Analýza zásahů 54 ozbrojených civilistů proti aktivním vrahům

V rámci rubriky Čestná zmínka dlouhodobě publikuji články podrobně popisující obranná užití zbraně, která se vymykají běžnému průměru. Specifický okruh případů představují zásahy ozbrojených civilistů proti aktivním vrahům, kterých je v rubrice k dnešnímu dni detailně popsáno celkem 54. Tento článek představuje analýzu zásadních aspektů těchto případů.

Úvodní foto: Inyat Kassam. Jediný ozbrojený civilista, o kterém je známo, že proti aktivním vrahům zasahoval dvakrát, a to v letech 2013, 2019. V obou případech se Kassam postavil teroristům v Nairobi, Keni.

Obecně k typu analyzovaných zásahů

Analýza se týká velmi specifického okruhu obranných užití zbraně. Je zaměřena na zásahy proti pachatelům útoků, které by v případě dokonání měly povahu masové vraždy páchané na blíže neurčeném okruhu osob. Z části se jedná o případy, kdy jsou pachatelé zastaveni v průběhu páchání masové vraždy, z části jsou pachatelé zastaveni dříve, než počet obětí dosáhne její definice.

Východiskem je obecně uznávaná definice aktivního střelce FBI, kterou se rozumí snaha jednoho nebo více útočníků vraždit osoby na veřejně přístupném místě.

Oproti ročenkám FBI tato analýza zahrnuje také případy, kdy útočník použil jiný nástroj než palnou zbraň, např. automobil či nůž. Společně s vymezením FBI přehled nezahrnuje případy cíleného rodinného vraždění a útoků majících širší kriminální pozadí (přestřelky mezi gangy, bankovní loupeže, atd.).

Všechny případy uvedené v tabulce níže jsou podrobně popsány v samostatných článcích sekce Čestná zmínka, u nichž jsou důkladně uvedeny zdroje. Masmédia se bohužel zaměřují především na informování o dokonaných masových vraždách. O případech úspěšného zastavení aktivních vrahů informují často sporadicky, mnohdy pouze v rámci krátkých lokálních zpráv. Podrobné následné rozbory jsou zpravidla k dispozici pouze v případech, kdy je útočník zastaven až po zavraždění většího počtu osob. O případech, kdy je aktivní útočník zastaven v samotném počátku (či dokonce dříve, než stačí kohokoliv zranit), je dostupných informací naprosté minimum.

Přehled níže tak nelze považovat za ucelený seznam, ale pouze za výběr případů, o nichž jsou informace relativně snadno dohledatelné z veřejně dostupných zdrojů.

Tabulka zahrnuje také vybrané případy záchrany policistů ozbrojenými civilisty. Ty nejsou pro analýzu níže brány v potaz.

Úspěšnost zásahů ozbrojených civilistů

78% čtenářů zbrojnice.com nosí palnou zbraň pro osobní ochranu. Přirozeně tak prvním bodem analýzy musí být zodpovězení otázky míry úspěšnosti zásahů ozbrojených civilistů. Obecně platí, že pachatel trestného činu si vybírá oběť, místo, čas, způsob i nástroj spáchání. V případě aktivních vrahů je pravidlem dlouhodobé plánování, kdy délka přesahující rok není vůbec výjimkou. Jakou šanci pak může mít ozbrojený civilista, který se věnuje svým každodenním problémům a na místě útoku se nachází náhodně?

Pro zodpovězení této otázky je nicméně nutné stanovit, co považujeme za úspěšný zásah proti aktivnímu vrahovi. V obecně společenské rovině tím bude záchrana potenciálních obětí bez ohledu na následky ve sféře ozbrojeného samaritána. V individuální rovině to ale může řada osob vnímat jinak. Mají povinnost chránit především své blízké – a pokud přijdou o zdraví nebo život ve snaze zachránit pro ně cizí osoby, této své primární povinnosti pak už nemohou dostát.

Úspěšnost pohledem nezávislého pozorovatele

Pohledem nezávislého pozorovatele můžeme konstatovat jednoznačnou úspěšnost 96% zásahů ozbrojených civilistů. 75% zásahů vedlo k ukončení útoku, zatímco dalších 21% vedlo k záchraně potenciálních obětí, aniž by byl pachatel zastaven (tj. pachatele následně zneškodnila policie).

