Reciproční uznávání povolení k nošení zbraně – pozměňovací návrh poslance Pavla Růžičky

Poslanec Pavel Růžička dnes formálně předložil čtyři pozměňovací návrhy k implementační novele zákona o zbraních. První se týká doplnění úvodního “hodnotového” ustanovení, který pan poslanec představil v září loňského roku a jemuž se věnuje zvláštní článek.

Druhý pozměňovací návrh zavádí možnost vlády dojednat s jiným státem EU vzájemné uznávání oprávnění k nošení zbraně. Plné znění návrhu včetně důvodové zprávy naleznete níže.

Pozměňovací návrh poslance Ing. Pavla Růžičky – reciprocita skrytého nošení

Pozměňovací návrh:

Za novelizační bod 45 se vkládá nový novelizační bod X.1, který zní:

„V § 49 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Držitel evropského zbrojního pasu vydaného jiným členským státem je oprávněn dočasně dovézt, držet nebo nosit zbraň v něm zapsanou, pokud byl evropský zbrojní pas vydán jiným členským státem uvedeným v nařízení vlády a pokud je v něm zaznamenáno oprávnění jeho držitele nosit zbraň skrytě.““

Odůvodnění:

Současná legislativní úprava civilního držení zbraní je de facto v přímém protikladu s jedním ze čtyř základních principů Evropské unie, a to svobody pohybu osob. Pro legálně ozbrojené osoby je stanoveno hlavní pravidlo omezení pohybu se zbraní pouze v rámci vnitřních hranic své země původu. Z tohoto pravidla evropská úprava stanoví v čl. 12 směrnice č.  91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní („směrnice“) základní výjimku především pro lovce, re-enactery a sportovní střelce držící evropský zbrojní pas. Směrnice v čl. 12 odst. 3 dále stanoví: „V dohodách o vzájemném uznávání vnitrostátních dokladů mohou dva nebo více členských států stanovit pro pohyb se palnou zbraní na svém území pružnější úpravu, než která je uvedena v tomto článku.“ Navrhovaná změna směřuje k implementaci tohoto ustanovení do českého zákona o zbraních a k naplnění jednoho ze základních pilířů práva Evropské unie, tedy svobody pohybu, také na legálně ozbrojené osoby.

Vedle implementace dotčeného unijního ustanovení je návrh motivován dvěma okruhy důvodů, které lze nazvat jako vnitřní a vnější.

Vnější důvody reflektují názorovou osamocenost České republiky v Radě Evropské unie během přijímání poslední novely směrnice. Tato názorová osamocenost byla do značné míry zapříčiněna absencí hlubší míry mezistátní spolupráce v oblasti legislativy civilního držení zbraní. Případné navázání přímých kontaktů a spolupráce dle navrhovaného ustanovení by mohlo napomoci k předejití obdobné osamocenosti při příštích hlasováních Rady Evropské unie týkajících se civilního držení zbraní.

Názorová osamocenost České republiky v Radě do značné míry souvisela s faktem, že civilní držení zbraní je ve většině zemí Evropské unie chápáno téměř výhradně v rámci volnočasových aktivit jako sport a lov. Z tohoto přístupu existují výjimky zaměřené na individuální bezpečnost (vedle České republiky také Slovensko, Polsko, Litva, Estonsko, do určité míry Rakousko) a na kolektivní bezpečnost (Švýcarsko, Finsko, Estonsko). Předkládaný návrh směřuje k možnosti navázání bližší spolupráce s první skupinou států. U druhé skupiny se otevře možnost bližší spolupráce v souvislosti s návrhem zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky (v současnosti vedeného jako tisk PSP č. 669).

Vnitřní důvody souvisejí s tím, že 248.278 osob v České republice drží zbraně pro účel ochrany života, zdraví a majetku, zatímco dalších 57.174 k jiným účelům. Navrhované ustanovení by umožnilo dojednání recipročního uznávání oprávnění k nošení zbraně pro účely osobní ochrany a krátkodobé přemístění takto legálně ozbrojených osob skrz hranice dotčených států. Čtvrt milionu českých držitelů zbraní by se tak otevřela možnost se zbraní cestovat za hranice České republiky. V případě dojednání by hlavním předpokladem bylo držení Evropského zbrojního pasu pro možnost kontroly, přičemž další formality (jako například doložení pozvání v případě sportovních střelců) by již v souladu s čl. 12 odst. 3 směrnice vyžadovány nebyly.

Sjednání recipročního uznávání oprávnění dle předloženého návrhu lze co do okolních a některých dalších států zvažovat v následujících intencích:

Z okolních zemí má nejpodobnější legislativu nošení zbraní Polsko, kde jsou oprávnění nároková stejně jako v České republice (byť se v případě Polska formálně jedná o primárně „sportovní“ povolení umožňující nošení za účelem osobní ochrany). Slovensko a Rakousko oprávnění vydávají na základě správního uvážení, které je v případě Slovenska permisivní a v případě Rakouska restriktivní; v Rakousku bylo v posledních letech uvolnění předmětem opakované veřejné debaty, a tedy nelze vyloučit, že zde dojde ke změně na permisivní. Německo oprávnění běžným občanům v zásadě nevydává. Estonsko a Litva mají legislativu principiálně obdobnou české.

Vzhledem k legislativní i praktické blízkosti Polska a Slovenska se nabízí také otázka bližší spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky, v tomto ohledu nicméně překážku tvoří zásadní odlišnost maďarské právní úpravy. Naopak nelze opominout určitou legislativní podobnost chorvatské úpravy, kde pravidelně tráví dovolenou velké množství českých občanů.

Typické využití dojednané reciprocity si lze představit například u českého podnikatele na obchodní cestě v Polsku nebo českých turistů pohybujících se v odlehlých oblastech slovenských hor.

V praktické rovině je návrh koncipován jako opravňující vládu k vydání příslušného nařízení. Byť to není výslovně stanoveno, vychází se z toho, že takové nařízení vláda vydá pouze v případě dojednání recipročního uznávání českých oprávnění jiným státem. Návrh nejenže implementuje článek 12 odst. 3 směrnice, ale také ryze prakticky pro jeho uvedení v praxi předpokládá spoléhání se na Evropský zbrojní průkaz jakožto dokument, který je již dle evropské úpravy ve všech členských státech zaveden.

Odkázání na vládní nařízení míří na vyšší míru flexibility nezbytnou pro praktické naplnění jakékoliv úpravy založené na reciprocitě. Jakkoliv už to návrh nezmiňuje, vláda by v každém případě před dojednáním reciprocity měla primárně provést podrobnou analýzu místní legislativy, aby bylo zajištěno, že obsahuje bezpečnostní záruky legálního držení zbraní obdobné českým.

Závěrem navrhovatel uvádí, že návrh přebírá obdobné ustanovení, které je součástí finálního návrhu nového zákona o zbraních, jak byl připraven Expertní pracovní skupinou při Ministerstvu vnitra. Zde je předkládán zejména s ohledem na zpoždění legislativního procesu přijímání nového zákona o zbraních zapříčiněného koronavirovou krizí.

Platné znění části zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 49 Evropský zbrojní pas

(1) Evropský zbrojní pas je veřejná listina, která jeho držitele opravňuje při cestách do jiných členských států vézt s sebou zbraň v něm zapsanou a střelivo do této zbraně v množství odpovídajícím účelu použití, pokud členský stát, do kterého nebo přes který cestuje, udělil povolení k cestě s touto zbraní. Vzor evropského zbrojního pasu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Odchylně od odstavce 1 může lovec zbraň uvedenou v § 6 písm. a) a b), anebo sportovní střelec zbraň uvedenou v § 5 písm. a) až f) nebo v § 6 písm. a) a b), vézt s sebou bez předchozího povolení 1 nebo více těchto zbraní během cesty přes 2 nebo více členských států s cílem vykonávat loveckou nebo sportovní činnost, pokud je držitelem evropského zbrojního pasu, ve kterém je taková zbraň nebo takové zbraně uvedeny, a pokud může prokázat účel své cesty, zejména předložením pozvání. Tato výjimka však neplatí při cestě do členského státu , který zakázal nabývání a držení dotyčné zbraně nebo který je podmiňuje udělením povolení. V tomto případě musí být proveden záznam v evropském zbrojním pase. Držitel evropského zbrojního pasu vydaného jiným členským státem je oprávněn dočasně dovézt, držet nebo nosit zbraň v něm zapsanou, pokud byl evropský zbrojní pas vydán jiným členským státem uvedeným v nařízení vlády a pokud je v něm zaznamenáno oprávnění jeho držitele nosit zbraň skrytě.

(…)

Edit 21.12.2020 – Novela přijata včetně recipročního ustanovení

Dne 21.12.2020 prezident Miloš Zeman podepsal parlamentem schválený návrh novely zákona o zbraních obsahující výše uvedené ustanovení umožňující zavést reciproční uznávání povolení ke skrytému nošení zbraně s jinými státy EU.

Zbraně v České republice

Současnost

• Statistiky a trendy civilního držení zbraní v ČR:
  • Zbraňové statistiky 2019: Počet legálních držitelů se zvýšil o 0,5%, registrované zbraně překročily hranici 900.000
  • Nízké zastoupení žen se zbrojními průkazy ohrožuje dlouhodobé zachování civilního držení zbraní v České republice
  • Zbraně a zločinnost v ČR
  • Sběratelé
  • Sportovci
  • Myslivci
  • Profesionálové
  • Ozbrojená veřejnost
• Implementace zbraňové směrnice: Česká republika úspěšně implementovala většinu povinností
• Analytický seriál o praxi udělování výjimek k nabytí zakázané zbraně
• Nabývání a držení nově zakázaných zbraní v návrhu implementační novely (epravo.cz)
• Neurčité právní pojmy a správní uvážení v návrhu novely implementující směrnici o zbraních (epravo.cz)
• Fact check: české zbraně v rukou teroristů
• Komentář: EU a Nový Zéland ukazují, že zbraně opravdu představují svobodu
• Komentář: Vraždění v Ostravě a kazatelé bezmoci
• Komentář: Od domácích manufaktur na roušky k miliční armádě
• Měla by Policie ČR používat granátomety, kterými byly zmrzačeny desítky francouzských demonstrantů?

Historie

• Zřízení o ručnicích – česká zbraňová legislativa po roce 1524
• 50 let republiky: nastal čas ústavně chránit právo nabývat, držet a nosit zbraně
• Výročí 80 let od zahájení německo-československé války

Budoucí legislativa

• Situační hlášení k zavádění restrikcí na občanská práva v oblasti civilního držení zbraní 02-2020
• Jak vysokou pokutu může Evropská unie uložit ČR v případě odmítnutí implementační mininovely zákona o zbraních?
• Návrh nové zbraňové legislativy:
  • Návrh “hodnotového” úvodního ustanovení nového zákona o zbraních
  • Implementace, zásobníky, tlumiče a expanzní střely
  • Podmínky získání zbrojního oprávnění
  • Nabývání zbraní a nakládání s nimi
  • Plynovky, poplašňáky a další nezbraně
  • Ústavní změna: Co (ne)čekat od mexického doplnění Listiny o právo na obranu se zbraní “za podmínek, které stanoví zákon”
  • Zvýšení bezpečnostních aspektů v návrhu nového zákona o zbraních (epravo)
• Fact check: směrnice nikomu zbraně nebere
• Tlumiče hluku výstřelu jsou jedinou efektivní ochranou sluchu
• Forenzní balistika jako důkazně defektní věda

Praktické

• Jak získat zbrojní průkaz (zbraně.cz)
• Kam na střelnici (zbraně.cz)
• Jak zachovat možnost účinně se bránit pro příští generace (gunlex.cz)

Rozhovory

• Poslankyně Černochová: Obhajoba legální držby zbraní by neměla přestávat být principiální záležitostí ochrany svobody
• Europoslankyně Charanzová: Nerozumím, jak se Evropská komise vyhnula odpovědnosti za selhání při nevydání pravidel pro znehodnocování zbraní
• Předseda Senátu Kubera: Změna Ústavy zakotvující civilní držení zbraní v současnosti nemá šanci projít
• Poslanec Jiří Mašek: Návrh nového zákona o zbraních optimálně vyvažuje práva občanů a bezpečnostní zájmy státu
• Senátor Václav Láska: Ústavním zakotvením civilního držení zbraní bychom deklarovali jeho význam pro českou společnost
• Senátorka Chalánková: Jsem připravena předložit zbraňovou ústavní novelu
• Milena Bačkovská: Chceme zákon o zbraních dostat do 21. století
• Tomáš Gawron: V implementaci zbraňové směrnice je ČR premiantem
• Ivo Hofman, spoluzakladatel výrobce zbraní Proarms Armory
• Další rozhovory naleznete níže u seznamu článků vztahujících se ke konkrétním zemím.