děkuji za super článek a s dovolením přidám také dva dotazy.

    1. U řady zbraní lze namontovat (= vyměnit za použití běžného nářadí) pevnou nebo sklopnou pažbu a tím de facto určit zařazení do R2 nebo R3. Je to nějak v návrhu řešeno?

    2. Mám Uzi, tedy krátkou dlouhou zbraň v pistolové ráži 9mm Luger, registrovanou jako pušku samonabíjecí. Přijde mně zvláštní nereflektovat výkon střeliva, ale spíš bych se zeptal, jak/zda řešit případné překlasifikování různých samonabíjecích “samopalů” a SMG na dlouhé krátké zbraně (pistole). V současném zákoně pro to není vodítko nebo technický předpis.

    1. Návrh zákona obsahuje následující ustanovení:

      – Návrh zákona hovoří v § 4 odst. 1 písm. c) o tom, že “krátkou zbraní zbraň, jejíž délka v nejkratším funkčním stavu nepřesahuje 600 mm nebo nepřesahuje-li délka její hlavně 300 mm”.

      – Návrh zákona řadí mezi R2 v § 7 odst. 2 písm. c) “dlouhé samonabíjecí zbraně konstruované pro střelbu s použitím ramenní opěry, které lze sklopením, zasunutím nebo obdobnou manipulací s ramenní opěrou zkrátit na délku kratší než 600 mm”.

      Co přesně by spadlo do R2 dle druhé odrážky, a přitom se nejednalo o R3 dle první odrážky?

      1. Až teď mi docvakla odpověď na otázku: “Co přesně by spadlo do R2 dle druhé odrážky, a přitom se nejednalo o R3 dle první odrážky?”
        Puška se sklopnou pažbou, která se sklopením pažby uvede do nefunkčního stavu, bude R2.
        Puška stejné ráže a výchozí délky, která po sklopení pažby zůstane funkční, bude R3.

  14. “Zbraň s nasazeným tlumičem hluku výstřelu bude zakázáno nosit na místech veřejnosti volně přístupných (mimo stanovené výjimky – např. lov).”

    Mám tomu rozumieť tak, že ak by som mal zbraň s integrovaným tlmičom (príklad: SilencerCo Maxim9) tak ju môžem nosiť na verejnosti?

    1. Nevím, v tomto si budeme muset počkat na důvodovou zprávu. Osobně se kloním k závěru, že takovou zbraň byste nosit nesměl.

  15. Návrh zákona ve mne velkou důvěru nevzbudil.
    Dopručuji všem, kteří mají dotazy ohledně 58, AK…atd. si přečíst §161 čl. 4. A nezůstal bych klidným ohledně ujišťování, že se pro stávající držitele nic nemění.
    (4) Oprávnění nabytá podle zákona č. 119/2002 Sb. zůstávají nedotčena, pokud tento
    zákon obdobná oprávnění upravuje; ode dne nabytí jeho účinnosti se na ně použije tento
    zákon.
    Pokud někdo jásá nad zrušením “papírových dokladů”. Tak upozorňuji, že ten papír s razítkem má kouzlo v tom, že je veřejnou listinou (není to jen tak obyčejný cár papíru). O možnosti výpisu vašich zbraní a údajích o vás někde na Czechpointu ani nemluvím.
    Takže pokud se někdo zbraněmi zabývá vážně, doporučuji přisypat trochu písku do soukolí a to tím, že každý svoje připomínky a návrhy zašle na MVČR. Protože tento zákon je nyní předložen k veřejné diskusi.

      1. Nezamněňuji. Pokud je daná listina (a to ať už se jedná o tzv.průkazku, rozhodnutí, ale třeba také technickou zprávu atd.) označena “kulatým razítkem”, jedná se o veřejnou listinu. Vpřípadě průkazu zbraně viz. přímo §41 z.119/2002Sb.
        Spíš by mne zajímal názor na ten čl. 4 §161 nového zákona

        1. Já se domnívám, že jde o významný posun dopředu. Rozhodnutí ve formální rovině stále zůstávají (projděte si CTR+F “rozhodnutí” v textu) a budou stále vedena ve spisu a elektronicky v CRZ, která je – doufám – naprogramována způsobem zachycujícím provádění změn (+ člověk si je může ukládat). Pokud chce někdo argumentovat možností manipulace se spisy (ať už na individuální nebo obecné úrovni), pak se bavíme o situaci, kdy stejně “průkazka” nepomůže.

