Závěrečná zpráva vyšetřovací komise k parklandské masové vraždě na celkem 458 stranách detailně popisuje až neuvěřitelný řetězec selhání, který pachateli umožnil uskutečnit jeho zvrácený záměr (shrnutí se věnuje článek souhrn faktů k masové vraždě v Parklandu na Floridě). Kromě toho komise přišla s celou řadou doporučení, jak zvýšit bezpečnost amerických škol. Největší kontroverzi přitom vyvolalo doporučení komise k zrušení zákazu nošení zbraní pro zaměstnance škol.
S ohledem na to, že v parklandské škole byli v době útoku nejméně čtyři neozbrojení bezpečnostní pracovníci a jeden ozbrojený policista (který se ale schoval venku a do školy vůbec nevstoupil), jde o poměrně logický závěr.
Tento text navazuje na článek USA: Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol
Školní bezzbraňové zóny v USA
V roce 1990 USA na federální úrovni přijaly tzv. Gun-Free School Zones Act (GFSZA). Tento zákon zakázal vnášení zbraní do míst, o kterých jejich držitel ví, nebo se může důvodně domnívat, že jsou pozemkem základní nebo střední školy anebo veřejným pozemkem ve vzdálenosti do 1.000 stop od školních pozemků.
V době přijetí zákona mělo pouze 10 amerických států legislativu, která upravovala nárokové vydávání povolení ke skrytému nošení zbraně (problematice rozšiřování legislativy umožňující nošení zbraně se věnuje článek USA: Nejdůležitější zbraňový zákon posledních desetiletí). Fakticky tedy zákon dopadl především na viditelné dlouhé zbraně (pušky), jejichž držení a nošení je dlouhodobě ve většině USA považováno za ústavní právo.
V současnosti naopak pouze 6 amerických států (Kalifornie, Havaj, Maryland, Massachusetts, New Jersey, New York) občanům neumožňuje (de iure nebo de facto) skryté nošení zbraně. GFSZA obsahuje řadu výjimek, včetně toho, že se zákaz nevztahuje na osoby, které k nošení zbraně opravňují zákony daného státu a kterým místní úřady vydaly příslušné povolení. Na GFSZA ale navazují obdobné státní legislativy, které obvykle zákaz vnášení zbraní do škol dále rozšiřují, a tedy uvedená výjimka se v nich neuplatní.
Počet států, jež umožňují zaměstnancům škol být ozbrojeni, se zvýšil zejména po masové vraždě v Sandy Hook, Newtown v 2012. Nyní legislativa celkem 28 států umožňuje vedení škol vydat zvláštní povolení k nošení zbraně jednotlivcům, typicky bezpečnostním pracovníkům. Pouze 8 z těchto států umožňuje povolit nošení zbraní také jiným zaměstnancům než určeným bezpečnostním pracovníkům; celkem 10 umožňuje skryté nošení zbraní na školní půdě obecně (vč. například rodičů vyzvedávajících děti ze školy).
Doporučení parklandské komise
USA měly do roku 2010 v přepočtu na obyvatele méně povolení ke skrytému nošení zbraně než ČR. Trend rychlého nárůstu, který započal v polovině nultých let, pokračuje do současnosti, kdy má povolení v USA 7,14% dospělých Američanů. Toto číslo se výrazně liší stát od státu (např. Alabama 22,11% – Mississippi 2,17%). Držiteli povolení jsou nicméně také zaměstnanci škol (včetně učitelů), přičemž v případě vyučujících tělocviku a bezpečnostních pracovníků jde navíc nezřídka o vojenské veterány. Jedním takovým byl také Chris Hixon, vedoucí programu atletiky a bezpečnostní pracovník parklandské školy, který v souladu s místní legislativou musel být odzbrojen. Pokusil se pachateli postavit beze zbraně, avšak zahynul.
Většina školních útoků v USA je ukončena zaměstnanci, nikoliv policií. Parklandská komise tak poměrně logicky přišla s doporučením, aby Florida změnila své zákony způsobem, který by umožnil vedení škol vydat povolení k nošení zbraní prověřeným zaměstnancům, kteří o to budou mít zájem a projdou potřebným školením.
Vzhledem k tomu, že stejný postup dlouhodobě navrhuje také prezident Trump, se z doporučení v podstatě technického charakteru rychle stalo kontroverzní politické téma, které zastánce a odpůrce předvídatelně štěpí podél stranických linií. Proti návrhu se už vyslovily také školní odbory, které mají za to, že “více zbraní ve školách jen sníží bezpečí”.
Zavedení programu ochránců
Legislativa Floridy doznala změny už v průběhu roku 2018, když v rámci balíčku zákonů po útoku v Parklandu došlo k vytvoření programu “školních ochránců” (school guardians). Těmi může místní šerif určit konkrétní zaměstnance školy (nikoliv učitele), kteří následně budou moci být ozbrojeni. Program byl pojmenován po Aaron Feisovi, jednom z bezpečnostních pracovníků – učitelů tělocviku zavražděných při útoku v Parklandu.
Pro účast v programu musí zájemci:
- Mít státem vydané povolení ke skrytému nošení zbraně.
- Absolvovat 132 hodinové obecné školení.
- Absolvovat 80 hodinové školení zaměřené na zbraně.
- Absolvovat 16 hodinový kurz střelby z pistole.
- Absolvovat 8 hodinový nadstavbový kurz střelby dle vlastního výběru.
- Absolvovat 8 hodinový kurz zásahu proti aktivnímu střelci.
- Absolvovat 12 hodinové právní školení.
- Absolvovat psychologickou prověrku.
- Absolvovat úvodní a následně náhodné testy na drogy.
- Absolvovat průběžná školení a zkoušky z oblasti střelby.
- Absolvovat 12 hodinový program zaměřený na otázky diverzity.
Doporučení parklandské komise se zaměřuje především na umožnění nošení zbraní také dalším zaměstnancům, především učitelům, kteří o to mají zájem a projdou příslušnými školeními.
Texaská cesta
Texas v roce 2007 v reakci na útok ve Virginia Tech (dodnes nejvražednější školní útok; pachatel podle zákona nesměl držet zbraně, soud ale “zapomněl” jeho umístění k psychiatrickému vyšetření zadat do databáze) zavedl program “školních ochránců”, na který v roce 2012 (po útoku v Sandy Hook) navázal programem školních maršálů. Ochránci jsou civilní zaměstnanci určení přímo k ochraně konkrétní školy a jsou neustále ozbrojeni. Maršálové jsou zaměstnanci s primárně jinými úkoly (například učitelé) a v případě, že jsou v přímém styku s žáky, musí svou zbraň mít v uzamčené schránce. Pokud jejich zavedení schválí vedení školy, tak se maršálem může stát kterýkoliv zaměstnanec s povolením ke skrytému nošení, 80 hodinami tréninku (co dva roky obnovení s 16 hodinami) a po absolvování psychologického vyhodnocení.
Maršálové jsou nezbytní. Jejich úkolem je izolovat, zaneprázdnit a neutralizovat pachatele. A dokud pachatel střílí na maršála, nemá čas střílet na děti a učitele.
(Craig Bessent, školní maršál)
Tito školní zaměstnanci pak spolupracují především s policisty primárně určenými k ochraně škol. Policistů přidělených primárně k ochraně škol je v celém Texasu 2.750. Maršálů je v současnosti 165, zatímco ochránce v Texasu zavedlo 20% škol.
Současný guvernér Texasu Abbott nyní prosazuje zrušení povinnosti maršálů mít zbraně v uzamčené schránce a změnu maximálního počtu maršálů ze současného 1 na 200 studentů na 1 na 100 studentů.
Komentář zbrojnice.com:
- 97,8% útočníků si cíleně vybírá bezzbraňové zóny
- ozbrojení civilisté, kteří se jim postaví, jsou z 94% úspěšní
- pro snížení počtu obětí je zásadní přítomnost ozbrojeného civilisty na místě útoku v době jeho zahájení
- v USA dochází ke spáchání smrtelného cíleného útoku proti neurčenému počtu osob na základní nebo střední škole dvakrát častěji, než v Evropské unii
Související:
- Motivem parklandského vraha bylo dosažení proslulosti, noviny mu jdou opět na ruku
- IZA Institut: Masmédia zapříčiňují většinu masových střeleb
- Symbióza mezi masovými médii a vrahy
- Fact check: rekordní vražednost na amerických školách, info.cz
- Fact check – Střelba v americké škole co 60 hodin, ČRo
Příklady útoků ve školách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:
- Čestná zmínka: Joel Myrick
- Čestná zmínka: Yitzhak Dadon & David Shapira
- Čestná zmínka: Jamie Brock & Billy McAdams
- Čestná zmínka: Jon Meis
- Čestná zmínka: Mikael Gross, Tracy Bridges a Ted Besen
- Čestná zmínka: James Strand
- Čestná zmínka: Katia da Silva Sastre
Příklady teroristických útoků, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:
- Čestná zmínka: Charl van Wyk
- Čestná zmínka: Abdul Haji
- Čestná zmínka: Harish Patel
- Čestná zmínka: Yitzhak Dadon & David Shapira
- Čestná zmínka: Eitan Rund
K počtu držitelů povolení ke skrytému nošení zbraně (CCW permit) v Missisipi – od roku 2015 je zde de fakto rezim Constitutional carry neboli umožněno zbraň nosit zákoným držitelům bez speciálního povolení… A cena za permit je v porovnání s ostatními státy vysoká 130 USD (nejvyssi cca 300 USD v Kalifornii, ale vetsinou pod 100 dolaru a okolo cca 60). Plus Missisipi uznává všechny CCW permity ostatních států, v americké gun komunitě není ojedinělé, že lidé mají několik CCW permitu z různých států, kvůli různé “síle” permitů při uznávání mezi státy.
Ano, nicméně z hlediska GFSZA i v constitutional carry státech nesmějí vstoupit do blízkosti škol, pokud si ještě navíc nezajistí permit.
OK. V Mississippi k tomu navic existuje tzv. posílené povolení, Enhanced CCW permit, které umožnuje držiteli vstup do prostor kam jinan vstup se zbraní není dovolen “polling places, public portions of state government buildings, courthouses, public schools including colleges and universities, athletic events not related to firearms, bars and restaurants, passenger terminals of airports (meaning before you get to the security checkpoints) and churches. The enhanced license also allows for carrying in federal buildings, but only in the sense that the state won’t charge you if you carry in federal buildings. The federal government, however, will.”
Jinak super clanek jako vzdy, ocenuji predevsim soupis nutneho treninku pro school guardians na Floride — v souhrnu krasnych, nezatezujicich 33,5 dnu/268 hodin povinneho treninku… No neberte to 😀
—
—
https://zbrojnice.com/2018/08/22/texas-dva-roky-se-zbranemi-na-univerzitach/
https://zbrojnice.com/2018/05/26/kansas-rok-se-zbranemi-na-univerzitach/
Mezitím… https://zbrojnice.com/2018/09/13/nevada-profesor-sociologie-se-postrelil-na-protest-proti-trumpovi/
Jo diky to je supr argument . Prosim Vas muzete ten muj cmment vymazat nebot ja ho nemuzu ted pouzit do essay ja to psala a byl jen draft a musim ji odevzdat a vypada to ze jsem to opsala plagiarism ,muj nazor se vlaste zverejnil Diky moc