Teroristický útok v Bataclanu představuje argument pro legální civilní držení zbraní, ne proti němu

V masmédiích se v souvislosti s projednáváním žaloby České republiky proti Evropské unii ve věci zbraňové směrnice zvedl zájem o otázky civilního držení zbraní. Jako obvykle cítí potřebu se k němu vyjádřit každý, kdo k tomu najde periodikum ochotné uveřejnit jeho názor – bez ohledu na to, jak neinformovaný, hloupý, či dokonce fakticky nesprávný až lživý tento názor je.

Jak od zástupců zastánců zbraňové směrnice při projednávání žaloby v Lucemburku, tak i od odpůrců legálního civilního držení zbraní v České republice opětovně zaznívá argumentatio ad Bataclanum. Naposledy jej nepřímo využila také advokátka soudního dvora ve svém doporučení zamítnout českou žalobu proti směrnici.

Přitom pro každého, kdo si dá tu práci a zjistí si k teroristickým útokům spáchaným v Paříži 13. října 2015 alespoň nějaké informace, musí být jasné, že případ představuje zářný argument pro legální civilní držení zbraní, nikoliv proti němu.

Související: Zvrácený a lživý článek Českého rozhlasu se posmívá odzbrojeným obětem teroristů

Legislativa ve Francii zajistila, že jediné zbraně v Bataclanu mohly být nelegální

Pokud odhlédneme od případů, v nichž tajná služba cíleně nechá teroristu mít zbrojní průkaz (Champs-Élysées) nebo policie v rámci operace na sledování černého trhu prodá nelegální zbraň ze Slovenska jinému teroristovi (Hypercacher), lze francouzskou zbraňovou legislativu považovat za restriktivní..

Až na výjimky lze zbraně držet jen pro účely sportu nebo lovu a podmínkou je předchozí získání zbrojního průkazu. V případě zbraní kat. B je nutná pravidelná sportovní činnost (3x ročně), každoroční lékařská prohlídka a obnovování povolení co tři roky. O míře restriktivnosti svědčí to, že od roku 2006 se počet legálně držených zbraní snížil o polovinu. (Zdroj: CNN)

Francouzská legislativa podobně jako ve většině ostatních států Evropy obsahuje teoretickou možnost vydání povolení ke skrytému nošení zbraně pro sebeobranu. To nicméně podléhá správnímu uvážení a v praxi povolení “obyčejným občanům”, stejně jako ve většině EU, vydávána nejsou.

Přesvědčit se o tom před svou smrtí mohl také šéfredaktor Charlie Hebdo Stéphane “Charb” Charbonnier. Byl sportovním střelcem, držel legálně dvě pistole a v souladu s francouzskými zákony je směl nosit nenabité v zamčeném kufříku na střelnici a zpět. Zároveň jej Al Kájda vedla na veřejném seznamu osob určených k zavraždění a dostával každý týden výhrůžky smrtí. V této situaci si podal žádost, aby u sebe mohl nosit nabitou zbraň pro sebeobranu. Žádosti nebylo vyhověno. (zdroj: Telerama)

Člověk, který Charba zavraždil, už byl dříve ve vězení za terorismus, byl „v hledáčku“ bezpečnostních složek celé desetiletí a neměl vůbec žádný problém pořídit si nelegální pušku Zastava M70AB2 pocházející z Balkánu a s ní jej bezbranného zavraždil.

I policisté přítomní v Bataclanu museli být odzbrojeni

Uvnitř klubu se údajně ve svém volném čase nacházelo šest policistů. Ti museli být v souladu s místní legislativou odzbrojeni (stejně jako v podobném případu v Kalifornii).

I v České republice řada podobných klubů na vstupu vynucuje prohlídku ohledně zbraní. Taková ochranka je ale nezřídka ozbrojená a odhodlána zasáhnout. Současně čeští občané mají možnost výběru, zda-li cítí potřebu u sebe zbraň mít či nemít (ať už v klubu, nebo jinde).

Nelegální pachatelé

Klasická teze odpůrců civilního držení zbraní zní: “Zbraně nepotřebujete, policie vás ochrání.” Mějte tuto větu na paměti při čtení tohoto a následujících bodů.

Na zbrojnice.com se dlouhodobě vyhýbám tématu migrace. V tomto článku to ale nejde.

Když vrcholila migrační krize, zněl z Bruselu, Berlína i Paříže unisono sbor hlasů zpívajících píseň o tom, že vznášet v souvislosti s migrační vlnou otázky ohledně bezpečnosti, či dokonce terorismu je zavrženíhodná xenofobní rasistická podlost. Totožnou vlnu vedla i část českých médií, shodou okolností stejných, jejichž obecné redakční vyznění je silně zaměřeno proti civilnímu držení zbraní (např. Český rozhlas, aktuálně.cz, atd.). Německé úřady dokonce vědomě ignorovaly tisíce oznámení o válečných zločincích skrývajících se mezi migranty (Zdroj: Frankfurter Algemeine).

Preventivní detence migrantů v Bělé v roce 2015 vedla k mezinárodní kritice České republiky. Dnes podobná zařízení rostou i v tak uvědomělé a progresivní zemi, jako je Dánsko, a to dokonce na odlehlém ostrově.

Zpátky k Bataclanu. Občané Francie plně vložili svou bezpečnost do rukou státu, a ten neučinil potřebné kroky, které by mohly zabránit tomu, aby byli identifikováni, zachyceni a řešeni teroristé Islámského státu, kteří do země přišli v rámci migrační vlny – byť z velké části byli vedeni v databázích bezpečnostních složek.

Nejméně sedm z třinácti pachatelů útoku v Bataclanu přislo v rámci uprchlické vlny (zdroj: The Telegraph). Píšu nejméně, protože to jsou konkrétně osoby, které před výstavbou plotu využily “maďarskou” trasu a o nichž to zveřejnily maďarské úřady. Zda-li někteří využili například “středomořskou” nebo jinou trasu, se už asi nedozvíme.

Související: Původ zbraní použitých teroristy v Evropské unii

Nelegální zbraně

Při útoku v Bataclanu a přilehlých ulicích byly použity plně automatické vojenské pušky, jejichž civilní držení je na území Evropské unie zakázáno od roku 1991. Pachatelé použili nejméně šest zbraní, přičemž se jednalo o následující typy (Zdroj: Flemish Peace Institute, s. 27):

Útok v klubu:
- Zastava M70 – vyrobena v Kragujevaci, dnešní Srbsko. 26. května 1981 zařazena do výzbroje jednotek umístěných na území dnešní Bosny.
- Kalašnikov AKS47 – vyroben v Kazanlaku, Bulharsko v roce 1985.
- Norinco 56-1 – čínská verze kalašnikova vyrobená v licenci v Albánii v období studené války, dříve zařazená ve výzbroji albánské armády.
Útoky v ulicích: 3x Zastava M70 AB2 – dvě z nich vyrobeny společností Zastava v roce 1987, další informace nejsou dostupné.

Přesná cesta, jak se zbraně dostaly k pachatelům, nebyla zdokumentována. Jde nicméně o typ zbraní, který je typicky pašován skrz vnější hranice Evropské unie, a to jak pozemní cestou, tak i po moři.

Šlo o zbraně, které nikdy nebyly v legálním civilním držení.

Původ zbraní na legálním trhu nebo “slovenskou” cestu nedostatečně znehodnocených zbraní žádný dostupný zdroj ani nenaznačuje. Lze bezpečně konstatovat, že pokud by opravdu šlo o znehodnocenky, tak by si to Francie a Evropská komise nenechaly pro sebe.

Za zmínku stojí, že v době před útoky začínala cena plně automatické nelegální pušky Zastava M70 na černém trhu v Marseille na € 300. Nejenže je tedy ve Francii v praktické rovině poměrně komplikované se ke zbrani dostat legálně, ale dokonce i ceny plně automatických vojenských zbraní byly na černém trhu výrazně nižší než v případě obdobných legálních samonabíjecích zbraní.

Klub na seznamu terčů teroristů bez ochrany

Nejenže stát byl zcela neefektivní v zachycení nelegálních teroristů či jejich nelegálních zbraní, ale také neučinil potřebná bezpečnostní opatření ve vztahu ke klubu, který byl dlouhodobě na seznamu terčů teroristů (Zdroj: Times of Israel).

V ulicích ozbrojení vojáci s rozkazem vzbuzovat pocit bezpečí a jinak nic nedělat

“Zbraně nepotřebujete, policie vás ochrání” nestačí jen říkat. Je potřeba v občanech pocit bezpečí taky vzbuzovat, například rozmístěním vojáků v ulicích.

Poblíž Bataclanu jich bylo celkem osm.

Nezasáhli, bylo by to v rozporu s jejich rozkazy. (Zdroj: Guardian)

Nedostatečně vyzbrojení policisté si nesmí půjčit pušky od vojáků

První policisté, kteří se dostali na místo útoku, nebyli dostatečně vyzbrojeni. Prosili vojáky, aby jim půjčili výzbroj a výstroj.

Nepůjčili, bylo by to v rozporu s jejich rozkazy. (Zdroj: Guardian)

Na zásah policie se v centru Paříže čeká 2 hodiny a 40 minut

Útok v Bataclanu byl zahájen v 21:40. Měl stejný průběh jako většina obdobných útoků: využití momentu překvapení k zasažení velkého počtu obětí. Přeživší se následně rozutekli a snažili schovat, kam to jen jde. Pachatelé zavraždili zraněné neschopné útect po prvotním útoku a následně v prostorách klubu vyhledávali, zraňovali a vraždili další oběti.

Ve 22:00 do klubu vstoupili první dva policisté vyzbrojení služebními pistolemi. Zasáhli jednoho z pachatelů a následně se stáhli.

Zásahová jednotka dovnitř vstoupila až v 00:20 a zásah byl ukončen v 00:23

“Zbraně nepotřebujete, policie vás ochrání.” Tedy pokud v průběhu útoku teroristů vydržíte uvnitř budovy naživu dvě hodiny a čtyřicet minut.