Podrobnosti o taktickém postupu zasahujících civilistů si můžete přečíst ve zvláštních článcích, které jsou pro větší přehlednost rozřazeny dle typu místa útoku. Bez ambice o vytvoření podrobného přehledu mezi úspěšnými zásahy vyčnívají:

• Charl van Wyk, misionář, který se s pouhým revolverem úspěšně postavil čtyřem teroristům s útočnými puškami a granáty, čímž zachránil přibližně 1.000 osob (teroristé se doznali, že chtěli co nejvíce osob v kostele zastřelit, a všechny zbývající následně upálit zaživa).
• Odpor skupiny ozbrojených civilistů proti teroristům ve Westgate, kteří pomohli z dosahu pachatelů evakuovat přibližně 600 osob, zatímco policie čekala venku na příjezd zásahové jednotky.
• Případy zastavení výrazně lépe vyzbrojených pachatelů během pouhých několika vteřin (např. Jeanne Assam, Elisjsha Dicken).

Ve dvou případech pro definitivní hodnocení neexistuje dostatek informací, a jsou tedy vedeny jako “nelze určit“.

• Aaron Salter Jr., vysloužilý policista, si v době útoku přivydělával jako soukromá ochranka supermarketu. Útočník s jeho přítomností počítal a uniformovaný Salter představoval jeho jedinou cílenou oběť vedle snahy zavraždit co nejvíce dalších osob. Salter přesto stačil čtyřikrát vystřelit, z toho jednou pachatele zasáhl do jeho balistické ochrany. Útočník původně plánoval přemístění a pokračování ve vraždění jinde, ale to už před příjezdem policie nestihl. Některé zdroje konfrontaci se Salterem přičítají zdržení, díky kterému se útočník oproti podrobnému plánu nestačil přemístit.
• Byron Wilson byl pachatelem postřelen a těžce zraněn. Dostupné zdroje se liší v tom, zda-li proti pachateli stačil aktivně zakročit. Podle původní policejní zprávy na pachatele zamířil, načež se pachatel z ulice stáhl do zákrytu a mimo zákryt nevyhledával další oběti. Útočníka pak zastavil policejní odstřelovač až 55 minut po začátku útoku.

Jako “ztracení možnosti vyhledávat další oběti” je veden následující případ:

• Mark Alan Wilson zakročil proti pachateli před soudní budovou v době, kdy se přítomní policisté při přestřelce stáhli, aby se lépe vyzbrojili a počkali na posily. Wilson pachatele dvakrát perfektně zasáhl, ale nevěděl, že ten má pod oblečením neprůstřelnou vestu. Kvůli konfrontaci s Wilsonem další možné oběti utekly, následně dorazila policie. Wilson zahynul, nicméně z pohledu nezávislého pozorovatele úspěšně zachránil životy dalších potenciálních obětí.

V rámci čestné zmínky je vedeno, avšak ve statistickém srovnání nepoužito, i několik úspěšných zastavení aktivních vrahů neozbrojenými civilisty, např. Robert Caleb Engle, který přemohl aktivního útočníka – kulturistu, nebo John Sawchuk, který beze zbraně zneškodnil školního vraha. Zcela unikátní byl také zásah Johna Stewarta, který neozbrojený díky čiré síle svého odhodlání vyhnal aktivního vraha ze synagogy – avšak sám následně přežil jen díky střelbě ozbrojeného civilisty Jonathana Moralese. Obecně jsou úspěšné zásahy neozbrojených civilistů proti aktivním vrahům extrémně výjimečné.

V rámci sledovaných případů lze považovat za jisté, že zasahující ozbrojení civilisté zachránili více než 2.000 životů, a pravděpodobné, že zachránili něco kolem 3.000 možných obětí.

Úspěšnost pohledem pozůstalých po ozbrojeném samaritánovi

Druhý možný pohled na úspěšnost vychází z perspektivy ozbrojeného samaritána samotného či jeho pozůstalých. Pokud zasahující civilista zastaví útočníka, ale sám skončí paralyzovaný či mrtvý, z pohledu jeho příbuzných patrně o úspěšný zásah nepůjde.

Z celkem 83% zásahů ozbrojení samaritáni vyšli bez vlastní úhony. Zbývající případy lze rozdělit do tří skupin: zranění (v obou případech velmi těžká), usmrcení pachatelem a následné usmrcení policií.

Zranění utrpěli dva zasahující ozbrojení civilisté. V obou případech se jednalo o osoby, které by jinak nebyly bezprostředně ohroženy a mohly si vybrat, zda-li se z místa útoku vzdálí, nebo se pachateli postaví:

• Byron Wilson, jehož případ je shrnut výše. Wilson prošel sérií operací, které nekrylo pojištění, a které musel zaplatit z peněz dárců. Podle dobového vyjádření lékařů mělo nejméně 2 roky trvat, než bude schopen opět chodit. Aktuálnější zprávu o vývoji jeho zdravotního stavu se mi nepodařilo dohledat.
• Brendan McKown zasahoval proti aktivnímu útočníkovi v obchodním centru. Hluboce věřící McKown zaváhal, protože útočník působil dětským dojmem, načež jej pachatel zasáhl. McKown skončil paralyzovaný na vozíku; pachatel po zasažení McKowna s útokem ustal. McKown pachatele konfrontoval ve chvíli, kdy zasáhl v úvodním momentu na místě přístupné potenciální oběti a další oběti již musel vyhledávat.

Smrt z rukou pachatelů si odnesli následující ozbrojení samaritání:

• Aaron Salter Jr., jehož případ je popsán výše (supermarket).
• Ari Fuld byl první náhodnou obětí palestinského teroristy. Než podlehl svým zraněním, stačil útočníka postřelit, díky čemuž útok neměl více obětí.
  • Salter i Fuld byli v bezvýchodné situaci a neměli možnost se útoku sami vyhnout.
• Richard White v kostele několik minut sledoval podezřelého muže, pro jistotu se k němu přiblížil na kontaktní vzdálenost. Následně ale nestačil tasit dříve, než jej útočník zasáhl střelou z brokovnice. Útočníka po té zastřelil další ozbrojený civilista, Jack Wilson.
  • White identifikoval hrozbu s předstihem a patrně by s mohl z místa stáhnout, tím by ale nechal útočníkovi na pospas svou rodinu a přátele.
• Joseph Robert Wilcox se postavil pachateli útoku v supermarketu. S namířenou zbraní jej vyzval, aby se vzdal. Netušil, že se na místě nachází také útočníkova partnerka, která následně Wilcoxe zezadu zastřelila. Díky Wilcoxově konfrontaci útočníka z obchodu utekla řada potenciálních obětí.
• Mark Alan Wilson, jehož případ je popsán výše (prostranství před soudní budovou).
  • Wilson v době útoku cíleně vyšel ze svého bytu na ulici, kde se postavil pachateli. Wilson a zřejmě i Wilcox by se mohli konfrontaci s pachatelem vyhnout.

Usmrcení z rukou policistů se dočkali:

• Jemel Roberson zahnal aktivního útočníka v baru. Postřelil ho a zadržel. Zatímco místní policisté poskytovali první pomoc zraněným, přijel příliš horlivý policista z vedlejšího okresu a Robersona (černocha), který v pokleku držel na zemi pachatele, zastřelil.
  • Roberson v baru pracoval jako ochranka. V prvotní chvíli neměl na výběr, následně postřeleného pachatele mohl nechat utéct, ale ještě jej zadržel v souladu se svým povoláním. Svým zásahem zachránil životy řady osob.
• John Hurley zastavil aktivního útočníka na náměstí. První policista, který s prodlevou dorazil na místo, Hurleyho zastřelil.
  • Hurley byl zrovna v turistickém obchodě, kde by se mohl před útočníkem dále bezpečně skrývat, případně mohl místo opustit bezpečným směrem.

Související: Návod pro policisty: na co myslet, když jde o ozbrojené civilisty

U výše uvedených případů lze předpokládat, že zásah ozbrojených civilistů vedl k záchraně v souhnu nejméně 60 osob, potenciálně 100 – 200 osob. A to byť sami ozbrojení samaritáni skončili mrtví nebo těžce zranění.

Doba na reakci ozbrojeného samaritána proti aktivnímu útočníkovi

Z hlediska stanovení střelecké přípravy je zásadní vědět, jaký může ozbrojený civilista očekávat časový prostor před konfrontací pachatele.

• Bezprostřední reakce (22%, červená). Ozbrojený civilista musel reagovat bezprostředně bez možnosti plánování či výběru taktického postupu. Zpravidla byl v těchto případech sám zasahující civilista přímo ohrožen a neměl k dispozici bezpečnou možnost ústupu.
• Krátká prodleva (22%, oranžová). Ozbrojený civilista musel reagovat velmi rychle, ale měl alespoň několik vteřin (do 15 sec) na výběr svého taktického postupu. Zpravidla byl v těchto případech sám ohrožen a neměl možnost bezpečného ústupu.
• Delší časový úsek na reakci (45%, zelená). Ozbrojený civilista se v těchto případech nacházel poblíž místa útoku. Zpravidla nebyl bezprostředně ohrožen a měl k dispozici alternativu bezpečného ústupu, avšak namísto toho se rozhodl konfrontovat útočníka.
• Ještě více času a nezpochybnitelnou možnost se útoku vyhnout měly osoby, které musely nejprve pro zbraň doběhnout (9%, černá). Šlo např. o vyzvednutí zbraně z vozu (Gross, Bridges, Myrick) nebo z domu přiléhajícímu k místu útoku (Strand). Specifická byla situace Jonathana Moralese, který využil zbraň pro tyto účely uloženou v synagoze (kalifornská zbraňová legislativa nošení pro sebeobranu neumožňovala).

Zcela unikátní je zásah Abdula Azize. Ten sebral ze země brokovnici, kterou aktivní útočník dříve odhodil. Byť byla brokovnice nenabitá, samotné míření na pachatele stačilo k jeho zahnání. Aziz tak byl polo-ozbrojeným civilistou po dobu jen asi deseti vteřin, i to však stačilo k ukončení útoku.

Míra připravenosti zasahujících samaritánů

Míra připravenosti ozbrojených samaritánů je v masmédiích zpravidla naprosto opomíjenou otázkou. U většiny zasahujících civilistů tuto informaci vůbec nemáme (56%), výjimečně je výslovně uvedena úplná absence pokročilého výcviku (Elisjsha Dicken). V některých případech je známo, že se jednalo o střelecké instruktory (7%, z toho 2x zásah Inyata Kassama), či že zasahující civilista dříve sám vyhledal a prošel výcvikem zneškodnění aktivního střelce (David George, Juan Carlos Nazario).

Naopak pokud jde o zásah policisty mimo službu, bývalého policisty či bývalého vojáka, média takovéto informaci věnují poměrně hodně prostoru.

Speficicky v případě zásahů v Izraeli je tato v tabulce uváděná skutečnost předpokládána ve vztahu ke všem ozbrojeným civilistům, byť neplyne ze zdrojových článků. Donedávna bylo vydání povolení k nošení zbraně podmíněno předchozí kvalifikovanou vojenskou službou.

Individuální případy z hlediska početní převahy

Z praktického hlediska je přínosná také informace ohledně početní převahy ozbrojených samaritánů, resp. útočníků, v individuálních případech. Pro tuto statistiku jsou zásahy více civilistů v rámci stejného případu počítány pouze jako jeden zásah, tedy 7 civilistů zasahujících ve Westgate proti skupině teroristů má v tomto grafu stejnou váhu jako 1v1 zásah.

Ve dvou třetinách se jednalo o případy, kdy zasahoval jediný ozbrojený samaritán proti jedinému útočníkovi. V dalších 9% zásah jediného samaritána probíhal v přítomnosti ozbrojených složek, ať už protože byl rychlejší (Eitan Rund), nebo v přímé vzájemné součinnosti (Yitzhak Dadon), či na pozadí neúčinnosti policejního zásahu (Nenad Kaluđerović).

Osamocený samaritán čelil více útočníkům ve třech případech (7%), z toho dva se staly v Jižní Africe (Charl van Wyk, Pieter van der Westhuizen) a skončily úspěšně. Třetí se odehrál v USA (Joseph Robert Wilcox, popsán výše).

Celkem šestkrát čelili dva ozbrojení samaritáni jedinému útočníkovi společně (13%). Z toho pětkrát se jednalo o společný postup, byť nejméně ve dvou případech se vzájemně vůbec neznali. Jednou postupovali dva ozbrojení civilisté proti útočníkovi vzájemně nezávisle z různých směrů (Bryan Whittle & Juan Carlos Nazario).

Zcela specifické jsou dva případy zásahů vícero ozbrojených civilistů (z části nezávisle na sobě) proti vícero ozbrojeným útočníkům. K tomu došlo na pozadí teroristických útoků v Nairobi, Keni. V roce 2013 ve Westgate, kdy policie vytvořila vnější perimetr a několik hodin pasivně čekala na zásahovou jednotku. V roce 2019 v Riverside, kdy k zásahu došlo na pozadí probíhající policejní operace.

Nejsou známy případy, při nichž by ozbrojení samaritáni zasáhli sebe navzájem, členy ozbrojených složek či nezúčastněné osoby.

Geografické rozložení

Předpokladem možného zásahu ozbrojeného civilisty na místě útoku je pochopitelně jeho přítomnost. Úměrně tomu geografické rozložení případů v seznamu odpovídá místům, kde mají civilisté legální možnost nosit palnou zbraň pro osobní ochranu. Nejvíce případů pochází z USA, dále je opakovaně zastoupen také Izrael a Jižní Afrika.

Specificky v USA lze vysledovat nárůst počtu zásahů ozbrojených civilistů v návaznosti na změny legislativy a praxe skrytého nošení zbraně. Do roku 2010 bylo v USA v přepočtu na obyvatele méně povolení k skrytému nošení zbraně než v České republice, zatímco nyní o 12 let později mohou na polovině území nosit všichni, kdo zbraň legálně drží, aniž by potřebovali zvláštní povolení.

Oproti tomu v Evropské unii v době vrcholu džihadistických aktivních útočníků bylo v letech 2012 – 2018 zavražděno přes 380 osob, výhradně v zemích, kde legislativa nošení zbraní pro osobní ochranu zapovídá. Žádný úspěšný zásah civilisty proti útočníkovi z této oblasti není znám. Při všech teroristických útocích v Evropské unii byly použity nelegální zbraně, zejména propašované z Balkánu, případně jiné prostředky (např. nákladní automobil v Nice, 87 zavražděných). Legislativní omezení tedy dopadají na potenciální oběti, ale útočníci je běžně obcházejí.

Přínos ozbrojených civilistů

Legálně ozbrojení civilisté představují účinný prostředek odvrácení aktivních útočníků. Po sepsání podrobného popisu 54 případů zásahů ozbrojených samaritánů proti aktivním útočníkům konstatuji následující závěry:

• Nejvíce obětí aktivní útočníci zasáhnou v úvodních několika minutách. Následně se již potenciální oběti rozutečou či snaží schovat. V druhé fázi následuje vyhledávání, přičemž počet obětí zpravidla roste pomaleji. Naprosto zásadní je rychlost zásahu, bez ohledu na to, zda-li zasahuje civilista nebo policista. I jen relativně krátká prodleva v řádu několika desítek vteřin v důsledku konfrontace s ozbrojeným samaritánem může dát potenciálním obětem dostatek času, aby se dostaly z dosahu vraha (viz případy. Mark Alan Wilson, Joseph Robert Wilcox).
• Pro statisticky významnou pravděpodobnost úspěšného zásahu je vedle legální možnosti významná také reálná praxe skrytého nošení. Přítomnost a zásah ozbrojeného civilisty na frekventovaných místech se stávají statisticky významnými s nárůstem dospělé populace, která zbraně opravdu reálně nosí.
• Dalším důležitým faktorem je obecný společenský a legislativní étos. Nebezpečí trestního stíhání za úspěšný, byť ne zcela perfektní zásah proti aktivnímu útočníkovi, představuje zásadní odrazující faktor.
• Ozbrojení civilisté mohou být úspěšní i v těch nejvyhraněnějších představitelných situacích. Charl van Wyk byl patrně jedním ze tří ozbrojených civilistů v kostele, do kterého vtrhli čtyři teroristé. Misionář van Wyk je zahnal střelbou z revolveru, zatímco druhý ozbrojený civilista zahynul dříve, než stačil reagovat; třetí se patrně k reakci neodhodlal.

Závěr

Ještě v roce 2018 bylo v českých masmédiích běžné šíření teze, že případy zastavení aktivních útočníků ozbrojenými civilisty neexistují, případně že toho nejsou vůbec schopni.

Tento názor se v českém veřejném diskurzu podařilo i díky starší verzi tohoto článku odsunout na úplný okraj. Nejen to, na základě zákona č. 14/21 (číslo odkazuje na 600leté výročí civilního držení zbraní v zemi) dnes existuje cílený a státem aprobovaný výcvik ozbrojených civilistů v rámci stanovených záloh, jehož součástí je v druhé úrovni zásah proti aktivnímu útočníkovi.

Pevně věřím, že výše uvedené statistické shrnutí, stejně jako jednotlivé články v sekcích Čestná zmínka a Nutná obrana, jsou přínosem nejen v rámci výcviku zásahu proti aktivnímu útočníkovi, ale i pro ostatní ozbrojenou veřejnost.

Pokud vám jsou známy další případy zásahů ozbrojených civilistů proti aktivním vrahům, prosím uveďte je v komentářích níže.

Autor by rád s ozbrojenými samaritány publikoval rozhovory, zatím byly jeho snahy o kontaktování neúspěšné.