          Zásadní je nicméně posun k “celoživotnímu” oprávnění. Jak ukazuje příklad Brazílie (2003), Jižní Afriky (anabáze 2000 – současnost) a Německa + Rakouska (povolení k nošení zbraně pro sebeobranu) – ke všem jsou na webu podrobné články – tak obnovování platnosti ZP je místem nejvíce náchylným k zneužití k odzbrojení zákonadbalých občanů. Typicky po linii 1) změna na may issue (správní uvážení namísto povinnosti vydat) – 2) o pár let později změna kritérií pro vydání povolení – 3) další zpřísnění správního uvážení – 4) postupné konfiskace při obnovování = relativně nízky odpor, protože chvíli trvá, než si občanstvo uvědomí, co se děje (nejde o jednorázový krok vůči všem).

          Pokud ten největší problém je v tom, že by si opatrný držitel měl ukládat A4 papírová rozhodnutí doma do šanonu, pak za mne jde o výrazný posun dopředu.

          1. Každý na tuto problematiku (papír/elektronicky) má svůj názor. Zatím platí, že pokud takovou listinu fyzicky držíte v ruce, je to velice pádný argument. Ale spíš by mne zajímal ten názor na čl. 4 §161 nového zákona.
            Protože čl. 6 neřeší jak to bude s těmi zbraněmi co jsou nyní B nově R2. Viz ten čl. 4.
            Děkuji

          2. Já toto ustanovení vnímám jako obecné, ke kterému jsou speciálními ustanoveními především odst. 6 (zbraně – vč. kat. B -> R2), 7 (zbrojní průkazy/oprávnění) a 3 (zbraně kat. A -> R2).

          3. Souhlasím, že v celkové kombinaci všech faktorů a v současné situaci je to mírný posun vpřed: bude-li zákon přijat v této (nebo ještě rozumnější) podobě, pak sníží byrokratickou zátěž (i poplatky, což podle mne není tak podstatné, ale „lidi na to slyší“), a risiko konfiskací také.

            Samozřejmě ne na nulu; jakmile se nějaký parlament zblázní natolik, aby se po cestě Vámi vyčíslených bodů 1.-4. vydat chtěl, samozřejmě mu zhola nic nezabrání vsunout bod 1a „oprávnění je nutno přezkoumat správním rozhodnutím každé tři roky“ apod. 🙁

            Mj. i proto je jediná správná a rozumná varianta to, aby si skutečně každý sám „ukládal A4 papírová rozhodnutí doma do šanonu“ — proto, že stát je *vůbec nikde a vůbec nijak* mít uložené nebude.

            http://ocs.cz/Guns/halbrook/registrace.html

            Jistě, v současné situaci je to reálně nedosažitelné, to chápu; a také je zřejmé (a na mnoha místech jsem to psal), že současný návrh zákona je patrně blízko reálně dosažitelného optima, a že ty, kdo věnovali obrovské úsilí tomu, aby se k tomuto reálně dosažitelnému optimu přiblížil, je třeba chválit velkou chválou.

            Nicméně při tom bychom opravdu neměli zapomínat na fakt, že vinou převážně (byť nejen) Čtvrté Říše je to reálně dosažitelné optimum *hodně daleko* od optima skutečného (jež lze reálně pozorovat namátkou třeba ve státu Vermont).

    1. (4) Oprávnění nabytá podle zákona č. 119/2002 Sb. zůstávají nedotčena, pokud tento
      zákon obdobná oprávnění upravuje; ode dne nabytí jeho účinnosti se na ně použije tento
      zákon. – Já to vidím tak, se tento zákon použije právě tímto článkem 4, který říká, že doposud nabytá oprávnění zůstávají nedotčena. Jinak by to postrádalo smysl a článek by ve své druhé části za středníkem popřel svou první část.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *