Slováci, spoléháme na vás! Požadujte zavedení recipročního uznání povolení k nošení zbraně v rámci novelizace zbraňové legislativy!

23. října 2020 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila novelu zákona o zbraních, a to včetně pozměňovacího návrhu poslance Pavla Růžičky, který umožňuje uznávání zbrojních průkazů vydaných jinými členskými státy EU pro účely osobní ochrany. Novela, po schválení Senátem a podpisu prezidenta, toto umožní české vládě dojednat a nařízením podrobně upravit. Novela vychází z principu vzájemnosti. Je tedy na jiných státech, aby na toto natažení ruky adekvátně reagovaly. Vzhledem k vzájemné blízkosti legislativní úpravy, míře osobních i obchodních vztahů i jazykové blízkosti se jako přirozený první partner jeví Slovensko.

Je jen na slovenských držitelích zbraní a jejich organizacích, aby toto požadovaly také v rámci běžící novelizace místního zákona o zbraních.

Související: Původní znění pozměňovacího návrhu Pavla Růžičky: Reciproční uznávání povolení k nošení zbraně

Novelizace slovenského zákona o zbraních

Na Slovensku v současnosti stále běží proces implementační novelizace zákona o zbraních pod č. LP/2020/464. To představuje přirozenou příležitost také k zavedení změny ve znění obdobném tomu, které iž schválila česká Poslanecká sněmovna.

Zavedení reciprocity uznávání vychází ze směrnice – de facto jde o implementaci

Směrnice č. 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní („směrnice“) upravuje v čl. 12 problematiku Evropského zbrojního pasu, a to zejména ve vztahu k lovcům, sportovcům a reenakterům.

V čl. 12 odst. 3 směrnice dále stanoví: „V dohodách o vzájemném uznávání vnitrostátních dokladů mohou dva nebo více členských států stanovit pro pohyb se palnou zbraní na svém území pružnější úpravu, než která je uvedena v tomto článku.“

Vyšší stupeň recipročního uznávání vnitrostátních dokladů tedy unijní zbraňová směrnice předpokládá již od roku 1991, jen k tomu zatím nikdy nedošlo.

Když už se implementuje, je tedy na místě implementovat pořádně a tento článek směrnice nepomíjet.

Středoevropský prostor bezpečí

Je pochopitelné, že zvláštní systém vzájemného uznávání je možný pouze mezi státy s velmi podobnou zbraňovou legislativou. To platí zejména v případě povolení k nošení zbraně pro osobní ochranu, což je oblast s velmi rozdílnými úpravami napříč Evropou.

Zrovna v tomto směru mají Česká republika a Slovensko vzájemně nejbližší legislativu. Obdobnou mají dále Polsko a další pobaltské státy.

Je dlouhodobě známo, že vnitřní ani vnější hranice Unie nepředstavují žádnou překážku pro cestování nelegálně ozbrojených zločinců. Ať už jde o členy pouličních gangů (viz např. letošní Čečensko-alžírská válka ve Francii), organizovanou mafii nebo teroristy.

Proč tedy situaci alespoň trochu neusnadnit zákonadbalým občanům prostřednictvím vytvoření středoevropského prostoru bezpečnosti?

Znění a princip české novely

Novela do českého zákona o zbraních zavádí následující ustanovení (červeně):

§ 49 Evropský zbrojní pas

(1) Evropský zbrojní pas je veřejná listina, která jeho držitele opravňuje při cestách do jiných členských států vézt s sebou zbraň v něm zapsanou a střelivo do této zbraně v množství odpovídajícím účelu použití, pokud členský stát, do kterého nebo přes který cestuje, udělil povolení k cestě s touto zbraní. Vzor evropského zbrojního pasu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Odchylně od odstavce 1 může lovec zbraň uvedenou v § 6 písm. a) a b), anebo sportovní střelec zbraň uvedenou v § 5 písm. a) až f) nebo v § 6 písm. a) a b), vézt s sebou bez předchozího povolení 1 nebo více těchto zbraní během cesty přes 2 nebo více členských států s cílem vykonávat loveckou nebo sportovní činnost, pokud je držitelem evropského zbrojního pasu, ve kterém je taková zbraň nebo takové zbraně uvedeny, a pokud může prokázat účel své cesty, zejména předložením pozvání. Tato výjimka však neplatí při cestě do členského státu , který zakázal nabývání a držení dotyčné zbraně nebo který je podmiňuje udělením povolení. V tomto případě musí být proveden záznam v evropském zbrojním pase. Držitel evropského zbrojního pasu vydaného jiným členským státem je oprávněn dočasně dovézt, držet nebo nosit zbraň v něm zapsanou, pokud byl evropský zbrojní pas vydán jiným členským státem uvedeným v nařízení vlády a pokud je v něm zaznamenáno oprávnění jeho držitele nosit zbraň skrytě.

(…)

Po schválení tedy vláda získá možnost dojednat a skrz nařízení provést uznávání zahraničních oprávnění, přičemž pro účely prokázání bude i nadále používán evropský zbrojní pas. Pochopitelně česká vláda k tomu přistoupí pouze na základě principu vzájemnosti, tedy obdobného uznávání českých oprávnění v daném státě.

Praktické dopady

Případné reciproční uznávání povolení k nošení zbraně jako první pocítí především legálně ozbrojení držitelé bydlící v pohraničí, kteří jsou zvyklí se často pohybovat na obou stranách hranice. Další významně dotčenou skupinu budou představovat podnikatelé a zaměstnanci, kteří se v druhém státě často pohybují v rámci pracovních cest.

Významné zjednodušení nicméně novela přinese i pro sportovní střelce, lovce, reenaktery a další držitele. Odpadne potřeba prokazování účelu cesty, resp. předkládání formálního pozvání.

Ať už by šlo o účast na lovu, návštěvu střelnice nebo účast na rekonstrukci historické bitvy (což je obzvlášť aktuální v souvislosti s reklasifikací znehodnocených a salutních zbraní), vzájemné uznávání by představovalo významné zlepšení situace legálních držitelů.

Budoucnost evropské zbraňové legislativy

Zavedení vyšší úrovně vzájemného uznávání by nebylo možné bez navázání a dlouhodobého pokračování blízké odborné i politické spolupráce mezi orgány dotčených zemí.

Právě naprostá izolovanost představovala zásadní problém při snahách o odvrácení negativních dopadů novely unijní směrnice představené v roce 2015.

Evropská unie si v článku 17 uložila za úkol letos a pak co pět let provést “kontrolu účinnosti jejích ustanovení, případně doprovázenou legislativními návrhy týkajícími se zejména kategorií palných zbraní uvedených v příloze I a otázek uplatňování systému pro evropský zbrojní pas, označování a dopadů nových technologií, jako je 3D tisk, využívání kódu pro rychlou odpověď (QR) a využívání radiofrekvenční identifikace (RFID).”

Další novely směrnice jsou tedy nevyhnutelné. Pokud středoevropské státy s obdobnou legislativou nenaváží bližší spolupráci, v souladu s principem “rozděl a panuj” je bude v dlouhodobém horizontu čekat postupné “sbližování” k “vzorům” zbraňové legislativy zavedeným ve státech jako Francie či Německo.