Zahraničí

Virginie: Rozsáhlý občanský odpor proti návrhu zbraňových restrikcí, demokraté vyhrožují nasazením armády

Místní volby v listopadu 2019 přinesly ve Virginii těsné vítězství Demokratické strany – 21:19 v senátu a 55:45 v poslanecké sněmovně. Netrvalo dlouho a demokraté se rozhodli využít ovládnutí legislativy i guvernérského křesla (od ledna 2018) k prosazení celé řady restrikcí v oblasti civilního držení zbraní. Kombinace odporu části občanů a většiny místních samospráv přivedly protizbraňové politiky až k vyhrožování nasazením armády.


Úvodní obrázek – “tak vždy tyranům” – velká pečeť státu Virginie.


Historické souvislosti

Doposud v podstatě politický spor o vzájemný vztah amerických kolonií a Velké Británie přerostl v americkou válku o nezávislost, když se britské síly 19. dubna 1775 pokusily odzbrojit koloniální domobranu v Concordu. Zkušenost z války o nezávislost, v které převážně amatérská armáda složená z ozbrojených dobrovolníků porazila “impérium, nad kterým slunce nezapadá”, se odrazila také v legislativě nově vznikajících Spojených států amerických. Držení a nošení zbraní bylo v Listině práv zaručeno hned jako druhé nejvýznamnější právo po svobodě projevu.

Vedle federální mají své ústavy také jednotlivé americké státy. Celkem 44 z nich také zaručuje právo držet zbraně, a to včetně Virginie. Místní ústava z roku 1776 řešila pouze problematiku domobrany a individuální držení zbraní nezmiňovala. Změna přišla v roce 1971, kdy bylo do ústavy doplněno explicitní “právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být narušeno“. Doplnění bylo provedeno přímo do článku řešícího milici, což odpůrci držení zbraní využívají pro tvrzení, že nejde o individuální právo, které by občané měli mimo souvislost s milicí. Samozřejmě si přitom musí pomoci opomíjením faktu, že tradičně milici tvoří všichni schopní (“able-bodied“) občané… Tak či onak jde zjevně o méně ideální řešení, než jaké zvolili legislativci například v sousední Západní Virginii. Zde si do ústavy rovnou napsali, že “každý má právo držet a nosit zbraně pro obranu svou, své rodiny, obydlí a státu, a také pro zákonné lovecké a rekreační účely.

Současný stav zbraňové legislativy ve Virginii

Související: Virginie: Krajská školní rada se domáhá možnosti nošení zbraní pro vybrané zaměstnance

Současná virginská zbraňová legislativa patří k americkému průměru, je dosti vzdálena jak nejpermisivnějším, tak i nejrestriktivnějším státům.

Pokud jde o skryté nošení, Virginie zavedla nároková povolení k skrytému nošení zbraně pro sebeobranu v roce 1995, tedy stejně jako Česká republika. V současnosti zde má povolení 6,29% dospělých obyvatel, tedy přibližně dvojnásobek oproti ČR.

Obrovské výdaje protizbraňových organizací

Tah Demokratické strany na zbraňové restrikce do velké míry probíhal s odkazem na masovou vraždu ve Virginia Beach, ke které došlo v květnu 2019. Při útoku v radniční budově zhrzený zaměstnanec legálně pořízenými pistolemi zavraždil 12 osob a zranil 4. Pro zaměstnance v budově platil zákaz nošení zbraní. Kate Nixon, jedna z obětí, v obavách z možného útoku zaměstnance zvažovala, že by zákaz porušila a vzala si na ochranu svou zbraň, avšak nakonec tak bohužel neučinila.

Až do útoku člena ISIS v Orlandu v roce 2016 Virginii patřilo také smutné prvenství co do nejhorší masové vraždy spáchané střelnou zbraní v USA. V roce 2007 na univerzitě Virginia Tech zaútočil korejský student. Byť zbraně nesměl legálně držet, místní úřady údaje o jeho dřívějším psychiatrickém léčení nezadaly do databáze, v důsledku čehož se mu podařilo projít prověrkou. Následující změny legislativy se tak do značné míry soustředily především na vyšší funkčnost databází a lepší provádění prověrek zájemců o koupi zbraně.

Demokraté ze zbraňových restrikcí učinili jedno z hlavních témat voleb. Jejich snahy přitom podpořila celá řada protizbraňových organizací financovaných miliardářskými mecenáši. Podle Vox protizbraňové organizace před volbami ve Virginii utratily v přepočtu nejméně 75 milionů korun. Tím převýšily volební výdaje NRA, která má ve Virginii centrálu, desetinásobně.

Smršť povolebních návrhů restrikcí

Po těsném volebním vítězství, kterého dosáhli zejména díky podpoře v několika málo větších městských centrech, demokraté přišli s návrhem řady legislativních změn:

  • Zákaz (čti konfiskace) “nebezpečných zbraní”, což by zřejmě mělo zahrnovat moderní sportovní pušky (oba výše uvedené útoky ve Virginii přitom byly spáchány s pistolemi), standardní zásobníky a tlumiče. Zatím demokraté nebyli schopni ani přibližně definovat, co vše by do této kategorie mělo spadat.
  • Návrh univerzálních bezpečnostních prověrek. V současnosti musí prověrkou projít pouze osoby, které zbraň kupují u licencovaného obchodníka se zbraněmi. Povinnost se nevztahuje na soukromé převody mezi osobami.
    • Zastánci univerzálních prověrek tvrdí, že jde o zásadní způsob omezení pronikání zbraní na černý trh.
    • V současnosti má podobnou legislativu 8 států, kde jejich zavedení nevedlo k zamýšlenému dopadu na zločinnost.
    • Odpůrci univerzální prověrky považují za skrytý způsob zavedení registru držitelů zbraní. Zavedení registru přitom historicky obvykle předchází procesu konfiskací zbraní (Německo v 30. letech, Brazílie po 2003, EU povinnost centrálních registrů k 2014, návrh konfiskací hned v 2015, atd. atd.).
    • Dalším důvodem odporu je fakt, že 95% negativních prověrek se následně ukáže jako chybná zamítnutí. Zavedení povinnosti prověrek na všechny převody tedy může vytvořit nelegitimní překážku držení zbraní pro osoby, které splňují všechny legislativní předpoklady.
    • Podobné návrhy virginská legislativa odmítla už nejméně 6x.
  • Omezení koupě krátkých zbraní na maximálně jednu za měsíc.
  • Povinnost ohlásit ztrátu nebo ukradení zbraně policii do 24 hodin.
  • Možnost preventivní konfiskace zbraní v případě podezření z nebezpečnosti držitele.
    • Jde o úpravu, kterou v různé podobě v posledních letech zavedla celá řada amerických států.
    • Hlavní odpor je proti provádění “preventivních konfiskací” bez předchozího souhlasu soudu.
    • Podobná legislativa byla v ČR zavedena po masové vraždě v Uherském Brodě.
  • Zákaz držení zbraní osobami, proti kterým byla vydána předběžná ochranná opatření (domácí násilí).
  • Zákaz ponechání nabité zbraně přístupné osobě mladší 18 let.
    • V současnosti místní legislativa stanoví hranici 14 let a výrazně nižší sankce.
    • Přibližně polovina vrahů-školáků v USA v minulosti využila střelné zbraně, které ukradli svým příbuzným nebo známým.
  • Umožnění vytyčení bezzbraňových zón ve veřejných budovách (v současnosti se zákazy vztahují jen na zaměstnance).
  • Zákaz srocování a shromažďování se zbraněmi s cílem zastrašovat, přičemž odpůrci se obávájí výkladu, podle nějž jakékoliv shromáždění držitelů zbraní může být považováno jako zastrašující názorové oponenty.
Okresy ve Virginii, které se k 15.12.2019 prohlásily za “zbraňové azyly”. Grafika: concealedcarry.com

Rozsáhlý občanský odpor

Související: USA: Roste počet jurisdikcí označujících se za azylové místo pro legální držitele zbraní

Nově zvolení legislativci Demokratické strany ještě nestačili dát svým návrhům ani konkrétní podobu a už na většině území státu čelí rozsáhlému občanskému odporu. Demokraté totiž těsné vítězství dosáhli díky vyšším preferencím v několika málo velkých městských aglomeracích, zatímco ve zbytku státu tahají za výrazně kratší provaz.

Díky kombinaci státoprávního nastavení, podle nějž v USA veškerá moc pochází “odspodu”, a zákazu státních a federálních úřadů nutit místní úřady k prosazování státní a federální legislativy, se hlavní odpor držitelů zbraní přenesl na úroveň krajských a městských rad. Celkem 86 z 95 krajských rad a dále také 15 samotatných městských rad svá území prohlásilo za zbraňové azyly. To v důsledku znamená, že místní bezpečnostní složky nebudou na více než 90% území prosazovat nové zbraňové zákony, které budou považovat za protiústavní.

Vyšší stupeň odporu – odboj šerifů

V americkém kontextu není prohlášení zbraňových azylů místními úřady ničím výjimečným, nicméně rychlost, s jakou se téměř celé území státu během pár týdnů stalo zbraňovým azylem, je naprosto unikátní.

Hlavní důsledek spočívá v tom, že pokud by státní úřady chtěly prosazovat novou legislativu, což jinak leží na bedrech lokálních úřadů, musely by k tomu účelu nasadit státní úředníky. Takto je zbraňový azyl chápán ve většině USA – místní šerif prostě sedí na rukou a se státními úřady nekomunije, ale ani jim nestojí v cestě. Některé kraje ve Virginii ale odpor posunuly o úroveň dál.

Někteří šerifové prohlásili, že budou případným snahám státních úředníků bránit přímo fyzicky. Rada kraje Tazewell místní úřady dokonce zavázala, že v případě prosazování protiústavních restrikcí mají povinnost státní úředníky vykázat za krajské hranice. A to nejen konkrétní osoby, ale případně i celé státní úřady z jejich budov.

Šerifové jsou v USA nejen přímo voleni občany, ale především představují jedinou vnitřní bezpečnostní složku, která je založena přímo samotnou ústavou. Tradičně jsou tedy považování za nejvíce legitimní policejní sbor, což jim dodává sebevědomí při podobné “přetahované” o velikost pravomocí.

Nejdál svůj odpor zatím dotáhl šerif Scott Jenkins z kraje Culperer. Ten prohlásil, že každého občana, který o to projeví zájem a splní předpoklady, prohlásí za zástupce šerifa.

Samozřejmě budou všichni řádně prověření standardním procesem. Provedeme všechny kroky jako při běžném příjmu nových osob do služby, od bezpečnostní prověrky až po psychologické hodnocení. Neprohlásíme nikoho za zástupce šerifa jen proto, že si o to řekne.

Demokraté vyhrožují nasazením armády

Demokrat Donald McEachin, který Virginii zastupuje ve federálním kongresu, prohlásil, že guvernér Virginie může být v důsledku odporu místních samospráv nucen novou zbraňovou legislativu prosazovat pomocí Národní gardy.

Využití místních jednotek Národní gardy je naštěstí možné pouze v případě, že v dané chvíli neplní úkoly zadané federální vládou. Nemusíme si tedy domýšlet, jakým přesně způsobem si virginští demokraté představovali nasazení armády proti občanům či místním úřadům. Takový krok by velmi jednoduše zarazil prezident Trump, který se nijak netají svou podporou civilního držení zbraní. Lze jen odtušit, že v příštích prezidentských volbách žádný virginský držitel doma nezůstane.

I tak nicméně velitel virginské Národní gardy Timothy P. Williams cítil potřebu se k situaci jasně vyjádřit a prohlásil: “Rozumíme a ctíme zápal občanů pro druhý dodatek. Odmítáme jakékoliv spekulace o využití Národní gardy [k prosazování nové zbraňové legislativy]”, čímž navázal na internetem šířící se prohlášení řady individuálních vojáků, že by rozkaz k prosazování zbraňových restrikcí neuposlechli.

Aktivizace místních domobran

Jakkoliv by se mohlo zdát, že zprávy z Virginie už nemohou zajít dále, opak je pravdou. Na řadě míst došlo k vývoji, který se poměrně elegantně vrací k zbraňovými odpůrci prosazovanému výkladu druhého dodatku, podle nějž zbraně náleží pouze milici a nikoliv individuálním občanům. Ve státě v posledních týdnech došlo k aktivizaci řady domobranných uskupení.

Ta se aktivizují buď přímo samotnými občany, případně na základě usnesení krajských rad. Například rada kraje Tazewell vydala nařízení, podle nějž mají místní občané povinnost jakožto milice bránit se svými zbraněmi šerifa, pokud by se státní úřady v souvislosti s prosazováním zbraňových restrikcí postavily proti šerifovi. Jakkoliv se nám to může zdát zvláštní, virginská ústava opravdu explicitně stanoví, že úřady mají oprávnění “úkolovat” milici. A pokud je členem domobrany každý občan…

V Tazwellu samozřejmě dobře vědí, že k účinnému odporu potřebují nejen zbraně, ale také dovednost s nimi zacházet. Krajská rada ve stejném usnesení, kterým občanům přikázala bránit šerify proti případnému vměšování státních úřadů, občany dále vyzvala k absolvování střeleckých kurzů a dále aby si každý zajistil povolení ke skrytému nošení zbraně. Vedle toho mají místní školy začít zavádět výuku bezpečného nakládání se zbraněmi.

Zdroje: Virginia Pilot, Epoch Times, Virginia Mercury, Center Square, The Hill, The Hill, Fox, Law Enforcement Today, 2A Daily, National Review, Concealed Nation, Washington Examiner,

Komentář zbrojnice.com

Pokud se někdo zeptá, proč v USA není možné přijmout “rozumnou” zbraňovou legislativu, odkažte je na tento článek.

Situace ve Virginii ukazuje ten hlavní důvod – naprostou neochotu nalezení všeobecně přijatelného kompromisu. Přestože Demokratická strana dosáhla jen těsného volebního vítězství, okamžitě začala prosazovat restrikce, které vedly k naprostému rozpadu soudržnosti nejen mezi občany, ale také mezi místní a státní samosprávou.

Ať už šlo o Hillary Clinton, která se během předvolebních debat vzhlížela v australské nebo britské legislativě (čti konfiskacích), nebo současné demokratické kandidáty, kteří o konfiskacích zbraní hovoří otevřeně, je zřejmé, že v USA střední cesta neexistuje. A Kalifornie, kde většina civilistů již přišla o možnost bránit se se zbraní, aniž by došlo k poklesu kriminality, je pro zastánce civilního držení zbraní dostatečně odstrašujícím příkladem.

Fakt, že Nejvyšší soud dlouhodobě odmítá vymezit, kam až restrikce a zákazy mohou ve světle existence druhého dodatku zajít, k nalezení rovnováhy také nepomáhá.

Hrozba prosazování restrikcí skrz nasazení armády nyní alespoň odkryla, že v této debatě o “gun control” odpůrcům civilního držení zbraní nejde ani tak o zbraně a už vůbec ne o bezpečnost občanů, ale právě o onu kontrolu.


One Reply to “Virginie: Rozsáhlý občanský odpor proti návrhu zbraňových restrikcí, demokraté vyhrožují nasazením armády

  1. Tak buďa viržinským demokratickým guvernérem (brr, hrůzná představa), jako první krok bych prosazoval změnu státního znaku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *