Čestná zmínka

Čestná zmínka: John Allen (zastavení pachatele ve Walmartu ve Weslaco)

John Allen byl v pondělí 17.8.2020 kolem 15 hod. na nákupu ve Walmartu ve Weslaco, Texasu, když si všimnul, že bočním vchodem do budovy vstoupil muž oblečený do černé kombinézy pracovníka bezpečnostní služby s puškou typu kalašnikov v rukou.

John Allen nezaváhal

Byl to rok a deset dní, co do jiného texaského Walmartu vstoupil muž s puškou typu kalašnikov a zavraždil 23 a zranil dalších 23 osob. Média byla k výročí plná připomínek tohoto masakru, a to také v souvislosti s vyhrocenou předvolební kampaní.

V Texasu můžeme nosit zbraně viditelně, ale lidé zde nechodí do obchodu s kalašnikovem v rukou. [John Allen]

Dřívější masová vražda v El Paso tak musela být na mysli všech, kdo muže se zbraní zahlédli. Nepochybně ji měl dobře nastudovanou také samotný ozbrojenec.

Zatímco jiní nakupující se snažili “nenápadně” zmizet, Allen se stáhl mezi regály, tasil z pouzdra pistoli ráže .45 a skryt mezi věšáky s oblečením se rychle přiblížil k ozbrojenci.

Rozhodl jsem se nebýt obětí. Prostě jsem mu nechtěl dovolit zavraždit nevinné lidi. [John Allen]

Z boku přistoupil k muži s kalašnikovem a skrz mířidla své pistole ho oslovil: “Kam si myslíš, že jdeš?” Pachatel byl zjevně zaskočen tímto vývojem situace. Na pokyn Allena odložil pušku na zem a ustoupil o několik kroků zpět.

K Allenovi se přidal pracovník ochranky obchodu. Společně muže hlídali do příjezdu policie.

Fotografie, kterou John Allen pořídil po příjezdu policie.

Policejní zásah

Když na místo dorazili policisté, Allen podle jejich pokynů dal zbraň zpátky do pouzdra a stáhl se dál od pachatele.

Policisté k muži nějakou chvíli promlouvali. Snažili se ho přesvědčit, aby se vzdal a lehl si na zem. Muž byl ale zjevně rozrušený a nesrozumitelně vyprávěl o jakémsi onemocnění.

Po chvíli vzájemné komunikace pachatel tasil pistoli. Než byl zastaven salvou ze zbraní mnoha přítomných policistů, stačil jejich směrem jedenkrát vystřelit.

Nejasný motiv

Zatímco dřívější útok v El Pasu byl motivován protihispánskou xenofobií, pachatel ve Weslacu byl sám hispánec. 27letý pachatel dříve krátce pracoval nejméně pro dvě bezpečnostní agentury. Další informace k němu či k motivu nejsou známy.

Zdroje: WANDTV, TPR, Valley Central


Poznámka k taktickému postupu Johna Allena

V sekci čestná zmínka jsem již podrobně popsal více než 60 zásahů legálně ozbrojených civilistů proti aktivním vrahům. Situace Johna Allena je ve více směrech unikátní, a dovolím si ji tedy krátce okomentovat.

Pro zásahy legálně ozbrojených civilistů je typická vysoká míra obezřetnosti. Také proto nejsou známy případy, při nichž by ozbrojení civilisté zasáhli nezúčastněné osoby či členy ozbrojených složek. Oproti tomu při zásahu policie ojediněle dochází k usmrcení jak jiných policistů, tak i civilistů či dokonce dobrých samaritánů (viz Jemel Roberson nebo John Hurley).

John Allen stačil provést zásah dříve, než pachatel zahájil útok. Vnitřně věděl, “co se děje“, ale i přesto se vystavil mnohem většímu riziku a dal pachateli šanci od svého zamýšleného činu ustoupit. Přitom se sám Allen přesvědčil, že se ve svém hodnocení situace nemýlí.

V této souvislosti je nicméně na místě připomenout dva hrdiny, kteří postupovali obdobně jako John Allen, přičemž na to doplatili:

  • Joseph Robert Wilcox v roce 2014 konfrontoval pachatele útoku ve Walmartu v Las Vegas. Se zbraní v ruce k němu přistoupil zezadu a vyzval jej, aby se vzdal. Wilcox netušil, že pachatel měl na místě komplicku, která Wilcoxe následně zavraždila. Za zmínku stojí, že z 250 případů aktivních střelců, které FBI vede ve svých statistikách mezi lety 2000 a 2017, bylo vícero pachatelů pouze ve čtyřech incidentech.
  • Brendan McKown v roce 2005 konfrontoval pachatele útoku v obchodním domě v Tacomě. Se zbraní v ruce k němu přistoupil zezadu a vyzval jej, aby se vzdal. Pachatel se ale v mžiku otočil a střelbou McKowna zasáhl, přičemž jej velmi těžce zranil.

Zatímco Wilcox pachatele na chvíli zastavil, čehož řada potenciálních obětí využila k útěku, v McKownově případ pachatel po této konfrontaci sám upustil od dalšího vyhledávání obětí a setrval na místě do příjezdu policie.

Z hlediska výsledku tak oba případy představují úspěšný zásah v tom smyslu, že pomohly k záchraně celé řady životů. Z hlediska samotných zasahujících ozbrojených civilistů ale…


Zbraňová legislativa Texasu

Podrobně: Texaská legislativa skrytého nošení zbraně & Texas: Aktuální změny zbraňové legislativy v souvislostech

Ústavní zakotvení

Článek 1, odstavec 23 Ústavy Texasu stanoví, že “Každý občan má právo držet a nosit zbraně pro účel oprávněné ochrany sebe a státu; legislativa má ale právo, aby zákonem omezovala nošení zbraní s cílem předcházet kriminalitě.

Nošení zbraní

Navzdory mylnému klišé o neustále po zuby vyzbrojených Texasanech je zbraňová legislativa tohoto státu v měřítku restrikcí spíše blíže americkému průměru.

Nošení krátkých zbraní Texas zakázal již v roce 1871. Zákaz přetrval až do roku 1995, kdy bylo ve státě zavedeno nárokové povolení ke skrytému nošení. Zatímco držení (v rámci domácnosti či v automobilu) ve státě bylo permisivní, možnosti nošení pistole pro sebeobranu se tedy Texasané dočkali ve stejném roce jako Češi, kteří je na rozdíl od Texasanů mohli nosit i před druhou světovou válkou.

Na rozdíl od Česka má Texas podobně jako většina amerických států rozsáhlou legislativu tzv. bezzbraňových zón, kam nesmí legálně ozbrojený občan vstoupit, ani pokud je držitelem povolení k nošení.

Změny legislativy v Texasu často probíhaly na pozadí zásadních tragických útoků. V tomto ohledu je zajímavé srovnání s vedlejší Kalifornií. Zatímco zde úpravy legislativy vedly k zavádění dalších a dalších restrikcí, v Texasu zatím převažovala opačná cesta uvolňování restrikcí.

Na přijetí zákona zavádějícího nároková povolení k nošení zbraní v Texasu se výrazně podílela Suzanna Hupp, která v roce 1991 přežila útok masového vraha v kavárně Luby’s v Killeen, Texasu. Při útoku bylo zavražděno 24 osob a dalších 27 zraněno. Mezi zavražděnými byli oba rodiče Suzanny Hupp, přičemž její otec se neúspěšně pokusil pachatele zastavit.

Hupp samotná útok přežila. Při kampani za přijetí zákona nerozhodnuté zákonodárce přesvědčila argumentem, že by pachatele sama zastavila a předešla řadě obětí, kdyby jí místní zákonná úprava nedonutila nechat pistoli v autě před kavárnou.

Podobně zrušení zákazu nošení zbraní v kostelech ovlivnila masová vražda v texaském Sutherland Springs. Pachatele v Sutherland Springs přitom zastavil ozbrojený civilista Stephen Willeford. Ten se na začátku útoku nacházel ve svém domě na konci ulice a proti nelegálně vyzbrojenému útočníkovi se polonahý a bosý vydal se svou legální AR 15. Byť měl útočník neprůstřelnou vestu, povedlo se mu jej zasáhnout do boku a do nohy a následně jej pronásledoval autem. Zatímco policie posílala hlídkové vozy na místo prvního útoku, pachatel již směřoval k dalšímu kostelu (šlo tedy o stejný postup jako později v Christchurch či řadě jiných útoků). Pachatel ale postupně krvácel z utržených průstřelů a pronásledován Willefordem přistoupil k sebevraždě. Pokud by Willeford byl zrovna v kostele, pak ačkoliv má povolení k nošení zbraně a jinak ji pravidelně nosí, neměl by se pachateli jak postavit, protože by ji v důsledku zákazu musel zanechat doma.

V roce 2020 mělo v Texasu povolení ke skrytému nošení zbraně pro sebeobranu přibližně 7% obyvatel, tedy o něco málo více než dvojnásobek oproti ČR.

Od 1.9.2021 vešla v Texasu v účinnost další novela zbraňové legislativy. Legální držitelé zbraní je smějí nosit skrytě pro vlastní ochranu, aniž by potřebovali zvláštní povolení.


Příklady zásahů ozbrojených civilistů:

Příklady teroristických útoků, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků ve školách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v modlitebnách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v nákupních centrech, restauracích a jiných veřejných místech, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů k záchraně členů bezpečnostních složek:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů při násilném přepadení v obydlí

3 Replies to “Čestná zmínka: John Allen (zastavení pachatele ve Walmartu ve Weslaco)

  1. Diky za perfektni clanek. Z vasi dokumentace pouzivani zbrani civilisty stale vice trci princip “silnych motorek” a “uzivani alkoholu”.

    V dobe kdy byl limit pro porizeni silne motorky 18 let a zkompletovani ridicaku za 3 tydny, bylo mraky havarii kluku ktery se namotali na prvni prihodne zabradli. Stejne tak v zemich kde je povolena konzumace alkohoholu od 21 let, najdete mraky poskozenych alkoholiku kteri zacali chlastat prave v 21 s tim ze si to prave ted mohou uzit naplno.

    Ve vsech trech pripadech, zbrane, alkohol, motorky se ukazuje stejny princip. Cloveka je potreba pripravovat postupne. Kdo ma zajem o danou oblast bude se tomu venovat a postoupi urcitou cestu, postupnou. Alkohol je lek a tak by se snim melo zachazet. Mne daval deda pit pivo od cca 8 let, k obedu v nedeli decku. V dobe kdy kamaradi chlastali jak zjednani protoze meli obcanku se spravnym cislem, a KONECNE mohli, mne to nijak neoslovilo. Pivo, aha, no a co jako? To piju uz 10 let, nic extra.

    Stejny pristup by legislativa mela prijmout pro strelne zbrane. Postupne navysovani volnosti pro ty, kdo se danym oborem zabyvaji. Dobre by take bylo, zavedeni streleckeho minima v zakladnich skolach jako soucast obcanske vychovy a-nebo telocviku. Jak teoreticka priiprava tak prakticka. Na skolni zaklad pak navazat moznost strelby, uzivani, vlastniictvi postupne tak, aby zacatek byl v cca 12 letech a strop se dal zmaknout stejne jako motorky ve 24. Tak se dosahne toho ze naprosta vetsina vlastniku strenlych zbraanii budou lety osvedceni lide. Soucasna podminka lekarske prohlidky je smesna, zadny lekar nepozna labilniho jedince. Naprotii tomu, vedouci streleckeho klubu a-nebo ucitel ve skole maji dostatek casu (roky) na pozorovani a pripadne vylouceni nevhodnych kusu. Stejne tak, ti co maji kratkou zapalnou snuru (predipozice ke zkratovemu jednani) v naproste vetsine nebdou mit trpelivost prochazet cca 7 let dlouhy proces k ziiskani zbrane, na utok v obchodaku.

    1. A což takhle kdyby do toho stát nekecal *vůbec*. Rozhodnout, kdy dítěti patří první palná* zbraň do ruky (poznámka: dlouhá! Krátkou až později, až se ukáže, že s dlouhou zachází správně), je především věcí rodičů; a typicky to je tak kolem šesti let věku plusmínus. Mimochodem: https://www.corneredcat.com/article/kids-and-guns/the-way-it-used-to-be/

      Střelecké minimum ve školách by asi neškodilo, nevím. Rozhodně je to nepodstatné; střelba patří především do rodiny a do skauta a tak podobně.

      Ti, kdo chtějí vraždit, si vražednou zbraň najdou vždy. Důležité je, aby ti, kdo vraždit nechtějí, měli možnost účinné obrany — pouze tito lidé se totiž řídí zákony. Ti první nikoli.
      ___
      * Střelná, tedy kupříkladu prak, klidně i dříve. Do těch naštěstí stát nekecá, aspoň něco.

      1. Napsal jsem strelna zbran, myslel jsem samozrejme (strelna+palna) zbran.

        Pro ty kdo chteji vrazdit (vzacni devianti, jakkoli se media snazi nas presvedcit ze deviantu je mracna, jsou to zlomky promile ), nebo se proste jen predvest a dostat se na prvni stranku do novin (v dobe instagramu bezny tlak vytvoreny nemocnou spolecnosti), je zde dalsi effekt do uvahy. Rekneme ze si ve 30ti uvedomim ze muj zivot porebuje zmenu, napriklad tim ze v obchodaku vystrilim alespon 30 zakazniku. Hezky se to rymuje, za kazdy posrany rok potlucu alespon jednoho co za to muze. Super plan. Zacne ovsem drhnout kdy “KAZDY VI” ™ ze je v populaci cca 20 procent lidi venujici se strelectvi odmalicka a tak v pripade kdy svatecni strelec deviant vytahne zbran stoji proti nemu trenovany protivnik s dlouhou praxi. Takle se na prvni stranku nedostanes, leda tak na posledni do cerne kroniky s jednoradkovou zpravickou. Takze pak ti zbyva jen “bez-zbranova oblast” tam je mraky mekkych cilu.

        Je to stejny napad jako jit provokovat do fitness centra nebo na trening karatistu. Takovou kravinu neudela ani ten nejvetsi vrazdici maniak. Mozna tak masochista ale ti zas ublizuji jen sobe. :-]

        Problem je systemovy. A to tak ze systemem (vladnim) vytvoreny. Soucasna demokracie zapadniho typu spoleha na silove slozky a represe. Drahy aparat policejniho statu vsak potrebuje nejakou obhajobu sve existence. Nejjednodusi tak je presvedcit populaci ze policie je zde proto aby bezny obcan dostaval fyzickou ochranu proti bezne se vyskytujicim vrazdicim strelcum. Popr. dalsim kriminalnikum.

        Soucasna vlada, (myslim tim ideologicky, je jedno kdo “vyhral volby” politika je totozna) ma zajem na posilovani policejni represi a upevnovani vlastni silove moci. Cim sinejsi stat, cim vetsi kontrola tim lepsi. Samostatni lide jsou nezadouci. Neni zadny zajem umoznit obcanum aby se starali sami o sebe nebo se dokonce byli schopni ochranit svuj zivot ci majetek. Stado stezujicich si neschopnych chudaku je cilem. Timto smerem smeruje legislativa jak Brusele tak nasich parlamentnich kasparku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *