Zahraničí

USA: Třetina držitelů užila palnou zbraň v obraně, v 81,9% případů útočníka zbraň odradila bez nutnosti střílet

Výzkumný tým univerzity v Georgetownu zveřejnil výsledky celonárodního šetření, které na vzorku 54.244 osob zkoumalo otázky týkající se civilního držení zbraní. Výsledky šetření ukázaly významné posuny co se týče pohlaví a etnicity nových držitelů zbraní. Nejzásadnější závěry se ale týkají klíčové oblasti četnosti užívání zbraní za účelem ochrany sebe či jiných osob.

Předchozí výzkumy

Civilní držení zbraní je ve veřejné debatě nejčastěji zmiňováno v souvislosti s vražedností. Průměr USA v tomto směru odpovídá přibližně čtyř- až pětinásobku průměru Evropské unie (je přibližně na úrovni Litvy), přičemž je pěti- až šestinásobně nižší než v jiných velkých amerických zemích jako Mexiko a Brazílie. Zatímco v Evropě vrazi dávají přednost jiným či žádným nástrojům, v USA převažují palné zbraně.

K problematice užití zbraně při páchání trestné činnosti ze samotné povahy věci existují podrobné policejní statistiky. Naopak sebeobrana se zbraní je předmětem více či méně nepřesných výzkumů. Předchozí studie věnované tomuto fenoménu v USA vedly k velmi odlišným výsledkům, od 55.000 obranných užití zbraně ročně až k 4,7 milionům ročně.

Naprosto odlišné výsledky jednotlivých studií jsou obvykle přičítány následujícím faktorům:

  • Rozdílné zaměření jednotlivých výzkumů. Příkladem je odpůrci civilního držení zbraní často citovaný výzkum National Crime Victimization Survey (NCVS). Ten na počátku 90. let došel k ročnímu průměru 83.000 případů. Výzkumníci v jeho rámci kladli otázku, zda-li došlo k obrannému užití zbraně, pouze těm respondentům, kteří dříve uvedli, že se stali “obětí trestného činu”. Jenže podle jiných výzkumů je naprostá většina obranných užití zbraně úspěšná, a to včetně zásahů proti masovým vrahům. Většina osob, které se úspěšně ubránily, sama sebe za “oběti” neoznačuje.
  • Některé výzkumy omezují “užití” zbraně výhradně na střelbu. Opět, podle většiny výzkumů ale většina obranných užití nezahrnuje výstřel. Obdobnou zkušenost s vysokou mírou efektivnosti obrany prostřednictvím samotné pohrůžky užití zbraně má i řada českých držitelů, včetně autora tohoto článku.
  • Studiím s nejvyššími výsledky bývá vytýkán příliš malý vzorek respondentů, v důsledku čehož extrapolace nemusejí odrážet skutečnost (např. studie známého zastánce civilního držení zbraní J. Lotta).
  • Některé studie vycházejí výhradně z dat zaznamenaných v policejních databázích, tj. případů šetřených státními orgány.
  • Řada studií omezuje časové období užití zbraně, např. v “předchozích 5 letech”, což při současném omezeném vzorku respondentů výrazně ovlivňuje výsledek.
  • V rámci jednotlivých studií se objevují také otázky nad mírou pravdomluvnosti respondentů:
    • Držitelé zbraní často odmítají poskytovat informace v případě výzkumů prováděných státními institucemi, a to ve snaze chránit své soukromí.
    • Nadšení zastánci civilního držení zbraní mohou mít tendenci “navyšovat” míru užívání zbraní v obraně.
    • Zejména v případě studií z 90. let výzkumníci naráželi na fakt, že ve většině země nebylo možné legálně nosit krátkou zbraň pro sebeobranu. Osoby, které zbraň užily v sebeobraně mimo svůj domov, tak byly motivovány to v rámci výzkumů nepřiznat.

English: 31,1% držitelů použilo zbraň v sebeobraně

Prof. William English, PhD. z Georgetownské univerzity se v rámci studie “2021 National Firearms Survey” pokusil všem výše uvedeným výtkám vyhnout. Univerzitní tým studii provedl na vzorku 54.244 náhodně vybraných respondentů napříč celými Spojenými státy, přičemž definici “obranného užití zbraně” nijak arbitrárně nezúžil.

Užili jste někdy k obraně sebe nebo svého majetku palnou zbraň, i když nedošlo k výstřelu nebo ukázání zbraně? Prosím nezahrnujte službu v armádě, policii nebo jako soukromá ochranka.

Nejzásadnější poznatky studie jsou následující:

  • 31,1% držitelů užilo palnou zbraň při obraně. Tedy přibližně 25,3 milionu dospělých Američanů má takovouto zkušenost.
    • Podle přibližného přepočtu by to znamenalo 1,67 milionu obranných užití zbraně ročně.
    • Z těch, kdo užili palnou zbraň k obraně, tak učinilo:
      • jedekrát 44,1%,
      • dvakrát 32,7%,
      • třikrát 12,6%,
      • čtyřikrát 2,8% a
      • pět či vícekrát 7,8% osob.
      • Tj. celkem přibližně 50 milionů obranného užití zbraně.
  • V 81,9% případů obranného užití zbraně držitel nemusel přistoupit k výstřelu.
    • To je výrazně nižší poměr, než jaký v dřívějších výzkumech uváděl J. Lott (98% podle studie z roku 1998, 95% podle studie z roku 2002).
    • Podrobně:
      • 18,1% případů zahrnovalo výstřel.
      • 50,9% případů zahrnovalo ukázání zbraně bez výstřelu.
      • 31% byly případy, kdy obránce pouze útočníkovi sdělil, že má zbraň, a toto samotné stačilo útočníka odradit.
    • Z veřejně dostupných dat není jasné, zda-li Englishův výzkum dále identifikuje poměr případů výstřelu bez zásahu útočníka (např. výstražný výstřel) a se zásahem útočníka.
  • 74,8% případů představuje obranné užití zbraně mimo domov, což je přibližně opačný podíl oproti studiím z 90. let. Podrobně:
    • 25,2% ve vlastním obydlí,
    • 53,9% mimo svůj dům, ale v rámci vlastní nemovitosti (pozn.: studie hovoři o “property”, což by teoreticky mohlo zahrnovat i vlastní automobil),
    • 4,8% v rámci obydlí či nemovitosti jiného,
    • 9,1% na veřejném místě,
    • 3,2% v práci,
    • 3,9% jinde.
  • Zbraně:
    • 65,9% případů obránce použil krátkou palnou zbraň,
    • 21% brokovnice,
    • 13,1% pušky.
  • Velmi zásadní závěry studie přinesla co se týče počtu útočníků, kterým ozbrojení lidé čelili:
    • 48,8% jeden útočník,
    • 30,8% dva útočníci,
    • 11,9% tři útočníci,
    • 3,9% čtyři útočníci,
    • 4,6% pět nebo více útočníků.
  • Na závěr byli držitelé zbrani dotázáni, zda-li mimo případy přímého užití zbraně k sebeobraně zaznamenali situace, kdy přítomnost zbraně vedla k odrazení kriminálního jednání proti nim, jejich blízkým či majetku. 31,8% držitelů zbraní odpovědělo kladně, z toho:
    • 59,8% ano, jedenkrát,
    • 23,2% dvakrát,
    • 8,1% třikrát,
    • 1,5% čtyřikrát,
    • 7,4% pět- či vícekrát.

Míra držení a nošení zbraní

Související: NYSRPA v. Corlett (I): Rozdělené státy americké – výchozí situace před rozhodováním Nejvyššího soudu USA

Palnou zbraň nelze užít, pokud ji potenciální oběť nemá u sebe.

Co se týče míry civilního držení zbraní, výsledky Englishova výzkumu odpovídají dlouhodobým odhadům: 32.5% dospělých obyvatel USA drží zbraně. V přepočtu to vychází na přibližně 81.4 milionu osob. Přitom:

  • Pokud jde o typy zbraní:
    • 82,7% drží pistoli,
    • 68,8% drží pušku,
    • 58,8% drží brokovnici.
  • 30,2% (24,6 milionu osob) drží AR 15 nebo obdobnou pušku.
  • Průměrný držitel má 5 zbraní.

56,2% amerických držitelů, tedy 45,8 milionu osob, svou zbraň někdy nosí:

  • 9,1% vždy nebo téměř vždy,
  • 6,9% často,
  • 19% někdy,
  • 21,2% pouze za zvlášť nebezpečných okolností,
  • 43,8% nikdy.

Velmi zajímavý je fakt, že 34,9% držitelů by svou zbraň rádo nosilo, avšak místní legislativa jim to zakazuje.

Pro zajímavost, takto na otázku nošení zbraní odpověděli v roce 2019 čtenáři zbrojnice.com.

Ženy a menšiny čím dál více uplatňují své právo držet zbraně

Související: Nízké zastoupení žen se zbrojními průkazy ohrožuje dlouhodobé zachování civilního držení zbraní v České republice

Další překvapení výsledky výzkumu přinesly, co se týče sociologického složení nových držitelů zbraní. Vysoký nárůst žen a menšin v posledních letech uváděli jak provozovatelé obchodů se zbraněmi, tak i zdráhavě masmédia. Výzkum tyto zprávy potvrdil.

Podle starších studií byl podíl žen mezi držiteli zbraní přibližně 10 – 20%. Od roku 2019 si nicméně poprvé zbraň pořídilo 3,5 milionu žen v porovnání s 4 miliony mužů. I mezi těmito ženami výrazně vyčnívají černošské prvokupující zbraní, kterých bylo 28%.

V absolutních číslech English došel k celkovému poměru pohlaví držitelů zbraní 58:42, což je zásadní posun od 90. let.

Mezi novými držiteli zbraní bylo 55% bělochů (oproti 60,3% v populaci jako celku), 21% černochů (13,4% v populaci) a 19% Hispánců (18,5% v populaci).

Zdroje: 2021 National Firearms Survey, AmmoLand, Hill


Civilní držení zbraní v USA

Společnost a legislativa

Nošení zbraně pro sebeobranu

Držení zbraní a kriminalita

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *