Domácí

Komentář: Vraždění v Ostravě a kazatelé bezmoci

15/12/201909/01/2020 Tomáš Gawron Comments(16)

“Červená bunda, připadal mi snědý, na tváři strniště. Viděla jsem mu do očí, chvíli stál s pistolí u nohy, poté si ji přiložil k hlavě, ale nevystřelil.” (…) “Kdyby tam byl někdo s legálně drženou zbraní, mrtvých nemuselo být tolik,” spekuloval další očitý svědek události, který nechtěl být jmenován, za souhlasného pokyvování hlavou ostatních. “Takhle byli všichni bez šance,” dodal. Takto se pro Moravskoslezský deník vyjádřili svědci, kterým se podařilo uniknout vražednému běsnění ostravského vraha.

V následujících dnech se roztočil kolotoč mediálního běsnění, v jehož rámci různí politici, politologové, žurnalisté, psychologové a zdravotničtí manažeři, dokonce i cvičitel genderové sebeobrany, vydali desítky článků, kterými výše uvedený názor uniknuvších svědků, či podobný sentiment některých politiků a odborníků, stavějí v lepším případě do roviny naivního blouznění, v horším nebezpečného extremismu.

Úvodní foto: Charl van Wyk je misionářem a kazatelem. Nekáže bezmoc, naopak, se svým pětiranným revolverem zahnal čtyři teroristy s útočnými puškami, čímž zachránil přibližně 1.000 osob, které teroristé plánovali postřílet a upálit v kostele v Kapském Městě. Ve chvíli útoku byli v kostele tři ozbrojení civilisté, zasáhnout stačil pouze van Wyk.

Z guvňořa nezastavitelným nadčlověkem

Informací o tom, co a jak se přesně stalo ve Fakultní nemocnici Ostrava, mnoho nebylo. Ty, co byly, si často odporovaly. Bylo v čekárně devět osob, nebo třicet? Vstoupil pachatel dovnitř a znenadání vraždil? Rozdělil pacienty na dospělé a děti, které vykázal ven? Nebo jen mlčky držel pistoli u vlastní hlavy, aby ji následně strhl proti lidem uvnitř? Verzí je tolik jako přeživších, které našli novináři. Což je obvyklé u jakékoliv vypjaté situace. Někdo si hned všimne divného člověka, aniž by dokázal přesně popsat, co se mu na něm nezdálo. Jiný podřimuje pod vlivem tlumících prášků, další si čte v mobilu noviny…

Myslím, že většina Slezanů měla o pachateli už z úvodních informací jasno. Byl to zjevně guvňoř.

Guvňoř s úmyslem vraždit, s pistolí v ruce, ale stále jen guvňoř. To je závěr, ke kterému dojde každý, kdo má trochu selského rozumu. S přibývajícími detaily se už jen obrázek o člověku, který přišel vraždit do nemocniční čekárny, kde byla velká část obětí částečně imobilních, jen dokresloval.

Do věci se ale okamžitě vložila česká komentátorská elita. Bez piety se hnali jeden přes druhého, aby byli slyšet rychleji, hlasitěji. Z protikladných informací o průběhu útoku si rychle vytáhli tu, která vyhovovala jejich vidění světa. Obrázek guvňořa začali rychle přetvářet k obrazu svému – v nezastavitelného, neporazitelného nadčlověka.

Ideologie zatemňující morálku

Všichni víme, že je nemožné “okamžitě” usmrtit sedm obětí, ledaže tyto na usmrcení pasivně čekají. Je možné, že první oběť, možná dvě nebo tři, byly zcela bez šance. Víme nicméně, že následně se v čekárně sehrál hrozný boj o život. Boj, který minimálně jeden hrdina vyhrál – když už ne pro sebe, tak alespoň pro svou dceru.

To už ale nezapadá do vidění světa komentátorů – odpůrců civilního držení zbraní. Pro ně existuje jen jedna pravda. Ta, která oběti redukuje na odevzdané, na smrt čekající osoby, paralyzované samotnou nenadálostí útoku.

Nulový respekt k obětem, žádná pieta k pozůstalým, nadto vykreslení guvňořa jako nezastavitelného nadčlověka.

Protože cokoliv jiného by znamenalo připustit šanci, byť i malou, nevýznamnou šanci, že oběti měly vůli žít, měly odhodlání se bránit, snad se o to i pokusily, avšak jim k tomu scházel vhodný nástroj.

Jen náznak něčeho podobného komentátory rozžhaví do ruda a automaticky přivádí v lepším případě k sebeukájení skrz neustále opakované floskule, že “to tady přece nemůže vypadat jako v Americe“. V horším případě k větě “vždyť by to mohlo dopadnout ještě hůř.” Na to už ani slušná odpověď neexistuje…

Nečestná, nemorální projekce vlastního odporu proti civilnímu držení zbraní na neskutečně tragickou událost.

Fetiš bezpečnostních rámů

Mohlo by se zdát, že výše uvedeným vykreslením pachatele selský rozum dostal dostatečnou nakládačku. Bohužel to masmédiím nestačilo. Rozjela se několikadenní “kampaň bezpečnostních rámů”.

Občan průměrného rozumu po několikasekundovém zamyšlení dojde k závěru, že nelze mít bezpečnostní rámy u každého vchodu do nemocnice, u každé školy a školky, u každého obchodního centra, u každé autobusové zastávky. Nelze mít checkpoint co pár kilometrů na každé cestě. A pokud to nelze mít všude, asi to nebude plnit účel?

Ne tak v českých masmédiích. Je potřeba pozvat, pět, deset, dvacet odborníků a otázku bezpečnostních rámů pořádně probrat. Jenže pak se debata začne bortit. K čemu by byly rámy bez ozbrojené ochranky? A černí šerifové se zbraněmi přece guvňořa, pardon pana nezastavitelného, zastavit nemohli. Protože kdyby oni mohli, to už by se pak o to mohl pokusit každý, a to bychom přece nechtěli.

Takže rámy nejsou řešení. Nemusí se už ani zmiňovat, jak dopadlo jejich zavedení do škol v Rusku, nebo že v Praze před chránicími rámy u Pražského hradu každý den stojí v řadě nechráněny stovky osob na konci dlouhého, automobilům lehce přístupného, svažujícího se náměstí.

Adorace bezpečnostních složek

Samozřejmě, profesionální komentátoři nesmějí vyznít příliš fatalisticky. To už by jim pak za jejich “příspěvek do veřejné diskuse” příště nikdo nemusel zaplatit. Je zde světélko na konci tunelu! Nadčlověka-vraha může zastavit jen nadčlověk-uniforma. A tentokrát podle jednotného názoru všechny uniformy předvedly neuvěřitelně brilantní práci!

Zpráva je jasná. Buďte klidní, pachatel si sice vybírá oběti, místo, čas, způsob a nástroj spáchání, ale stát tam bude do pěti minut a všemu učiní přítrž. On jediný má schopnost se tomu zlu postavit a zastavit ho.

Pravděpodobnost, že budete první na mušce, je extrémně nízká. A pak už vsaďte na ochranu státem.

Jenže to má trhlinu. Tří a půl hodinovou trhlinu. Jediné, co umožňuje tento narativ státem zajištěné bezpečnosti udržet, je komentování z pražské redakce při vědomí, že po D1 se v 7 hodin ráno do Prahy opravdu takto rychle dojet nedá.

Dá se dojet kamkoliv ve Slezsku nebo na střední Moravě. Způsobem jako v Ostravě se takto dá stihnout tři, možná čtyři města.

Jediné, co stálo mezi pachatelem a dalšími oběťmi – ať už střelby, nebo najetí na autobusovou zastávku, nebo zapálení a odpálení věžáku, v němž žil – byla ztráta odhodlání samotného pachatele pokračovat.

Nic se nedá dělat, zůstaňte bezmocní

Příběh o guvňořovi, který se jednoho rána stal tak nepřemožitelným, že jej mohli zastavit jedině hrdinové v uniformách, rychle dostal další trhlinu. Mezi oběťmi jsou tři muži s výcvikem bezpečnostních složek. Jeden z nich dokonce bojoval o život své dcery.

Ne! Je upřesněno, to nejsou ti, které má komentátorská elita na mysli. Tihle šanci neměli, to až tamti v těch bojových uniformách s těmi velkými zbraněmi, vždyť je to logické přece.

Opravdu je čtete, posloucháte, a nedělá se vám z nich špatně?

Vždyť jediné, co nabízejí, je absolutní bezmoc. Seď a čekej, jestli se k tobě dostane dřív vrah nebo policista. Přinejlepším se zamkni, schovej a doufej, že půjde vraždit o dveře dál.

Máme štěstí žít v čase a místě, kde je tak bezpečno, že v abstraktní rovině tento přístup představuje opravdovou alternativu. Naštěstí nejsme v Mexiku ani Venezuele a v čistě abstraktní rovině máme luxus možnosti výběru spoléhání na to, že pravděpodobnost jakéhokoliv kriminálního násilí je tak nízká, že se dá ignorovat.

Veřejná debata posledních dní ale abstraktní nebyla. Byla až příliš konkrétní. A ve světle této konkrétnosti její převažující tón nelze nazvat jinak než jako kázání bezmoci tváří v tvář vražednému násilí.

Měkké cíle nikdo nikdy neochrání

Přestože statisticky jsou zásahy ozbrojených civilistů proti aktivním vrahům z 94% úspěšné, pravda je taková, že nevíme, zda-li by legálně ozbrojená osoba v čekárně mohla cokoliv změnit. Nikdo nemůže s vážnou tváří říct, že nikoliv, ledaže v koutku duše patří k médii vytvořenému fanklubu pachatele. Nelze ani říct opak, dokud policie přesně nepopíše, jak útok probíhal.

Je nicméně jisté, že po zasažení prvních devíti obětí měl pachatel dostatek času a prostoru, aby si vybral kohokoliv dalšího v celé nemocniční budově. Následně měl dostatek času, aby si vybral kohokoliv dalšího v podstatě v celém Slezsku nebo na střední Moravě.

Pro podobné situace je typické buďto spáchání sebevraždy na místě útoku, nebo pokračování na dalších a dalších místech, dokud pachatel není zastaven. Každý, kdo viděl záběry s armádou uniforem před nemocnicí si jistě musel položit otázku: nemůžou chybět jinde? Kdo chrání ty statisíce dalších měkkých cílů v okolí?

Odpověď je taková, že nikdo. Ze samotné definice totiž plyne, že pokud je cíl chráněný, není již měkký. A na změnu z chráněného zpět na měkký většinou pachateli stačí jen trocha trpělivosti.

Po útoku ve Westgate, kde teroristé zavraždili 67 osob, zatímco ozbrojení civilisté zachránili přibližně 600, generální tajemník Interpolu prohlásil:

Jak můžete ochránit měkké cíle? To je opravdová výzva. Nemůžete mít ozbrojenou policii úplně všude. (…) Jedna cesta je mít ozbrojené občanstvo; snad je vám jasné proč. Druhá je vytvořit enklávy, které jsou tak chráněny, že předtím, než se kdokoliv dostane k měkkým cílům, bude muset projít extrémními bezpečnostními opatřeními.

Řešení tedy může přinést buď režim podobný Saudské Arábii či Severní Koreji, anebo ozbrojené občanstvo. Protože první se v Česku špatně prodává a druhé odporuje představě “správného” světa komentátorské elity, nabízejí třetí cestu kázáním bezmoci.

Odhodlání, dovednost a nástroj

Naštěstí ještě nejsme tak daleko jako Britové, Francouzi, Němci nebo Švédové. Tedy země, kde se bezmoc občanstva stala nezpochybňovanou mantrou, podobně jako v již zmiňovaném Mexiku nebo Venezuele.

Monopol násilí patří státu.

Zbraně nepotřebujete.

Policie vás ochrání.

Pokud se nechcete smířit s tím, že by život váš a vašich nejbližších v budoucnu mohl záviset na tom, že nějaký guvňoř svou touhu zabíjet ukojí na jiných obětech, následně bude hodiny meditovat a pak jej policii vydá jeho matka, díky čemuž se vaše cesty nikdy neprotnou, máte možnost s tím něco udělat.

Vaše šance uspět v podobné situaci bude záviset na sto a jednom faktoru mimo vaši kontrolu. Jsou ale tři faktory, které můžete mít pevně v rukou – odhodlání, dovednost a nástroj. A pokud tyto faktory nepodceníte, tak už to nebude 101:3, nýbrž 1:94.

I kdyby to nebylo 94%, ale jen 50% nebo jen 15%, i kdyby to měla být ta úplně poslední věc – tu šanci, tu si nikdy nesmíme nechat vzít.

Že to má smysl si můžete v detailu přečíst v některém z vybraných článků níže či v sekci Čestná zmínka.

Příklady teroristických útoků, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků ve školách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v modlitebnách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v nákupních centrech, restauracích a jiných veřejných místech, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů k záchraně členů bezpečnostních složek:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů při násilném přepadení v obydlí

16 Replies to “Komentář: Vraždění v Ostravě a kazatelé bezmoci”

jan napsal:

15/12/2019 (22:36)

Bravo, naprosto brilantni komentar. Nic lepsiho jsem za dlouhou dobu necetl, z pristupu medii a zejmena tech jak vy rikate “elitnich komentatoru” se mi opravdu dela nevolno.

Odpovědět
nemo napsal:

16/12/2019 (08:54)

Přátelé umíte si představit že by v čekárně byl , jak se dnes říká , zákona dbalý občan s legálně drženou zbraní a podařilo se mu eliminoivat střelce ?
Malou chvilku by byl oslavován avšak potom by se na něho vrhla media a naše skvělá soudní mašinérie , jak je možné že byl se zbraní na veřejném místě natož v nemocnici , a to nemluvím o tahanicích zda šlo o KN nebo NO

Odpovědět
1. gogo napsal:
  
  16/12/2019 (10:10)
  
  A hlavně jak to že ji měl, když tam mají u vchodu tu nálepku.
  
  Ale já si myslím, že česká společnost je v jádru realistická a selským rozumem obdařená a že by naprostá většina lidí na šikanu kvůli nálepce reagovala velmi tvrdě a s drsným humorem. Je škoda, že tam někdo takový nebyl.
  
  Odpovědět
2. Honza napsal:
  
  16/12/2019 (10:10)
  
  Ano, přesně, na záběrech v TV byla totiž za policií jasně vidět nálepka na dveřích “zákaz vstupu se zbraní”…
  
  Odpovědět
Jan V napsal:

16/12/2019 (12:14)

Vynikající komentář!

Již jsem se dostal do konverzační pře s lidmi, kteří mi tvrdili, že by legál se situací v čekárně nic nezmohl, oponoval jsem jim právě vašimi články, nezpochybnitelnými statistikami a nutno říci, že jejich protiargumenty byly velmi slabé. Na poslední otázku, jestli by si sami na místě přáli vedle sebe někoho s legální zbraní, pak nakonec jen mlčky přikývly. Jak už bylo milionkrát citováno, toho zlého se zbraní dokáže zastavit jen ten hodný se zbraní.

Odpovědět
Tomáš napsal:

16/12/2019 (17:11)

vynikající komentář

Odpovědět
Tomáš napsal:

16/12/2019 (20:39)

Díky za výborný komentář.
Jen ho teď musíme dostat mezi lidi.
Posílejte, diskutujte s přáteli.

Díky
T.

Odpovědět
Václav V napsal:

16/12/2019 (20:51)

Pachatel tohoto činu,měl být zapomenut hned.Místo toho se neustále dočítáme kdo to byl,jak žil,jak se choval,co si myslel,jaké měl dětství,atd.Poté následuje velice podrobný popis toho,co udělal kolik bolesti a neštěstí způsobil.A vše završí názory mnoha rádoby expertů,kteří veřejnost přesvědčují ,že bránit se je nesmysl.
Nebraňte se,je to zbytečné a nebezpečné. Jako amatér na to stejně nemáte ,a celá situace by mohla dopadnout ještě hůř.Celý tento mix na mě působí jako pobídka dalším potenciálním idiotům jak se proslavit.

Odpovědět
Zbrojir napsal:

16/12/2019 (21:50)

S kolegy jsme o případu samozřejmě diskutovali, autor, přes mírnou ironii, kterou v komentáři cítím, ale také naprosto chápu, má názor téměř naprosto shodný s mým.
Všichni majitelé zbraní si jistě velmi oddechli, že to byla nelegálně držená zbraň, jinak tu byla dlouhá a jistě i hodně brutální mediální kampaň proti legálnímu držení zbraní.
K možnosti zastavení agresora se vyjadřovala řada expertů, včetně evidentních také expertů a politiků. Neznáme průběh a rychlost provedení útoku, počet vystřelených nábojů, rozmístění osob, reálné střelecké a taktické schopnosti a dovednosti agresora, ale s ohledem na skutečnost, že útočník musel rozprostřít svoji pozornost na více cílů a tyto postupně eliminovat, pak pokud by dobře připravený a vybavený střelec (zbraň, vhodné pouzdro a celkové umístění pro okamžité použití) nebyl cílem útoku hned v první fázi, měl by být schopen během pár sekund se zorientovat a pokusit se agresora zlikvidovat. Také odhaduji, že max. po útoku na 3-4 osobu, při předpokladu, že útočník nebyl špičkově vycvičen, by již ze strany obránce, skrytého pro agresora v davu, mohla přijít odpovídající reakce.
Přiznám se, že různé, často nelogické až zcela iracionální zákazy v institucích mě nezajímají, zbraň nosím téměř všude, v tašce od 5.11 mám mobil, klíče, doklady, peněženku a …… max. do tří sec je tak použitelná i v zimním oblečení…. Jasně, jsou situace, kdy nemáte šanci, ale dopředu se o ni připravit žádný racionálně uvažující člověk nikdy nechce….

Odpovědět
1. Mirek napsal:
  
  17/12/2019 (02:34)
  
  Nejsem expert, ale nějaké kusé informace máme. https://www.novinky.cz/krimi/clanek/utocnik-v-ostrave-chtel-strilet-dal-menil-si-zasobnik-tvrdi-svedkyne-40306600 “Střelba v ostravské nemocnici mohla mít více obětí. Podle jedné svědkyně si střelec měnil zásobník, když ho vyrušili další lidé. Utekl v době příjezdu policie a o pár hodin později se zastřelil na Opavsku. Jeho řádění nepřežilo šest lidí, další tři jsou zranění.”
  
  Z toho je zřejmé, že stačil vystřílet jeden dvouřadý zásobník, který u ČZ 75B pojme 15 nábojů. Druhý zásobník nestihnul nabít a začal utíkat z místa činu. Zraněných bylo 9, zabitých na místě 5, otec co chránil dceru zemřel na operačním sále, a poslední vážně postřelená žena zemřela v následujících dnech, takže celková bilance 7 mrtvých. V Uherském Brodě bylo 8 obětí.
  
  Střelba podle vyjádření ministra Hamáčka trvala 40-50 sekund, určitě méně než minutu, střelná zranění 5 mrtvých do hlavy a do hrudníku, do tří minut po oznámení dorazila první hlídka policie, a to už pachatel prchal v Renaultu, zřejmě se ještě zastavil doma, kde matce oznámil, co provedl a pak ho vrtulníky vystopovali, poté co pachatel věděl, že je konec, tak se v autě zastřelil.
  
  Odpovědět
  1. Zbrojir napsal:
    
    17/12/2019 (19:13)
    
    Pokud střelba trvala 40 – 50 sec, tak je za mnou popsaných okolností zastavení útočníka max. v polovině probíhajícího útoku ozbrojeným obráncem z davu velmi reálné.
    
    Odpovědět
    1. Didi napsal:
      
      17/12/2019 (21:03)
      
      Právě proto soudruzi zakazovači nepřipustí zveřejnění videa z kamery v čekárně. Bylo by z něj totiž zřejmé, že případně přítomný legální nositel by měl dost času na účinnou obranu a snížení počtu ztrát.
      
      Odpovědět
Jan D napsal:

17/12/2019 (22:49)

Z celého mediálního běsnění mi bylo fyzicky zle. Děkuji Vám za komentář, já jej nesvedl.
Tragédie v Ostravě byla skutečně tragická, nebylo však potřeba, aby na nás ze všech serverů 3. dny civěl viník otřesného vraždění a servery se jak hyeny trumfovaly v tom, který vytáhně horší pikanterii z bídného života pachatele. Prostor tomu mizerovi média poskytla větší, než když zemřel pan Gott.
Mimo oblast zbrojnice.com bych ocenil, kdyby se stejné publicity (a to nikoliv z bulvárních, ale z preventivních důvodů) dostalo i jiným tragédiím. Je to přes měsíc, co na silnici na následky hrůzného činu ignorantství jednoho konkrétního řidiče zemřely 4 osoby, sebe samotného poslal navěky do pekel (doufám). Byla z toho 1 reportáž a pak doplňující informace, že na následky poranění hlavy zemřel i 4-měsíční chlapeček (jako 4. oběť, viníka nepočítám vzhledem k provedení nesmyslného manévru). Ani premiér, ani ministr vnitra, ani ministr dopravy se nijak neangažovali, minutu ticha, ačkoliv věřím, že spíše už měsíc ticha, drží tak maximálně pozůstalý otec chlapečka a manžel jedné z obětí. Nikdo si nedal tu práci, aby se na silnicích v ČR dostaly viditelně hlídky PCR, zvyšovala se osvěta, prevence. Jezdim denně 110km minimálně, nic takového nevidím. Nikdo nevyzýval ke zpřísnění čehokoliv, vlastně ano – ještě více represe v bodovém hodnocení, která ovšem nefunguje už nyní. Nikdo neměl potřebu vyjadřovat svoje tzv. expertní názory, jak zmíněno v komentáři výše. Nic. Ticho. A to je potřeba poznamenat, že ten den mrtvých na silnicích v ČR bylo celkově 9. To tak pro srovnání. To je přitom riziko, které může každý z nás sám za sebe účinně snižovat, narozdíl od ochrany měkkých cílů. Ale asi to není tak přitažlivé, jako fetiš v komentáři zmíněný.

Odpovědět
Jakub Čert napsal:

19/12/2019 (20:56)

Nevím, odkud je poměr 101:3, ale prosím, 94 % není 1:94. Je to 94:100 či třeba 47:50. Opravte si to prosím, ať to není záminka ke shozeni jinak rozumného komentáře.

Odpovědět
1. opravátor napsal:
  
  20/12/2019 (12:00)
  
  94 % rozhodně není “94:100” tedy slovně “devadesátčtyři ku stu”. To by znamenalo takřka lidově řečeno situaci fifty-fifty, tedy “padesát na padesát” a asi je již na první pohled zřejmé že když je nějaká šance 94%, tak je to úplně ale úplně jiný případ než 50:50 🙂 94% vyjádřeno v zápisu “něco ku něčemu” je 94:6 (94 ku 6), tedy 94 případů ze sta je nějakých a 6 případů je jiných. To co píše pan Čert – 94:100 je tedy chybné, to znaménko dvojtečka v zápise totiž neznamená “děleno”, nýbrž “ku”. Ale šlo by to zapsat jako 94/100 to správně je 🙂
  
  Odpovědět
Yossilze napsal:

15/09/2020 (15:21)

Tak tady je detailní popis, času na tasení a střelbu bylo hodně. Asi by to stálo za to doplnit/opravit článek.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ctirad-v-strelba-v-ostrave-fakutlni-nemocnice_2009070535_ace

Odpovědět