Krvácivé střelné zranění, s kterým lze více než dvě hodiny čekat na pomoc, neznám, ale třeba mne v tomto směru odpůrci civilního držení zbraní v komentářích poučí.

Ozbrojení civilisté jsou přesně tím, co v Bataclanu chybělo

Jak by to vypadalo, kdyby v Bataclanu bylo několik ozbrojených zákonadbalých civilistů, nevíme. Fantasmagorické představy pražské novinářsko-komentátorské elity o imbecilech střílejících navzájem na sebe by se nevyplnily – z celé řady případů víme, že k něčemu podobnému nedochází.

Nejpravděpodobnější scénář by se podobal útoku v Kapském městě, kde teroristé měli v plánu vyvraždit všech přibližně 1.000 osob v kostele.

Teroristé nepočítali s tím, že uvnitř budou tři legálně ozbrojení lidé. První z nich byl zasažen v momentu úvodního útoku a neměl vůbec šanci cokoliv udělat. Přece jen se šel do kostela modlit a ne postávat v rohu a vyhlížet teroristy ve dveřích. O druhém jen víme, že na místě byl a že nezasáhl. Možná se k tomu neodhodlal, možná pomáhal zraněným, možná byl sám zraněn. Třetí tasil svůj revolver, jednoho teroristu trefil a všechny zahnal.

Teroristé v Kapském městě však šli zabíjet, nikoliv zemřít. V tomto ohledu je situace v Bataclanu podobnější útoku ve Westgate. Tamní teroristé byli odhodláni zemřít, předtím ale chtěli povraždit co nejvíce obětí – stejně jako v Bataclanu. Proti střelám ozbrojených civilistů se bezhlavě nerozběhli, nýbrž se v průběhu přestřelky snažili krýt. To umožnilo stovkám osob z místa útoku utéct pryč (k tomu série článků 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7).

Nikdo si nemyslí, že by náhodný ozbrojený civilista na místě útoku představoval automatickou záruku rychlé eliminace pachatele – byť v USA se tak děje v naprosté většině případů (srovnání kulhá, protože v USA na rozdíl od EU téměř vždy útočí jednotlivci, ne týmy vrahů).

Dobře ale víme, že každou minutu, kterou se pachatel kryje, nemůže trávit hledáním dalších obětí.

Každou vteřinu, kterou pachatel věnuje svou pozornost zasahující osobě (ať už civilistovi nebo policistovi), nemůže věnovat vraždění.

Čas je přesně to, co oběti nemají, ať už jde o Bataclan (zásah policie 2 hodiny 40 minut po začátku útoku), Uherský Brod (zásah policie po sebevraždě pachatele 1 hodinu 27 minut po začátku útoku) nebo Parkland (velitelka policie zásah zakázala, začal “omylem” po příjezdu policistů z vedlešího okresu).

Odpůrci civilního držení až sem nedočetli. Těm ostatním, které upřímně zajímá, jak by to mohlo vypadat v Bataclanu, kdyby na místě byli ozbrojení civilisté, doporučuji k přečtení následující články.

Obecně k zásahům ozbrojených civilistů

Příklady teroristických útoků, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků ve školách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v modlitebnách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v nákupních centrech, restauracích a jiných veřejných místech, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů k záchraně členů bezpečnostních složek:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů při násilném přepadení v obydlí

Externí odkazy:

5 Replies to “Teroristický útok v Bataclanu představuje argument pro legální civilní držení zbraní, ne proti němu”

Vilém napsal:

15/04/2019 (07:20)

Jenomže zbraně jsou velké, černé a tím pádem špatné. Zcela se nehodící do vize budoucího Svazu evropských socialistických republik.

Odpovědět
Talaniel napsal:

15/04/2019 (10:18)

Je to hrozné, ale obávám se, že nejvýstižnější věta v článku je asi “Odpůrci civilního držení až sem nedočetli.”
Pokud sem vůbec nějaký vlezl…

Odpovědět
DžeiDžei napsal:

15/04/2019 (16:09)

A to se nemusí jednat o tyto extrémní případy. Policie nepomůže i když je požádána o pomoc.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/velka-britanie.A190411_141422_zahranicni_dtt

Odpovědět
Pavel napsal:

16/04/2019 (15:31)

Při přečtení článku se vnucuje myšlenka, zda se nejedná o záměr, tedy ZÁMĚRNÉ GENOCIDNÍ JEDNÁNÍ EVROPSKÝCH ELIT PROTI VLASTNÍMU OBYVATELSTVU. Cíle mohou být různé – např. překreslení demografické / voličské struktury, vytvoření důvodu pro další omezování občanských práv a tím upevnění postavení jmenovaných elit. Samozřejmě je také možné, že se jedná o soustavu náhod a nešťastných okolností, ale …

Odpovědět
1. Piggy napsal:
  
  17/04/2019 (11:39)
  
  Hanlonova břitva: “Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.”
  
  Odpovědět