Domácí

Vypořádávání připomínek k návrhu nového zákona o zbraních (listopad 2022)

V pátek 11.11.2022 proběhla v prostorách Ministerstva vnitra schůze týkající se vypořádání připomínek k návrhu nového zákona o zbraních. Jednalo se především o vypořádání návrhů tzv. povinných připomínkových míst, tedy ministerstev a vybraných úřadů. Nad rámec legislativně povinného byli pozváni také zástupci zájmové a odborné veřejnosti, kteří k návrhu dříve uplatnili připomínky. Bez ambice podávat podrobnou zprávu v článku níže přináším několik postřehů z jednání.

Obecně k procesu přípravy zákona

Než přejdu k samotnému obsahu, musím se zastavit u procesu. Nyní to budou tři roky, co byla v Německu schválena implementace zbraňové směrnice. Průběh sepisování a schvalování novelizace legislativy připomínal období, na které by většina Němců raději zapomněla. Utajovanou přípravu následovalo překvapivé předložení návrhu parlamentu a jeho schválení o pouhé dva dny později. Obsahem byly restrikce daleko převyšující unijní požadavky, navzdory čemuž se již o pár týdnů později začaly ozývat hlasy, že je toho potřeba zakázat ještě více. Protizbraňový parlamentní blitzkrieg vedl k naprosto absurdní situaci, kdy celá řada německých držitelů zbraní nevěřila, že se “to” opravdu stalo, a ještě několik týdnů následně existenci již schválené novely vyvracela jako “hoax prozbraňových radikálů”.

Je tedy na místě samostatně vyzdvihnout vysokou míru transparentnosti a možnosti participace veřejnosti na přípravě českého zákona o zbraních od jeho samotného počátku. Myslím, že kromě Švýcarska, kde mají úředníci i politici neustále na mysli hrozbu zrušení zákona v referendu, v současné Evropě podobně otevřený postup ani zdaleka nenajdeme.

Otevřenost procesu se pochopitelně nerovná spokojenosti s výsledkem. Některé navrhované změny (např. flobertky) představují zklamání. V řadě dalších rovin ale návrh nového zákona o zbraních představuje krok správným směrem. Byť krok menší, než by si někteří zastánci civilního držení zbraní přáli.

I o návrzích, které lze v rámci převážně statického domácího rybníka označit za spíše radikálnější (viz v závěru), se vedla věcná a přínosná debata.

Obecně k povaze úředních připomínek

Připomínky ministerstev a dalších úřadů jsou veřejně dostupné (spolkové a soukromé nikoliv). V obecné rovině je lze charakterizovat jako věcné a převážně technicko-legislativní, kromě Ministerstva zemědělství bez hlubší snahy zasahovat do materiální podstaty návrhu. Při vysokém počtu vyjadřujících se úřadů stojí za povšimnutí, že z žádné strany nepřišly návrhy typu “a proč ještě nezakázat to nebo ono”?

Pro srovnání: Z rozhovorů se zástupci zahraniční zájmové veřejnosti dobře vím, že až neuroticky sledují podobné legislativní procesy, protože rozličných zákazových návrhů se v jejich průběhu pravidelně objeví jako sněhu na Ladově vánočních obrazech.

Některé zajímavé připomínky

Jak jsem psal v úvodu, nemám ambici činit podrobnou analýzu všech připomínek a jejich způsobu vypořádání. I co se týče samotného návrhu odkazuji především na krátké shrnutí Lex. V této části chci spíše pro dokreslení vypíchnout některá zajímavá témata.

Tak například Ministerstvo kultury by rádo omezilo okruh případů, kdy je k nálezu zbraně v rámci archeologického průzkumu potřeba volat policii. Jenže s ohledem na nebezpečnost sebevíce zrezlých granátů, či naopak možné nálezy v archeologické lokalitě zakopaných glocků, není řešení zcela přímočaré.

Zásadním téma pro Ministerstvo zahraničních věcí představuje řešení nošení zbraní ochrankami zahraničních delegací na návštěvě v ČR, a také zbraně v rukou diplomatických pracovníků ambasád a jejich ochránců. Určitě bude zajímavé sledovat, s jakým pozměněným návrhem zamini přijde.

Bezpečnostní informační služba se zaměřila především na otázku posuzování osob, které žily v zahraničí. Vedle toho po zásahu BIS budou mít provozovatelé střelnic povinnost zapisovat zahraniční návštěvníky jak do CRZ, tak i do listinné knihy návštěv.

Hospodářská komora ČR měla připomínky mimo jiné k vystavování zbraní a uložení zbraní. Návrh zákona bude v návaznosti na ně upraven tak, že zvláštní úprava vystavování zbraní zcela odpadne, pouze bude upřesněna v rámci zabezpečení zbraní. Také by mělo být umožněno uschovávat více jak 20 zbraní v trezorech příslušné bezpečnostní třídy oproti současnému požadavku trezorové místnosti.

Zajímavé připomínky vznesl také Úřad pro ochranu osobních údajů. V souvislosti s nimi vyšel najevo zásadní nesouhlas Úřadu s nedávným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, které posvětilo využívat údaje Velkého Silničního Bratra pro daňové účely. Výsledkem by mělo být přesné vymezení účelu vedení informací v centrálním registru zbraní, aby se zamezilo podobnému úřednímu zneužívání CRZ.

Svaz měst a obcí překvapil s návrhem, aby přestupky dle zákona o zbraních neřešily obecní úřady. Návrh zavedení čistě policejní pravomoci nicméně neuspěl.

Mezi připomínkovými místy jednoznačně vyčnívalo Ministerstvo myslivců, reps. zemědělství. Zásadním návrhem MZe je pevné nastavení délky zdravotní způsobilosti na pět let. Současná legislativa stejně jako návrh umožňuje v odůvodněných případech vydat lékařský posudek i s kratší dobou platnosti. To je významné zejména pro osoby s progresivně se vyvíjející chorobou (počínající parkinson, roztroušená skleróza) či s rozvíjejícími se zdravotními problémy v důsledku věku. V odůvodněných případech, kde by lékař nevydal pětileté osvědčení, tak má možnost vydat například dvouleté a má jistotu, že žadatele bude moci posoudit znovu. To by dle návrhu Mze odpadlo, v důsledku by řada držitelů o oprávnění přišla předčasně.

Dále Mze otevřelo také témata již dříve řešená v rámci expertní skupiny. Přesnější vymezení okruhu přestupků majících potenciálně dopad na spolehlivost by sice bylo vítané, nicméně současná úprava v praxi dle MV nečiní problémy, které by vyžadovaly tak zásadní změnu. Zmírnění úpravy propadnutí nalezené zbraně se zase MV brání s ohledem na obavy ze zneužití pro legalizaci nelegálních dovozů ze zahraničí.

Z řady připomínek Lexu stojí za zmínku především návrat k ráži 20mm jakožto hlavní hranici mezi střelivem a municí. Vlastníci zbraní s ráží větší než 12,7mm (dříve navrhovaná hranice) si tak mohou oddechnout. Stejně tak se jistě ulevilo i všem zájemcům o nyní tolik známé pušky Snipex Aligator.

Co nejde a proč

Rakousko-švýcarská inspirace

V souvislosti s přijímáním jakékoliv novelizace je jistě na místě otázka, proč zachovávat legislativu přísnější ve směrech, v nichž to nevyžaduje evropská směrnice. Nebudu zastírat, že při pokládání těchto konkrétních otázek jsem v rámci expertní skupiny osamocen, a o to více si cením, že je o nich přesto vedena věcná diskuse.

Diskuse je na místě zejména s ohledem na zásadní posun, který nová legislativa přinese v praktických ohledech sledování plnění podmínek pro držení zbrojního oprávnění. Oproti současnému ad hoc ověřování podmínek (držitelé datových schránek dobře znají z každoročních výpisů) by nový systém měl fungovat v reálném čase; současně dojde také k rozšíření některých sledovaných okruhů (např. sankční seznamy). Je tedy otázka, proč namísto kontroly téměř tuctu databází nezavést po rakouském vzoru jediný seznam nezpůsobilých osob, do něhož by se údaje z ostatních databází propisovaly automaticky.

A následně, v souladu se směrnicí a praxí v Rakousku a Švýcarsku:

  • Umožnit nabývání zbraní současné kategorie C všem osobám, které nejsou na seznamu nezpůsobilých.
  • Umožnit nabývání zbraní současné kategorie B všem držitelům zbrojního průkazu bez dalšího.

Proti takovému řešení zazněly mimo jiné následující argumenty:

  • Šlo by o zásadní změnu, která by musela vyjít z politického, nikoliv expertního zadání (zejm. co se týče zbraní kat. C).
  • I v rámci expertní skupiny jde o spíše izolovaný návrh bez širší podpory.
  • S ohledem na budoucí možný vývoj se jeví jako vhodnější zachování odlišnosti české úpravy od evropské (tj. v klíčových ohledech vyšší míry přísnosti). Převzetí minimálního unijního standardu by znamenalo jeho automatické “přepsání” v případě změny směrnice.

Částečně dobrou zprávu v tomto ohledu představuje alespoň další krok elektronizace vydávání povolení na zbraně současné kategorie B. Již současný proces skrz datové schránky administrativu značně zjednodušil. Do budoucna by mělo být možné o povolení žádat – a zpět jej dostat – skrz portál občana. Takže podání žádosti se ze současných pěti minut u počítače (vyplnění a zaslání formuláře), resp. ještě nedávné potřeby vyčlenit si celé dopoledne pro čekání na stanici, smrskne na patnáct vteřin s mobilem.

Ušpinění lesníci s úředním odznakem a skrytě nošenou zbraní

Ministerstvo zemědělství, se poprvé přímo vyjádřilo také k připomínce ohledně změny úpravy nošení zbraní strážci lesů, přírody, ryb a myslivosti. Současný faktický stav lze z vícero důvodů, které jsou podrobně rozvedeny v samostatném článku, považovat za rozporný s čl. 1 Ústavy prohlašujícím Českou republiku za právní stát. Situace, kdy například v důsledku práce značně ušpiněný nijak neoznačený člen lesní stráže je nadán mocí vynořit se z křoví a zastavovat, lustrovat a zadržovat osoby nacházející se v lese, přičemž vystupuje jako úřední osoba a nezřídka v souladu se zákonem o zbraních má u sebe skrytě nošenou zbraň, není z hlediska výkonu státní správy vhodná. Možnost eskalace takové interakce k užití zbraně, k čemuž je strážce oprávněn výhradně v rámci nutné obrany, se tím nepoměrně zvyšuje. Zatím podobné případy nevedly k tragickým důsledkům, nicméně již vícekrát chybělo málo.

Návrhu, aby specificky v případě stráží držících zbraň na základě zákona o zbraních bylo nošení (nikoliv povinné) upraveno jako viditelné a podmíněno zřetelným a nezaměnitelným označením (např. jasně označená služební bunda) však Ministerstvo zemědělství zásadně odporuje, mj. s následujícím odůvodněním:

  • K výkonu stráží se často hlásí, cituji, frustráti. Viditelné nošení by k výkonu stráží lákalo osoby, které nejsou schopné např. projít přijímačem městských policií ale chtějí viditelně nosit zbraň.
  • Stráže zpravidla mají pouze naprosto základní schopnosti ovládání zbraně. Viditelné nošení si nelze představit bez zvýšení nároků na kvalifikaci zacházení se zbraní, a na to nejsou peníze.
  • Když už označit, tak jedině komplet uniformy, a to je strašně drahá záležitost.

Myslím, že výše uvedené představuje spíše důvody, proč by stráže zbraně nosit neměly (mimo mysliveckých, které mají oprávnění odstřelu), než proč by neměly nosit zbraně viditelně. Jsem nerad prorokem nepříznivých zpráv, nicméně změna v tomto směru přijde – ale až po prvním tragickém případu střetu putativní obrany zadržovaného houbaře s nutnou obranou strážce.

Legálně ozbrojení vrazi

Nezbývá než doufat, že jde sice pouze o marginální záležitost, nicméně karlovarský případ aberace ukázal určitý nedostatek současného návrhu. S trochou zjednodušení lze konstatovat, že 15letý vrah by zpravidla měl být po 30. roce věku považován za bezúhonného a tedy si může legálně pořídit palnou zbraň.

Specifickému zařazení trestného činu vraždy do ustanovení, podle nějž nelze nikdy znovu nabýt bezúhonnost, ale odporuje Ministerstvo spravedlnosti. Argumentem, že by to nebylo systematické. Uvidíme, jestli dojde k nápravě v rámci poslanecké iniciativy.

Flobertky

Zvláštním tématem je změna kategorizace flobertek (viz shrnutí Lexu). K tomu několik obecných poznámek:

  • V tomto směru v evropském kontextu opravdu vyčníváme.
  • Výrobci nalili olej do ohně zaváděním 9mm flobert. Kdož se střelí do svého kolene, nechť se nedožaduje pozornosti hlasitým pláčem.
  • Z hlediska jádra civilního držení zbraní (obrana života, zdraví a majetku) je nepovažuji za mé téma.
  • Důsledkem bude jistě nárůst zbrojních oprávnění a “opravdových” zbraní u osob, které by se jinak spokojily s flobertkou. Řada dalších si naopak pořídí moderní černopraché karabiny. Tedy další příklad toho, jak v Bruseli něco mysleli, ale důsledek v Česku byl (bude) přesně opačný.
  • Pokud bude schválen nyní navrhovaný limit 50J umožňující střelbu mimo střelnice, pak lze očekávat nárůst koupí flobertek držiteli zbrojního průkazu – pro legální trénink a odreagování na zahradě nebo ve sklepě.

Další dílčí změny

Zejména profesionálové na dlouhodobých pracovních pobytech v zahraničí v souvislosti se zrušením trvalého pobytu ocení přerušení zbrojního oprávnění oproti původně navrhovanému automatickému pozbytí. Zbraně budou moci ponechat u vedlejšího držitele a po návratu nebudou muset opětovně absolvovat zkoušky. Tedy za předpokladu, že v mezičase oprávnění nepozbydou v důsledku nedoložení zdravotní způsobilosti v řádném termínu.

Návrh bude také výslovně počítat s možností schvalování střelnic s odděleným střelištěm a dopadištěm, což by mohlo napomoci rozšíření velmi dlouhých střelnic. Švýcarská tunelová střeliště s dopadištěm na protějším kopci v tomto směru budou skvělou inspirací.


Zbraně v České republice

Současnost

Historie

Budoucí legislativa

Praktické

Rozhovory

One Reply to “Vypořádávání připomínek k návrhu nového zákona o zbraních (listopad 2022)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *