Senátní návrh “zbraňové” novely Listiny prošel 2.6.2021 druhým čtením v Poslanecké sněmovně. V jejím rámci pirátský poslanec Vojtěch Pikal předložil pozměňovací návrh č. 8564, který nazval “Systematická úprava práva bránit základní práva a svobody i zbraní“. Co přesně navrhoval poslanec Pikal a jak to zapadá do kontextu současného rozhodování parlamentu o novele Listiny?
Historie práva držet zbraně
Česká republika letos oslavuje výročí 600 let civilního držení palných zbraní. Na toto světově unikátní české jubileum navazuje také mimořádně dlouhá historie právního ukotvení civilního držení zbraní:
- Svatováclavská smlouva v roce 1517 stanovila, že “ručnice všickni lidé všech stavuo[v] míti mohú v svých domech“, a to pro účel obrany v případě války.
- Zřízení o ručnicích v roce 1526 stanovilo, že “ručnice všelijaké každý pán a rytířský člověk i města mohú míti na zámcích, tvrzech i v městech, v městečkách i ve vsech, v domích“, a to pro účely vlastní obrany.
Permisivní úprava civilního držení zbraní vydržela déle než půl milénia, dokud nacisté a následně komunisté nestanovili mezi hlavní priority odzbrojení populace, s výjimkou svých pohůnků a ideových podporovatelů.
Právo držet a nosit zbraně bylo považováno za samozřejmou součást svobody v roce 1990 stejně jako v roce 1918. Snahy o zavedení jeho ústavní ochrany nabyly větší intenzity až v návaznosti na oznámení Evropské komise o zahájení legislativního procesu novely zbraňové směrnice s cílem zakázat vybrané typy zbraní a zavést řadu dalších restrikcí.
Neúspěšný návrh ústavní novely zákona o bezpečnosti republiky
Skupina poslanců v čele s tehdejším ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) v únoru 2017 přišla s návrhem nového čl. 3 odst. 3 ústavního zákona č. 110/1998, o bezpečnosti České republiky.
Cílem “Chovancovy” novely bylo využít čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 72 a 276 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých EU nemá působnost v oblasti vnitřní bezpečnosti.
Tento postup by umožnil civilně držené zbraně – či některé civilně držené zbraně – vymanit z dosahu zbraňové směrnice, která byla Evropskou unií přijímána v rámci procedury vnitřního trhu, nikoliv bezpečnosti.
Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou s pohodlnou ústavní většinou 139:9 hlasů; zdrželo se 20, což má při potřebě ústavní většiny stejný dopad, jako hlasování proti návrhu. Hlavními odpůrci ve Sněmovně byly TOP09 a KDU-ČSL (obě nyní v koalici SPOLU).
V Senátu návrh naopak 6.12.2017 tvrdě narazil. Při ústavní většině 36 hlasů získal podporu pouze 28 senátorů. Oba senátoři nominovaní Pirátskou stranou (Ladislav Kos, Renata Chmelová) hlasovali proti, výrazně proti byly také kluby KDU-ČSL a Starostů a nezávislých.
Senátní návrh novely Listiny
Skupina senátorů v čele s Martinem Červíčkem (ODS) předložila 24. 9. 2019 návrh doplnění čl. 6 odst. 4 Listiny následujícím způsobem:
Článek 6
(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
(2) Nikdo nesmí být zbaven života.
(3) Trest smrti se nepřipouští.
(4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.
Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.
Z hlediska ústavních záruk civilního držení zbraní je návrh bezzubý, jak je podrobně popsáno v předloňské analýze. Oproti Chovancově novele ta senátní navíc ani necílí na vynětí zbraňové legislativy z dosahu unijních restrikcí. Navzdory těmto zásadním nedostatkům jsem nicméně shrnul, proč je předložená “zbraňová” novela Listiny i tak potřebná, vhodná a přichází v pravý čas.
Při hlasování Senátu o předložení návrhu bylo dosaženo podpory 35 hlasů z 69 přítomných, tedy nadpoloviční většiny postačující k “posunutí” návrhu do Sněmovny. Stále je to ale o jeden hlas méně, než kolik by bylo potřeba k dosažení ústavní většiny pro finální schválení. Piráty nominovaná senátorka Renata Chmelová byla proti, Ladislav Kos nepřítomen; hlavní odpor proti tomuto návrhu opět pocházel od KDU-ČSL a také od Starostů a nezávislých (nyní ve volební koalici s Piráty).
Pozměňovací návrh Vojtěcha Pikala
V průběhu druhého čtení návrhu novely listiny dne 2.6.2021 vystoupil pirátský poslanec Vojtěch Pikal, přičemž se přihlásil ke svému poslaneckému pozměňovacímu návrhu načtenému do systému téhož dne v 14:02 hod. Poslanec Pikal konkrétně navrhnul, aby novela Listiny namísto projednávaného znění měla následující podobu:
Článek 41
(1) Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.
(2) Kde se v Listině mluví o zákonu, rozumí se tím zákon Federálního shromáždění, jestliže z ústavního rozdělení zákonodárné pravomoci nevyplývá, že úprava přísluší zákonům národních rad.
(3) Právo bránit základní práva a svobody i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.
Pikal k svému návrhu uvedl: “Aktuální textace novely by ale měla nejistý dopad, protože jak samotný text, tak jeho umístění v rámci zákona přináší jistou nejistotu v budoucích interpelacích. Proto navrhujeme pozměňovací návrh, který zachovává merit původního návrhu, pouze zdokonaluje nějaké včlenění do patřičného ústavního zákona. Přináší totiž možnost bránit veškerá práva, která jsou uvedena v Listině základních práv a svobod, nejen právo na život, tedy veškerá práva – to je poněkud nadnesené v tom zdůvodnění, které tady mám, ale veškerá základní práva.”
Překvapivě krátká je důvodová zpráva k předloženému návrhu. Ta mimo jiné rozvádí: “Zdůraznění práva na užití zbraně v ústavním pořádku výlučně ve vztahu k ochraně života se v tomto podání jeví tak, že staví jiné oprávněné případy užití zbraně nedůvodně na podružnou úroveň.”
Analýza návrhu
Porovnání obsahu
Zatímco senátní návrh se zaměřuje na právo na ozbrojenou obranu života (z čehož implicitně vyplývá právo mít za daným účelem zbraň), Pikalův návrh se zaměřuje na právo na ozbrojenou obranu základních práv a svobod (z čehož implicitně vyplývá právo mít za daným účelem zbraň).
Poslanec Pikal do toho zahrnuje “i další práva, která jsou pro nás, myslím, také důležitá, např. právo domovní svobody nebo třeba svobody pohybu tak, aby lidé, kterým třeba hrozí únos, ale nikoliv ublížení na zdraví, se mohli bránit přiměřeně zbraní.”
V tomto ohledu je Pikalův návrh nesrovnatelně lepší. K dokonalosti mu snad chybí jen ono explicitní zmínění práva držet zbraň namísto jeho implicitního dovození.
Hierarchie a systematika Listiny
Listina má poměrně jasně vymezenou systematiku ústavních záruk z hlediska toho, jaký význam jim zákonodárce přikládá.
Senátní návrh míří na novelizaci článku 6, který je v hierarchii prvním Listinou zaručeným lidským právem (po obecných ustanoveních, resp. druhým po způsobilosti mít práva).
Oproti tomu Pikalův návrh míří na samotný závěr, až do společných ustanovení a článku 41. Byť svou textací hovoří o “zaručení práva” (shodně se senátním návrhem), tak umístěn je nejen hierarchicky na konci, ale především v části, která je interpretační a jinak ústavně zaručená práva nevyjmenovává.
Co do hierarchie a systematiky, byť je Pikalův návrh oproti senátnímu co do obsahu širší, lze hovořit o určité relativizaci.
Širší okolnosti předložení pozměňovacího návrhu
Blíží se prázdniny, následně volby do Poslanecké sněmovny a s nimi spjatý konec současného 8. období. K hlasování o návrzích ležících ve Sněmovně už mnoho času nezbývá. Celá řada návrhů zákonů a novel takzvaně spadne pod stůl.
Senátní novela Listiny se zdá mít ve Sněmovně podobně silnou podporu, jako dříve měl Chovancův návrh zbraňové novely ústavního zákona o bezpečnosti republiky.
Senát při úvodním hlasování ukázal vyšší, avšak stále nikoliv ústavní podporu “zbraňové” novele. A senátní odpůrci rozhodně nevolali po odmítnutí novely, protože by nešla dostatečně daleko.
Lze konstatovat, že ačkoliv návrh poslance Pikala je navzdory problematickému umístění v závěru Listiny obsahově čistější, v případě přijetí pozměňovacího návrhu Sněmovnou šance na schválení ústavní novely Senátem spíše snižuje.
Do jaké míry šlo o idealistický výstřel bez předjednání potřebné podpory a do jaké o vědomé ohrožení přijetí ústavní novely, nevíme. Určité vodítko ale dává samotné vyjádření poslance Pikala ohledně toho, jak vnímá uspíšení projednání novely, bez něhož by se téměř jistě hlasování do konce funkčního období sněmovny nestihlo:
“[M]yslím [si], že přece jenom se jedná o novelu ústavy a jako taková by neměla projít bez nějakého podrobného rozebrání, a vzhledem ke krizové situaci, kterou jsme tady měli, se tomu, myslím, nedostalo dostatečné pozornosti v předchozím jednání, takže když jsem se dozvěděl, že ten návrh přichází a bude takhle zrychlen, což mě trochu mrzí vůči ostatním návrhům na změnu ústavy, které tam také čekají, také jsou dojednány, také jsou připraveny na nějaké posunutí dál, ale bohužel se k nim stále nemůžeme dostat.”
Zbraně v České republice
Současnost
- Statistiky a trendy civilního držení zbraní v ČR:
- Zbraňové statistiky 2020: Počet legálních držitelů se zvýšil o 0,63%, palnou zbraň pro osobní ochranu smí nosit čtvrt milionu lidí
- 30 let po konci totality čeští civilisté opět drží více zbraní kategorie B než C
- Nízké zastoupení žen se zbrojními průkazy ohrožuje dlouhodobé zachování civilního držení zbraní v České republice
- Zbraně a zločinnost v ČR
- Sběratelé
- Sportovci
- Myslivci
- Profesionálové
- Ozbrojená veřejnost
- Přehledně: Jaké změny přináší novela zákona o zbraních
- Analytický seriál o praxi udělování výjimek k nabytí zakázané zbraně
- Nabývání a držení nově zakázaných zbraní v návrhu implementační novely (epravo.cz)
- Neurčité právní pojmy a správní uvážení v návrhu novely implementující směrnici o zbraních (epravo.cz)
- Od směrnice k implementaci: co přináší a co znamená Poslaneckou sněmovnou PČR schválená novela zákona o zbraních (Advokátní deník)
- Fact check: české zbraně v rukou teroristů
- Komentář: EU a Nový Zéland ukazují, že zbraně opravdu představují svobodu
- Komentář: Vraždění v Ostravě a kazatelé bezmoci
- Komentář: Od domácích manufaktur na roušky k miliční armádě
- Měla by Policie ČR používat granátomety, kterými byly zmrzačeny desítky francouzských demonstrantů?
Historie
- Unikátní české výročí: 600 let civilního držení palných zbraní
- Zřízení o ručnicích – česká zbraňová legislativa po roce 1524
- 50 let republiky: nastal čas ústavně chránit právo nabývat, držet a nosit zbraně
- Výročí 80 let od zahájení německo-československé války
Budoucí legislativa
- Gun lobby jsi ty. Nikdy na to nezapomeň a úměrně tomu jednej.
- Situační hlášení k zavádění restrikcí na občanská práva v oblasti civilního držení zbraní 02-2020
- Jak vysokou pokutu může Evropská unie uložit ČR v případě odmítnutí implementační mininovely zákona o zbraních?
- Návrh nové zbraňové legislativy:
- Návrh “hodnotového” úvodního ustanovení nového zákona o zbraních
- Implementace, zásobníky, tlumiče a expanzní střely
- Podmínky získání zbrojního oprávnění
- Nabývání zbraní a nakládání s nimi
- Plynovky, poplašňáky a další nezbraně
- Ústavní změna: Co (ne)čekat od mexického doplnění Listiny o právo na obranu se zbraní “za podmínek, které stanoví zákon”
- Zvýšení bezpečnostních aspektů v návrhu nového zákona o zbraních (epravo)
- Fact check: směrnice nikomu zbraně nebere
- Tlumiče hluku výstřelu jsou jedinou efektivní ochranou sluchu
- Forenzní balistika jako důkazně defektní věda
Praktické
- Jak získat zbrojní průkaz (zbraně.cz)
- Kam na střelnici (zbraně.cz)
- Jak zachovat možnost účinně se bránit pro příští generace (gunlex.cz)
Rozhovory
- Poslankyně Černochová: Obhajoba legální držby zbraní by neměla přestávat být principiální záležitostí ochrany svobody
- Europoslankyně Charanzová: Nerozumím, jak se Evropská komise vyhnula odpovědnosti za selhání při nevydání pravidel pro znehodnocování zbraní
- Předseda Senátu Kubera: Změna Ústavy zakotvující civilní držení zbraní v současnosti nemá šanci projít
- Poslanec Jiří Mašek: Návrh nového zákona o zbraních optimálně vyvažuje práva občanů a bezpečnostní zájmy státu
- Senátor Václav Láska: Ústavním zakotvením civilního držení zbraní bychom deklarovali jeho význam pro českou společnost
- Senátorka Chalánková: Jsem připravena předložit zbraňovou ústavní novelu
- Milena Bačkovská: Chceme zákon o zbraních dostat do 21. století
- Tomáš Gawron: V implementaci zbraňové směrnice je ČR premiantem
- Ivo Hofman, spoluzakladatel výrobce zbraní Proarms Armory
